Osudová láska

Napsat příspěvek
Velikost písma:
rachel55
28.12.13 19:16
@Anonymní píše:
Ahoj děvčata,
Zajímalo by mě, zda to máte také někdo podobne jako já! Mám dva rošťáky s úžasným a hodným chlapem, kterého moc miluju. I přesto mám pocit že múj bývalý byl mou osudovou láskou a že mi dva jsme měli být spolu. Rozešel se on se mnou. Už je to pět let, pak nastalo obdobi kdy jsem ho nenaviděla, kdy jsme spolu nezávazně spaly ( oba svobodni ) kdy jsme se spolu nebavili, a ted poslední dva roky se navštěvujem, svěřujem, pomáháme když je to v našich silách. Mám výčitky vůči svému chlapovi, že to takhle cítím. Myslím že kdyby přišel ať jsem s ním a neměla děti asi bych se dlouho nerozmýšlela. Spíše vůbec!! Jsem špatná? Změní se to někdy?? Raději anonymně. Snad pochopíte!

tak v tom co jsi napsala zadnou osudovost nevidim, spis touhu mit nekoho, kdo te opustil.
A ze manzela strasne milujes? Tak to mi taky z tveho prispevku nevypliva, asi by jsi potrebovala, aby hodny manzel nebyl takova samozrejmost, to by te treba probralo

  • Citovat
  • Upravit
8448
28.12.13 19:16

Také věřím na osudovou lásku, mám ji, ublížila jsem kvůli němu několika mužům. Teda nejsme spolu už 13let. Jsem vdaná a mám se svým mužem dítě.
Mám ale oproti vám „výhodu“: mé manželství mi nenabourá, nemůže. Je už 13let po smrti :,(

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4724
28.12.13 19:16

S manželem zastáváme názor, že možná někdy potkáme nebo potkali jsme někoho třeba lepšího, osudovějšího.. ALE.. že my už jsme si pro jednou vybrali a tím je to dané, žádné co by kdyby. Jednou jsme se jeden pro druhého rozhodli a něco si navzájem slíbili a pořídili si rodinu, což je ten největší možný závazek. Na svém vztahu musíme pracovat, nepřestávat se snažit, aby nám spolu bylo dobře, naslouchat si.. a ne mrhat časem a energií někde naokolo.. Špatná určitě nejsi, jen si myslím, že je pozdě bycha honiti a zbytečně si kazíš vztah, dle tvých slov, s úžasným a hodným chlapem, co ho moc miluješ.. Abys nepřišla o oba.. o manžela, až na to přijde a bude si připdata jako blbec, a o osudového, až zjistíš, že vzít by si tě třeba ani nechtěl, že mu toto přátelství stačí.. Taky mám úžasného bývalého, záleží mi na něm, jemu na mně, rozumíme si, máme mnoho společného, vím, že by mně s dětmi nikdy nenechal ve srabu, ale za manžele bysme se teda rozhodně nechtěli ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
rachel55
28.12.13 19:16
@Anonymní píše:
Děti jsou malé, a nikdy bych tim tátu nevzala. Nehodlám za něj bojovat, nehodlám opouštět rodinu ani přítele. Jen mám prostě pocit že s ním bych byla vic štastná, já nevím jak to říct, jsem štastná teď, ale stejně na něj často myslím, a nemůžu zapomenout. Prostě si říkám že s ním by byl růžovej svět ještě růžovější, veselo veselejší… Že jsme měli být spolu!!! Zakl.

no samozrejme, kdyz jste byli svobodni a nemeli deti

  • Citovat
  • Upravit
364
28.12.13 19:17
@Ali-Ali píše:
Verim na to, ze „osudovou“ lasku pocitujem k tomu, kdo nas odmita. je to spis psychologicka zalezitost podle hesla „nejvic chci, co nemuzu mit… ;)
mimochodem, kdo za svou "osudovou“ laskou fakt sel a vzdal se kvuli ni vseho, tak vetsinou dost blbe dopadnul :roll:

souhlasím, mám kamarádku co se takhle osudově trápila do doby než spolu strávili pár dní v domácím prostředí a bylo po osudové lásce. Manželství se jí rozpadlo a dneska bulí, že přišla o skvělého manžela a skvělého tátu pro syna.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
28.12.13 19:21
@cher píše: :palec:

Asi ano! Ale jak mam zapomenout. Když jsme se nestykali vůbec bylo to pro mě hrozné!! Takhle když jsme,, kamarádi,, je to hrozné taky!! Ja nevím např na něj žarlím a na druhou stranu mu to přeji. Chtěla bych to nějak uzavřít, vyřešit. Hlavně v sobě. Zakl!

  • Citovat
  • Upravit
7240
28.12.13 19:25

Přijde mi, že v tom vidíš strašně moc a zpětně si to idealizuješ, vkládáš do toho strašně moc. Kdybys s ním žila, nejspíš by to přešlo do normálu. Kdyby se s tebou nedozešel - tím se stal částečně nedosažitelným.
Ale třeba ne, třeba byl opravdu ideální a lepšího už nenajdeš.
Otázka je, jestli chceš snít jenom o něm a zkazit si tím život. Hlavně život se současným partnerem, který je tím pádem tím druhým a nemůže se ti zavděčit, ať by byl jakýkoliv.

A ano, věřila jsem na to. Taky mám ex, kterého stále miluju - a to jsem to skončila já. Ale čím déle jsem s manželem, tím víc si ho cením a tím víc se vzdaluju od ex a vážím si manžela. Asi tak.
Jenže tohle je v hlavě - to ty musíš změnit pohled na věc, dát současnému šanci.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
rachel55
28.12.13 19:27
@Anonymní píše:
Asi ano! Ale jak mam zapomenout. Když jsme se nestykali vůbec bylo to pro mě hrozné!! Takhle když jsme,, kamarádi,, je to hrozné taky!! Ja nevím např na něj žarlím a na druhou stranu mu to přeji. Chtěla bych to nějak uzavřít, vyřešit. Hlavně v sobě. Zakl!

tak proc sis proboha brala manzela???Jenom jako nahradu???
Na osudovou lasku verim, chlap, ktery si Te vezme, poridi si s Tebou deti, dokaze Te nezradit, podrzi Te, kdyz onemocnis nebo onemocni deti, kdyz se stane jakakoliv tragedie to je OSUDOVA lASKA a ne nekdo, kdo Te poslal k sipku.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
28.12.13 19:35
@rachel55 píše:
tak v tom co jsi napsala zadnou osudovost nevidim, spis touhu mit nekoho, kdo te opustil.
A ze manzela strasne milujes? Tak to mi taky z tveho prispevku nevypliva, asi by jsi potrebovala, aby hodny manzel nebyl takova samozrejmost, to by te treba probralo

Muj chlap není manžel takže jistého ho nemám a ani manželský svazek ti nedává žádnou jistotu! Je to víkendový tatínek a partner ( zaměstnáni ) a kdybych chtela mám milion příležitostí a možností ale nechci!! A kdybych ho ja nemilovala tak na takový vztah nepřistoupím, nepořizuji si děti, nebuduji domov. Nikoho neopoustim je to jen o pocitech!!

Možná máte pravdu že mi to přišlo krasnější a osudovější protože to bylo bezstarostí. Bydlely jsme tedy spolu ale byli mladi a užívali si! Jinak on je už roky zadaný stejně jako já a to jak to cítim ví. Očividně to jako já nemá, uvědomuji si to a i přesto to takhle mám!! Zakl.

@Kikija to mě mrzí

  • Citovat
  • Upravit
Taková jedna...
28.12.13 19:50
@Anonymní píše:
Já taky. Je to už 10 let, co jsem poznala úžasného chlapa. On mě chtěl, já váhala, když jsem si uvědomila svůj omyl, bylo už pozdě. Našel si jinou a jak říkal, je zásadový, tak si ji i vzal a mají dítě. Já mám taky už dítě s jiným. Už se nestýkáme, jeho manželce by to prý vadilo. Nevím, co jí o nás řekl, ale prý jí vadí, že bychom se viděli a to chce respektovat. Ale když mi posílal svatební oznámení, tak mi připsal, že já přeci vím…
:lol: to je trosku pritazene za vlasy. Asi ze je to hodne zkracena verze. Snad :lol:
  • Citovat
  • Upravit
1853
28.12.13 19:57
@Anonymní píše:
Ahoj děvčata,
Zajímalo by mě, zda to máte také někdo podobne jako já! Mám dva rošťáky s úžasným a hodným chlapem, kterého moc miluju. I přesto mám pocit že múj bývalý byl mou osudovou láskou a že mi dva jsme měli být spolu. Rozešel se on se mnou. Už je to pět let, pak nastalo obdobi kdy jsem ho nenaviděla, kdy jsme spolu nezávazně spaly ( oba svobodni ) kdy jsme se spolu nebavili, a ted poslední dva roky se navštěvujem, svěřujem, pomáháme když je to v našich silách. Mám výčitky vůči svému chlapovi, že to takhle cítím. Myslím že kdyby přišel ať jsem s ním a neměla děti asi bych se dlouho nerozmýšlela. Spíše vůbec!! Jsem špatná? Změní se to někdy?? Raději anonymně. Snad pochopíte!

Udělala bych si velký pořádek v tom, proč je zrovna on tvoje osudová láska. Jak pozoruju lidi v okolí, tak většinou je to za a) proto, že jej ten druhý opustil a oni mají pocit, že je ten vztah osudový prostě proto, že zůstal nedořešený (což u tebe by docela sedělo) nebo za b) protože chtějí utéct od stávajícího nefungujícího vztahu. Pokud to ovšem není ani jedno z toho a ty máš pocit, že přesto je to ten pravý, tak bych do toho asi šla. Byla jsem osoba na druhé straně a není nic horšího než se trápit proto, že víš, že tvůj partner je zamilovanej jinde a s tebou je jen ze soucitu, kvůli dětem atd.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Sonarka
28.12.13 21:56
@Anonymní píše:
Ahoj děvčata,
Zajímalo by mě, zda to máte také někdo podobne jako já! Mám dva rošťáky s úžasným a hodným chlapem, kterého moc miluju. I přesto mám pocit že múj bývalý byl mou osudovou láskou a že mi dva jsme měli být spolu. Rozešel se on se mnou. Už je to pět let, pak nastalo obdobi kdy jsem ho nenaviděla, kdy jsme spolu nezávazně spaly ( oba svobodni ) kdy jsme se spolu nebavili, a ted poslední dva roky se navštěvujem, svěřujem, pomáháme když je to v našich silách. Mám výčitky vůči svému chlapovi, že to takhle cítím. Myslím že kdyby přišel ať jsem s ním a neměla děti asi bych se dlouho nerozmýšlela. Spíše vůbec!! Jsem špatná? Změní se to někdy?? Raději anonymně. Snad pochopíte!

Tak pokud spolu nejste, tak to asi osudová láska nebude. Tvá osudová láska je s největší pravděpodobností tvůj manžel, kterého miluješ a máš s ním děti.. ;) :think: Jak už tu někdo psal - člověk touží vždy po tom, co nemůže mít..a když to pak získá, leckdy se jeho sen změní v noční můru.

  • Citovat
  • Upravit
5
5.1.14 16:09

Ja mam uplne rovnaky problem, takze ta viem pochopit… U mna vsak nie su v hre deti… Cim dalej tym viac si aj ja zacinam mysliet, ze hlavnu ulohu tu zohrava idealizovanie si byvaleho, casom zabudnes na to, co kedysi byvalo zle a co nefungovalo… Zaroven, ak nie si spokojna v sucasnom vztahu, to tu idealizaciu byvaleho este viac podporuje… myslim si, ze je nefer stavat oproti sebe cloveka ktory s tebou musi riesit kazdodennu rutinu, prakticke veci, domacnost atd… a na druhej strane cloveka, s ktorym riesis len to pekne a len vtedy, kedy chces… je to realny svet vs. sen a unik od reality :-) Viem co prezivas, ake je to tazke… sama to zazivam… ale stale sa snazim racionalne si to cele uvedomit a nerobit hluposti… :roll:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
6.1.14 10:39

Dobry den, ahoj, rad bych se optal jestli je tu nektera ktera ma zkusenost s tim, ze kvuli ni opustil manzel svou zenu a deti jelikoz si mysleli ze jsou pro sebe stvoreni a ted jsou spolu, ale cele jim to sklouzlo do normalu. Vite ptam se na to jelikoz neco podobneho prozivam, poznal jsem zenu s kterou mi je krasne, hlavou se mi honi spousta otazek, ale racionalne si rikam jestli nejsem pouze momentalne pomaten:-)
Ona zena neni ma milenka ikdyz sex jsme meli, ale v nasem pripade ten sex nehraje prim. Nevetsi problem je v tom, ze ji nemohu nabidnou to co by chtela, jelikož jsem zenat s dětmi. Cela tato situace me trapi. V neposledni rade doslo k jasnemu vyvoji a to ze ona si nasla nekoho s kym by chtela zalozit rodinu v cem ji samozřejmě podporuji (co jineho taky ze), ale nejak to tezce nesu, ze proste uz nebudrm spolu ikdyz si rikame ze se mame nadevse radi. Nerad bych aby mi nekdo nadaval, spise radu jak se s tim vyrovnat nebo jak dal. Rikam si ze jednou zustanu ve vztahu s manzelklu, ktery me nebude naplnovat a ma asi osudova laska uz na me cekat nebude, nebo jit do te situace a zit s zenou se kterou je mi krasne, ale s tim rizikem ze jsem se milil a prijit o vse. Ja vim je to cele takove nesrozumitelné, ale jsem v desnem stavu :-(

  • Citovat
  • Upravit
1957
6.1.14 11:42
@Anonymní píše:
Dobry den, ahoj, rad bych se optal jestli je tu nektera ktera ma zkusenost s tim, ze kvuli ni opustil manzel svou zenu a deti jelikoz si mysleli ze jsou pro sebe stvoreni a ted jsou spolu, ale cele jim to sklouzlo do normalu. Vite ptam se na to jelikoz neco podobneho prozivam, poznal jsem zenu s kterou mi je krasne, hlavou se mi honi spousta otazek, ale racionalne si rikam jestli nejsem pouze momentalne pomaten:-)
Ona zena neni ma milenka ikdyz sex jsme meli, ale v nasem pripade ten sex nehraje prim. Nevetsi problem je v tom, ze ji nemohu nabidnou to co by chtela, jelikož jsem zenat s dětmi. Cela tato situace me trapi. V neposledni rade doslo k jasnemu vyvoji a to ze ona si nasla nekoho s kym by chtela zalozit rodinu v cem ji samozřejmě podporuji (co jineho taky ze), ale nejak to tezce nesu, ze proste uz nebudrm spolu ikdyz si rikame ze se mame nadevse radi. Nerad bych aby mi nekdo nadaval, spise radu jak se s tim vyrovnat nebo jak dal. Rikam si ze jednou zustanu ve vztahu s manzelklu, ktery me nebude naplnovat a ma asi osudova laska uz na me cekat nebude, nebo jit do te situace a zit s zenou se kterou je mi krasne, ale s tim rizikem ze jsem se milil a prijit o vse. Ja vim je to cele takove nesrozumitelné, ale jsem v desnem stavu :-(

Nemyslím to zle, ale nejlepší terapie by byla, kdyby si manželka taky našla nějakého, který by ji naplňoval. ;) Opravdu.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

1.2 Spray Max mop box

  • (4.8) + 25 recenzí

Victoria

  • (4.4) + 20 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová