Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Russet to rozhodně děkuji
a vidím jak při zaslepení člověk dokáže snadno šlápnout vedle při výběru partnera… Ale je to zkušenost hořká sice ale mám krásného syna ![]()
@Anonymní píše:
Pořídila jsem si své první dítě s pohádkářem. Mluvil tak, že bych mu věřila i vilu v Karibiku. Co na tom, že byl v kriminale, však tam sedí samí „nevinní“. Co na tom, že nechodil do práce, peníze nosil a já se neptala. Blbá a naivní zároveň. Pak po narození syna přišlo peklo. Dluhy se provalily a došlo i na domácí násilí. Dokázala jsem se ho zbavit nějakým zázrakem. Dozvěděla jsem se, že ho zase zavřeli a byl klid. Poslal pár dopisů a vzdal to. Vypustila jsem ho ze života a našla si přítele. Začala jsem s čistým štítem v jiném městě. Za jeho mámou jsem s malým jezdila 2× do roka. Pak se mi narodila dcera a jeho pustili. Psal, volal. Ignorovala jsem to, vždyť malému do života nic nedal kromě mámy která žije ve strachu. Určitě bydlí u své mamky, proto jsem odstřihla i ji. Rok jsme tam nebyli a teď se mi snaží babička mého syna dovolat a já nevím jak se zachovat. Otec syna není uveden v RL. Vůči babičce je mi to líto, ale nemám odvahu se s ním potkat. Mám krásné děti a krásný život. Jenže si případám špatně. Zajímal by mě váš pohled na věc. Zda zůstat ztracená nebo se nějak kontaktovat?
Odstrihla bych, nekontaktovala ani nahodou..
Mozna bych poprosila nejakou kamaradku, aby ze tveho cisla zavolala, ze mala zmeskany hovor..Kdyby neco, nezna te..Nebo tvuj muz..Vyhnes se tak pokuseni reagovat.
Já bych taky nekontaktovala. Klukovi to nic nepřinese, tobě jen starosti. Tihle lidé nejsou moc lásky schopní, spíš vymyslí, co na tom vytřískat nebo minimálně jak zaprudit. Popři na chvíli svou přirozenou slušnost a touhu po happyendu s babičkou a stůj nohama na zemi. Nic dobrého z toho nekouká. Nechala bych do RL zapsat manžela a nazdar minulý živote, omyle! Myslím, podle všeho, že syn má tvé příjmení. Takže určitě nekontaktovat, dopadlo by to blbě ![]()
Jediné, čeho bych se bála, je „volání krve“. Že kluk v pubertě začne pátrat. Že mu to prostě někdo řekne.
Z mého pohledu je „bezpečnější a jednodušší“ babičku odstřihnout. Je to smutné, ale člověk má bojovat zejména za své štěstí a pokud vidíš štěstí v tom, že s ní kontakt nebude, tak to tak holt udělej a uvidíš, co se stane. Osobně bych i vysondovala od syna, do jaké míry má babičku rád a chce se s ní vídat. Pokud by chtěl a měl zájem, tak bych v tom odstříhávání byla opatrná a asi bych se snažila zachovat alespoň nějaký kontakt. Pokud mu to bude jedno, tak bych to nechala být, ať se dyžtak babička snaží u soudu…
Je to smutný, ale nechala bych to tak, jak to je. Oficiální právo na dítě nemá ani otec, ani babička. Neriskuj štěstí své nové rodiny.