Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tady. Ale netrvala rok. Nepotěším. Po roce lepší, po třech letech už to bylo zahojené, ale už nevěřím jako před tím a asi nikdy nebudu, prostě je to tam.
Každopádně manžel se od té doby choval lépe, a vydrželo mu to dodnes, tvrdí, že ten pocit, že o nás mohl přijít, nechce už nikdy zažít, že byl idiot.
No, jestli jste rozhodnutá s ním zůstat, tak má v tomhle manžel pravdu, že to nemůžete vytahovat každý den. Na druhou stranu, Vy si zase potřebujete o tom pořádně promluvit, což by manžel měl skousnout, jestli chce pokračovat. Takže jediné řešení je dát děti na hlídání a jeden den, ideálně nepracovní, věnovat rozmluvě o tomhle s tím, že se pak k tomu ale nebudete vracet. Prostě obchod - on vydrží jeden den, Vy se budete moci zeptat na cokoliv, budete k sobě upřímní, bude ochoten a otevřen si o tom promluvit, a Vy pak dáte už pokoj jemu. Buď se s tím Vy srovnáte a budete dodržovat dohodu, anebo zjistíte, že to fakt nejde, že takhle žít nechcete a půjdete od sebe. Racionálně ale nemá smysl se tím zabývat každý den a každý den mu to předhazovat, to chlap dlouhodobě neustojí a nakonec by to mohl ukončit ne kvůli nevěře, ale kvůli tomu, že je „otráven“. Chápu, že je to jeho vina, měl by si to samozřejmě vyžrat, ale pokud jste se rozhodla mu dát druhou šanci, tak co čekáte? Já bych třeba nevěru nepřekousla, ať by byla s malými dětmi nebo bez nich. A už vůbec ne dlouhodobou
Za mě jste s ním zůstala spíš z důvodu finanční jistoty a stability než kvůli němu, jak to v těchto případech bývá.
Milá zakladatelko,
jsem na tom podobně a vím, jak je to těžké..
myslím, že je dost důležité, jak se k tomu staví i partner. U mne bohužel velké ublížení, bylo by to na román, jak nevěra probíhala, také dlouhodobá.. Bohužel jsem se snažila zachránit manželství a sama jsem se v tom „utopila“.
Sice jsme zatím spolu, ale je to těžké, bylo to takové utrpení, že jsem to odnesla zdravotně.
Cítím, že by to chtělo více vykomunikovat, aby pochopil i manžel mne, ne jen já jeho apod.
Jediné, co mohu poradit a co mi pomáhalo, více se starat o sebe, chodit mezi lidi, bavit se i jinde, bohužel mi to i tato doba velmi ztížila, kdy jsem musela s manželem být více doma a to bylo hotové utrpení, stále mi to jeho přítomnost připomínala..
Chce to i čas na „zhojení“ a čas i ukáže, zda to ještě bude fungovat nebo ne..
U nás už jsem jednu dobu myslela, že ne, ted se to zdá být lepší..
Přeji hodně sil..
Pokud máš úzkosti, protože s tím musíš žít, tak bych ten vztah rozpustila. Je zbytečné se užírat a poškozovat vlastní zdraví. Začni s někým jiným znovu a věci, které odpouštět nechceš, neodpouštěj. Když ti to ani nevysvětlil, tak se s takovým mužem dál nezabývej. Měla bys mu stát aspoň za vysvětlení, abys to mohla nějak pochopit.
Je sni stale v kontaktu. Jsou kolegove. Nechce se o tom bavit. Sice se doma snazi funguje ale ja mu ani neverim ze to ukoncil. Jsem doma, cele dny se trapim. On zaheslovane uplne vse a stale citim neco zkryva. Mozna si to jen namlouvam a neni to uz.
@Anonymní píše:Řekla bych mu, že jsi se rozhodla tomu dát druhou šanci a chápeš, že když se k tomu budete neustále vracet, tak to fungovat nebude. Ale že to nebyl jednorázovej úlet, že to byl roční paralelní poměr, že jste si o tom asi pořádně nepromluvili, je pro tebe problém se s tím vypořádat, když ti některé informace (včetně té o jeho motivaci hledat jinde) chybí a že některé věci si prostě potřebuješ ujasnit, abys mohla jít dál a zkusit znovu věřit. Že pokud ten vztah chce zachránit i on, tak jeden opravdu otevřenej upřímnej rozhovor snad zase taková oběť není, pokud vám může pomoci se pohnout z místa.
Ahoj. Snazim se odpustit a znova verit. Je to tezke..je tady nekdo kdo odpustil? Uz to v sobe resim dva mesice a porad to boli a dohaduju se snim proc nam to udelal, on ze dokud to budu vytahovat tak se ym toho nedostanemDlouhodoba nevera (rok ):,( hlavne nelincujte ze jsem ho mela vyhodit..mame male deti. Neni to tak snadny.
Pokud tě rok podváděl, tak jeden pořádnej rozhovor ti přinejmenším dluží. Můžete se také pokusit obrátit na nějakého mediátora, který vám pomůže ten rozhovor vést věcně, abyste se někam dostali.
@Anonymní píše:
Ahoj. Snazim se odpustit a znova verit. Je to tezke..je tady nekdo kdo odpustil? Uz to v sobe resim dva mesice a porad to boli a dohaduju se snim proc nam to udelal, on ze dokud to budu vytahovat tak se ym toho nedostanemDlouhodoba nevera (rok ):,( hlavne nelincujte ze jsem ho mela vyhodit..mame male deti. Neni to tak snadny.
Pokud jsi se rozhodla mu odpustit a zůstat s ním, musíš přestat vyčítat a řešit to stále dokola, to k ničemu nevede. Chápu, že je to těžké, že se cítíš ponizena, ale ber to tak, tě to není tvoje chyba, nepatrej po příčině, chlapi jsou zvířátka, měl příležitost, využil ji. Snaž se chovat se normálně jako před tím a především on by tě měl ujistit, že opravdu nevěra skončila, neměl by tě nechávat v nejistotě.
@Anonymní píše:
Je sni stale v kontaktu. Jsou kolegove. Nechce se o tom bavit. Sice se doma snazi funguje ale ja mu ani neverim ze to ukoncil. Jsem doma, cele dny se trapim. On zaheslovane uplne vse a stale citim neco zkryva. Mozna si to jen namlouvam a neni to uz.
Jsi sebemrskač. A ukazuješ slabost. Měla jsi trvat na jeho změně zaměstnání. A když nic, tak finito. Co potřebuješ více než zatajování a zaheslované všechno?
Nejsou - li v tom děti, konec ihned, pokud děti, tak se rozhodni, co dál a kolik peněz od něho potřebuješ. Dobré vědět, jak velký podíl na tom, aby zahybal, máš ty sama.
@LaPaloma píše:
Jsi sebemrskač. A ukazuješ slabost. Měla jsi trvat na jeho změně zaměstnání. A když nic, tak finito. Co potřebuješ více než zatajování a zaheslované všechno?
Nejsou - li v tom děti, konec ihned, pokud děti, tak se rozhodni, co dál a kolik peněz od něho potřebuješ. Dobré vědět, jak velký podíl na tom, aby zahybal, máš ty sama.
Před mužem nemám co skrývat, přesto mi připadá, že mít elektroniku zaheslovanou, účty zaheslované, atd. je úplně normální a zodpovědné chování a člověk má nárok na trochu soukromí, i když nedělá nic závadného. Tyhle postoje, že kdo má zaheslováno, ten má co skrývat, považuju za dost šílené. A vsadím se, že by mě můj muž spíš nepochválil za to, že si nechávám telefon/tablet/počítač nezaheslovanej, nebo proč mám např. u emailu přednastavené vyplnění hesla, a udělal by mi přednášku na téma, proč si takový věci mám hlídat.
@Anonymní píše:.. málo miluje. A taky odpouštěj a bude ti odpuštěno.
Ahoj. Snazim se odpustit a znova verit. Je to tezke..je tady nekdo kdo odpustil? Uz to v sobe resim dva mesice a porad to boli a dohaduju se snim proc nam to udelal, on ze dokud to budu vytahovat tak se ym toho nedostanemDlouhodoba nevera (rok ):,( hlavne nelincujte ze jsem ho mela vyhodit..mame male deti. Neni to tak snadny.
@divine woman píše:
@Danikoof Odpustit můžeš, ale zapomenout těžko.
Zakladatelko a jak jste spolu dlouho? a kolik je vašim dětem?
Za sebe říkám, že bych neodpustila…spíš by mi vadilo to pretvarovani a že jsem lži na něm nepoznala než samotná nevěra a to, že raději šel za jinou ženou, než jsem ja
Ahoj. Snazim se odpustit a znova verit. Je to tezke..je tady nekdo kdo odpustil? Uz to v sobe resim dva mesice a porad to boli a dohaduju se snim proc nam to udelal, on ze dokud to budu vytahovat tak se ym toho nedostanem
Dlouhodoba nevera (rok ):,( hlavne nelincujte ze jsem ho mela vyhodit..mame male deti. Neni to tak snadny.