Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Otec mě psychicky ubíjí
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
20.7.11 08:55
Bohužel je to otcova povaha a tu nezmšníš.Jediné co by pomohlo,kdyby se rodiče rozvedli a měli jste od něj klid.Ale tatínek se jistě v reálu rozvědět nechce,má doma servis a proč by to měnil.
Možná že bratr má stejnou povahu,proto na tom nevidí nic špatnýho.
Můj otec byl také složitá povaha,stále maminku hlídal,žárlil,ze života dělal všem peklo.Ale neuvědomoval si to.Naštěstí se rodiče po 15-ti letech manželství rozešli a byl klid.S otcem se nestýkám,vůbec se mě po něm nestýská a nemám chuť ho vyhledat,nebo ho ukázat dětem.Žijeme tak,jakoby jeden dědeček nebyl,ani mě to nikdy nepřišlo divné,že jakoby mě chybí kus rodiny,chybí otec.Prostě tak to je pro nás norma…po tom co jsem v dětství zažívala spolu s bratrem a maminkou nemám nejmenší chuť.On k nám jako k dětem nikdy neměl žádný vztah,nikdy si s námi nepovídal,nehrál,nestaral se o nás…
Takže šance na změnu u vás není,pokud budou rodiče spolu.Buď ráda,že máš takového hodného manžela,prima rodinu.Také si toho vážím,manžel je pravý opak mého otce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Hanka1
20.7.11 09:00
Otcovi razne rict, ze v podnapilem stavu s nim mluvit nebudes a rovnou ho vyprovodit ze dveri. Pokud bych videla, ze seda ozralej na motorku bez pardonu bych i na vlastniho otce zavolala policajty, pac svym nezodpovednym chovanim muze zpusobit dopravni nehodu a spoustu lidi udelat nestastnymi… 
- Citovat
- Upravit
20.7.11 09:10
Tvůj táta je nemocný nebo alkoholik nebo blb. Jaký je bratr, to víš sama. Jestli má povahu jak otec, nebo jestli si nechal něco nakecat.
Takže bratrům bych naposledy vysvětlila, jak se věci mají a že ti sprostý sms psát nebudou. A tatínkovi bych hodně důrazně dala najevo, že k tobě se takto chovat nebude. Mám trochu pocit, že ví, že si to necháš líbit a užívá si to. K jiným ženským se tak asi nechová. Asi jen k Tobě a mamince.
K mamce bych dál jezdila a s otcem si to vyříkala a dál ho prostě vypustila, pokud by se nezačal chovat jinak.
Ale je mi tě moc líto a posílám trochu síly. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.7.11 10:00
Holky děkuju, já jsem si vyčetla, že když jsem mu včera řekla, že s ním nebudu s opilým diskutovat, že jsem ho měla vyrazit hned pryč…jenže byla ve mě naděje, že se třeba něco vyříká.
Policii mám chuť zavolat už nejednou, podnapilý jezdí pravidelně, dá si panáka, víno nebo cokoli a bez zábran jede. Přála bych mu, aby si namlátil držku.
A můj bratr je prostě nevyzrálý tele, které podle mě má strach být s otcem na jiném názoru, je trochu obdobná povaha, poměrně prudká. Mamka mi ráno volala, že ho v noci slyšela, jak strašně pláče na schodech, že je z toho asi taky nešťastný…ach jo 
A otec nemocný je, to vím, ale jde to s ním z kopce. Chodí na neurologii, údajně i jí nějaké léky, ale podle mě je moc nejí, řekl, že je z nich utlumený, že to není on…já mám ale jiný názor.
Holky aspoň díky za názory a podporu, pomohlo mi to, o rána je mi líp…nesmím na to myslet.
- Citovat
- Upravit
20.7.11 10:58
Ahoj,
no já mám obavu, že to jeho chování je způsobeno jak nemocí, tak vlivem alkoholu. Předpokládám, že je tam slušný náběh na alkoholismus. A určitě léky, které bere se nesmí kombinovat s alkoholem. Jediné, co můžeš udělat je, prostě omezit kontakt s otcem a kdykoliv se začne takhle chovat, ihned ho vykázat. S bratrem bych si zkusila promluvit a vysvětlit mu to. Ale jestli je mladý, tak v tom má asi sám zmatek. Ideální by bylo se samozřejmě přestěhovat, což je v dnešní době dost nereálné, takže prostě vydržet a obrnit se.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.7.11 12:18
Bav se pouze s tím kdo si to zaslouží. Svého otce a debilniho bratra ignoruj. Jinak se z toho nedostanes. Máš manžela a miminko, na to se soustřed. Vím, je to těžké,Ale jinak to bude začarovaný kruh.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.7.11 12:24
Všechno už bylo napsáno - takže jen zopakuju: Nejlepší je vyškrtnout je ze života, přinutit je respektovat tvoje soukromí a nedotknutelnost tvojí domácnosti, Pokud obtěžují, volat policii. Nejsi hadr na vytírání podlahy, aby se někdo k tobě takto choval.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.7.11 12:27
Já jsem své příbuzné taky čtyři roky neviděl - a mám svůj život a svůj klid. Budu mít sice v pozdějších letech výčitky, že jsem se ve stáří nepostaral o své rodiče, ale zase si říkám, že oni o to z mé strany zjevně nestáli. Kdo chce kam, pomožme mu tam.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
shimn
8.3.13 01:03
Bud ho dat do blazince kde se o nej postaraji a nechat ho tam at shnije nebo prostě poštvat na nej policii a přes soud si vynutit soudni prikaz neber si vubec servitky ze je to tvuj otec nekdy jsou i otcove vinni treba z tyrani nebo zneuziti svych deti prece si nebudes tim kazit zivot mysli na sve dite 
- Citovat
- Upravit
8.3.13 07:30
Ahoj,
moc dobře Tě chápu, protože jsem prožívala něco podobného.
Vím, že nechceš zpřetrhat vazby mezi rodinou, ale asi se budeš muset rozhodnout, jestli se stále necháš využívat, nebo si budeš žít svůj spokojený rodinný život.
Podívej se na svého otce ne jako na otce, ale jako na normálního člověka. Jinému člověku by jsi tolerovala takové chování? Jak by jsi se zachovala, kdyby se k tobě choval takovým způsobem někdo jiný?
Já se musela rozhodnout, zda si budu neustále nechávat ničit můj rodinný život a trápit tak nejen sebe, ale i partnera a děti. Rozhodla jsem se pro dobro mých blízkých, na kterých mně záleží a s otcem se přestala stýkat. Nějaký čas trvalo, než si uvědomil, že to myslím vážně a snažil se mě vydírat různými sms zprávami a pomluvami u mých kamarádů, ale nakonec pochopil a nechal nás žít naším vlastním životem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.3.13 09:05
Tak jsem si všiml, že někdo oživil tuhle mnou založenou diskuzi…je tomu už nějaký ten rok a tak jsem si říkala, že napíšu jak to celé pokračuje… Nějakou dobu jsem se s ním nestýkala, asi 2 měsíce a nebrala mu telefony…nakonec jsem mu ho vzala a on se omluvil, sice svým způsobem, ale omluvil… Pak za několik měsíců mu zjistili, že má někde v krční páteři sevřené nervy asi kolem míchy a že se mu nedokrvuje mozek, netvoří se mu serotonin a nemumí tím ovládat emoce, vše co myslí dobře řekne strašným způsobem a tak. Nakonec ho museli operovat nebo mu hrozilo ochrnutí při větším škubu a trhnutí. Na to mu do roka dali částečný invalidní důchod. Nakonec mu to pomohlo a chování se zklidnilo, i když ty spory s mamkou a občasné narážky na mě jsou umírněné…prostě takový je. No a pak se stalo něco, co nečekal ani on, na podzim spadl z jabloně, podlomil se pod ním strom, přímo před námi všemi a já myslela, že je mrtvý, nehýbal se, nakonec se probral, ale museli jsme ho s bratrem na kolečkách odvézt k autu a do nemocnice. Má těžké poranění paty a ruky, je invalidní, vyklidněný a už nikdy nebude chodit normálně, pajdá o hůlce…
Sama bych nečekala, že ho život tak vytrestá, ale asi platí to, že když je člověk zlý, tak mu pak někdo ukáže, jak se musí chovat a vážit si že je zdravý. Otec je prudká povaha, nikdy si nebral servítky a je hodně paranoidní, domýšlí si a pak to bere jako skutečnost, ale skončil blbě. Vídáme se, víme že jsou věci, které se před ním neřeší. Nad jeho chováním se zasmějeme a pošleme ho k šípku. Přestal pít asi před rokem a od té doby je to i lepší, alkohol v něm umocňoval tu agresi. Každopádně ať už se ve mě někdy mísí různé pocity, je to otec a svým způsobem ho mám ráda a nějak si ho i vážím, ale to víte, že jsou věci, které už se zapomenout nedají a rány na duši mám…
- Citovat
- Upravit
2.10.15 14:16
Ahoj no bohužel i ja mam takoveho otce s tim rozdilem, že on je ale fetak zavisli na pervitinu + do toho určitě nějaka psychicka porucha, neustale nekoho depta už je to ve stadiu kdy si vymyšli ruzne blbosti, že on je prorok a když se mu zda nejaky sen tak je to pravda ma snad halucinace nebo co a neustale otravuje jak me tak i chudaka svoji maminku, ktera mu cely život srala to nejlepši a ted o ni všude vyklada jaka to byla ku*** a o mě vsude vyklada, že sem fetacka chodim ožrala s kočarek a podobny kraviny, pritom ja si žiju hezky se svym přitelem se synem a čekame dalši miminko holčičku. No neda pokoj ani tak sourozencum zakazal se semnou stykat ještě nejsou dospěli. a bratr mi dnes volal a řekl, že se chce semnou usmirit jen proto aby me pak mohl zase deptat nebo mi dat pres hubu atd. no nemocny clovek absolutně, a jeho žena mu to stale trpi sice vyhrožuje rozvodem ale stejne se nic nedeje a žijou v bytě 2+1. A to jsou tam 4 deti ve věku 15, 13, 12 a 2 roky. Mam sto chuti na ně zavolat socialku ale netušim zda by to pomohlo myslim, že s tim neco musi dělat jeho žena a ne ja. On v životě nepracoval nechaval se živit od baby. Neustale si taky neco vymysli, už ani on sam nevi co je to realita. Je to hnus a taky nevim jak se od nich tak nejak oddelit. Bohužel neporadim nic jineho než že vztahy s otcem budeš muset pretrhat a nevidat se s nim mě nic jineho nepomohlo. Jinak by mě stale deptal. Jeho čislo mam v blokaci. Už tvrdil že mi da pokoj at mam klid pro sebe a miminko a stejne tak zas vypisoval, že pry ja sem jak male decko, že se s nim nebavim a podobny kecy. Ale ja se přece nebudu bavit s fetakem a kdo vi co by za par let vykladal mym detem. A rozhodně nechci aby s nim byl muj syn v kontaktu. Kdyžtak mi mužeš napsat i do zprav a mužem si povykladat. Ja taky nechtěla aby tak moje rodina skoncila
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.10.15 16:17
@kdochcekam klidnou to si delas srandu. To si v mem prispevku vycetla kde? A jak by se mi v tom zilo? Ja v tom bohuzel Zila takze vim Jake to je ale co udela socialka? Kdyz u nich doma neshledaji Nic zvlastniho tak co Pak? Nebo ho snad poslou na testy na drogy? Pochybuju. Ja musim taky myslet na mou rodinu kdyby se Pak dozvedel kdo ji tam poslal mela bych ze zivota peklo. A snad ma s Tim neco delat jejich matka NE? Ja s Tim tezko neco udelam kdyz uz tam 3 roky neziju. A trictvrte roku uz sem tam nebyla. Me jde spis o to zda by to k necemu bylo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.10.15 17:17
@kdochcekam tam jde hlavne o to psychicke tyrani ktere se spatne dokazuje
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Vlastně nevím, zda zakládat diskuzi, ale jsem celkem v koncích se svým otcem, asi to potřebuju ze sebe dostat ven a možná i poradit, co je nejlepším řešením…
Jsem vdaná, mám dítě, svůj spokojený život, ale pořád nám ho narušuje můj otec, který pokaždé, když má problémy s mojí mamkou, za které si ovšem může jen on sám díky svému strašnému chování, tak vinu hází na mě. Včera dokonce přijel v 8 večer opilý na motorce k nám domů, čekal až douspím dítě a začal mě psychicky ničit řečmi, že se paktuji s mamkou proti němu, že má důkazy.
Před nějakou dobou, když jsme měli svatbu se měli rodiče rozvádět, ale nakonec to neudlělali. Přišla s tím řešením mamka a on mi vyčítá, že jsem to zosnovala já, že jsem chtěla svědčit o jeho fyzickém napadení maminky, no jedna lež za druhou. Já prostě nechápu, kde on to bere, je normální paranoia. Řekla jsem mu včera ať opustí naši zahradu a okamžitě odjede, manžel mu ukázal vrátka a vyprovodil ho pryč. Přesto to mělo celé dohru, protože přijel domů, kde má byt i můj bratr, tomu něco navykládal a večer mi přišla sms od bratra jaký jsem hajzl, piča a naposledy jsem o něm slyšela…
Jsem už celkem zoufalá, mám ráda svoji rodinu, zakládám si na vztazích a tohle je pořád dokola, otec mě viní z problému ve vztahu s mamkou (přitom je v tom jeho nevěra, vulgárnost, nevhodné chování k druhým lidem, nikdo ho nemá rád, pomlouvá vlastní členy rodiny). Já vím, že se mám na něj vykašlat, jenže pořád je to otec, dotýká se to mojí mamky. Vím, že nikdo se za ni nepostaví kromě mě, bratři přikyvují otci, protože mají strach, že by mohli potřebovat jeho penízky.
Dnes jsem celou noc s manželem spala jako na jehlách, přehrávaly se mi dokola ty jeho urážky, že jsem nic, hovado, hajzl, svině.
S manželem jsme se dohodli, že nějakou dobu nebudeme k našim jezdit, jenže já jsem tam chodívala vozit kočárek, protože manžel pracuje na stejné ulici a čekávala jsem ho tam, s mamkou jsme si povykládaly, jely ven. Poslední dobou otci vadilo i to, že jsem malou v náruči huškala, vozila kočár tam a zpět v bytě, že ji dlouho kojím, že plače po očkování, začal jí říkat Šklebák…a ona jen ho uvidí spustí hysterák. Je to prostě nervák.
Já vím, že řešení je jediné, nestýkat se, ale chápejte, že já takovou rodinu nikdy nechtěla, kde se každý s někým nebaví. Jde mi to tak těžko přes srdce…a taky je tu pořád moje mamka, je jako moje sestra, mám ji strašně ráda. Včera jsem se z toho úplně zesypala, dnes už je líp…manžel mi pořád říká, že máme sebe a vše zvládneme, že ho nepotřebujeme, to vím, ale mě mrzí ty vztahy a to, jak se ke mě otec už 7let chová. Už mě to vysává. Já se snažím žít s radostí, být šťastná za drobnosti a pořád mě ten blbec pronásleduje…chvíli je klid a pak zas udeří.
Prostě vůbec nevím, jestli to mám nechat tak, jak se to odehrálo a neřešit to anebo jít za bratrem, říct mu, jak to včera bylo…jenže nemám na to sílu a popravdě se mi nechce v tom hrabat.
Taky jsem si myslela, že to otcovo vyšilování zkončilo narozením vnoučete, ale ne. Dítě má pár měsíců a chci ho případně uchránit před ním a jeho vlivem a tím, jak by mě mohl za pár let pošpiňovat.
To samé, co můj otec byla i jeho matka (babka), před pár měsíci umřela, je víc klid, protože jinak takhle jeli do mě oba…no ale i tak už je toho na mě moc.
Díky všem, co jste si to přečetli až do konce a třeba vás něco napadne…asi píšu hodně zbrkle a přeskakuju, snad je to srozumitelné.