Partner a čas s dítětem

Sushenkaaa
13.4.20 14:31

partner a čas s dítětem

Zdravím dámy,
ráda bych věděla, kolik času věnuje váš protějšek vašemu 15m potomkovi? Jak spolu tráví čas? Jak to u vás vypadá přes týden a jak o víkendu?

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
26350
13.4.20 14:40

Tak máme 14 měsíčního, a máme to tak, že vždycky když přijde z práce, přivítá se s ním takovým jejich " uvítacím protokolem". Odpoledne si s ním hraje, nebo prostě je s ním, já musím obvykle něco dodělávat do školy se staršími dětmi, nebo něco udělat bez prcka. Někdy jdu sama ven, nebo někam se staršími a on je s malým. Dřív jsem chodila na kafe s kamarádkou, což teď není. Všední dny i víkend mi přijdou podobné. Jen o víkendu se vidí s malým už ráno. Ve všední dny ne, jezdí brzy do práce. Máme doma pořád co dělat, takže se o děti staráme oba, jak kdo může. Já kojím, takže večer a v noci prcka řeším já. Ale někdy uspává přes den on. Krmí ho, prebaluje, obléká, koupe..postará se stejně jako já.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
374
13.4.20 14:51

Když dojde z práce, jen se převleče a jde si hrát s malým. Dá mu večeři a vykoupe ho. Dělá to tak sám, maji se strašně moc rádi. Kojím, takže uspávání a noc je na mě. O víkendu jeden den jsme všichni spolu, akorát když vařím nebo uklízím tak si hrajou a další den si ho berou tchánovci.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2575
13.4.20 14:55

Máme 19m holčičku. Přítel dělal pouze ranní, takže s námi byl každý den odpoledne. Chodíme na procházky, se psem, jsme na zahradě, děláme kolem domu, jezdíme k jeho nebo mým rodičum. Nemá problem sám pohlídat, dát jí najíst, vykoupat, uspat. Teď co je nouzový režim jedou v práci na 2 směny, tak se snaží při odpolední dopoledne hodně malé věnovat, abych mohla v klidu a hlavně v čas uvařit. O víkendu je to stejné jako v týdnu. Podnikáme soustu věcí společně. Před nouzovým stavem jsem jezdila za kamoškou na kávu jednou za 14 dní odpoledne, nebo sama do města abych měla taky chvilku pro sebe.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
900
13.4.20 14:58

Když byl syn v tom věku, manžel teprve začal ‚prichazet na to, jak na něj‘ - ne že by se do té doby nevěnoval, ale cítil se lépe, když to bylo na mě. Takže jsme dost času trávili spolu všichni 3 nebo jen já s malým, manžel si často doma dělal svoje (něco si četl nebo kutil). Ale začalo se to lámat a občas ho začal brát na procházku, vstal o víkendu místo mě, pověnoval se mu. Já na to nikdy netlačila, i když ten první rok byl náročný, byla jsem na to fakt hodně sama, ale našli si k sobě tu cestu úplně přirozeně a dnes super (prckovi je 2,5).

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4466
13.4.20 15:45

Manžel od malička se synem blbne, učí ho házet balonkem, čtou si knížky s bagrama, chodí ven, cuci na pohádky… teď jsem těhotná s druhým a je mi dost blbě, tak má na krku 21M kluka skoro furt a je schopen mu připravit jídlo, najíst se s nim, vykoupat i dat spát. Muž syna miluje a čas s nim tráví rad. Jedine co ho nebaví je zkoušení nocniku.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
13.4.20 16:00

Když bylo synovi 18 měsíců, zkrátil si partner úvazek a pracuje jen 3 dny v týdnu. Já chodila na 2 dny do práce (jednak aby byl se synem víc než jen o víkendech a jednak, abych já přišla na jiné myšlenky než jen péče o dítě). Takže syna obstaral od rána až do odpoledne včetně jídla, uspávání, procházky venku, hraní. Jsem moc ráda, že jsme měli možnost to takto dělat.

  • Citovat
  • Nahlásit
3723
13.4.20 17:19

Můj muž se oběma dětem věnuje od narození. Hraje si s nimi, obstará je, moc nekoupe, to ho nebaví, ale jinak se plnohodnotně postará a je s nimi rád. V týdnu se s nimi pozdravi/pomalí hned jak dorazí z práce a pak je s nimi, když potrebuju něco udělat, jdu cvičit nebo když chtějí. O vikendu jsme všichni spolu nebo hlídají prarodiče, když máme práci, která s detma nejde dělat.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
15
14.4.20 09:18

Když byl synovi rok, nastoupila jsem do práce. Manžel se o syna stará každé dopoledne, pak buď jde nebo nejde do práce on. O péči se dělíme dost, je schopný uspat, nakrmit, vykoupat, zabavit, utěšit, přebalit, převléct… Prostě vše, co zvládnu i já. Už spolu byli kolikrát celý den sami, 2× i přes noc. Teď má syn rok a půl a jsou skvěle sehraní. Když jsme spolu doma všichni tři, dělíme se. Syn vstává každý den v pět ráno, tak se střídáme ve vstávání, když jeden uspává, druhý třeba koupe. Ven chodíme každý den společně :) Řekla bych, že u nás je to prostě půl na půl :)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Sushenkaaa
14.4.20 20:48

Všem moc děkuji za reakce a přeji hezký večer :)

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
29.4.20 11:00

Teda já jen koukám, jak se ti vaši chlapi starají a asi se budu muset nad tím zamyslet. Už mě to trápí delší dobu. Manžel chodí do práce jen dopoledne (vstává brzy) a někdy je doma už v poledne nebo kolem jedné, druhé. Jenže já do té doby kolikrát ani nestíhám uvařit, prostě malý je moc akční, tak jsem ráda, když uklidím, nakrmím ho, zpacifikuju prádlo a sama se trochu zcivilizuju za těch pár hodin než manžel přijde z práce. Jak přijde, tak se s malým sice přivítá, nají se, ale pak si lehne na gauč a čte si v mobilu. Malý řádí a on ho akorát okřikuje a všechno mu zakazuje. Neumí si s ním vůbec hrát a ni ho to očividně nebaví. Na procházku s ním sám nejde, protože je pořád unavený z práce (ano, má fyzickou práci), ale už mě to trošku štve, že se malému vůbec nevěnuje. Nevím co s tím :think: On se pořád vymlouvá, že až prý malý bude větší…

  • Citovat
  • Nahlásit
19859
29.4.20 12:53
@Anonymní píše:
Teda já jen koukám, jak se ti vaši chlapi starají a asi se budu muset nad tím zamyslet. Už mě to trápí delší dobu. Manžel chodí do práce jen dopoledne (vstává brzy) a někdy je doma už v poledne nebo kolem jedné, druhé. Jenže já do té doby kolikrát ani nestíhám uvařit, prostě malý je moc akční, tak jsem ráda, když uklidím, nakrmím ho, zpacifikuju prádlo a sama se trochu zcivilizuju za těch pár hodin než manžel přijde z práce. Jak přijde, tak se s malým sice přivítá, nají se, ale pak si lehne na gauč a čte si v mobilu. Malý řádí a on ho akorát okřikuje a všechno mu zakazuje. Neumí si s ním vůbec hrát a ni ho to očividně nebaví. Na procházku s ním sám nejde, protože je pořád unavený z práce (ano, má fyzickou práci), ale už mě to trošku štve, že se malému vůbec nevěnuje. Nevím co s tím :think: On se pořád vymlouvá, že až prý malý bude větší…

To bude spíš ta klasika dnešní doby… Bohužel :?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
26350
29.4.20 15:45
@Anonymní píše:
Teda já jen koukám, jak se ti vaši chlapi starají a asi se budu muset nad tím zamyslet. Už mě to trápí delší dobu. Manžel chodí do práce jen dopoledne (vstává brzy) a někdy je doma už v poledne nebo kolem jedné, druhé. Jenže já do té doby kolikrát ani nestíhám uvařit, prostě malý je moc akční, tak jsem ráda, když uklidím, nakrmím ho, zpacifikuju prádlo a sama se trochu zcivilizuju za těch pár hodin než manžel přijde z práce. Jak přijde, tak se s malým sice přivítá, nají se, ale pak si lehne na gauč a čte si v mobilu. Malý řádí a on ho akorát okřikuje a všechno mu zakazuje. Neumí si s ním vůbec hrát a ni ho to očividně nebaví. Na procházku s ním sám nejde, protože je pořád unavený z práce (ano, má fyzickou práci), ale už mě to trošku štve, že se malému vůbec nevěnuje. Nevím co s tím :think: On se pořád vymlouvá, že až prý malý bude větší…

Můj první manžel byl podobného ražení. Časem došla trpělivost i láska. Ovšem po rozvodu se o děti starat začal. Aspoň že tak. Druhý manžel je úplně jiný, jsme pro něj všechno.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
29.4.20 17:43
@andelka83 píše:
Můj první manžel byl podobného ražení. Časem došla trpělivost i láska. Ovšem po rozvodu se o děti starat začal. Aspoň že tak. Druhý manžel je úplně jiný, jsme pro něj všechno.

Ach jo, mne uz bohuzel taky dochazi trpělivost. Furt to řeším, pitomou televizi a jeho mobil. Nic napomáhá :-( Pritom ma maleho strasne rad, ale nema na nej po praci proste trpělivost. Kdyz uz s nim jde ven nebo ho vykoupe, tak jen z musu, ze mu o to řeknu, protoze zrovna delam neco jineho 💆‍♀️

  • Citovat
  • Nahlásit
900
30.4.20 11:11
@Anonymní píše:
Ach jo, mne uz bohuzel taky dochazi trpělivost. Furt to řeším, pitomou televizi a jeho mobil. Nic napomáhá :-( Pritom ma maleho strasne rad, ale nema na nej po praci proste trpělivost. Kdyz uz s nim jde ven nebo ho vykoupe, tak jen z musu, ze mu o to řeknu, protoze zrovna delam neco jineho 💆‍♀️

A kolik malému je? Jako já chápu, že může být manžel z práce fakt unavený. Ale i kdyby přišel třeba v ty 2, ať si dá oběd, dopřeje si hodinku na tom gauči a pak může hodinku dvě věnovat dítěti… Ale u nás se to třeba fakt začalo pomalu lámat až po roce. A to teda po malých krůčcích. Do té doby byl taky manžel věčně na mobilu nebo u tv. Teď se synovi věnuje mnohem víc než kdy dřív, a to má paradoxně časově o dost náročnější práci. Připadá mi, že to přirozeně přišlo s tím, jak už se dá s dítětem v tomhle věku opravdu na něco hrát, něco si s ním povídat, skládat atd. Ale někteří chlapi jsou taky líné povahy…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat