Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Nic si nepamatuji
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
17.4.14 22:48
Zkusila bych neurologa. A trénink paměti, určitě na to na netu něco najdeš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Hanka1
17.4.14 22:49
Roztroušená skleróza? Pokud to tvůj obvodak zlehcuje, objednala bych se na neurologii, ale to co popisuješ normální fakt není…bohužel
- Citovat
- Upravit
17.4.14 22:50
Určitě bych zkusila neurologa. To co popisuješ, způsobuje třeba epilepsie, migréna… (ale to by sis všimla, že tě něco trápí).
Nějaké jiné zdravotní problémy nemáš?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.4.14 22:50
Tohle určitě není běžné, nepamatovat si děství, málo ze školy, historky z ranného mládí a pokud si toho všímají i lidé kolem tebe… Můžu ti jedině doporučit třeba děti hodně fotit, vést jim deníčky jejich pokroků, příhod, legračních výroků, protože ty jim to pravděpodobně nebudeš schopná později povyprávět. No a tu doktorku navštívit, ono to musí docela otravovat život. Jako občas se mi stane něco podobného, ale jsou to vyjímečné situace.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.4.14 22:55
Na střední jsem mívala migrény velmi často. Údajně od krční páteře. Po nějakém čase to přešlo. Pak mě hlava bolela hodně v prvním těhotenství. V nynejší době mě bolí hlava, když jsem hodně unavená, vystresovaná nebo marodná.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
17.4.14 22:58
Další příklad: Dohodly jsme se s kamarádkou, že se sejdme v úterý. To bylo v neděli. Fajn. V pondělí jí volám, na kdy, že jsme se to dohodly a píšu si to do kalendáře. Pak jí volám znovu, jestli se máme sejít dopoledne nebo odpoledne… To je celkem síla, jak to tak po sobě čtu. 
- Citovat
- Upravit
17.4.14 23:02
Já jsem třeba migrenik a při záchvatech mám s myšlením problém, mám problém si na něco vzpomenout apod.
ale od počítače ti nikdo nezjistí, co to může být. Každopádně to určitě není normální, chce to toho neurologa. Udělají ti EEG, CT, případně magnetickou rezonanci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.4.14 23:07
Děkuju za názory. Šlo mi taky o to zjistit, jestli se moc nezkoumám a má to tak víc lidí 
- Citovat
- Upravit
17.4.14 23:12
Tak to mě zajímá co ti na to řeknou, napiš to sem pak prosím. Mám to totiž taky, nepamatuju si z dětství skoro nic :-/ jen z toho co mi mamka vyprávěla jsem si udalala umělé vzpomínky. Holky mi taky říkaj, pamatuješ jak jsme loni… a já si nikdy nepamatuju nic 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.4.14 23:18
@Anonymní píše:
Několik let mám problémy s pamětí. Nepamatuji si dětství. Ze základní a střední školy jen nějaké úryvky.Když mi šéf zadal práci a ptal se mě, jak to vypadá, jestli bylo splěno to a ono, musela jsem se jít sama přesvědčit, jestli to mám hotové… Jednou mi šéf řekl, že to není normální a měla bych s tím někam zajít. To je 5 let zpátky. Už to, že si toho problému všiml někdo cizí, mě nutí k zamyšlení.
Můj partner je kolikrát rozčílený, že si nepamatuju, kam jsem něco dala. Jsme spolu 10 let. On mi vypráví historky z našeho ranného mládí, které já si vůbec nepamatuji. Je mi to až líto. A nejen partner, i mí přátelé se zmiňují o věcech, které jsme zažili před pár lety. A já si to vážně nepamatuju.
Před pár dny jsem se přistihla, že jsem něco vyprávěla. Nějakou obyčejnou denní záležitost. Za cca 10 minut jsem to začala vykládat znovu. Lidi se na mě divně podívali. A já si začala uvědomovat, že už jsem jim to ASI říkala. Nebo občas slyším: už jsi mi to říkala, opakuješ se, proč mi to říkáš znova?
Je mi kolem třiceti. První dítě se nám narodilo před třemi lety, druhé před pár měsíci. Tím, že je toho doma hodně a mám co dělat, to není. Trvá to delší dobu.
Nevím, jestli s tím mám jít k doktorce. Ona rádá používá větu: moc se pozorujete, nebo: to je civilizační choroba. Chodím k dr. výjímečně.
Zatím jsem na internetu nenašla chorobu odpovídající mým potížím v mém věku. (Hledám terpve chvíli.)
Nějaká emiminovská rada?
Koukám, že máme asi stejnou nemoc 
Mě je teda přes 30 ( 7 přes 30) první se mi narodilo před 4,5 lety a druhé před 2-mi měsíci. Že by mateřská demence?!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.4.14 23:21
Já ještě mateřskou nemoc mít nemůžu, ale jednou jsem to řešila. Myslím si že to mám protože jsem strašně často zamyšlená a vlastně vůbec nebo jen málo vnímám to co se děje okolo mě. A tak potom těžko můžu mít nějaké vzpomínky, zabírá mi na to joga. Možná by mohla pomoci i zakladatelce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.4.14 23:38
Neurologie 
JInak jak uz to nekdo radik vest detem denicky, popriklade sobe denicek, fotit, natacet, proste co nejvic se da uchytit, hlavne tedy ty denicky, pokroku, prazdnin, strasti, proste uchovavani vzpominek co nejvice to jde
Ale hlavne nejdriv naklus k neurologovi 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Zánět spojivek kapky nepomáhají
- 25.08.23
- Lucy01O
Tlak v oku a záškuby
- 23.08.23
- Anonymní
Flek před okem
- 13.07.23
- MartinaKindl333
Vysoká krátkozrakost a porod
- 06.07.23
- Anonymní
Několik let mám problémy s pamětí. Nepamatuji si dětství. Ze základní a střední školy jen nějaké úryvky.
Když mi šéf zadal práci a ptal se mě, jak to vypadá, jestli bylo splěno to a ono, musela jsem se jít sama přesvědčit, jestli to mám hotové… Jednou mi šéf řekl, že to není normální a měla bych s tím někam zajít. To je 5 let zpátky. Už to, že si toho problému všiml někdo cizí, mě nutí k zamyšlení.
Můj partner je kolikrát rozčílený, že si nepamatuju, kam jsem něco dala. Jsme spolu 10 let. On mi vypráví historky z našeho ranného mládí, které já si vůbec nepamatuji. Je mi to až líto. A nejen partner, i mí přátelé se zmiňují o věcech, které jsme zažili před pár lety. A já si to vážně nepamatuju.
Před pár dny jsem se přistihla, že jsem něco vyprávěla. Nějakou obyčejnou denní záležitost. Za cca 10 minut jsem to začala vykládat znovu. Lidi se na mě divně podívali. A já si začala uvědomovat, že už jsem jim to ASI říkala. Nebo občas slyším: už jsi mi to říkala, opakuješ se, proč mi to říkáš znova?
Je mi kolem třiceti. První dítě se nám narodilo před třemi lety, druhé před pár měsíci. Tím, že je toho doma hodně a mám co dělat, to není. Trvá to delší dobu.
Nevím, jestli s tím mám jít k doktorce. Ona rádá používá větu: moc se pozorujete, nebo: to je civilizační choroba. Chodím k dr. výjímečně.
Zatím jsem na internetu nenašla chorobu odpovídající mým potížím v mém věku. (Hledám terpve chvíli.)
Nějaká emiminovská rada?