Neschopnost se domluvit s partnerem

Anonymní
14.8.20 10:17

Neschopnost se domluvit

Ahoj,
ráda bych se Vás zeptala na Vaše zkušenosti s komunikací s muži. Mám přítele, který když něco chce, tak absolutně není schopný se domluvit na nějakém kompromisu. Zjednodušeně řečeno, když není po jeho, tak se naštve a nebaví se, což já mu vždycky říkám, že prostě buď se nějak domluvíme anebo ať si dělá co chce sám. Později mu samozřejmě dojde, že to přehnal, tak se omlouvá a říká, že už se to nestane. Přítel je fajn člověk, mám ho opravdu ráda, ale když má někdy tenhle stav, tak mě to umí opravdu hodně vytočit a nevím co s tím. Jak mám takovýho člověka naučit o problémech mluvit a ne, že se uzavře do sebe?

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
4775
14.8.20 10:20

Tak byl asi vychován v tom, že nikdy žádné kompromisy dělat nemusel. Když celý život bylo jen po jeho, tak ho to jen tak nenaučíte a bude takový pořád.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Ou
13927
14.8.20 10:21

V okamžiku kdy si přizná že má problém, tak ho může začít řešit.

Po příštím záchvatu při dalším divadýlku s omluvama a falešnejma slibama, bych ho donutila se společně přihlásit na seminář nenásilné komunikace https://nenasilnakomunikace.org/

Pokud by to nepomohlo a ačkoliv by měl veškeré potřebné informace k tomu, že se prostě nemůže chovat jako sebestředný kokkot a musí respektovat potřeby okolí, tak bych ho poslala do oběhu. A v žádném případě bych si s ním nepořizovala ani majetek, ani dítě, ani mazlíčka.

Ostatně - je schopný věnovat ti pozornost alesoň při sexu a nebo si prostě odbude svoje a nechá tě bejt?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
14.8.20 10:26

Já neříkám, že je takový pořád, ale sem tam přijde nějaká událost, kde se musí rozhodnout a místo toho, aby se třeba zeptal jestli chci jít s ním, tak je přeci jasný že jo. A mě vadí ta jistota nebo jak to říct, že prostě on zavelí a myslí si, že půjdu jak ovce. Mě nevadí ho doprovázet na nějaké akce nebo tak, ale má se mě zeptat a ne to oznámit, že je to přeci jasný… taky mám svoje povinnosti, který musím plnit

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
14.8.20 10:36

@Ou K tvé otázce - no když jsme opravdu sami dva, tak se věnuje mě, v tomhle směru není problém.
Nechci aby to vyznělo jako nějaký extra stěžování, prostě v každým vztahu je to taková houpačka, vím že nemůžeme oba dva mít na vše stejný názor, ale ta diskuze a kompromisy je dle mě základ všeho. Ještě se žádný problém nikdy nevyřešil mlčením nebo snad jo?

  • Citovat
  • Nahlásit
Ou
13927
14.8.20 10:39
@Anonymní píše:
Já neříkám, že je takový pořád, ale sem tam přijde nějaká událost, kde se musí rozhodnout a místo toho, aby se třeba zeptal jestli chci jít s ním, tak je přeci jasný že jo. A mě vadí ta jistota nebo jak to říct, že prostě on zavelí a myslí si, že půjdu jak ovce. Mě nevadí ho doprovázet na nějaké akce nebo tak, ale má se mě zeptat a ne to oznámit, že je to přeci jasný… taky mám svoje povinnosti, který musím plnit

Ano - ještě mu úplně nedošlo, že ostatní lidé jsou plnohodnotné bytosti s vlastním světem, vlastními potřebami a vlastní vůlí.

A pokud se to nezačne cíleně učit a pracovat s tím - a ta nenásilná komunikace je na to dost dobrá, tak si s ním prostě nezařizj společný život, protože čím déle spolu budete, tím méně častěji mu bude docházet že to přehnal.

Zároveň na ten kurz nenásilné komunikace chcete oba, protože tobě se dost hodí posílit si cesty jak sdělovat co jsou tvoje potřeby tak, aby to bylo vnímáno a bráno v potaz.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
14.8.20 10:44

@Ou No právě, že mě trochu překvapují moje reakce… za normálních okolností já jsem u všech schopná být hodně pravdomluvná a když mě někdo opravdu štve, tak prostě jsem schopná se s ním hádat a vést hodně nepříjemný hovor. Zatímco u něj nějakým zázrakem to stále držím v hladině klidu a míru, ale ani tak to nejde

  • Citovat
  • Nahlásit
344
14.8.20 10:46

Podle popisu mám pocit, že mu v tu chvíli vlastně vůbec nedochází, že už je něco přes čáru. Takže bych zkusila domluvit nějaký heslo, který řekneš ve chvíli, kdy to fakt už hodně přehání. A tím pádem by mu mělo hned dojít, že by se měl zastavit a zamyslet se.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
14.8.20 10:52

@Myška321 máš naprostou pravdu v tu chvili vůbec netuší, že je něco špatně… přijde mi že až později když je sám a v klidu a zamyslí se nad tím, tak mu dojde že to přehnal.
Na jednu stranu vidím má mě rád a proto taky chce trávit co nejvíc času společně, ale takhle teda ne…

  • Citovat
  • Nahlásit
4100
14.8.20 10:53

V každém vztahu je někdy nutný udělat kompromis. Pokud to neumi, nebyla bych s ním. Co až začnete řešit nějaké důležité věci? Bydlení, děti, výchova, finance?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
14.8.20 11:07

@mackA159 Mě tak trochu přijde, že jak v čem je neumí dělat. V tom že se rozhodl někam jít a chce abych šla taky - tam to neumí, ale zase takový ty důležitější věci, tam se umí dohodnout a hlavně rozhodnout, aby to za něco stálo. Ja nevim asi to zní divně… Přijde mi, že on si myslí, že vztah je o tom jít všude spolu a přes to nejede vlak.
Nevím možná si to teď moc beru a přeháním to a je to jen reakce na teď jednu neshodu.

  • Citovat
  • Nahlásit
21935
14.8.20 11:07
@Anonymní píše:
Já neříkám, že je takový pořád, ale sem tam přijde nějaká událost, kde se musí rozhodnout a místo toho, aby se třeba zeptal jestli chci jít s ním, tak je přeci jasný že jo.A mě vadí ta jistota nebo jak to říct, že prostě on zavelí a myslí si, že půjdu jak ovce. Mě nevadí ho doprovázet na nějaké akce nebo tak, ale má se mě zeptat a ne to oznámit, že je to přeci jasný... taky mám svoje povinnosti, který musím plnit

A jak v takovém okamžiku reaguješ? Bych mu prostě řekla, že nejdu, protože… (mám jiný lán, nechce se mi, dostatečně s předstihem to nekomunikoval, abych se dle toho zařídila). Nazdar.

V rodině mého muže zafungovalo, když mě takhle po druhé nebo po třetí postavili před hotovou věc (a dospěla jsem k závěru, že se asi nejedná o náhodné opomenutí/miskomunikaci), že jsem jim řekla, že tohle bylo naposledy, kdy se jim přizpůsobuji, protože oni si naplánovali/rozhodli… (obvykle šlo o nějakou výpomoc s něčím). Že rádi vypomůžeme, ale nemáme jen je a považuji za slušnost, pokud s někým počítají, se ho zeptat dopředu a domluvit se. Že překvapivě jiní lidé mají třeba i svoje vlastní plány. Protože jsme taky mohli být daný víkend 200 km daleko a stěhovat k nim na zapískání, protože jim přišlo jako super nápad v tomhle počasí malovat, bych teda fakt nepřijela.

Pak to udělal tchán mužovi už jen jednou, neb ten si ho srovnal v obdobném duchu.

Prostě nastavit hranice a nenechat se se bou vorat. Jako u malých harantů.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
14.8.20 11:13

@Svistice Když se normálně zeptá, tak nemám problém jít. Ale když mi to oznámí, tak prostě odmítám, že jako on mi nebude sestavovat plán na celý den (dle několika kamarádek jsem divná, že hned za ním neběžím a nejsem ráda za to že chce někam jít). Já si nemyslím že by to bylo správný, asi se vymykám standartům nebo nevím. Prostě si myslím že jednou za čas ano se mám přizpůsobit, ale ne pokaždý.

  • Citovat
  • Nahlásit
21935
14.8.20 11:19
@Anonymní píše:
@Svistice Když se normálně zeptá, tak nemám problém jít. Ale když mi to oznámí, tak prostě odmítám, že jako on mi nebude sestavovat plán na celý den (dle několika kamarádek jsem divná, že hned za ním neběžím a nejsem ráda za to že chce někam jít). Já si nemyslím že by to bylo správný, asi se vymykám standartům nebo nevím. Prostě si myslím že jednou za čas ano se mám přizpůsobit, ale ne pokaždý.

No a když se tě nezeptá a postaví tě řed hotovou věc tak zareaguješ jak? Co mu ženeš?
Vypěníš, urazíš se, oznámíš, že na just nejdeš, nebo mu normálně řekneš „Je hezké, že chceš jít s emnou. Al emě se nelíbí, že jsi se na tom se mnou předem nedomluvil. Já měla/mám jiné plány/preference, takže promiň, ale nikam nejdu. Až příště budeš někam chtít vyrazit, tak to s emnou prosím prober dopředu. Nesnáším/velmi mi vadí, když se rozhoduje o mě beze mě. Mám pak pocit, že jsem pes a ne někdo, koho si vážíš a na kom Ti záleží.“ Například.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1646
14.8.20 11:20
@Anonymní píše:
@Svistice Když se normálně zeptá, tak nemám problém jít. Ale když mi to oznámí, tak prostě odmítám, že jako on mi nebude sestavovat plán na celý den (dle několika kamarádek jsem divná, že hned za ním neběžím a nejsem ráda za to že chce někam jít). Já si nemyslím že by to bylo správný, asi se vymykám standartům nebo nevím. Prostě si myslím že jednou za čas ano se mám přizpůsobit, ale ne pokaždý.

A fakt nemuzes jit, nebo jen z trucu, protoze ti to oznamil a nezeptal se te?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama