Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj kamarádky,
snad mi poradíte, i když rozhodnout si to budu muset sama. Jde o to, že manžel má bratra pracovně v USA už přes dva roky. Je tam se ženou a dětmi, prostě celá rodinka. Ostatně byste ji mohli znát, na e-mimino chodí často, nevím, jestli mám prozrazovat přezdívku. Ale o to tu nejde.
Moc nás zvou, abychom přijeli tak na 3 týdny. Abych byla upřímná, moc se mi nechce brát děti (5 a 2) někam za oceán. 12 hodin v letadle a potom ten 9 ti hodinový posun zpět. Prý člověku trvá tak 3 dny, než si přivykne. Tak se mi naskytla možnost jet bez dětí. Měla bych tu 3 týdenní hlídání. Takže bychom tam mohli cestovat a trochu se odreagovat jen my dva, což už také dlouho nebylo. Asi to potřebujeme. Jenže při té představě mám jakousi tíhu v nohách a nejde to už vůbec. Co když se dětem odcizím a nebudou už na mě tak zvyklé. Víte, já jsem s nimi pořád, nejsem zvyklá si někam vyrazit tak na 2 dny bez dětí, natož na 3 týdny. Jednalo by se o příští léto a to by jim bylo skoro 6 a 2,5. Takže nevím, jestli pustit manžela samotného, ale on beze mě také moc nechce sám. Takže co dělat a jak se rozhodnout?
Děkuji moc a jestli to tu Gábi čteš, tak se tomu aspoň zasměj.
Eva ![]()
Svoje děti upřímně miluju, ale jela bych bez nich
Už jsou dost velcí a navíc dva, aby zvládli odloučení od rodičů. Potřebujete s manželem strávit čas jen spolu jako „za mlada“, odreagovat se, užít si, odpočinout a načerpat energii pro další rodičovský maraton. Jen bych jim nepřipravila takovou pecku - najednou na 3 týdny, ale do té doby bych je nechala třeba u babičky alespoň na víkend, ať si taky zvyknou, že maminka s tatínkem s nimi nemusí být pořád.
Jen se připrav na to, že ti bude hodně smutno - my jsme byli bez staršího syna na dovolené 7 dní a od 5. dne jsem se na něj už těšila jako malá holka. Ale to byl mladší, ještě neměl 2 roky.
Nové zážitky a příval energie ten smutek určitě přebijí, určitě jeď!
Martina
Ahoj!
Já bych teda na tři týdny bez dětí neodjela ani náhodou! To bych teda fakt nevydržela. To už bych je raději vzala s sebou.
Děti můžou být nemocné a z takové dálky se za nimi těžko vrací. Hlavně ten mladší by to mohl nést hůř.
Nebudu se rozepisovat. JEĎ. Dětem se neodcizíš. Je to dlouhá doba. To jo.
Jestli máš možnost, tak dej sem tam děti přes noc, přes víkend babičkám nebo tomu hlídání. Ať jsou zvyklé.
Týden, 10 dní bych v tomhle případě zvládla - za účelem dovolené, odreágování se od dětí, ale 3 týdny ani náhodou.
Na 3 týdny bez mámy ( která ještě bude tak daleko ) mi oba dva přijdou ještě hodně malý a myslím si, že tu cestu by zvládli. Za kamarádkou ( tedy za svojí maminkou a rodinou a při té příležitosti navštíví kamarádku ) jezdí její kamarádka, která se vdala do USA a má děti - kluky 4 a 2 roky a pokaždý to zvládnou bez nějaké újmy, jezdí sem na 3-4týdny, takže já bych je vzala určitě sebou.
A za sebe musím říct, že bysme si to ani já, ani manžel neužili a ke konci bysme už počítali minuty, kdy pojedeme domů za dětma. Toť můj názor.
Tak o 6tiletého bych si moc starost nedělala, i když odloučení od maminky taky může nést těžce, ale přeci jen to pochopí. Šak plno 6tiletých jezdí už na tábory (nevím jak teď ale já jeszdila do ŠVP na 3 týdny už ve školce) No a ten malej .. vezmu li to dle svého syna, takkdyž je u babičky je mu celkem šumák že tam máma není. Pokuď má dostatečnou zábavu s babičkou po mě ani nevzdechne
. Dokonce byl na 4 dny u prababičky (s babičkou) a moooc si to tam užíval. Tak si myslím že i 3 týdny utečou jako voda a bude.
I když záoceánské příbuzné bude možná trochu mrzet že děti na živo neuvidí, s klidem bych jela bez nich. Budeš o ně mít dostatečně dobře postaráno osoubou které věříš. Užiješ si s manžou jako za mladých svobodných let
…já hlasuju pro odjezd bez dětí.
Ale nejsem matka tvrďačka to ne, šak i dnes mě mrzí že jsem dítko ráno odvedla do školky a dnes už ho neuvidím, bo přijdu v 11 večer z práce
. Ale koukám na to i z druhé, praktické strany, která mi říká, že neexistuju jen já, a aspoň nebude Jára mamánek, ale samostatná jednotka skoro nezávislá jen na jedné osobě
.
Ahoj,
já bych bez dětí neodjela, vzala bych je sebou.
Pokud se ale rozhodneš je nechat doma, určitě bych je nechala třeba na den, dva na hlídání jako na zkoušku abys věděla že bude vše O.K.
Máš malej - 2,5 roku řve jen když má být na pár hodin u babičky když chci jít na brigádu. A to tam má 3 letého a 7 letého bratránka na které je zvyklý
ahojky,
já bych taky nejela. Měla jsem možnost jet na 2týdny do Portugalska a nejela jsem. Nedokážu si představit být tak dlouho bez Terky. A to je velká holka… babička by se o ni určitě postarala, ale zkrátka já bych nejela.
Pokud máš možnost vzít děti s sebou, vezmi je. Řekla bych, že často se děti přizpůsobí takovým změnám lépe než dospělí anebo aspoň líp, než bys čekala… řekla bych, že to tu stejně asi bude půl na půl - tak šťastné rozhodnutí ![]()
Jak vidím, názory se různí a děkuji Vám za ně, pomohou mi to zvážit. Klidně pište dál. Bud číst.
A děkuji.
Já souhlasím s Andělou. Vzala bych je sebou. No ale na druhém místě vím, že by po mě u mojí mamky Vítek ani nevzdechnul. Nebo vzdechnul, ale když bych přijela. Ani by nechtěl domů.
Taky by mě zajímalo, jak by se lišily odpovědi matek jednoho dítka a dvou dítek. No od dítěte do dvou let bych určitě nejela. Ale od 2,5 roku jo.
Ahojky,
já bych bez dětí nejela. Mám teď sice zatím jen jedno, ale nedokážu si představit bez toto zlobidla ani víkend, natož 3 týdny. Hrozně by se mi stýskalo a duchem bych stále byla doma a myslela stále na dítko. Pobyt bych si tam asi vůbec neužila. Raději děti s sebou i ty starosti které s dětma jsou, ale pořád lepší než tak dlouho po dětech tesknit.
Toť můj nároz.
A přeji tu nejlepší volbu pro spokojenost všem. ![]()
Aladino jj, je pravda že naše malá ještě nemá ani dva roky, tak to vidím asi trochu jinak. ![]()
Svoje děti i svoje pocity znáš nejlíp ty sama.
Ale já bych se o děti tolik nebála, protože i kdyby byly nemocné, tak se o ně ten, kdo je bude mít na starosti, bude umět určitě adekvátně postarat. Naši byli v Jugošce, když nám bylo 5a6, protože s náma prostě vycestovat nemohli, my to snášeli úplně vpoho, ale jim se stýskalo hrozně. A já vím, že mě by se taky moc stýskalo, raději bych riskovala, že budou hůř snášet letadlo a časový posun.
Ahoj, a nemůžete jet jen na 2 týdny? My byli letos v létě sami bez kluků na týden, moc nám to bodlo. Hlídala moje máma, kluci to zvládli v pohodě (u mladšího to bylo poprvé). Ale když jsme si pro ně přijeli, nechtěl se mnou mladší den mluvit, nenechal se pochovat, prostě síla…
Pokud pojedes a budes nestastna bez deti a bude se ti styskat a deti budou u babicky brecet a volat mamu, tak to nema cenu a nikdo si to neuzije. Pokud to ty zvladnes, babicka to zvladne a deti taky, tak jed. Ja bych jela my jsme na to celkem zvykli, akorat je to narocne pro babicku
- ma obrovsky pocit zodpovednosti a musi se jim venovat na 100%.
Jsou mamy, ktere neopusti deti ani na vikend a pak ty druhe (to jsem ja), ktere jim postupne davaji volnost a samostatnost. Me se to vyplatilo. Nikdy nevis, co se muze stat a predstava, ze onemocnim a budu v nemocnici a k tomu dve deti, ktere chteji jen mamu a vsude jinde breci - tak to me desi (nepocitam skolku, tam breci obe deti).
Ale rozhodni se tak, aby z toho nebyl nikdo nestastny. Ja vim, ze bych jet mohla…(ale bohuzel nemuzu jet asi misto tebe, co
)
Stastne rozhodnuti
Bubina
Já bych jela bez dětí max. na týden. Odreagujete se a dnes ceny letenek i do USA nejsou kdovíjak vysoké. Tři týdny je moc dlouho a děti jsoui ještě malé.
Ale taky záleží, kdo by hlídal (např. babička., která hlídá děti celé dny, bydlí s vámi v bytě a občas jsou s ní sami v noci - to pak je jiná situace a můžeš vypadnout na dýl
).