Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Mě pomohl neurol a asi tak po měsíci mě přešlo takovéto vnitřní třepání a trápení.
A nejlíp najít si hned dalšího, ať můžeš myslet na někoho jiného.
Buď jsi tlačila až moc na pilu a odradila ho a nebo je možné, že na škole někoho potkal..
Zase tak moc tě nežral. Najdeš si lepšího. Jo a to nejhorší, co můžeš udělat je, jak píšeš:…já se do něj úplně zbláznila, dělala jsem pro něj všechno, Dala jsem do toho vztahu všechno
@FraDeu píše:
Mě pomohl neurol a asi tak po měsíci mě přešlo takovéto vnitřní třepání a trápení.
A nejlíp najít si hned dalšího, ať můžeš myslet na někoho jiného.
to je tedy rada nad zlato s tím neurolem, je to prostě život, potkalo to každého z nás a časem to přebolí jako všechno, všichni se musíme naučit zvládat stresové a nepříjemné situace a neurol tomu fakt nepomůže, nemůžeme se divit, že jsou psychiatrie plné lidí, sesypou z každého prdu a jen by zobaly prášky
Kašli na to. Když tě nechal jen kvůli dálce, tak to s tebou moc vážně nemyslel. Prostě si řekni, že je blbec a nech ho.
Moc děkuju, říkala jsem mu i že za ním můžu jezdit a že tu na něj počkám, nestačilo mu to a vídat se o víkendech je pro něj málo, víc pro to už asi neudělám.
Nedělejte nic. Musíte si to odžít. Zkratky nejsou. Buďte vděčná, že přátelé přišli zpět. A vezměte si to jako ponaučení. Nikdy nedělejte pro lásku vše, neomezujte vše. Určitě ne přátele. Ve výsledku z vás bude nesamostatná koule na noze vašeho přítele. To nechcete. Když tohle budete dělat - takhle hrozně se na někoho upínat - tak vám uteče. Dost možná proto skončil i tento vztah. O vzdálenost nepůjde, jen se to hodilo jako výmluva. Berte to spíš jako „jsi fajn holka, ale hrozně mě dusíš“… Tam bude ta příčina.
Neco odeslo: pritel. Neco prislo: pratele. Ver ze ve tvem veku jsou pratele dulezitejsi, casem to preboli, prijde novy vztah
Chlapa si musíš opečovávat, jako největší hodnotu a vzácnost, nebo zůstaneš sama, jako místní šňafny…
@ovichus píše:
Chlapa si musíš opečovávat, jako největší hodnotu a vzácnost, nebo zůstaneš sama, jako místní šňafny…
Ontare, soustřeď se přece!
Přesně tohle udělala s výsledkem, že je sama ![]()
Zakladatelko, mít druhého jako jedinou náplň života je přesně to, na co jste asi dojeli.
Tvé "udělala jsem všechno, dala jsem do toho všechno, zrušila kamarády " je právě to, co jsi nedělala dobře. Nikdo ( Ovichuse-Ontara si nevšímej) nechce mít vedle sebe závisláka, který žije jen vztahem.
Neudělej příště stejnou chybu a postarej se, aby ti zůstalo něco tvého - přátelé, koníčky, čas strávený tvými zájmy. ![]()
@ovichus píše:
Chlapa si musíš opečovávat, jako největší hodnotu a vzácnost, nebo zůstaneš sama, jako místní šňafny…
kamo, ty ses fakt dobrej vocasek 😅 🙈
i kdyz samozrejme je nutne a krasne mit sveho muze v ucte, stejne tak jako on zenu ![]()
zakladatelko, ty se s tim proste budes muset smirit a priste se na kluka tolik neupinat, i kdyz se to teda dela blbe, to zas nebudu tvrdit, ze ne ![]()
Tak myslím si, že jsem ho opečovávala dost a taky, že kolem něj zase nemusím skákat jak on si řekne, takže to bylo v pořádku. Nejsem názoru jako vy. Děkuji všem za názory, jsem teď o pár dní dál a vím, že to zvládnu. Šlo opravdu o dálku a o nic jiného, upnutá jsem na něj z velké části byla a teď vím, že byla chyba se nevídat s kamarády. Ale bylo to vzájemné, i on trávil všechen čas se mnou a nebo sám. Aspoň mám ponaučení do dalšího vztahu, který rozhodně teď nemám dlouho v plánu (jak někdo radil, že si mám najít někoho dalšího). Sám neví jak to bude, říkal mi, že toho bude asi hodně litovat a že neví, že to třeba bude jen delší „pauza“. Opravdu jsem na něj s ničím netlačila a nedusila ho. Děkuji všem, kteří nehodnotili tolik mé chyby a snažili se více mi pomoct. ![]()
Zakladatelka
@Anonymní píše:
Moc děkuju, říkala jsem mu i že za ním můžu jezdit a že tu na něj počkám, nestačilo mu to a vídat se o víkendech je pro něj málo, víc pro to už asi neudělám.
Jak dlouho bys to vydržela za ním jezdit. Třeba by tě to časem přestalo bavit. A nebo to chce ukončit a toto mu sloužilo jen jako výmluva. Asi s tím nic neuděláš…
Včera se se mnou rozešel přítel. Byl můj první a já se do něj úplně zbláznila, dělala jsem pro něj všechno, i jsem bohužel kvůli tomu omezila kamarády, ale jsou tu teď pro mě. Dala jsem do toho vztahu všechno a proto nevidím nic, co bych udělala špatně, i on sám mi řekl při rozchodu, že jsem úžasná a za nic nemůžu. Poslední měsíc to mezi námi nebylo v pohodě, přišel s něčím co mi bylo neskutečně líto a já o tom s ním chtěla pořád mluvit, protože mi to bylo líto, šlo o to, že je na škole daleko ode mě a že se může stát, že to ukončí. Zatím tam nebyl, kvůli covidu, jen měl teď zkoušky a tak si zkusil, jaké to je být na čas od sebe. Vídali bychom se o víkendech a já bych to byla schopná pro naši lásku udělat, navíc mi to nepřišlo až tak hrozné. A včera přišel s tím, že by to stejně skončilo, tak to radši ukončil preventivně hned. Jsem z toho teď úplně v háji, pořád jen brečím a nedokážu myslet na nic jiného. Nějaká rada, jak na to nemyslet? Prosím, opravdu cokoliv, i uklidnění.
Příspěvek upraven 10.02.21 v 15:19