Partner a jeho dcera

Anonymní
11.8.20 09:22

Partner a jeho dcera

Ahoj všem,
nevím jestli mi zde někdo bude schopen poradit, ale minimálně se potřebuji vypsat z toho co poslední dobou prožívám.
Prosím anonym, nebo smazat.
Teď je to zhruba rok, co žiju s přítelem, je rozvedený a má 7 letou dceru. Já děti nemám a momentálně je ani výhledově neplánuji. Přítel bydlí u mně v domě a holčičku máme každý druhý víkend. Když jsme sami, nemáme žádný problém, nehádáme se, je nám spolu dobře, máme společné koníčky, společný pohled na život i plány, prostě vše je jinak v pohodě. Až na ty víkendy, kdy je u nás malá. Předem ještě napíšu, že s její maminkou a jejím novým přítelem máme naprosto až nadstandartní vztahy, žádná nenávist mezi námi není, navštěvujeme se, jak my je, tak oni nás, nikdo nikoho proti sobě neštve, spíš naopak. Malá mě má ráda, chovám se k ní hezky, snažím se jí věnovat jak to jde. Je to vymodlené dlouho plánované dítě, které se narodilo až po několika nezdařilých pokusech. A od té doby ji berou jako božstvo. Partner je extrémně až nezdravě zaviněný, že jí opustil a není s ní každý den. Je nejdůležitější, vše se dělá jak chce nebo nechce, nemá žádný režim, žádná pravidla. Popíšu vám stručně jeden náš víkend.

V pátek jedeme na společný nákup, malá si vezme svůj malý vozíček a dá si do něj co chce, od jogurtů, které určitě bude jíst, buchty, bonbóny, hračky, prostě vše co chce. Odpo si hrajeme, jdeme k vodě, nebo cokoli co ona chce, ale nedomlouváme se na programu s partnerem, nýbrž on se zeptá jí, co chce dělat a já to dostanu v podstatě rozkazem, nikoho nezajímá jestli třeba nemám práci ještě doma, a jestli mám vůbec náladu někam jít. Když někam jít nechci, tak jsem špatná, protože musíme být spolu a když nejdu, dávám tím najevo, že od nich utíkám. Musím upřednostňovat to co chce dítě, před vlastními zájmy a koníčky, na které pak už nemám čas. V sobotu ráno se malé partner ptá, co si dá k snídani, ona si většinou vymyslí něco co doma není, ačkoli si teda v pátek toho spoustu nakoupila a slíbila, že to sní. Takže partner sedne do auta a jede jí koupit to co si přeje, to vždycky rozvrtá a leží to na stole po zbytek víkendu. Sdělila sem mu, že je potřeba, aby po sobě uklízela nádobí (myslím odnést do dřezu nebo na linku), hračky a oblečení. Tak to je naprosto všude po zemi, po stole, hračky se ještě dneska válí po zahradě po víkendu. Dřív sem po jejím odjezdu uklízela 2 hodiny, ale mě nebaví jí sloužit jako to baví jejího otce. Holka je strašně nesamostatná, to je pořád dones mi bundu, táta běží, zavaž mi boty, táta zaváže boty, dones mi pití, táta jde dělat šťávu. Já odmítám, po mě to nechce, řekne mi třeba pojď se mnou na záchod, řeknu jí, běž sama to zvládneš jsi už velká, tak jde sama a pak přijde a nadšeně mi říká vidíš teto jak sem to dokázala, tak jí řeknu: no super jsi moc šikovná, a ona má z toho radost. Myslím si, že 7 let je dost na to, aby už také přebírala nějakou zodpovědnost za sebe. To jsou věci, které fyzicky bez problému zvládne, ale je zvyklá, že nemusí, že bude obsloužena. Sem trochu zvědavá, jak to bude až půjde teď v září do školy, jak bude dělat třeba úkoly, když nebude chtít, a nebo jak vydrží sedět v lavici potichu, když taky nechce.
Navaříme oběd, podle toho co chce jíst, ale většinou si zobne a nechá to, večer chce do restaurace tak jedeme do restaurace a v pondělí většinou hromady jídla vyhazuju, protože nic z toho co si koupila nesnědla. Snídá obědvá a večeří co chce, někdy i sušenky, prostě to co není hlavní zdravé jídlo. K tomu všemu je neskutečně hlučná, pořád piští, vříská, ječí, neumí si hrát sama, ke všemu nás potřebuje. Jde si kreslit, vezme papír a tužku a jde za tátou a řekne mu ať jí namaluje kolečko a čtvereček a tatínek poslušně maluje, takto stejně skládá i puzzle a češe panenky (teto tady máš hřeben, učeš jí copánek). Když dělá co nemá a já nebo otec jí okřikneme ať přestane, nikdy toho nenechá a pokračuje. Nikdy nedostala na zadek, nemá důvod přestat, protože ví, že se jí nic nestane. Musí s námi spát v posteli, protože nechce spát ve své. Což mě pochopitelně vadí, nemáme od pátku do pondělí žádnou chvilku pro sebe a mně chybí fyzický kontakt a pak jsem protivná. On mi na to řekne, že ve své posteli spát nemůže protože nechce a nespí tam ani doma. (Lituji patrnera její maminky, mají jí celý týden)
S partnerem jsem to řešila, pořád ji omlouvá, že je malá a že jí nechce buzerovat, protože by k nám nechtěla jezdit a to je jeho největší noční můra, tak jí jde ve všem na ruku. Ale naznal, že mám ve spoustě věcí pravdu a že ji začneme víc vychovávat, že on také spoustu věcí nevidí a že bude rád, když to budu korigovat. No od té doby se nic neděje, už jsem to říkala 3× jestli by se mohlo něco změnit a nic. Navrhovala jsem tedy, že víkendy, kdy jí máme doma si budu dělat alespoň částečně vlastní program, protože si nechci zadělávat na žaludeční vředy a pořád se jen rozčilovat. Tak to nepřichází v úvahu.
Nechci aby u nás „pracovala“, jen chci aby si dojedla jídlo, jedla co máme doma a ne si vymýšlela, jedla u stolu, po jídle odnesla nádobí, po hraní uklidila hračky a aby spala ve svém pokoji. Chci fakt tak moc na 7 leté dítě? Je fakt malá a já ta kráva?
Co s tím když partner ví, že mi to vadí a nic s tím nedělá, aby náhodou o ní nepřišel? Mám to chápat tak, že mu nevadí když přijde teda o mně?
Tyhle víkendy mi úplně berou chuť mít vlastní dítě, protože zažívám jaká je to otrava a stres, mám hrůzu, že by naše dítě taky takhle příšerně vychovával a nebo naopak dělal velké rozdíly, protože jeho holčička je chudák malá, a to bych neunesla.
Rovnou říkám, že vím, že holčička za to nemůže, vyrostla v tom a nic jiného nezná, vím že za tohle můžou jen a jen její rodiče. Ale nevím co dál, ignorovat to, držet hubu a krok, brojit a zkoušet nastolit u nás pravidla? Bojím se, že čím bude starší, bude to horší, a s nástupem puberty to bude úplné peklo tímto stylem výchovy.
V neděli jsme byli ještě na návštěvě mého otce a on mi druhý den pak říká „s malou je to náročné co, oni jí moc nevychovávají“… a není jediný, kdo tento postřeh má, takže asi úplně subjektivní a zaujatá nebudu.
Díky všem za přečtení.

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
4952
11.8.20 09:30

Dočetla jsem to tak do půlky, dal se mi nechce. Klasika, najdi si bezdětnýho.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
14621
11.8.20 09:30

No to ti teda nezávidím…co vím, že bych tohle nevydržela, nesnáším nevychované děti a už vůbec nesnáším dospělé, co skáčou jak děti pískají…o víkendu bych si udělala klidně svůj program, ať se mu to líbí nebo ne…ale já bych s ním asi vůbec nebyla, protože tohle bych nesnesla a až budete mít svoje dítě, tak si myslím, že stejně bude dávat přednost dceři, protože je chudák, je u vás jen o víkendu, za to vaše dítě pořád atd…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1585
11.8.20 09:32

Z toho dítěte bude rozmazlenej fracek co touhle výchovou skončí v 18 s bandou fetek.
Takže jestli si tatulda mysli ze dělá dobře tak dělá velký špatný..
Znám holčičku co takto byla vedena a větší spratka jsem ještě neviděl..

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
519
11.8.20 09:34

Malá dělá jen to, co je jí dovoleno a myslím, že úplně šťastná v tomhle uspořádání taky nebude a nějaké limity by jí jen prospěly. Já jsem obecně na děti měkoň, ale odnést si po sobě nádobí, posbírat oblečení, případně hračky (na vyžádání ), dojít si sama na záchod, zvládnout hygienu, je podle mě takový základ, který by 7letá měla zvládnout. Určitě toho po ní nechceš moc a naopak jí spíš rodiče ubližují, když za ni i tyhle věci dělají. S tím spaním je to složitější, asi se sama v noci bojí, což bych i chápala, zároveň se kvalitně vyspat se skoroškolačkou v posteli si fakt nedovedu představit. Řešila bych to třeba matrací u postele v ložnici, pokud se malá bude sama v pokojíku bát, ok, může spát na matraci. Že si uděláš částečně vlastní program je taky v pořádku, aspoň budou mít taťka s dcerou čas i sami na sebe.
Vlastních dětí se neboj, u vlastních je to podle mě jiný. Samozřejmě taky náročný, ale aspoň si můžeš říct, že si za to můžeš sama, jak sis je vychovala:-)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Ou
14024
11.8.20 09:34

No, domluva o přístupu k nevlastnímu dítěti je složitá a citlivá.

Jste schopní se domluvit na tom, že je složité se domluvit a že by možná pomohl nějaký nezaujatý třetí pohled?

Jestli jo, tak se prostě objednejte do poradny pro rodinu - normálně na konzultaci, třeba to pomůže.

Jako to že rodiče nejspíš nejsou schopni dát své dceři základní hranice je problém a velmi rychle se začne vracet.

Fakt šikovná kniha na toto téma je tahle https://obchod.portal.cz/…uji-hranice/

Ale nechceš ji svému partnerovi vnucovat, protože pak jen bude hledat argumenty, proč je to nesmysl.

Šla bych cestou -" hele, já se dost trápím tím, jak to máme nastavené a nám dvěma se nedaří najít nějakou rozumnou cestu, jak to řešit, pojďme společně jedou do té poradny, uvidíme co bude. "

jo a vybírala bych spíš poradce-muže, pokud je v nabídce, aby se s ním tvůj partner snáze identifikoval.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
827
11.8.20 09:36

Prostě to není Tvoje dítě.
Nikdy to nebude podle Tebe, když tam bude malá. Navíc působí jako nevycválaný a vyčůraný hajzlíček. Myslím, že to není dobré pro tebe do budoucna.
Já osobně respektuju všechny ženy, které zvládají partnerovo dítě z předchozím vztahů. Já bych toho nebyla schopná.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
891
11.8.20 09:37

Máte dítě 4 dny v měsíci a ty se hroutíš, že nemáš čas na koníčky a podobný h*vna? Tvůj partner se teda hrozně hroutí když vidí svoje dítě dobrovolně tak málo :roll:. do výchovy můžeš kafrat až když budete s malou trávit víc času. Pokud s ní trávíte nějakých 50 hod měsíčně tak nemáte absolutně nárok.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
14621
11.8.20 09:40

@Zástavanda No je to její otec, takže má nárok i kdyby jí měl hodinu měsíčně…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4212
11.8.20 09:40

Já ho svym způsobem i chápu. Vidí ji 4× v měsíci, a bojí se ze :lol: kdyz ji něco zakáže, tak že už k němu nebude chtít jezdit… Smůla že si tohle nastavil už od začátku, lepší to zřejmě nebude. Našla bych si bezdetnyho.

Příspěvek upraven 11.08.20 v 09:41

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
13356
11.8.20 09:40

Já to taky nezvládla dočíst, ale hned zkraje mi přišlo vážně úsměvné, že „nemáš čas na své koníčky, protože děláte něco podle ní“-to vážně? Vždyť je to jeden víkend za 14 dní! Neříkám, že jí máš podstrojovat jako tatínek, ale udělat si víkend dle jejího přání je podle mě úplně v pořádku. Jasně, on jí bohužel dost nešťastně vynahrazuje to, že většinu měsíce jí nevidí.
Já bych si s ním v klidu promluvila, že touto „výchovou“ z ní vychovává rozmazleného jedince, který mu brzy začně skákat po hlavě. Jsi ve výhodě, že jsi ve svém-takže u MĚ doma platí MOJE pravidla - jídlo se dojídá, případné zbytky se háží do koše a talíř se dá do myčky, hračky se večer uklízí. Ty, které tu zůstanou vyházené po odjezdu, zabal do pytle a odnes pryč. Žádná věda. Jasně, že nemůžeš partnerovi zakázat kupovat jí, co on chce (pokud tě nenutí to platit), ale její svoboda prostě končí tam, kde tvoje začíná. Malá to pochopí, přijde mi, že tě celkem bere a poslouchá. Takže si spíš zpracuj jejího tatínka. Nebo sis měla pořídit bezdětného. Pro soužití s těmito „použitými“ chlapy je potřeba vždy značná dávka tolerance.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4014
11.8.20 09:41

To je děs no… A co kdybys po obědě řekla ty ať si uklidí po sobě talíř. Prostě převzala otěže trošku? Myslím že si rozumná a je dobře že se ti snažíš manželovi vysvětlit. Že ji tím ubližuje a bude to mít holka pak v životě těžké za takovou medvědí službu… Zkus mu to domluvit. Jestli tatínek nechce se poradit třeba a psycholožkou… Ty jeho strachy jsou přehnane. Co teprve bude až bude malá v pubertě? To bude tatínkovi skákat po hlavě a in si to nechá líbit aby náhodou k němu nechtěla přestat jezdit. Musíš mu vysvětlit že musí začít hned. Neznamená to že musí se změnit na zlého tatínka ale důsledného a podporujícího. Vždyť ta holka nebude mít žádnou sebedůvěru. Žádné sebevědomí… A v pubertě si taty nebude vůbec vážit a mít jo jako pejska, uvidí… A jaký vzor chlapa ji dává. Jakého asi partnera si bude hledat když táta není chlap ale bambula..

Příspěvek upraven 11.08.20 v 09:45

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
891
11.8.20 09:41

@Monchichik Ale to je jeho volba, že jí má tak málo. Ke všemu problém má zakladatelka ne otec :)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
11.8.20 09:42

@mackA159 No tohle vůbec nechápu…takže nechám dítě dělat si co chce, protože by příště nepřijelo…to jako vážně? co z toho pak roste za spratky?

  • Citovat
  • Nahlásit
Pet32
11.8.20 09:42

Jak píšeš, vymodlené dítě a oni vytvořili piedestal a tam jí hýčkají a rozmazlují. Vytvoří z ní nesamostaného člověka. Až se dostane do školy mezi lidi bude to mít těžké.
Jenže ty s tím moc neuděláš, to musí rodiče. Na jídlo je to co je uvařené, nechceš budeš hladem, když už si něco nakoupí, tak to musí sníst. Určitě se musí naucit říkat ne. Ono dítě bude chvilku načučené, ale to ho přejde. Spát ve své posteli, po sobě uklidit, to zvládne

  • Citovat
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama