Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Děkuji za názory. Já mu ten fotbal nebo posezení s kamarády neupírám. Ani nechci, aby mi byl permanentně za zadkem. Jediný co chci je občas pohladit, obejmout, popovídat si a něco podniknout společně. Na veškeré moje návrhy má hned odpověď proč ne. To ho nebaví, to se mu nechce, dcera nás nenechá, je unavený… Jediné co ho zajímá tak je fotbal, PlayStation, jaké jsou nové aktualizace na playstationa. Náš den když má ranní vypadá tak, že on přijde z práce, hodinu poslouchám co kdo a jak v práci, pak si pohraje s dcerou, pak buďto sleduje sport nebo hraje hry a jde spát. Když má odpolední vztane v 8 a jde hrát. Pak se postará o dcerku jak vztane, pak sedí u PC a jde do práce. Přijde, začne opět mluvit o práci, jde hrát, film se pustí až dohraje a do půl hodiny spí. Víkend to samé. Mluví o práci a o lidech se kterými pracuje, pohraje si s dcerkou, kouká na televizi. Dcerka jde spát pustí si hry a tak samo jako po odpolední. Spíme spolu jen když už jeho s prominutím tlačí trenky, když chci já je unavený. Když řeknu, že můžeme něco dělat spolu tak mi řekne tak něco vymysli. Nato můj návrh zamítne a když řeknu vymysli něco ty tak mi řekne nevím co. Když jsem minulý týden navrhla, že o víkendu bysme mohli jít s dcerou na procházku do parku tak že jo. Ale hned ten den večer mi hlásil, že to neklapne neboť hlasí na víkend mrazy. Loni celou svoji dovolená proseděl u PC kde si dělal dresy na fifu na konzoli. Ani jednou jsme společně nebyli venku. Mě to prostě přijde, že už si je mnou moc jistý a proč by se snažil když stejně budu sedět doma. Já nevím, jestli mu mám dát najevo nezájem a nevšímát si ho nebo já nevím. Naše dny prostě fungují tak, že když je on doma tak on je v jedné místnosti a já v druhé. Když přijdu za ním a Sednu si k němu třeba k televizi tak během deseti minut on odchází k počítači. A když jsem o jednom víkendu večer prohlásila, že mě už opravdu nebaví koukat do blba a že se domluvím a půjdu někam ven tak se mi dostalo odpovědi začni si chodit a já začnu taky dvakrát tolik, já se v těchto věcech milerád přizpůsobuju. Když jsme měli letos možnost letět k moři tak hned ohrnoval nos co tam bude dělat, že do moře by stejně nešel a nemá rád horko. Tak jsem to odřekla. Jako rodina kdy jsme někde byli všichni tři to bylo naposledy loni začátkem května. Tak já už fakt nevím co s ním… Opravdu nechci víc, než aby mě občas obejmul a trošku se mi věnoval. Nebo má občas období kdy za mnou furt chodí, objímá mě, leze za mnou i do vany a tak to trvá tří čtyři dny a pak z ničeho nic zase se začne chovat takhle. A já si pak připadám jak s prominutím největší trubka s matrací v jednom. Jenže už cítím, že se to na mě podepisuje po psychické stránce. Nemám na nic náladu, nic se mi nechce, ráno kdyby po mě dcerka nezačala pomalu skákat tak ani nevztanu z postele, večer pro změnu nemůžu spát, nejsem schopná nic pořádně udělat, často je mi do breku… nevím, opravdu nevím
kdyz to ctu, tak mne presne napada to same..je si tebou tak jisty, ze se nemusi o nic snazit..at ti rekne cokoliv nic se nezmeni, tak co by se nejak premahal… jsi uz pro nej jen kus nabytku, nezajimava…co mu tedy sverit dite a jit si po svem?
Tohle by mi vadilo. Neni ti podezrela ta zmena? Nema nekoho? Kazdopadne je z toho citit, ze mu lezes na nervy
Kak si psala sama, chce to se ted stahnout a hledat si svoje zajmy. Treba to bude jen obdobi.
@Cosmopol píše:
Vidim, ze je tu potreba muzsky pohled:Mile zeny! Situace vypada neruzove, nicmene je treba se podivat realite do oci. Vec se ma tak, ze zena toho v oblasti zabavy, spolecnych aktivit, volneho casu atd. muze muzi nabidnout opravdu malo.
Schvalne nechte sve muze vycislit veskere veci, ktere delaji radi, ktere delaji s potesenim, ktere je bavi, na ktere se tesi, ktere jim prinasi radost. Tak schvalne - kolikrat se tam objevi aktivita, ve ktere se objevujete vy, manzelky?
Pokud to mezi vami v manzelstvi funguje fakt dobre, tak tam asi bude sex. Jak se ale muzeme zhusta docist zde na emiminu, ani to nebyva pravidlem. No a pak mozna jeste nekolik malo drobnosti.
Toto je realita: naprosto drtiva vetsina veci, ktere vase muze bavi, se vas, zen, netyka! Muz si lepe pokeca s kamarady, rad si s nimi zajde na pivo, na fotbal, konicky, ktere vasi muzi provozuji, jdou vetsinou take mimo vas. Tak proste svet svetem stoji (a to jiz odnepameti).
To je ta smutnejsi cast reality.
Ta veselejsi cast je ale ta, ze tak, jako maji muzi pravo na muzske veci, mate uplne stejne i vy pravo na vase zenske veci! Myslim si, ze vasi muzi vam je upirat nebudou.
Ale mely byste byt trochu fair, priznat si ze svet muzsky a svet zensky se spise miji, nez protinaji, a nemely byste byt na sve muze tak fixovane. Ono nas to s vama opravdu nekdy docela dost nebavi, jsme-li nuceni s vami provozovat cinnosti, ktere nam jdou vskutku proti srsti.
Drtiva vetsina muzu takhle „lakoma“ neni a nemaji potrebu nasilim vas tahat do sveho muzskeho sveta. Tak zas, prosim, netahejte nasilim do vaseho sveta vy nas.
Líp bych to nenapsal. Ještě se dá, když je ženská „intoska“ nebo aktuálně jde o oblbovace-lákací stadium, to ta komunikace jde úplně sama ![]()
No, a co se prestat tak na nej upinat? Vyrazis si obcas nekam? Ja obcas chodim na cely den o vikendu za kamoskou. Nakupy, masaz, obed, zakusek, pokecat, posedet. Nabije me to, den utece a muz se stara. Prospeje to vsem. Tyden je zabity, chodi az vecer, ale obcas kdyz prijde, zalezu do loznice, necham mu deti a jdu si cist. On se jim plne venuje, udela veceri, ja mam cas pro sebe.
Z tveho popisu mi prijde, ze doma cekas jak slipka az ti prijde drahy a pak jsi jak zpraskany pes, kteremu se nedostane dostatek pozornosti.
Co si najit nejaky konicek, kurz, cokoli, co budes delat pravidelne? At muz nema pocit, ze on je tvuj jediny zajem.
Tvůj chlap se chová divně, to jo. Ale ty (podle mě) taky, přijde mi, že nic neděláš
nech mu dítě a jdi něco (sport, kurz malování… cokoli!) dělat
no a co, že by začal chodit dvakrát tolik
stejně je ti doma k ničemu
k procházce: chtělas jít? Tak jsi měla jít
no a co, že on by nešel, aspoň bys neseděla doma
nevím no, nechtěla bych doma ani jednoho z vás ![]()
Každýmu leze po čase na nervy, když na něm někdo visi a chodí za ním jako pejsek, co čeká na podrbani.
Cca pred rokem jsme to meli doma podobne. Manzel me bral jen jako uklizecku, chodici diar, chuvu pro dite. Fyzicky kontakt nula. Kdyz jsem ho zkousela svest nebo aspon obejmout, byl unaveny, vyhybal se mi, radsi se zasil v pokoji u pocitace. U nas to vyustilo v obrovskou krizi, ja se po nekolika neuspesnych hadkach, prosbach a vysvetlovackach uzavrela do sebe a zacala si zit to svoje. Postupne jsem se zbavila spolecnych zavazku, hypoteky, dum jsme prodali. Jedine co nas ted spojuje je dcerka. On se o dcerku stara vzorne, ale taky mu musim rict co ma udelat, jinak sedi na gauci s mobilem celej den. Ja holt doma funguju kvuli dcerce, je to i financne vyhodnejsi pro oba, co si budem povidat. A jinak mam sve konicky, sve pratele, milence.. Asi posledni mesic se manzel najednou zacal hrozne snazit. Dokonce prisel i s prosikem o sex. Mozna si te zmeny teprve ted vsiml a doslo mu, ze to ze jsme se pred par lety vzali, neznamena ze mame vsechno na porad jisty ![]()
@Cosmopol píše:
Ja jsem si ale zatim neprecetl ani slovo o tom, co jsou TVE konicky. Co delas TY (sama), co TEBE (samotnou) bavi. Dela to ne me ten dojem, ze ty sama se zabavit vubec neumis. Zda se, ze na vsechno, co bavi tebe, potrebujes asistenci muze. Sama se sebou si nevystacis (…?)Tvuj muz ma konicky, ktere mne osobne teda zas az tak neoslovuji, ale alespon nejake ma. On sam sebe zabavit umi, ty sebe asi, jak to tak vypada, ne.
Příspěvek upraven 21.03.18 v 02:53
jaké má ten muž koníčky? Jít s chlapama do hospody koukat na fotbal? Čemu všemu se tady neříká mít koníčky. A proč si tedy muž pořizuje ženu, když se s ní v podstatě nedá nic, všechno s ní je k uzoufání nuda, tahat jí do svého světa je pruda a jediné, co by se tak očekávalo, že mu večer, až přijde ze svých mužských koníčků podrží? Ty kráso ![]()
@terinka4444 píše:
jaké má ten muž koníčky? Jít s chlapama do hospody koukat na fotbal? Čemu všemu se tady neříká mít koníčky. A proč si tedy muž pořizuje ženu, když se s ní v podstatě nedá nic, všechno s ní je k uzoufání nuda, tahat jí do svého světa je pruda a jediné, co by se tak očekávalo, že mu večer, až přijde ze svých mužských koníčků podrží? Ty kráso
Dobře výstižné
taky moc nechápu jaké jsou jeho koníčky ![]()
Já to vidím dost podobně jako mužská část, která přispěla a vlastně i to, co jsi sama řekla. Je si tebou jistý a přijde mi, že nemáš jiný koníček, než jeho a to jak známo je nejhorší ve vztahu, když jeden má svoje koníčky a druhý má za koníček toho druhého. Najdi si své vlastní koníčky, choď s kamarádkama večer ven, nějaký kurz čehosi, co tě bude naplňovat, sport, pes, nevím.
Taky jsme to tak měli dokonce i se stejnými koníčky - fotbal, ps4, kamarádi, párty, štvalo mě to jen když já jsem neměla co na práci a seděla pak doma. Teď mám svůj velký okruh kamarádek s kterými chodím já večer posedět, po práci do kavárny, zajedeme společně do kina, na nákupy atd.. občas pak už chlap přemlouvá, ať jsem doma, že budeme něco dělat spolu. A hlavně mam svůj velký koníček v podobě psa, který mě nedrží doma. A i tak spolu travíme čas hodně, a mnohem víc, než když on měl koníčky a já nic.
@terinka4444 Pokud si muž pořizuje ženu, to si ji objedná někde v eshopu. Já si pořídil nové kolo a když mě nebaví stoji ve sklepě.
@Anonymní píše:
Děkuji za názory. Já mu ten fotbal nebo posezení s kamarády neupírám. Ani nechci, aby mi byl permanentně za zadkem. Jediný co chci je občas pohladit, obejmout, popovídat si a něco podniknout společně. Na veškeré moje návrhy má hned odpověď proč ne. To ho nebaví, to se mu nechce, dcera nás nenechá, je unavený… Jediné co ho zajímá tak je fotbal, PlayStation, jaké jsou nové aktualizace na playstationa. Náš den když má ranní vypadá tak, že on přijde z práce, hodinu poslouchám co kdo a jak v práci, pak si pohraje s dcerou, pak buďto sleduje sport nebo hraje hry a jde spát. Když má odpolední vztane v 8 a jde hrát. Pak se postará o dcerku jak vztane, pak sedí u PC a jde do práce. Přijde, začne opět mluvit o práci, jde hrát, film se pustí až dohraje a do půl hodiny spí. Víkend to samé. Mluví o práci a o lidech se kterými pracuje, pohraje si s dcerkou, kouká na televizi. Dcerka jde spát pustí si hry a tak samo jako po odpolední. Spíme spolu jen když už jeho s prominutím tlačí trenky, když chci já je unavený. Když řeknu, že můžeme něco dělat spolu tak mi řekne tak něco vymysli. Nato můj návrh zamítne a když řeknu vymysli něco ty tak mi řekne nevím co. Když jsem minulý týden navrhla, že o víkendu bysme mohli jít s dcerou na procházku do parku tak že jo. Ale hned ten den večer mi hlásil, že to neklapne neboť hlasí na víkend mrazy. Loni celou svoji dovolená proseděl u PC kde si dělal dresy na fifu na konzoli. Ani jednou jsme společně nebyli venku. Mě to prostě přijde, že už si je mnou moc jistý a proč by se snažil když stejně budu sedět doma. Já nevím, jestli mu mám dát najevo nezájem a nevšímát si ho nebo já nevím. Naše dny prostě fungují tak, že když je on doma tak on je v jedné místnosti a já v druhé. Když přijdu za ním a Sednu si k němu třeba k televizi tak během deseti minut on odchází k počítači. A když jsem o jednom víkendu večer prohlásila, že mě už opravdu nebaví koukat do blba a že se domluvím a půjdu někam ven tak se mi dostalo odpovědi začni si chodit a já začnu taky dvakrát tolik, já se v těchto věcech milerád přizpůsobuju. Když jsme měli letos možnost letět k moři tak hned ohrnoval nos co tam bude dělat, že do moře by stejně nešel a nemá rád horko. Tak jsem to odřekla. Jako rodina kdy jsme někde byli všichni tři to bylo naposledy loni začátkem května. Tak já už fakt nevím co s ním… Opravdu nechci víc, než aby mě občas obejmul a trošku se mi věnoval. Nebo má občas období kdy za mnou furt chodí, objímá mě, leze za mnou i do vany a tak to trvá tří čtyři dny a pak z ničeho nic zase se začne chovat takhle. A já si pak připadám jak s prominutím největší trubka s matrací v jednom. Jenže už cítím, že se to na mě podepisuje po psychické stránce. Nemám na nic náladu, nic se mi nechce, ráno kdyby po mě dcerka nezačala pomalu skákat tak ani nevztanu z postele, večer pro změnu nemůžu spát, nejsem schopná nic pořádně udělat, často je mi do breku… nevím, opravdu nevím
Tu fifu znam a nejradsi aby letela oknem! U nas se taky hraje ![]()
@tomklaza píše:
@terinka4444 Pokud si muž pořizuje ženu, to si ji objedná někde v eshopu. Já si pořídil nové kolo a když mě nebaví stoji ve sklepě.
To chápu, to si k tomu kolu klidně pořiď ještě koloběžku, lyže, brusle a kajak. Jestli máš velký sklep, klidně si to tam naskládej, až tě to omrzí. Ale jednak takhle s vlastní manželkou? Proč si tedy hledáte manželky, když se s nimi v podstatě nedá nic? Nepatří do vašeho světa, vše s nimi je pruda. Tak na co?
@terinka4444 píše:
To chápu, to si k tomu kolu klidně pořiď ještě koloběžku, lyže, brusle a kajak. Jestli máš velký sklep, klidně si to tam naskládej, až tě to omrzí. Ale jednak takhle s vlastní manželkou? Proč si tedy hledáte manželky, když se s nimi v podstatě nedá nic? Nepatří do vašeho světa, vše s nimi je pruda. Tak na co?
Asi, aby se oženili a měli děti..jinak nechápu
@Anonymní píše:Tu fifu znam a nejradsi aby letela oknem! U nas se taky hraje
Děkuji za názory. Já mu ten fotbal nebo posezení s kamarády neupírám. Ani nechci, aby mi byl permanentně za zadkem. Jediný co chci je občas pohladit, obejmout, popovídat si a něco podniknout společně. Na veškeré moje návrhy má hned odpověď proč ne. To ho nebaví, to se mu nechce, dcera nás nenechá, je unavený… Jediné co ho zajímá tak je fotbal, PlayStation, jaké jsou nové aktualizace na playstationa. Náš den když má ranní vypadá tak, že on přijde z práce, hodinu poslouchám co kdo a jak v práci, pak si pohraje s dcerou, pak buďto sleduje sport nebo hraje hry a jde spát. Když má odpolední vztane v 8 a jde hrát. Pak se postará o dcerku jak vztane, pak sedí u PC a jde do práce. Přijde, začne opět mluvit o práci, jde hrát, film se pustí až dohraje a do půl hodiny spí. Víkend to samé. Mluví o práci a o lidech se kterými pracuje, pohraje si s dcerkou, kouká na televizi. Dcerka jde spát pustí si hry a tak samo jako po odpolední. Spíme spolu jen když už jeho s prominutím tlačí trenky, když chci já je unavený. Když řeknu, že můžeme něco dělat spolu tak mi řekne tak něco vymysli. Nato můj návrh zamítne a když řeknu vymysli něco ty tak mi řekne nevím co. Když jsem minulý týden navrhla, že o víkendu bysme mohli jít s dcerou na procházku do parku tak že jo. Ale hned ten den večer mi hlásil, že to neklapne neboť hlasí na víkend mrazy. Loni celou svoji dovolená proseděl u PC kde si dělal dresy na fifu na konzoli. Ani jednou jsme společně nebyli venku. Mě to prostě přijde, že už si je mnou moc jistý a proč by se snažil když stejně budu sedět doma. Já nevím, jestli mu mám dát najevo nezájem a nevšímát si ho nebo já nevím. Naše dny prostě fungují tak, že když je on doma tak on je v jedné místnosti a já v druhé. Když přijdu za ním a Sednu si k němu třeba k televizi tak během deseti minut on odchází k počítači. A když jsem o jednom víkendu večer prohlásila, že mě už opravdu nebaví koukat do blba a že se domluvím a půjdu někam ven tak se mi dostalo odpovědi začni si chodit a já začnu taky dvakrát tolik, já se v těchto věcech milerád přizpůsobuju. Když jsme měli letos možnost letět k moři tak hned ohrnoval nos co tam bude dělat, že do moře by stejně nešel a nemá rád horko. Tak jsem to odřekla. Jako rodina kdy jsme někde byli všichni tři to bylo naposledy loni začátkem května. Tak já už fakt nevím co s ním… Opravdu nechci víc, než aby mě občas obejmul a trošku se mi věnoval. Nebo má občas období kdy za mnou furt chodí, objímá mě, leze za mnou i do vany a tak to trvá tří čtyři dny a pak z ničeho nic zase se začne chovat takhle. A já si pak připadám jak s prominutím největší trubka s matrací v jednom. Jenže už cítím, že se to na mě podepisuje po psychické stránce. Nemám na nic náladu, nic se mi nechce, ráno kdyby po mě dcerka nezačala pomalu skákat tak ani nevztanu z postele, večer pro změnu nemůžu spát, nejsem schopná nic pořádně udělat, často je mi do breku… nevím, opravdu nevím
@Anonymní píše:
Ahoj. Jsem už docela ze všeho smutná. Manžel je moc hodný člověk, doma i s dcerou pomáhá. V tom nemůžu říct špatného slova. Ale horší je to vůči mě. Je sice na mě hodný, ale připadám si už jako kus nábytku. Vždycky byl hodně kontaktní, ale poslední dobou jsem ráda za pusu na dobrou noc. Společné zájmy a aktivity nula. Přijde z práce, nemluví o ničem jiném jen o tom co dělali a co mu kdo říkal atd. Když navrhnu něco co můžeme dělat spolu tak to se mu nechce, to ho nebaví… Ani nejíme spolu u stolu, vezme si to a jde do obýváku. Maximálně si spolu dáme kafe a večer pustíme film kde do pár minut usne. Ale co mě nejvíce mrzí je jeho přístup ke společnému času bez dcery. Minule si jí vzali tcháni na celý den v sobotu. Bylo to po roce co jsme měli odpoledne pro sebe. Věděl, že se na to těším jak malá holka. Měl pro ní jít až večer. Tak jsme si stáhli film, lehli si a koukali. Film za hodinu a půl skončil tak se sebral, že musí už pro malou. Bylo nějak kolem půl 6. Domů přišli v 9. Prostě tam utekl se radši s tchánem dívat na fotbal. Přitom celý týden taky říkal, že konečně budeme mít chvilku pro sebe, ale pak dál radši přednost fotbalu. Pak jsme měli jít na ples. Dcera měla být až do druhého dne do večera u babičky. Manžel moc nepije a není zvyklý tak mu říkám prosím opatrně jak budeš pít. Jo prý neboj vím, že máme čas pro sebe. No co budu povídat, od začátku kopal jednu za druhou a zřídil se tak, že v noci zvracel a druhý den celý vyspával. Teď o víkendu jsme měli výročí. Bavili jsme se celý týden o tom, že si uděláme hezký večer. On sám navrhoval, že až malá usne objednáme si pizzu, koupíme víno… Měla to být sobota. V pátek přišel z práce s tím, že v sobotu je v televizi fotbal (což se vždy normálně dívá doma) a že se na to půjde podívat do hospody ať má klid na to. Tak mu říkám, ale však jsme se na něčem domluvili a máme výročí. Tak že spolu budeme pak a že tam jde sám se opravdu jen podívat na ten zápas. Tak mu říkám tak co mám s tebou dělat. Takže v sobotu k večeru odešel a já jsem asi za hodinu šla na notebook (společný) stáhnout nějaký film a na obrazovce si nechal otevřený fb s konverzaci kde se domlouval s kamarády, že zajdou posedět na fotbal. V tu chvilku se mi chtělo až brečet. Poslala jsem mu jen SMS od kdy jsme si začali lhát. Strašně mě to mrzelo, měli jsme výročí, které sám plánoval a on se radši domluví s kamarády. Když přišel z večera stejně nic nebylo, protože jsem se dozvěděla, že mu nic jiného než mi lhát nezbývalo a že si za to můžu sama, že mi lže, protože nevidí důvod proč by se nějaké výročí mělo slavit, že je to den jako každý jiný a že je můj manžel a ne majetek. Zůstala jsem na něj koukat jak bacil do lékárny. Prostě jsme se pohádali potom. Nevím… Celkově si prostě už připadám jak kůl v plotě. Opravdu jsem ráda aspoň za pusu na dobrou noc… Mluví jen o své práci a lidech v práci, ale co jsem dělala já se nezeptá jak je rok dlouhý. Je zvyklý, že mě prostě najde doma a navíc jsem na něm finančně závislá. Ale na tom už pracuju, pokud se mi bude dařit za tři měsíce může být vše jinak. Celkově už mě to psychicky ubíjí, že prostě nemůžu zatím nic dělat. Chtělo by to prostě, aby si se mnou přestal být tak jistý. Aby mě občas taky nenašel doma a věděl, že bych se obešla i bez něj. Miluju ho, ale už je toho na mě moc. A dneska to završil tím, že mi začal vykládat jak se s kolegou v práci dívali na video, kde tomu jeho kolegovi poslala jeho kamarádka video jak masturbuje ve vaně. Tak já nevím… Jsem přecitlivělá citlivka nebo je něco špatně?
Chapu ze te to mrzi, ale vic bych se manzela neprosila, nechces jot na prochazku OK jdu sama s malou, nechces jet na vylet OK pojedu s ni sama! Az bych prijela a chtela si odpocinout dala bych mu dcerku a aby se ted staral zase on! A proste takhle, ridis se podle neho a to neni dobre, kdyz on ma sve konicky FIFA APOD. Ok ja budu mit taky zacala bych chodit do fitka do solarka na vlasy na kosmetiku to je jedno co ale delala bych neco co me bavi a necekala jen na to az on ae nahodou rozmysli jestli teda budete delat to co si navrhovala hlavne se tim hodne ubijis, prijde mi ze se zbytecne snazis a jemu je to ale uuplne jedno, zkus zacit zit teochu po svem a ne furt cekat na nej jestli nahodou by s tebou a malou neco nepodnikl.