Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Ahoj holky,
ráda bych znala váš názor na můj problém. Před třemi lety jsme se s přítelem přestěhovali do domku na vesnici kousek od Plzně. Usoudili jsme, že to bude pro budoucí život a rodinu to nejlepší z hlediska vzduchu, zahrady, klidu atd. a do Plzně to je 15 min. autem, takže v pohodě. Postupně tu jsem ale flustrovaná, odříznutá, nic mě nebaví, s místníma ženskýma si moc nerozumím (zato přítel s chlapama ano), moje kamarádky jsou daleko a já začínám pochybovat, zda to byla dobrá volba. Byla jsem vždycky hodně aktivní, měla několik aktivit za den, přátelé, byla jsem zvyklá si vše zařídit sama, hned a po svých… a tady si připadám, že hniju zaživa. Jen spousta práce, která zpočátku nebyla vidět a všechny peníze tečou do bydlení a do benzínu a celý život budu muset vydělávat tolik co teď, abychom to utáhli…Věděla jsem, že to bude změna životního stylu, ale nečekala jsem, že si nezvyknu a že mě to bude tak rozčilovat a trápit. A úplně jsem ztratila chuť tady nějakou rodinu zakládat. Co bych jim tady předala? Jak bych jim tady ukazovala krásy světa, když jsem sama nespokojená, když mě tu všechno štve? A nebo by se to s dětmi změnilo? Že bych konečně ocenila to, proč jsme sem původně šli? Opravdu už nevím, jak dál, připadám si jak blázen… zažila jste to některá? a jak jste situaci řešili? Ještě dodám, že příteli se tu narozdíl ode mne moc líbí a změnu bydliště by prý bral jako zásadní porušení společného rozhodnutí, které by možná už náš vztah nepřežil.
No, stěhování na vesnici jsem zažila, pocity, které máš ne, když chci vezmu auto a jedu kam chci, když nechci, jsem doma. Ale je fakt, že máme 2 relativně malé děti, takže oceňuju to, že s nima nemusím 2× denně na hřiště a podobně. A ad „kulturní vyžití“ mám pocit, že ho mám víc než v Praze ![]()
EDIT: zásadní otázka - máš k dispozici svoje auto?
Já osobně mám v tomhle jasno, mimo Prahu by mě kleplo. Šla jsem za chlapem na okraj Prahy, to je moje maximum.
Ale já to o sobě vím a nikdy by mě nenapadlo hranice hlavního města opustit. Protože tys na to kývla, počítám, že máš potenciál, aby se ti to tam zalíbilo. Zkusila bych tam trochu pustit kořeny – nějaké cvičení nebo tak něco. Jestli je to fakt 15 minut, mušíš bydlet tak 5 km za plzní a to není takové drama.
Základ je opravdu mít k dispozici auto (každý jedno). A pak myslím, že to opravdu oceníš až ve chvíli, kdy ty děti budete mít. My se stěhovali v době, kdy už byl na světě i druhý syn (v jeho 5m, taky z Plzně kousek za ní
), takže jsem dostatečně okusila ty denní výpravy na dětské hřiště uprostřed sídliště, proti tomu je dům se zahradou blaho, nehledě na nárůst vnitřních prostor. Navíc i po Plzni jsem většinou jezdila autem, takže pro mě není změna dojet o pár km dál. Ale chápu, že každý na toto není, jenže mám obavy, že teď už je pozdě něco měnit, jen se snažit si to pro sebe udělat co nejpříjemnější.
Jeeeee vis co ja bych dala za barak na vsi navic takhle za humnama velkyho mesta???
Vsak si zvi kamosky, podnikej neco…
Aneb cesta z mesta a zase zpatky… Nekterym lidem bohuzel zivot na vesnici nevyhovuje.
Pokud nemas auto nebo mas, ale musis pocitat kazdy litr benzinu kvuli penezum, tak ty pocity chapu. Ja jsem zarytej Prazak, uz jenom prestehovat se z centra na okraj byl sok, predstava, ze bych zbytek zivota mela travit nekde na vsi, kde davaj lisky dobrou noc, ne dekuji, ani za nic. A pokud ty jsi tam nestastna a pritel jak ryba ve vode, tak bych rekla, ze to bude driv nebo pozdeji konec vztahu tak jako tak ![]()
@Bibi239 píše:
Aneb cesta z mesta a zase zpatky… Nekterym lidem bohuzel zivot na vesnici nevyhovuje.
Pokud nemas auto nebo mas, ale musis pocitat kazdy litr benzinu kvuli penezum, tak ty pocity chapu. Ja jsem zarytej Prazak, uz jenom prestehovat se z centra na okraj byl sok, predstava, ze bych zbytek zivota mela travit nekde na vsi, kde davaj lisky dobrou noc, ne dekuji, ani za nic. A pokud ty jsi tam nestastna a pritel jak ryba ve vode, tak bych rekla, ze to bude driv nebo pozdeji konec vztahu tak jako tak
Já to měla tak, že jsem se vystresila dopředu, takže když jsem pak zjistila, že jsem za 30 minut na Václaváku, je to pohoda (15 v řeči realitních kanceláří). ![]()
Vzdycky je neco za neco. A nic neni ideal. Clovek proste nemuze mit vsechno. Kdybys byla orvana matka jako ja, blazila by Te moznost vzit si rano kafe ven nez deti vstanou…nemuset litat po hristich…ja navic mam moc rada zvirata, nas retrivr by se pominul radosti kdyby mohl litat po zahrade…
My jsme prestehovani sedmy rok. Jeste dva roky po nastehovani jsem se tu citila cizi. Ted tu mam mraky kamaradek a znamych…
Jestli si chces zvyknout netlac na pilu a ono se to usadi…
Já na vesnici vyrostla a nevrátila bych se tam ani za nic, tvoje pocity chápu
Možná to oceníš až budeš mít malé děti, ale až povyrostou? Jenom starosti a problémy, vyžití žádný,… Vždycky když slyším jak si bydlení na vsi městský lidi idealizujou tak si říkám - povíme si za 2 roky
Přítel taky chtěl na vesnici, musel si vybrat takže teď máme domek ve městě. Ideální kombinace je pro mě byt ve městě a chata na vsi.
@terien píše:
Já na vesnici vyrostla a nevrátila bych se tam ani za nic, tvoje pocity chápuMožná to oceníš až budeš mít malé děti, ale až povyrostou? Jenom starosti a problémy, vyžití žádný,… Vždycky když slyším jak si bydlení na vsi městský lidi idealizujou tak si říkám - povíme si za 2 roky
Přítel taky chtěl na vesnici, musel si vybrat takže teď máme domek ve městě. Ideální kombinace je pro mě byt ve městě a chata na vsi.
Tak já znám i lidi, kteří na vesnici vyrostli a utekli tam zpátky. A nebo to tam milují. Když je teda blízko Praha nebo jiné větší město.
Lidi jsou různí. A různě divní ![]()
Já jsem se v Praze narodila a myslím, že tam i umřu. Pokud by mě někdo chtěl stěhovat, pozor na to, škrábu a koušu ![]()
@Bábrdl píše:
Já to měla tak, že jsem se vystresila dopředu, takže když jsem pak zjistila, že jsem za 30 minut na Václaváku, je to pohoda (15 v řeči realitních kanceláří).
Záleží jaký je to okraj… já na našem okraji Prahy jezdila autem i do školky, takže přestěhováním na vesnici se v tomto ohledu změnilo pouze to, že tady vím, že jsem ve školce do 5 minut, v Praze to bylo něco mezi 10 minutami a půl hodinou.
@Bábrdl píše:
Tak já znám i lidi, kteří na vesnici vyrostli a utekli tam zpátky. A nebo to tam milují. Když je teda blízko Praha nebo jiné větší město.Lidi jsou různí. A různě divní
Já jsem se v Praze narodila a myslím, že tam i umřu. Pokud by mě někdo chtěl stěhovat, pozor na to, škrábu a koušu
Já taky. Já mezi ně nepatřím a chápu pocity zakl. Pro mě je vesnice díra kde chcípl pes a kde žít nechci. Chci si všude dojít pěšky, mít vše dostupné, nebýt odkázaná na auto nebo autobus, chci si dát skleničku když jdeme s mužem na večeři, je toho hrozně moc. Můj muž patří do té druhé skupiny ![]()
@j.a.n.i1 píše:
Záleží jaký je to okraj… já na našem okraji Prahy jezdila autem i do školky, takže přestěhováním na vesnici se v tomto ohledu změnilo pouze to, že tady vím, že jsem ve školce do 5 minut, v Praze to bylo něco mezi 10 minutami a půl hodinou.
Praha je Praha.
Já jsem v tom úchylná.
Dítě vozit do školky můžeš i v centru Prahy, stačí si zvolit nějakou vzdálenou.
Já se musím přiznat, že mě rozčiluje, když se všude píše „do centra za 15 minut“. Pronajímáme pár bytů a když zájemci řeknu, že reálně je na Václaváku za 30 minut, tak to se každý zakaboní a prý „ale to je strašně dlouho, z v Rostokách mi říkali, že budu v centru za 15 minut.“ A já je musím posadit k PC, ukázat jim mapu prahy, vysvětlit, co a jak. Grr ![]()
@terien píše:
Já taky. Já mezi ně nepatřím a chápu pocity zakl. Pro mě je vesnice díra kde chcípl pes a kde žít nechci. Chci si všude dojít pěšky, mít vše dostupné, nebýt odkázaná na auto nebo autobus, chci si dát skleničku když jdeme s mužem na večeři, je toho hrozně moc. Můj muž patří do té druhé skupiny
Kamarádka se chtěla s mužem přestěhovat z Vysočan do Újezda nad Lesy. Koupili si tam dům, byt chtěli prodat. Ale pak zjistili, že v zimě je to nebaví, tak že prodají dům. No, nakonec to dopadlo tak, že přes zimu jsou ve Vysočanech a jak je teplo tak v Újezdě. Ale oni si to můžou dovolit…