Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Ahoj holky,
je tu někdo, kdo podstoupil s batoletem neurologické vyšetření a měl jakkoliv špatné výsledky?
Padla na mě dneska depka. Malá má za pár dní 18 měsíců. Od narození je drobná, ikdyž se narodila v termínu. Dneska jsem jí vážila a má lehce přes 8,5 kg
Podle obvoďačky zdravá, no mě to docela děsí. Nepřijde mi to úplně v normě. Nicméně vždycky přibírala pomalu, není moc jedlík a nemá propady na váze. Navíc teď rostou stoličky, tak jí ještě míň.
Od narození je také strašně bázlivá, uplakaná, “kontaktní” a ulekaná. Vzpomínám na časy, kdy jsem si před ní nemohla ani kýchnout, protože rázem spustila hysterák. Bojí se dodneska cizích lidí - často pláče, třeba když na ní někdo cizí začne mluvit. Bála se dlouho i rodinných příslušníku, chovat se od nich moc nechce doteď. Max pár vteřin, když má náladu.
Jak už jsem psala, jí extrémně málo. A navíc stále nechodí
Jen obchází nábytek. Cca od roka se dokázala postavit sama v prostoru, ikdyž to dělala dost sporadicky. Teď poslední dobou to ale nedělá vůbec
Jen obchází ten nábytek.
Jinak se mi zdá chytrá, umí bejt veselá, vymejšlí lumpárny, začíná po nás opakovat slůvka… Ale všechno tohle mě dost trápí, něco mi na tom všem nesedí. Přijde mi taková “svá” a trošku opožděná a přecitlivělá.
Teď čekám na 18m prohlídku, kde to všechno znovu proberu s pediatrou. Nicméně počítám s tím, že nás pošle na neurologii a strašně se bojím, že odejdeme s nějakou diagnózou
Obzvlášť fakt dneska to na mě padlo.
Měl to někdo podobně? A jak dopadlo vyšetření? Ráda si s někým pokecám.
Klidně nemusíte samozřejmě vypisovat sem, sama mám anonym. Jen se prosím ozvat, můžeme se spojit i třeba na fb ![]()
Děkuju!!!
![]()
Muze byt ok a delas si jen zbytecne obavy, muze se neco objevit..dopredu to ale nevyresis…lasku by to stejne nezmenilo a nakonec bys bojovala jako kazda mama
takze doporucuju uzivat si kazdy den a kazdou chvili lumparen!
Mam doma dost podobny exemplar, akorat u nas tedy propad vahy ve 13m (percentil), mela 8,4kg, spis bazlivejsi, sahat nekdo cizi ani omylem, na pochovani k nekomu krom me a tatinka pouze pokud chce sama (coz je vyjimecne). Pritom ale ma spolecnost rada. A lumpaci ted dost. Jediny rozdil tedy je, ze zacala po tom roce chodit.
Zeptej se pediatra a uvidis, vse se da resit. Ja bych tedy (a to asi i drive) sla pro svuj klid k fyzio kvuli chozeni. Ale chovanim mi neprijde nijak mimo ![]()
Moc držím palce, ať je malá v pořádku
.
Mě by podle tvého popisu nepadlo, kromě té neurologie, ještě vyšetření na metabolické poruchy. Ale zase píšeš, že si svoje tempo přibíráni, i když pomalé, drží ![]()
@domiiiis píše:
Ahoj holky,
je tu někdo, kdo podstoupil s batoletem neurologické vyšetření a měl jakkoliv špatné výsledky?
Padla na mě dneska depka. Malá má za pár dní 18 měsíců. Od narození je drobná, ikdyž se narodila v termínu. Dneska jsem jí vážila a má lehce přes 8,5 kgPodle obvoďačky zdravá, no mě to docela děsí. Nepřijde mi to úplně v normě. Nicméně vždycky přibírala pomalu, není moc jedlík a nemá propady na váze. Navíc teď rostou stoličky, tak jí ještě míň.
Od narození je také strašně bázlivá, uplakaná, “kontaktní” a ulekaná. Vzpomínám na časy, kdy jsem si před ní nemohla ani kýchnout, protože rázem spustila hysterák. Bojí se dodneska cizích lidí - často pláče, třeba když na ní někdo cizí začne mluvit. Bála se dlouho i rodinných příslušníku, chovat se od nich moc nechce doteď. Max pár vteřin, když má náladu.
Jak už jsem psala, jí extrémně málo. A navíc stále nechodíJen obchází nábytek. Cca od roka se dokázala postavit sama v prostoru, ikdyž to dělala dost sporadicky. Teď poslední dobou to ale nedělá vůbec
Jen obchází ten nábytek.
Jinak se mi zdá chytrá, umí bejt veselá, vymejšlí lumpárny, začíná po nás opakovat slůvka… Ale všechno tohle mě dost trápí, něco mi na tom všem nesedí. Přijde mi taková “svá” a trošku opožděná a přecitlivělá.
Teď čekám na 18m prohlídku, kde to všechno znovu proberu s pediatrou. Nicméně počítám s tím, že nás pošle na neurologii a strašně se bojím, že odejdeme s nějakou diagnózouObzvlášť fakt dneska to na mě padlo.
Měl to někdo podobně? A jak dopadlo vyšetření? Ráda si s někým pokecám.
Klidně nemusíte samozřejmě vypisovat sem, sama mám anonym. Jen se prosím ozvat, můžeme se spojit i třeba na fb
Děkuju!!!
Po zdravotní stránce nemůžu sloužit, ale co se týče prospívání, dcera v 18i měsících neměla ani těch 8,5 kg…od nějakých 3,5 let je zcela mimo percentilové grafy. Podstoupili jsme genetické vyšetření k vyloučení syndromů, jsme sledováni na endokrinologii, deficit růstového hormonu nemá, veškeré alergie opakovaně vyloučeny, krevní hodnoty na „1“. Jen pro informaci…aktuálně je jí 7,5 a váži lehce přes 17 kg.Na výšku má 111 cm. Dle stáří kosti je o 2-3 roky pozadu, což odpovídá tak nějak i její výšce (je srovnatelně velká jako děti o 2 roky mladší). Jinak zcela vpořádku…vůbec nemarodí, je velice pohybově šikovná, ve škole dle učitelky patří „ke špičce“.
Dcera ted uz skoro 10r. V 18m 8.80 kg. Bala se cmelaku a bzuciciho hmyzu, vysavace, travniku (slapnout na nej), cizich lidi, kriku deti, mixeru… Hodne urvana, porad na ruce, nespokojena. Motoricky byla pomalejsi ze zacatku, pricitala jsem to hodne tomu, ze byla „porad na ruce“, nevydrzela 5 minut polozena v postylce, takze moc netrenovala. Jen za revu, kdyz jsme s ni cvicili paseni koniku a tak… Ale chodila nakonec samostatne od 14m. Ohledne pohybu se ale niceho nebala, naopak nemela pud sebezachovy. Povahou byla hodne vztekla… Nejedla skoro nic a i to nic jsme do ni cpali pod tlakem. Nechtela ani moc pit…
Krom odberu krve kvuli nejedeni a nepribirani jsme ale na zadnych vysetrenich nebyli. Velice dobre mluvila (ve smyslu velka slovni zasoba), od 19m ve vetach.
Je neurotik a komplikovanejsi povaha. V mnoha ohledech jsme si s ni uzili a uzivame, ale je to chytra fajn holka. ![]()
@Hobitka tak to máme doma velmi podobný exemplář, jak co do váhy, tak drobnosti i te neurózy ![]()
@domiiiis ja se te pokusim trochu uklidnit, se synem jsem podstoupila v roce a pul vysetreni na neurologii, protoze nechodil. Vysetreni dopadlo v poradku, s tim, ze se za chvili rozchodi a nema zadny neurologicky problem. Syn byl take hodne hubeny od roku do dvou jsme chodili kazde dva mesice k pediatrovi na kontrolu a mel nutricni vyzivu. Syn se rozchodil v 19 mesicich, za tyden uz behal a kopal do mice, za mesic usel dva kilometry, od dvou let je bez kocarku. Ale ja sama chodila az do 17 mesicu, tak to ma asi po mne. Syn je na me taky hodne fixovany, v roce a pul nechtel byt vubec ani s pribuznymi, od dvou let se to zacalo hodne zlepsovat a v necelych trech letech zvladl v pohode nastup do skolky, ale ma tam starsiho bratra. Tak doufam, ze jsem te aspon trochu uklidnila, ze vsechno muze dobre dopadnout ![]()
@Hobitka
Pane jo, to vypadá, že máme doma hodně podobný kousky, no.
Malá je právě taky hodně uplakaná, nespokojená, věčně byla na rukou, v nosítku. Taky neexistovalo, že bych jí chvíli odložila. Bylo to dost náročný. Teď jak je starší, je často vzteklá a svá. Na druhou stranu se ale umí dělit, na děti neni nikdy zlá, nikdy nikomu neublížila, i k naší kočce je jemná a pozorná…
Co se týče pudu sebezáchovy, je to zvláštní
Naučila se třeba sama jezdit na skluzavce, miluje to a jezdí třeba i hlavou napřed. A nevzdala to ani když jsem jí jednou nestihla dole chytit a zapíchla se hlavou do písku jak pštros
Ale chodit jak kdyby se prostě bála. Nebo neměla dost síly. Přitom jindy mi přijde, že jí má dost. Lítá třeba po čtyřech i po schodech, to taky miluje a nedělá jí to nejmenší problém. Klidně 15× nahoru a dolu ![]()
No a jídlo je otřes. Oběd do ní tlačim i hodinu. A stejně to končí tak, že nesní téměř nic. Ještě “lepší” to je od doby, co mi umí suverénně řikat “NE”
A pití taky nic moc…
Je to s ní fakt náročný, občas fakt padám na hubu. Ale všechno se nějak zvládne. Je celkem únavný, jak je všude nejmenší, nejhlasitější a na hřištích lítá jediná po čtyřech. Ale co naplat. Jen aby prostě byla po všech stránkách v pořádku… ![]()
@Lentilie1
Děkuju! To já sice prý chodila a celkově všechno dělala brzo. Ale zase vím, že mě mamka strkala do chodítka, posazovala… Tohle my uplně nerazíme. Takže kdo ví, jak by to bylo, kdyby mě nechala si na všechno přijít sama
Tim ale nikoho nesoudim, to jen tak pro kontext.
Třeba opravdu potřebuje jen čas ![]()
@Fíbí 106
Děkuju
Věřim, že malá bude taky chytrá, už teď mi často připadá, že v tomhle směru překvapuje
A empatická, umí se hezky chovat jak k dětem, tak ke zvířatům. Ale zase je hodně uplakaná, citlivá… No, jak píšu vejš
Snad je to jen taková povaha ![]()
@domiiiis píše:
@Fíbí 106
DěkujuVěřim, že malá bude taky chytrá, už teď mi často připadá, že v tomhle směru překvapuje
A empatická, umí se hezky chovat jak k dětem, tak ke zvířatům. Ale zase je hodně uplakaná, citlivá… No, jak píšu vejš
Snad je to jen taková povaha
Ona je sice chytrá a šikovná, ale citlivá taky. Dokáže ji rozhodit i blbý zadření pidi třísky venku na hřišti
Je spolehlivá, při nejasnostech třeba s úkoly ve škole se na nás obrací polovina rodičů dětí, protože naše malá to prostě vždycky ví přesně, ale na druhou stranu zase je nesamostatná v jiných ohledech. Její vrstevníci už se třeba zvládají pohybovat po vsi samostatně bez rodičů (myslím třeba z domu přes půl vsi ke kamarádce), to naše malá ani omylem, protože se bojí psů, a tak má hrůzu z toho, že by nějakého mohla potkat. Nebo třeba nechce zůstat sama doma, abych si odskočila jen do krámu (do 15i minut bych byla zpět). Jinak jako miminko byla taky extrémně uplakaná a plachá.
Ahoj zakladatelko, jak jste dopadly? Nejaky (pozitivni) posun medzicasem? Moje dcerka byla na tom ve 3 letech velmi podobne (ted ji jsou 4,5r). Nechutenstvi (nic nikdy nechtela jist, jen pit MM), kazde jidlo trvalo hodiny, malo energie, casto mrzuta, nepochopitelne hystericke zachvaty. Mirna hypotonie - chodit zacala v 18 mesicich. Ve 3 letech jsem sla za pediatrickou s tim, ze se nam to nezda, ze dite odmita jist, ma strasne malo energie, drobnouckou vyrazku na kuzi a zaroven extremne suchou az drsnou kuzi, drobne ragady na ouskach, polotuhou stolici (ne uplne prujem, ale spis takovy rozpadajici se bobek - pardon za detail). Dle pediatricky vse v norme, vubec nechtela resit. Tak jsme ji na vlastni naklady udelali kupu testu - na klasicke alergie (vse bylo OK), pak na potravinove intolerance (namerili ji vysokou intoleranci lepku, vajicek, pomerancu, maku a par dalsich veci - pozor, toto lekari typicky nepovazuji za smerodatne). Dale jsme zjistili velmi nizkou B12 (dle laboratore byla tesne na dolni hranici, coz je ale strasne malo, potrebuje byt idealne v horni tretine toho rozpeti). Po uprave stravy (kompletni vynechani lepku a vsech alergenu) a suplementaci B12/B komplex, dale D3/K2 a zinek se stav vyrazne zlepsil: asi po 2 dnech poprve v zivote rekla, ze ma hlad. To byl pro nas maly zazrak. Stolice se ji upravila do 3 dnu, kuze do 2-3 tydnu. Pribrala a zdalo se nam, ze zacla i rychleji rust. Po cca 2 mesicich jsme si uvedomili, ze ma vyrazne vice energie, lepsi naladu (zpivala si cely den), lepsi koncentraci, lepe spi, dokonce i hypotonie se castecne upravila (je takova „pevnejsi“). Proste uplne jine dite. Jeste jsme ji nechali delat DNA testy pres 23andme (delaji sekvencovani) a nasledne pres Foundmyfitness (vyhodnoti to) - stoji to mozna 50 dolaru celkem, ale nenajdou vsechny mutace. Dcerce nasli MTHFR mutaci, mozna proto ma problemy s tou B12 a bude potrebovat dlouhodobou suplementaci. Drzim palce, at se podari najit problem a vyresit. Pripadne at se samo upravi
Hodne stesti!
@Anonymní píše:
Ahoj zakladatelko, jak jste dopadly? Nejaky (pozitivni) posun medzicasem? Moje dcerka byla na tom ve 3 letech velmi podobne (ted ji jsou 4,5r). Nechutenstvi (nic nikdy nechtela jist, jen pit MM), kazde jidlo trvalo hodiny, malo energie, casto mrzuta, nepochopitelne hystericke zachvaty. Mirna hypotonie - chodit zacala v 18 mesicich. Ve 3 letech jsem sla za pediatrickou s tim, ze se nam to nezda, ze dite odmita jist, ma strasne malo energie, drobnouckou vyrazku na kuzi a zaroven extremne suchou az drsnou kuzi, drobne ragady na ouskach, polotuhou stolici (ne uplne prujem, ale spis takovy rozpadajici se bobek - pardon za detail). Dle pediatricky vse v norme, vubec nechtela resit. Tak jsme ji na vlastni naklady udelali kupu testu - na klasicke alergie (vse bylo OK), pak na potravinove intolerance (namerili ji vysokou intoleranci lepku, vajicek, pomerancu, maku a par dalsich veci - pozor, toto lekari typicky nepovazuji za smerodatne). Dale jsme zjistili velmi nizkou B12 (dle laboratore byla tesne na dolni hranici, coz je ale strasne malo, potrebuje byt idealne v horni tretine toho rozpeti). Po uprave stravy (kompletni vynechani lepku a vsech alergenu) a suplementaci B12/B komplex, dale D3/K2 a zinek se stav vyrazne zlepsil: asi po 2 dnech poprve v zivote rekla, ze ma hlad. To byl pro nas maly zazrak. Stolice se ji upravila do 3 dnu, kuze do 2-3 tydnu. Pribrala a zdalo se nam, ze zacla i rychleji rust. Po cca 2 mesicich jsme si uvedomili, ze ma vyrazne vice energie, lepsi naladu (zpivala si cely den), lepsi koncentraci, lepe spi, dokonce i hypotonie se castecne upravila (je takova „pevnejsi“). Proste uplne jine dite. Jeste jsme ji nechali delat DNA testy pres 23andme (delaji sekvencovani) a nasledne pres Foundmyfitness (vyhodnoti to) - stoji to mozna 50 dolaru celkem, ale nenajdou vsechny mutace. Dcerce nasli MTHFR mutaci, mozna proto ma problemy s tou B12 a bude potrebovat dlouhodobou suplementaci. Drzim palce, at se podari najit problem a vyresit. Pripadne at se samo upraviHodne stesti!
Ahoj,
no, kde bych začala… Šly jsme na tu 18m prohlídku, která dopadla příšerně. Malá se mě chytla při vstupu do ordinace křečovitě kolem krku, dostala hysterickej záchvat a absolutně jí nešlo uklidnit a vyšetřit.
Pediatra mě docela “dodělala”, když se na mě se sestřičkou celkem zděšeně koukaly a pronesly, že tohle není normální, že “se musí přijít na to, co dělám blbě” a že to chce neurologa a dost možná i psychologa.
Test na autismus musíme opakovat za půl roku, na neurologii nás poslali ještě ten den. Ale jen nás tam objednali na konec května.
Malá začala chodit týden po týhle eskapádě, sama od sebe. Další týden na to už celkem obstojně běhala, ujde i 2 kilometry
Totálně bojkotuje kočár, chce jen běhat.
Pediatra celkem otočila taky, řekla, že můžeme termín na neurologii zrušit. Zítra jdeme na “náhradní” 18m preventivku.
Hrozně se ale bojim. Malá poslední dobou příšerně hysterčí, vzteká se, pořád nejí… A co je nejhorší, tak poslední cca 3 týdny nespí
Do půlnoci dobrý, od půlnoci sebou mlátí, brečí, vykřikuje, vyžaduje furt prso, kňourá,… A takhle až do rána
Už jsem fakt sešrotovaná.
Bojim se šíleně, že tam zítra zase udělá scénu. A že to celkově bude zase “jobovka”
Ale snažim se tvářit v pohodě, zase na ní nechci přenášet nějaký stresy, že jo
Abych těm scénám tak trochu “nepomohla” sama
Ale jde to ztuha ![]()
Ahoj Domiiis, no to je super zprava, ze malinka zacla chodit a ze je takto ciperna… Jeden problem z krku (jinak jsem slysela, ze je to uplne normalni, ze nektere deticky zacnou chodit az v 18 mesicich, ze proste si davaji nacas…).
Ad pediatra: no mam presne uplne stejnou zkusenost, misto aby mi pomohla a resila, proc dite 3 roky odmita jist, to prohlasila za vychovnou chybu a poslala mne za psycholozkou… kam mimochodem take chodime. Psycholozka rekla, ze odmitani jidla je nejspis trauma z toho, ze ji to jidlo (lepek) nedelalo dobre a ze si vybudovala odpor ke vsemu. A ze jsme v tom zacykleni cela rodina (coz je pravda). Doporucila na ni nikdy nekricet, nenutit k jidlu, netlacit. Naopak, byt nekonecne trpelivy a chapajici, aby ona citila bezpeci a zklidnila se. Docela to pomaha myslim ( i kdyz nekdy jsou to fakt nervy). Kdyz ma nase mala totiz opravdu hlad, zacne silet a uz vubec neni schopna se najist (trosku bludny kruh
.
Jestli holcicka odmita jist, zvazila bych eliminacni dietu. Je fakt mozne, ze ji neco vadi (typicky lepek, mleko, vajicka)… muze to byt uplne slepa cesta, ale za vyzkouseni nic nedate a budete vedet. Da se to tedy delat i bez nakladnych testu. Je to docela narocne na zacatku (bude se ti zdat, ze nemas co varit), ale jde to a vysledky jsou videt okamzite.
U pediatricky bych trvala na testech na B12 (+ krevni obraz), potrebuje mit hladinu alespon v pulce toho rozpeti, co udavaji laboratore, idealne v horni 1/3.
Drzte se, holky! Take mam vitr pokazde, kdyz jdu za nasi pediatrou. Kdyz mam na ni neco slozitejsiho, posilam ji radeji email - tam na mne nemuze tlacit, ja se vypisu, co se deje a co potrebuji a ona je podle mne otevrenejsi hledat reseni
.