Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Ja nevím, ale to tady nikdo nemumi číst? Asi ne… Tady nema cenu nic resit, protože pomoc se nedostavi a najdou se jen zensky co nevědí ani polovinu ale delaji zaver. Už vim jak vznikaji ovce
Nebudu se opakovat, okopirovane to máš výš…
@Pidulka1991 píše:
Ale nekecej „Manžel zuřil, ale nakonec jsem ho přemluvila. Byla jsem zvědavá, taky jsme si myslela, že by si to mohli vyříkat“ byla to tvoje potřeba, ne jeho.
Mamžel zuřil, že se ozvala po tak dlouhé době co ho vykopla z baraku a nezajimala se kde je. Je malinko cholerik, takze jak vychladl rekl, ze nechce aby kvuli tomu, ze se k nemu nechovala hezky nemel maly babičku. Zvlášť kdyz se chovala tak mile. Hlavně ze jsem u toho byla, co? ![]()
@Anonymní píše:
Tak eště že chytrý ženský co vidí do cizího existují.Manžel byl zvědavý, protože celou dobu vyrůstal v tom, že HO otec opustil. Bohužel… On ani nevěděl, že s někým dítě čeká. K tchyni jsme se vratili, protože se na začátku chovala mile a jak jsem už psala (pro nevšímavé jedince jako jste vy zopakuji znovu) jsme chtěli, aby měl aspoň jednu babičku a když se chovala SLUŠNĚ k synovi tak jsme to tam protrpěli. Syn si ničeho nevšímal a chtěl za ní. Když to někomu řeknu, tak dostanu odpověď rozvod. Prý ze mně a z kluků bude vysávat energii a budeme všichni v depresi.
Ne, ke tchýni jste se vrátili, protože jsi to ty zařídila, nic jste trpět nemuseli.
Já věřím, žes to nehnala na sílu a že jste pro děti oba chtěli lepší rodinu, než jste v dětství sami poznali. Přijde mi i pravděpodobné, že se chování tchýně změnilo, jak starší chlapeček rostl a začal být podobný svému otci a jeho otci. K setkání s otcem bych manžela netlačila, ani nepřemlouvala, nechala bych to úplně na něm. Na druhou stranu bych se teda u něj přimlouvala za psychologa. Když se to nechá neuzavřené hnisat pod povrchem, zpravidla to k ničemu dobrému nevede. Což jste si i sami ověřili na výbuchu tchýně, která i po třiceti (nebo ještě víc) letech nenávidí ex-partnera tak, že si tím nechá zničit vztah s vnoučatama. ![]()
@terien píše:Neza
Ne, ke tchýni jste se vrátili, protože jsi to ty zařídila, nic jste trpět nemuseli.
@terien píše:
Ne, ke tchýni jste se vrátili, protože jsi to ty zařídila, nic jste trpět nemuseli.
Ne. Ke tchyni jsme se vraceli protože mela hezky vztah k synovi a on ji mel rad. Jak jsem psala. Casem se to napětí obrousilo. Nikoho jsem nenutila. Vy jste s nama sedela u stolu s tchyni, ze?
Tady se sesla banda. Kolektivně si podejte ruce, protože mate stejnou kristalovou kouli, ze? ![]()
Misto rozvodu stuj pri nem. Netlac na neho, kdyz se o tom nechce bavit tak nechce. On si tim musi projit, a ze ma ted nejakou depku a neni tak stastny jako driv je snad pochopitelne. Tady nejde o tebe ale o manzela tak bud trochu empaticka.
@Jeremi píše:
Já věřím, žes to nehnala na sílu a že jste pro děti oba chtěli lepší rodinu, než jste v dětství sami poznali. Přijde mi i pravděpodobné, že se chování tchýně změnilo, jak starší chlapeček rostl a začal být podobný svému otci a jeho otci. K setkání s otcem bych manžela netlačila, ani nepřemlouvala, nechala bych to úplně na něm. Na druhou stranu bych se teda u něj přimlouvala za psychologa. Když se to nechá neuzavřené hnisat pod povrchem, zpravidla to k ničemu dobrému nevede. Což jste si i sami ověřili na výbuchu tchýně, která i po třiceti (nebo ještě víc) letech nenávidí ex-partnera tak, že si tím nechá zničit vztah s vnoučatama.
Přesně tak. Ten psycholog bude asi nejlepší. Děkuji za radu.
dubod proc to chci resit je ten, ze nechci aby to v sobe drzel a uziral se.
@Anonymní píše:
Ja nevím, ale to tady nikdo nemumi číst? Asi ne… Tady nema cenu nic resit, protože pomoc se nedostavi a najdou se jen zensky co nevědí ani polovinu ale delaji zaver. Už vim jak vznikaji ovce
Ony si delaji nazor podle toho co jsi napsala, tak se nevztekej. To, že se lidi shodnou v něčem co se ti nelíbí neznamená, že jsou jak ovce.
@Hvezda70 píše:
Misto rozvodu stuj pri nem. Netlac na neho, kdyz se o tom nechce bavit tak nechce. On si tim musi projit, a ze ma ted nejakou depku a neni tak stastny jako driv je snad pochopitelne. Tady nejde o tebe ale o manzela tak bud trochu empaticka.
Jak jsem psala, bojím se aby to v něm nehnilo. Když člověk někoho nenavidi, tak se tim uzira cely zivot a mění ho to. Proto jsem s nim o tom chtěla mluvit, protože by to vypustil. O rozvodu jsem neuvažovala a ani nechci. Jak mu mam pomoc kdyz nevim co ma za sebou.
@Anonymní píše:
Jak jsem psala, bojím se aby to v něm nehnilo. Když člověk někoho nenavidi, tak se tim uzira cely zivot a mění ho to. Proto jsem s nim o tom chtěla mluvit, protože by to vypustil. O rozvodu jsem neuvažovala a ani nechci. Jak mu mam pomoc kdyz nevim co ma za sebou.
To se musis zeptat jeho. Nekdy je pro cloveka mnohem horsi otvirat stare rany a pitvat se v tom. Takhle to mam ja, nekdy je lepsi se s tim smirit co bylo, bylo ted zije lepsi zivot.
@JancaS84 píše:
Ony si delaji nazor podle toho co jsi napsala, tak se nevztekej. To, že se lidi shodnou v něčem co se ti nelíbí neznamená, že jsou jak ovce.
Je zajimave ze nekdo to pochopí a nekdo me vidi jako semetriku co ma doma poslední slovo ze stejneho textu. Takze… Co si o tom mam asi myslet? Vadi mi jejich jednosmerny pohled. To, ze k ni potom chtel syn jezdit, ze meli spolu hezky vztah uz nikdo nevidi a to jsem tu psala 100×.
To, ze jsme to tam protrpeli byla pravda. Manžel v pozoru připraven se branit a ja vedle nej cekajici co bude a po pripade pripravena vzit maleho a s muzem odjed pryč. Jezdili jsme tak KVULI SYNOVI… Hlavně ze se tam jezdilo kvuli me. Aby se moji kluci vynervovali, ze? Jak tu uz padlo… Kdyz se zacal syn pohobat manzelovi, kzery se podoba otci nastaly problemy.
@Anonymní píše:
Jak jsem psala, bojím se aby to v něm nehnilo. Když člověk někoho nenavidi, tak se tim uzira cely zivot a mění ho to. Proto jsem s nim o tom chtěla mluvit, protože by to vypustil. O rozvodu jsem neuvažovala a ani nechci. Jak mu mam pomoc kdyz nevim co ma za sebou.
Já myslím, že to možná ani nechceš vědět. Vypadá to, že pro něj je to tak strašně citlivé, že by se taky mohlo stát, že se sice svěří, ale bude Tě nenávidět za to, že to víš. ![]()
@Jeremi píše:
Já myslím, že to možná ani nechceš vědět. Vypadá to, že pro něj je to tak strašně citlivé, že by se taky mohlo stát, že se sice svěří, ale bude Tě nenávidět za to, že to víš.
Zkusím mu navrhnout psychologa. To je asi jediné, co mužů udělat.
@Anonymní píše:
Je zajimave ze nekdo to pochopí a nekdo me vidi jako semetriku co ma doma poslední slovo ze stejneho textu. Takze… Co si o tom mam asi myslet? Vadi mi jejich jednosmerny pohled. To, ze k ni potom chtel syn jezdit, ze meli spolu hezky vztah uz nikdo nevidi a to jsem tu psala 100×.To, ze jsme to tam protrpeli byla pravda. Manžel v pozoru připraven se branit a ja vedle nej cekajici co bude a po pripade pripravena vzit maleho a s muzem odjed pryč. Jezdili jsme tak KVULI SYNOVI… Hlavně ze se tam jezdilo kvuli me. Aby se moji kluci vynervovali, ze? Jak tu uz padlo… Kdyz se zacal syn pohobat manzelovi, kzery se podoba otci nastaly problemy.
Ale ty jsi napsala, že manžel o kontakt a ní nestál a ty jsi ho do toho nutila, že zuřil, pres jeho odpor. atd. Z toho vyplývá že jsi ho k tomu dotlačila přes jeho nesouhlas, aby děti měli babičku. On to prostě nechtěl a očividně ti pak ustoupil aby měl klid. Bába se chvíli snažila a teď se chová tak jak se hnusne chovala k němu v dětsvi a on má z toho trauma. Kdyby si se v tom nepitvala tak jste si mohli žít svůj spokojený život dal. Jak by bylo tobě kdyby tě on nutil se vidat s tvou rodinou?
@Anonymní píše:
Zkusím mu navrhnout psychologa. To je asi jediné, co mužů udělat.
Taky by ses mu mohla omluvit, že jsi ho do těchhle sr. aček proti jeho vůli navezla. ![]()
Případně ho ujistit, že se s ním přesto nerozvedeš, když už to tady píšeš.