Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nespravedlnost? Dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
22.3.22 12:52
Zkuste car 
Vyšetří Vás a poradí Mají větší možnosti než gynekolog
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.3.22 13:03
To jsou normální pocity, tak to je, život nenaděluje všem stejně. Jsou páry co se snaží roky. Možná že už se ti to zdá dlouho, ale to je vše relativní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.3.22 13:03
Taky jsem nemohla dva roky otěhotnět a pak už mi taky trochu hrabalo, ale ty děláš všechno pro to, aby to nešlo 
Nemyslet na to je jediná rada, která mi fungovala, vždycky jsem otěhotněla, když se mi to nehodilo a nečekala jsem to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.3.22 13:05
Zivot neni spravedlivy a nikdy nebyl. A taky nesud lidi jen od pohledu. Zivot je slozity a nikdy nevis, cim si kdo prosel a co resi. Co treba z pritele zatim udelat manzela. Dat energii do toho a neresit jine lidi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.3.22 13:06
Svět není spravedlivý.
Pokud je přítel starší, tak už to může být bariéra.
Nepíšeš jak dlouho a jestli tu situaci už nějak řešíte.
Tvůj přístup není dobrý, ale není ojedinělý a psychika umí divy. Takže pokud vás nic jiného netrápí, což je téměř zázrak, tak to řešit s doktory, nezávidět ostatním.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.3.22 13:06
A když máš pocit té nespravedlnosti, je to příjemný pocit? Cítíš se v tom dobře?
Předpokládám, že ne. Tak s tím zkus něco udělat, abys byla vnitřně spokojený a vyrovnaný člověk. Pak to miminko třeba přijde.
Někde jsem četla, že pokud člověk pociťuje vůči někomu nenávist, zášť, závist nebo obecně pocit nespravedlnosti, nedůvěry, křivdy, štítivosti vůči ostatním, nadřazenosti atd. (ale třeba i pocit viny či lítosti), tak v sobě má agresi. A ta agrese, ač ji cítí vůči ostatním (světu, státu atd.), působí především na něj samotného. Sám sobě tím ubližuje. A autor tam psal, že podobné pocity můžou kromě různých nemocí vést třeba k neschopnosti otěhotnět nebo k potratům.
Je potřeba změnit světonázor a nahradit ty negativní pocity pozitivními. To člověka opravdu hodně změní, budeš se cítit líp, budou se ti vylučovat jiné hormony, mozek bude fungovat trošku jinak a tak.
- Citovat
- Upravit
22.3.22 13:06
Úplně ti rozumím, tyto pocity jsem měla neustále, jak je příroda v tomto nespravedlivá a nehledí nalevo napravo. Že na pomalu první dobrou otěhotní fetacky, alkoholičky a dítě donosí, ani neví jak. Prostě jak píšeš, nebudu se opakovat Nebo jsem přímo nesnášela a doteď jsem alergická na páry, které otěhotněly na první dobrou, samozřejmě se tím pochlubí a pak mají takové ty pitomé kecy, rady ve stylu " nesmíš na to pořád myslet, je to v hlavě, až to nejmíň budeš čekat, tak to přijde…" A ještě se tě pravidelně vyptávají ve stylu „tak už?“ 
Znám minimálně dva páry, které by byly dobrými rodiči s perfektním zázemím, ale stále se jim zatím nedaří. V tomto život fér není… 
Člověk se s tím musí pokusit nějak vnitřně smířit, vyrovnat, i když to vůbec není lehké.
Příspěvek upraven 22.03.22 v 13:08
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
mackA159
22.3.22 13:07
@Platanka píše:
Taky jsem nemohla dva roky otěhotnět a pak už mi taky trochu hrabalo, ale ty děláš všechno pro to, aby to nešlo
Přesně. My se snažili čtyři roky. Zadařilo se kdyz jsem změnila práci, a řešila hypotéku.
Jinak zakladatelko, jak víš že se tem lidem podařilo dítě na první vrz? Znám rodinku která má první dítě ze zábavy, druhé po X letech kdy to prostě nešlo. Třetí potrat, čtvrté už se jim nezařadilo vubec a tak se rozvedli. A jsou to lidi co nechávají děti vyrůstat hospodou.
- Citovat
- Upravit
ludmilaadamkova
22.3.22 13:08
Co je to dlouho? Já čekala na dítě 7 let a otěhotněla až po tom co jsem se smířila s bezdětnosti
Doporucuju vyšetření v CAR oba a uvidíte
Možnosti jsou vždy od darovaného vajíčka sperma až k adopci…
Plodnost nemá nic společného s tím kdo si jak dítě zaslouží… Tak to prostě je
- Citovat
- Upravit
22.3.22 13:10
To znám… my jsme nikomu o naší snaze neříkali, protože jsem se chtěla vyhnout stupidním radám typu “nemysli na to”, “jeďte na dovolenou, tam se zadaří” atd. Ale i tak se každý okolo ptal, kdy chceme mít děti a na co jako čekáme, když manželovi už bylo 40 a už jsme pár let manželé 
no nakopat do zadku by bylo málo 
Za mě, pokud se snažíte více než rok, určitě to řešit v CARu, jinak je to pravděpodobně ztracený čas.
Jak píšeš o nespravedlnosti, je to tak, ale nic s tím nenaděláš. Ještě hůř se tato nespravedlnost bohužel vnímá po několika neuspěšných IVF, kdy do toho lidé dali pomalu statisíce, žena je po x hormonálních stimulacích, které tělu jistě neprospívají, a nic z toho. A pak potkáš vysmátou kamarádku, která ti řekne, že si jednou omylem nedali pozor a je ve třetím měsíci
Každopádně, držím palce, hlavu vzhůru 
já mám po IVF dvě krásné holky, ale byl to boj 
Příspěvek upraven 22.03.22 v 13:11
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.3.22 13:10
Moje sestra se snažila 7 let (od svých 21 let)
Prošla 2 cary, udělalo se fakt maximum. Vše Ok. Přestala to řešit, smířila se s tím, že děti mít nebude.
Pořídila si psa, jela na 3 dovolené, kompenzovala si to jinými radostmi a co se najednou nestalo….
Mám neteř 
A úplně boží věc je, že máme dcery 3 týdny od sebe (jako malé jsme si plánovaly, že budeme mít děti zároveň)
- Citovat
- Upravit
krecik.dzungarsky
22.3.22 13:11
Jak se pozná rodič, který se svému dítěti očividně nevěnuje? Nikdy jsem neměla potřebu takhle kohokoliv nálepkovat, protože jsem pouhý vnější pozorovatel situací a událostí, o kterých nemám ve výsledku žádné bližší informace a které se vůbec nemusí shodovat se skutečností.
Obětovat se pouze dítěti, ať už reálnému či potenciálnímu, je cesta do pekla. Něco o tom, jako matka dítěte s postižením, vím. A kdybys nás někde potkala, tak bys o mém dítěti mohla, jako člověk absolutně neznalý naší konkrétní situace, vyprávět, co že to bylo za rozcapeného fracka. Paušalizovat se totiž nedá. A netuším tedy v jaké vyloučené lokalitě bydlíš, ale já běžně nepotkávám mladé matky s hromadou dětí ani nemám v okolí žádné rodiny, kde by byl na denním pořádku alkohol. Nějak mi tě bohužel není ani trochu líto. Přijdeš mi spíš hodně naivní a povrchní. Sorry .
- Citovat
- Upravit
Anonymní
22.3.22 13:15
Ano, je to nespravedlivé, když člověk při prvním sexu s novým partnerem při použití kondomu otěhotní a nedokáže jít na potrat, a chlap žádné dítě nechtěl a je fuč
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj holky,
jdu se sem asi jen vypsat, jelikož se s přítelem snažíme o miminko už docela dlouho a pořád nic.. každému s kým se o tom bavím mi říká jediné „furt na to nemysli“ ono je to docela těžké.. proto už si to nechávám spíše pro sebe, ale o co jde.. pokaždé, když vidím venku ty potažmo ještě holky, co mají dvě děti vedle sebe a kočárek před sebou (určitě víte o kom je řeč), nebo když potkáváme na ulici „rodiče“, ktery se o ty děti očividně vůbec nestarají.. a nebo znám milion páru, který dají přednost alkoholu a zábavě než vlastním dětem..přijde mi to strašně nespravedlivé
a potom normální fungující vztah, kde by pro to dítě člověk udělal všechno a mohl mu nabídnout první poslední, tak nic.. 
už jsem z toho fakt špatná.. samozřejmě vím, že tím, že si tady postěžuji nic nezmůžu, ale jak jsem říkala, chtěla jsem si o tom tady jen s někým popovídat, jestli to náhodou někdo vidí stejně. Děkuji 
Ještě bych chtěla dodat, že mě to mrzí, ale zatím se z toho nehroutim
jak z toho mohlo
mylně vyznít. Mám skvělou práci, s přítelem jsme dokončili stavbu baráku, špatně se určitě nemáme.. takže radostipřichází i z jiné stránky.. jen je přítel o něco starší a dítě by už chtěl a mě mrzí, že mu to zatím nemůžu splnit
Příspěvek upraven 22.03.22 v 12:51