Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Nechce si hrát sama - dítě 3 roky
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
13.4.20 14:32
Nemas doma meho syna v zenskem vydani?
Radu nemam, musi se to prezit a vytrvat. Dite davat do skolky, sehnat mu deti na hrani (u nas dost pomohl vekove blizky mladsi sourozenec).
Po patem roce se to zacalo trosku lepsit, uz vydrzel i sam stavet z lega nebo malovat. Do ted ale preferuje, kdyz s nim nekdo sedi i u picitacove hry. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
mackA159
13.4.20 14:41
Jak to půjde, tak školka… Co kdyby uklízela stebou? Vím že nic neuklidis, ale třeba se zabaví. A to že tatínek je co nejvíce v práci je chyba, ať maže domu a ty uklid odpoledne.. Tchyně strkala klukovi tablet, aby něco udělala. Teď je na něm teda imrvere v5ti letech, ale má od něj pokoj 
- Citovat
- Upravit
13.4.20 15:20
Teď v této situaci máš dost smůlu. Až to pomine, tak bych ho přihlásila do maximálního množství kroužků, ať se zabaví tam a ty máš chvilku klid. Jestli ho to baví s dětmi, tak klidně soukromou školku, když jiná není. Úklid bych řešila tak, že by manžel v týdnu pomohl v době, kdy by dítě bylo na kroužku a o víkendu by byla řízená zábava-výlety.
Máme v rodině podobné dítě, tam je to i zčásti naučené výchovou a v devíti letech vyžaduje přítomnost i při čištění zubů, umívání, jídla…Fakt hrůza.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.4.20 15:20
Vikendy stravene hranim s dcerou jsou pro tatinka mucenim? Chudak dite fakt. Chapu ze je to unavne, dcera taky vyzaduje porad pozornost, ale s vekem se to lepsi. Ale vsak se nemusite u ni stridat, muzete si hrat vsichni spolu. Postavit neco z lega. Pak si klidne pustit pohadku v televizi, dat ji ty hracky do obyvaku at je s vama. Vareni nebo hrani vedle tebe ji nebavi, tak co kdybys ji u toho neco vypravela nebo pustila cd s pohadkou. Vzdyt cerstve 3 roky to je malicka, to bych necekala ze si bude hrat sama 2 hodiny. Nebo proste ven na zahradu za kazdeho pocasi, ma tam nejaky pisek nebo houpacku nebo neco?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.4.20 15:21
Moje dcera je to same, ma 2,5 roku. Prostě si sama nevyhraje a vyzaduje furt moji pozornost ( nebo manžela). Presne jak píšeš, pokud vařím dopoledne, stoji u nohou a rve, taha me za kalhoty, nohy a jeci at si jdu s ni hrat. Uklizeni jsem vzdala, vytahuje mi vysavač ze zásuvky, bere hadr, smeták řve ať neuklizim. Varit ani uklizet se mnou nechce. Venku je zlata, miluje deti a tam se zabavi. My bydlime ve městě v panelaku, v malém byte, tak jsem to přičítala k tomu. U prarodičů na zahradě lítá sama celý den a na me si kolikrát ani nevzpomene. Mela jsem v plánu ji dát na par hodin do soukrome skolky, teď to bohuzel nejde. Rozumím ti, je to na palicu, ja uz kolikrát nemuzu. Delam to tak, ze uklizim poradne jednou tydne, kdy vyženu dceru s mužem ven, běžný uklid, kdyz dcera spí. Varim rychlovky v dobe nez se nasnída, popripade u delsiho vareni ji zabavim YouTubem na mobilu. Pak jsme az do obeda venku, odpoledne take. Vikendy u prarodičů. Ja pry byla jako dite to samé a přešlo me to az na základní škole 
- Citovat
- Upravit
13.4.20 15:44
Mam tri takove 
. Naucila jsem se veci delat fakt rychle . Ale jinak co docela zabiralo u nas:
Porid minutky. Nastav zpocatku treba jen na 5 minut a zkuste se domluvit, ze nez zazvoni, ona si bude hrat sama. Jakmile zazvoni, jdes si hrat s ni. Postupne jsme se dostali na cca 15 minut. I to mi prislo dobre. Dvakrat, trikrat denne na nejnutnejsi.
Mam 3 deti. Sam si dokazal jakztakz hrat kluk, holky nikdy. Starsi dcera zacala az tak v prvni tride.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.4.20 16:05
Díky za příspěveky. Zajímá mě úhel pohledu jiných osob, někdy v tom člověk může najít to, v čem dělá chybu, nebo co by mohl vyzkoušet jinak. Školku jsem sháněla od ledna, všude plno, až na jednu, ale tam to neprošlo, skrz dočasnou kontraindikací k očkování (je alergik na složku vakcíny). Jdeme na zápis teď v květnu, tak budu doufat, že školka klapne. Jsme z menšího města, kroužky tady máme 2 v dopoledních hodinách v malém mateřském centru. Zkouším s ní chodit, je pravda, že ne pravidelně, jelikož tam absolutně nespolupracuje a jsem z ní zpocena až na zadku 😁 řízené cvičení ji nevyhovuje…nejvíce spokojená je venku na hristi, kde si s těmi dětmi hrát může, takže to samozřejmě praktikujeme co nám počasí dovolí. Jsme z paneláku, chodíme do okolí na hřiště, tam děti jsou a na zahradu dojíždíme, tam jsme samé, ale má tam vše na co si vzpomene, takže se jí na chvíli zabaví, jinak si samo hrajeme na pískovišti spolu, jezdíme na koloběžce, tříkolce, běháme, venku jsme hodně aktivní, pohybu potřebuje opravdu hodně.
Vikendy- občas návštěva prarodičů, ale ti jsou pracující, takže ne vždy to jde. Tatínek nám teď půl roku pracuje i v soboty, takže neděle jsou rodinné, ale stejně dohání učení do školy (dodělává si výšku). U hraní doma se střídáme, protože ten druhý buď vaří, uklízí nebo se učí nebo si chce třeba vypít v klidu kafe… Věnujeme si ji opravdu hodně a stále a jsme z toho vyčerpání a vlastně na sebe pak nastvani, z toho že ona vlastně pořád jen pláče, ikdyz se jí člověk snaží neustále věnovat. Dopoledne kdy jsem s ní sama, prostě musím něco udělat, abychom měli co jíst a nebyli tady v totální špíně 😄 a je jasné, že ty 2 hodiny ji totálně neprehlizim, neustále nabízím hračky, při vaření se jí ptám jestli mi bude podávat věci, zpívám, pouštím písničky a z toho jsem vlastně unavená, snazim se u toho dělat maximum, prostě se jí ve všem snažím zapojovat, ale nechce…beru si ráno rukavice a oznamují jdu uklízet nebo vařit a začne náš každodenní boj, maminko ne uklízet ne, chci si hrát…ale hru bere jen s tím co ona uzná za vhodné… Toto jsou vlastně jediné dvě hodiny za celý den, kdy se jí nevenuju dle jejich představ, protože musím něco doma udělat a snažím se jí od malička naučit, že teď si prostě musí v rámci možností hrát i SAMA bez me asistence. Je to takový diktátor..na to nás upozornili i prarodiče. Tatínek s domácnosti nepomáhá, má za to, ze je v práci 10 hodin a potřebuje po práci ne jít zase pracovat. Odchází v 7, přichází cca v 17 hod. Hodinka klidu na jídlo a záchod 😁 a pak už se vše točí kolem večeře, koupání a uspávání, takže ten mi přes týden fakt moc s malou nepomůže… Tady už zabiham do partnerských vztahů, on víc dělat nechce a nebude, bohužel toto nezměníme, musela jsme se s tím smířit, pokud chci zachovat rodinu.
- Citovat
- Upravit
13.4.20 16:29
@hani28 U techti deti je ten problem, ze jim nestaci byt s nekym (dat mu hracky do obyvaku, byt s nim na zahrade). Oni potrebuji aktivni zapojeni a opravdu neustalou interakci s danou osobou. Povazuju se za dist ajtivniho cloveka, ale s klidnym svedomim ti reknu, ze pokud mas tskove dite, tak he to jako mit pernanentne zapnuteho energetickeho upira. Klid je, jen pokud dite usne. Do prace se id nich chidi skutecne odpocivat. Hlidat je nikdo nechce, protoze bezna populace je z nich po hodine dvou vyrizena.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.4.20 16:38
Takhle, to dítě příbuzných, co měla tyto sklony, mě se podařilo ji odkázat do patřičných mezí.
Já se jí věnuji, když je u nás, přece jen je na návštěvě.
Ale když je potřea něco udělat a ona začala s něčím podobným(když byla menší), jako že nemám dělat to a to a hrát si s ní.
Hodně ale hodně jsem jí vynadala(nemyslím tím křičela), že ona mi nemá co říkat, co mám a nemám dělat a na rozhodování, co se bude dít, jsem tady já. A že buď mě teď nechá udělat, co jsem říkala a ona může jít nakreslit koně podle obrázku, který jsem jí přinesla nebo si jít hrát s vláčky. A pokud se bude vztekat, tak nepůjdeme vůbec ven na kolo, jak jsem slíbila.
No, nebyla na to zvyklá, takže vztek byl. Odvedla jsem ji pryč, několikrát. A dodržela jsem, co jsem řekla.
Víckrát to na mě už nezkusila. A ráda mě má, věnuji se jí s láskou.
Ale skákat po hlavě si nenechám.
Ale jak jsem řekla, tam to nebylo jen naturelem, ale i výchovou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.4.20 16:42
@Svistice ano, je to tak… Je 9 hod ráno a partner se ptá, ta jak dlouho půjde už spát? 
je to už opravdu velmi únavné a vyčerpávající…3 roky jsem to někdy s přehledem jindy s odřenýma nosem nějak zvládala, ale jak teď překročila 3 narozeniny, už se cítím vystavena a hledám další cesty…jinak to asi všichni 3 brzy nedáme…
- Citovat
- Upravit
13.4.20 17:13
I nas tedy fungovali, ze dite delalo veci s nami. Proste muselo byt permanentne zamestnane. Jen to trvalo desne dlouho, do urciteho veku to bylo pracovat spis s malym zaskodnikem nez pomocnikem, a do vysledku, se kterym bych byla plne spokojena to melo kolikrat daleko. Takze to je o nervy zase jinym zpusobem.
U nas byl spis problem jen tak spocinout a venovat se sobe. Ze se musi uvarit, uklidit, to jsem zmakla. Ale naucit ho, ze kdyz nemusim delat neco v domacnosti, tak ze mam narok si taky treba jen tak sednout a pit kafe, koukat na svuj film, telefonovat s nekym, to byl a obcas stale je boj. Uz jako dvoulety chodil co minutu kontrolovat hrnek, jestli uz mam dopito, kolik mi jeste zbyva stranek v casopise… To s tou minutkou me tenkrat nenapadlo. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.4.20 17:25
@Svistice malá prozatím chodí na hodinku a pár minutek po obědě spat, takže já začla tím, že jsem se s ní naučila zvládnout dopoledne s řevem a stále dokola zkouším ji něčím zabavit zatímco já uvařím, uklidím nejnutnější. Dřív jsem to dělala až usla…jak jsem se naučila cca v jejím roce a půl toto, začla jsem si vychutnávat její spánek tím, že to je čas pro mě…tam byl první zlom, kdy jsem už dál takhle v permanentním zápřahu nemohla…rok takhle v tomto čase cvičím jógu a studuju angličtinu…čas jen pro mě… Že bych si v její společnosti přečetla časopis, knihu nebo podívala na film je pro mě scifi…telefon s někým je nadlidský úkon, chytám přitom skákající dítě v jedne minute…😁 Je to komické, ale bohužel pro mě realita..nepomáhá nic od fyzických trestů po zákazy…jen být s ní v přítomném okamžiku a ten okamžik s ní tvořit… Takže prozatím jste mě tady utvrdily v tom, že čas je ten recept, vytrvalost a důslednost…jen je to někdy hrozně těžké…🥺 😣 😣
- Citovat
- Upravit
Anonymní
13.4.20 17:38
@Svistice mě by jen konkrétně u vás zajímalo, jak jste se odhodlali do dalšího dítka??? 😁
- Citovat
- Upravit
13.4.20 18:13
@Anonymní píše:
@Svistice mě by jen konkrétně u vás zajímalo, jak jste se odhodlali do dalšího dítka??? 😁
Nastesti jsme na nej planovane zadelali jeste v dobe, kdy mi jeste nedoslo, ze ten starsi prototyp je kapanek nestandartni. Ale na treti uz nedoslo a nedojde. Mit to jeste jednou, tak asi zacnu chlastat.
Ale to druhe fakt dost pomohlo. Zatez jeho potrebu sdilet a komunikovat se rozprskne na vicero osob.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Zdravím dámy! Zajímaly by mne rady a tipy, jak na dítě, které si stále odmítá hrát samo? Cerstve tři roky a jsou dny, kdy už jsem na pokraji svých psychických sil… Neustále fnuka, brečí a vyřváva si pozornost. Věkem se u nás nic nelepší. Nenaučila se za ty 3 roky ani to, že dopoledne po snídani vařím oběd a uklízím (každý den aspoň něco, aby jsem tím nezabila celý den)…stále dokola každý den se opakující činnost, že by mne mohla vklidu něco dělat…ne, dokáže třeba ty dvě hodiny prostě vkuse nebo s prestavkami probrecet…pak se to s ni táhne celý den s ubrecenymi výstupy.. nepolevuju, nabidnu ji hračky, ty ji samotné nebaví, tak mi chodí kolem nohou a ty dvě hodiny prostě probreci. Se mnou vařit nechce, nebaví ji to. Chce vyloženě interaktivní hru se mnou. Nechce si sama malovat, hrát s plastelínou třeba na lince, absolutně nic z nepřeberného množství nabízeného, jen neustálý řev… Jakmile dovarim, uklidím a už jen to mě stojí plno síly…dělám to nejak vnitřně z nervozity rychle ať to mám a jdu se jí věnovat…pak je konečně spokojená že si hrajeme spolu nebo jdeme ven… Ale musím říct, že to nebaví nejen mě…ale i tatínka, stále nas volá do pokoje, střídáme se u ní s hraním… Víkendy jsou z výrazu tatínka doma mucenim (přes týden je raději co nejvíce v práci)…Co se týče hraní venku, tam je rada a zábavu si najít umí např na zahradě na chvíli aspoň. Pokud tam má další dítě do party, nevím o ní třeba 2 hodiny, neustále potřebuje prostě partnera k hraní… Doma je to ubíjející, jsem ráda za to, že začíná jaro a budeme více venku…ale ráda bych nějaké tipy, jak se z toho nezblaznit doma. S partnerem už prostě nemůžeme. To ani nemluvím o dopadu na nás partnersky vztah. Je to jinak vztekle, ubrecene dítě od narození. Chtěla by umět vše hned. Hodně těžko ji jdou věci vysvětlit. Nemá ráda změny. Je bystrá, fyzicky zdatná, je to extrovert, společenská, ráda tanci, zpívá a neustále je v pohybu, má plno energie.