Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nesnáším švagra
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
lebambule
1.11.19 09:54
Hele potřebuješ si to vyřešit ve své hlavě - protože ať už je švagr jakýkoliv, tak takovéhle reakce (zejméan když tebe se jeho chování konkrétně nijak nedotýká), ukazuje, že spíš aktivuje něajké tvoje starší trable a bolesti.
Potřebuješ rozklíčovat co to je, otevřít onu hnisající dávnou ránu v duši, najít odvahu důkladně prozkoumat co to bylo, vyčistit to a nechat to zahojit.
švagra to pochopitelně nezmění, ale tobě to pomůže fungovat na rodinných sešlostech a případně se mu adekvátně ubránit, kdyby chtěl ublížit tobě a nebo tvému muži či dětem.
Rodina tvé švagrové má dostatek soudnosti dát jí svobodu, aby to vyřešila sama. Což je jedinná cesta, jak reálně jde dosáhnout nějaké změny - čím víc by do ní ryli, tím víc by ho obhajovala. Tobě tohle fakt nejde a to se tě to vlastně týká jen částečně.
Domluv se s manželem, že tam holt v neděli pojede jen on s dětmi a omluví tě, že jsi nastydlá. Protože do víkendu to nevyřešíš, že.
Ale do vánočního setkání už by to šlo.
Výrazně ti zvýší šance to nějak zpracovat, pokud s tím nebudeš sama a budeš to řešit třeba s psychologem… Nebo teda spíš s psycholožkou, aby ti nebohý psycholog nakonec nezačal přiomínat toho, koho ti připomíná švagr a vzbuzuje to takové emoce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.11.19 09:59
Děkuji, @Ou, je to možné, ale já si spíš myslím, že obecně nemám ráda nefér jednání a tohle je podrazák non plus ultra. Nemívala jsem s ním problém, dokud nevyšlo najevo, čeho všeho je schopen. Jak už jsem psala, mám z něho téměř somatické projevy, jak je mi nepříjemné být v jeho blízkosti.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
1.11.19 10:06
@solip Nemá ho rád, ale chlapi to asi tak neřeší. Prostě s ním prohodí pár slov, aby se neřeklo. Ale on obecně tyhle ženské „kámo/nekámo“ nepěstuje. Ví, že je to sketa, ale má na to zdravější náhled, jako že se ho to netýká, to mi nejde.
- Citovat
- Upravit
1.11.19 10:06
Jedna rodina na oběd v sobotu, druhá v neděli? Nebo ať jede jen muž s dětmi, ty zůstaň doma.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.11.19 10:08
Pokud je to pro tebe nepřekonatelné, tak tam radši nechoď. Však manžel může jít s dětmi sám, ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.11.19 10:12
@Anonymní píše:
Ahoj všem, připadám si jak blázen, ale nemůžu to pustit z hlavy. V neděli jsme pozvaní k tchýni na narozeninový oběd - švagrová s manželem a dětmi a naše rodina (manžel, děti, já). Problém je, že totálně, ale fakt úplně šíleně nesnáším švagra. Je to podrazák a lhář a všechno mu prochází. Zadlužil rodinu, dělá naschvály, je to sketa, nevěrník atd. a švagrová je furt s ním a hrají si na šťastnou rodinku (možná nehrají, věřím, že ho má fakt ráda, ale chovají se jak kdyby nic). Když se nedávno rozešli poté, co vyšlo najevo, že to táhne s milenkou, oddechla jsem si, že od něj bude pokoj, ale ono ne. Je po dvou měsících zpátky, vlastně se nic nestalo, že jo, on se teď může přetrhnout
a manželova rodina, která mu chvíli nemohla přijít na jméno, dělá, že nic, hlavně aby si to nerozházeli u švagrové (dcery), takže všechno je v pořádku. Ale já ho prostě nemůžu ani cítit a představa, že jsem s ním v jedné místnosti se mi úplně ekluje. Fakt mám somatické projevy, kdy si v duchu představuju, že mu vrazím, arogantnímu debilovi. A švagrová mi tím pádem začíná taky lézt na nervy, jak je „v poho“. Jak to může do prkýnka snášet? To nemá žádnou sebeúctu? Přemýšlím, že se tomuhle setkání raději vyhnu, ale zase mi to přijde nefér vůči svému manželovi a dětem. Taky mají nárok užít si rodinu (babičku, bratrance), ne? Ale já cítím tak šílený odpor.
Nechci zabíhat do úplných podrobností, ale je to podvodník, jakého jsem nezažila.
Už jsi tu jednou diskuzi zakládala, ne? Když se vrátil 
Já bych se prostě kousla. Měli problémy, vyřešili si je. Nenaděláš nic.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.11.19 10:16
@Bábrdl Nezakladala. Ale najdu si, když dáš odkaz, třeba to bude podobně, tak si počtu. 
- Citovat
- Upravit
1.11.19 10:45
Chápu, že Ti je nesympatický, ale není Tvá averze přece jen trochu přehnaná 
Je to život tvé švagrové a je na ní, s kým chce/nechce být.
Já bych určitě na narozeniny tchýně jela a pokusila se švagra respektovat, věř tomu, jde to. Já mám strejdu, nemáme se rádi, nestýkáme se, ale ve chvíli, kdy mají prarodiče (jeho rodiče) narozeniny/zlatá svatba a je rodinná oslava, tak se respektujeme, do určité míry ignorujeme, ale zkrátka to „dáme“, dělám to kvůli mým prarodičům, protože na nich mi záleží a vím, jak je pro ně důležité, mít rodinu pohromadě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.11.19 15:40
Ja bych se byt tebou prekonala a na rodinnych oslavach ho proste akceptovala. To, jake maji manzelstvi neni tvoje vec a pokud nechces delat v rodine rozbroje, tak se k tomu budes muset postavit jako tvuj muz a proste ho neresit. Vsak se muzete jen pozdravit a vic spolu mluvit nemusite, ne? Zrejme bude mit v sobe neco, co tvoji svagrovou nuti s nim byt a ze nesedi tobe neznamena, ze je treba spatny tata nebo manzel - to vi jen oni dva, jak to doopravdy je. A ver mi, ze vim, o cem mluvim. Ze srdce nenavidim manzela me maminky, je to grazl, se kterym ja bych nebyla ani minutu, ale mamka s nim je uz dvacet let, takze jsem se musela naucit prijmout, ze to tak je a vyrovnat se s tim. Na svatbach a jinych prilezitostech, kde je, ho pozdravim a tim to konci, vic si ho nevsimam. Stejne tak moje sestra ma vztah, ktery nechapu, ale je v nem ona a ackoliv muj nazor zna, je jen na ni, jestli v nem chce byt dal nebo ne…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.11.19 20:15
@Anonymní píše:
Děkuji, @Ou, je to možné, ale já si spíš myslím, že obecně nemám ráda nefér jednání a tohle je podrazák non plus ultra. Nemívala jsem s ním problém, dokud nevyšlo najevo, čeho všeho je schopen. Jak už jsem psala, mám z něho téměř somatické projevy, jak je mi nepříjemné být v jeho blízkosti.
No a přesně to ti @Ou píše. Já taky nemám rád nefér jednání. A taky jsem měl takovýho člověka v „rodině“. No a tak jsem ho na rodinných oslavách ignoroval a myslel jsem si o něm své. Byl mi nepříjemný, nepovažoval jsem ho za kamaráda, byl jsem v jeho přítomnosti opatrný, ale to je vše. Rozhodně jsem v sobě neměl pocity, že bych mu vrazil, ani bych ho rozhořčeně neprobíral na emiminu. Byl to sice bídák, ale prostě jsem si řekl, že je to de.bil a dál jsem ho neřešil. U tebe to spíš vypadá, že se v tobě spouští nějaké staré zkušenosti, kdy ti někdo ublížil a proto to nemůžeš rozdýchat. Ale to si musíš vyřešit sama v sobě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.11.19 10:21
Děláš, jako by něco udělal tobě… Ale samozřejmě, nejsi povinná být někde, kde je ti špatně…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.11.19 18:24
Vy to fakt nikdo nemate? Ze je nekdo takovej smejd, ze se fyzicky stitite byt s nim v jedny mistnosti? Ja takovy potkala v zivote dva. A zadnou predchozi bolavou zkusenost, na kterou by mi to brnkalo, pokud vim nemam.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj všem, připadám si jak blázen, ale nemůžu to pustit z hlavy. V neděli jsme pozvaní k tchýni na narozeninový oběd - švagrová s manželem a dětmi a naše rodina (manžel, děti, já). Problém je, že totálně, ale fakt úplně šíleně nesnáším švagra. Je to podrazák a lhář a všechno mu prochází. Zadlužil rodinu, dělá naschvály, je to sketa, nevěrník atd. a švagrová je furt s ním a hrají si na šťastnou rodinku (možná nehrají, věřím, že ho má fakt ráda, ale chovají se jak kdyby nic). Když se nedávno rozešli poté, co vyšlo najevo, že to táhne s milenkou, oddechla jsem si, že od něj bude pokoj, ale ono ne. Je po dvou měsících zpátky, vlastně se nic nestalo, že jo, on se teď může přetrhnout
a manželova rodina, která mu chvíli nemohla přijít na jméno, dělá, že nic, hlavně aby si to nerozházeli u švagrové (dcery), takže všechno je v pořádku. Ale já ho prostě nemůžu ani cítit a představa, že jsem s ním v jedné místnosti se mi úplně ekluje. Fakt mám somatické projevy, kdy si v duchu představuju, že mu vrazím, arogantnímu debilovi. A švagrová mi tím pádem začíná taky lézt na nervy, jak je „v poho“. Jak to může do prkýnka snášet? To nemá žádnou sebeúctu? Přemýšlím, že se tomuhle setkání raději vyhnu, ale zase mi to přijde nefér vůči svému manželovi a dětem. Taky mají nárok užít si rodinu (babičku, bratrance), ne? Ale já cítím tak šílený odpor. 
Nechci zabíhat do úplných podrobností, ale je to podvodník, jakého jsem nezažila. 