Jsem těhotná, partner 4. dítě nechce

Napsat příspěvek
Velikost písma:
1180
31.1.14 10:14

@Vermion znám několik případů neplánovaného těhotenství a vztah v klidu vydržel, všechno se prostě naplánovat nedá, člověk míní život mění…pokud se má vztah rozpadnout tak se tak stane ať jsou manželé či ne, je to jen otázka času

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9754
31.1.14 10:58
@Vermion píše:
@luc31 jo,ale já myslím už to první dítko - paní nebyla naivní náctka…možná to ovšem taky nebylo plánované a chtěné dítko z obou stran :nevim:
Právě proto já plánovala a měla děti až v manželství, protože jsem měla upřímnou hrůzu z toho, že by si to chlap " rozmyslel" po početí a utekl…protože ke mně vlastně nemá žádné závazky, když vlastně nejsme ani manželé ;)…
Upřímně věřím tomu, že kdyby lidi nejdřív řešili, zda spolu opravdu chtějí být se vším všudy - tedy i manželstvím, že tomu věří a budou na tom pracovat, aby se vztah nerozpadl a pak teprve řešili děti - ubylo by těchto případů, kdy zůstane sama matka s děckem s velkými problémy získat alimenty.Jo, přibylo by rozchodů, to ano - nechceš se ženit, dobře a já zase nechci děti bez svatby…ale aspoň by v tom nebyly ty chudáci děti :,(

To je ale hloupy nazor :think: :think:
Znam par, ktery spolu chodil 10 let, vzali se, maji jedno dite, planovane a po roce od svatby se rozvedli. A znam i jiny par, kdy ona otehotnela neplanovane po 6 mesicich vztahu, jsou spolu uz nekolik let a deti uz maji dve a jsou spokojeni.
Svatba prece nezarucuje spolecny zivot. Preci jenom je to jen papir a ten nezaruci stastny zivot. Jasne, neni tak jednoduche zacit nekde novy zivot, protoze se musi prvni vyridit spoustu rozvodovych papiru, ale neznamena to, ze to ti lidi neudelaji :roll:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
13714
31.1.14 11:13

@Vermion A já s tebou souhlasím. :palec:
Jen to lidi neradi slyší.
Tady nejde jen o svatbu. Třeba tady jde o to, že spolu chodí, žíjí, spí. Jsou to věci co tak nějak vyplynou a neproběhne tam situace, a nemusí být svatbou, kdy si ti lidé řeknou - spolu, navždy, v dobrém i zlém.
Pak se „přihodí“ dítě a co teď.
Věřím tomu, že kdyby lidé spolu chodili, rozhodli se, že spolu budou žít, naplánovali budoucnost, děti ano/ne, byla by ta výchozí situace pro ženu příznivější. Protože ona, v případě těhotenství a nutnosti péče o malé dítě je ohrožena víc než muž. A proto by neměla přistupovat na ty svazky, kde nikoho nic nedrží a kde se neřekne, že spolu a nafurt.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3733
31.1.14 11:21
@Virginia píše:
@Vermion A já s tebou souhlasím. :palec:
Jen to lidi neradi slyší.
Tady nejde jen o svatbu. Třeba tady jde o to, že spolu chodí, žíjí, spí. Jsou to věci co tak nějak vyplynou a neproběhne tam situace, a nemusí být svatbou, kdy si ti lidé řeknou - spolu, navždy, v dobrém i zlém.
Pak se „přihodí“ dítě a co teď.
Věřím tomu, že kdyby lidé spolu chodili, rozhodli se, že spolu budou žít, naplánovali budoucnost, děti ano/ne, byla by ta výchozí situace pro ženu příznivější. Protože ona, v případě těhotenství a nutnosti péče o malé dítě je ohrožena víc než muž. A proto by neměla přistupovat na ty svazky, kde nikoho nic nedrží a kde se neřekne, že spolu a nafurt.
:potlesk: :potlesk: :potlesk: :potlesk: přesně tak situaci nechtěného těhotenství si vždy „vyžere“ nejvíc ta holka :(
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9754
31.1.14 11:32

@Virginia @Vermion holky zivot neni o oddacim liste, ale o zodpovednosti cloveka. Pred par lety tu byla zalozena diskuse pod nazvem „neveri, ze je otec“ nebo tak nejak.
Oba MANZELE se po par letech rozhodli pro miminko. No neslo to. Uz si presne nepamatuju problem. Vim jen, ze on nemohl deti mit. Domluvili se teda, ze deti mit nebudou. No a za dalsich par let nechraneneho sexu ona otehotnela. On ji neveril, ze je dite jeho a vsechno svou neduverou kazil. Bral to, jako ze ho podvedla. Bohuzel nevim jak to dopadlo, protoze se zakladatelka uz neozvala, ale samozrejme ji vsichnibradili teszy dna.
Takze kde se stala chyba? Oba deti chteli, domluvili se, byli stastni…az…

Jen abyste vedeli, ja se nezastavam zivota na psi knizku, sama jsem prvni trvala na svatbe a az potom na detech. Mamte pravdu, ze neni po svatbe tak jednoduche si zbalit svych par svestek a odejit, ale oddaci list rozhodne nezaruci trvaly vztah.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3733
31.1.14 11:33

@kar-maa Podle toho, co tu čtu - příběhy holek „rozhodli jsme se s přítelem, že si pořídíme mimíska,…že tomu necháme volný průběh…holky otěhotněla, jsem ale přítel se "změnil“, „rozmyslel“ si to, opustil nás, jsem sama v těhotenství, nemám podporu atd atd. atd…

Proč? Proč nemají s partnerem vyřešenou tu základní otázku? Co by kdyby…protože to nechtějí přivolávat, nechtějí na to ani pomyslet - natož jejich partneři?
Nebo proto, že kdyby se zeptaly a partner měl na věc „jiný“ názor, že by mohlo dojít k rozchodu?
Co všechno jsou ochotny riskovat, jen aby byly „in“, že někoho mají?
Je mi z toho smutno :(

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9754
31.1.14 11:37

@Vermion lide se casem meni a tedy se meni i jejich nazory. Jsem toho prikladem. I muj manzel. Kdyz jsme se brali, tak jsme deti nechteli ani jeden. A ted? Oba jsme casem dozrali a zmenili nazor. Postoj k zivotu. Zivotni priority.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
13714
31.1.14 11:42

@kar-maa Proto jsem nemluvila o svatbě a manželství, chci pochopit, že ten papír není důležitý pro všechny. Mluvila jsem o situaci, chvíli, aktu, kdy jasně zazní - ano, spolu, v dobrém i zlém a napořád. Ty jsi můj životní partner a oba neseme odpovědnost i za toho druhého.
Jenže, ve velké většině těchto vztahů, prostě to společné soužití jen tak nějak přešlo z toho, že on tu přespí, nebo naopak, do takového zvyku, že proč bych měl docházet, když můžu přespat. Ale není tu žádný závazek ani slib, že to myslím vážně a nejsi pro mě onucí, kterou vyměním za jinej hadr, když se mi přestane líbit.
A pokud není muž schopen to jasně vyslovit, měla by být žena na pozoru, protože ona bude tou, která je případným těhotenstvím ohrožena - finančně, společensky, fyzicky. Tak to prostě je.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
13714
31.1.14 11:46
@kar-maa píše:
@Vermion lide se casem meni a tedy se meni i jejich nazory. Jsem toho prikladem. I muj manzel. Kdyz jsme se brali, tak jsme deti nechteli ani jeden. A ted? Oba jsme casem dozrali a zmenili nazor. Postoj k zivotu. Zivotni priority.

Mění se každý, ale málokdo se změní z hlediska morálky. To je něco, co má člověk v sobě. A zástupy těch „vychcánků“, co se tu den co den objevují to jen potvrzují.
Nevěřím tomu, že by takový člověk, jako manžel, byl nějak lepší, nebyl. O to víc musím přemýšlet, s kým vlezu do postele a s kým spojím život.
Jsem zase příkladem toho, že stabilní manželství mi přinese klid i při čtvrtém těhotenství. Nikdo mě nevyhazuje, nemračí se na mě, nenechá mě na ulici, protože si zrovna usmyslel, že čtyři děti je až moc.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9754
31.1.14 11:48

@Virginia v jadru mas pravdu, ale to by vsichni lide museli byt zodpovedni, zasadovi, uprimni a bezchybni.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
13714
31.1.14 11:53

@kar-maa Ne, že bych byla bezchybná, to ani omylem, ale třeba zodpovědná a upřímná ano. A tak jsme se s mužem našli. :D Čímž nechci říct, že máme zajištěný ráj na zemi do smrti, ale přeci jen jsme spolu dvacet roků a tu pozici máme trochu odlišnou od těch, co si tak nějak mimochodem plánují mimísky s přítelem, který vlastně neví, co chce.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
20777
31.1.14 11:54

A hlavně ono to chvíli trvá, než se lidé skutečně poznají (někdy dokonce celý život), takže abychom pak nečekali až do nekonečna. Já se kupříkladu vdávala až po jedenácti letech vztahu a už s jedním dítětem. Přitom kdyby mě požádal o ruku o pět let dřív, asi bych si to hooodně rozmýšlela. Ve vztahu se každý změní a dokonce i morálně ;) Pořád jsme jenom lidi, máme určitou povahu, ale zároveň jsme i tvární, ať chcem nebo nechcem.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6
31.1.14 15:53

Na každym názoru je dost pravdy, ja bych tady třeba před měsícem moralizovala.Ale rozhodně nejsem ten člověk který má hned při prvním rande jasno že si toho člověka chce vzít, že sním chce tolik a tolik dětí a hned se na všem domluvit.Jo dobře při pvním rande je přehnaný. Jsem s přítelem rok klape nám to a dokonce říkal že by si mě chtěl vzít. To mimčo ho zaskočilo vzhledem spíš k jeho věku. Budu se snažit to tenhle víkend roseknout, uvidím třeba to dopadne a změní názor. Je vidět že se dost trápí.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2445
1.2.14 12:45

@Burj Chalifa
Nejen sem. Dal to i do „Miluje mě“ a bůhví kam ještě :D

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
4.2.14 18:04

Nedá mi to nereagovat…být oživovatelkou této diskuze, neváhala bych a dítě si nechala. 2 děti zas nejsou takový problém a i kdyby zůstala ženská sama, zvládne to. A v 37 letech, je to už třeba poslední možnost mít mimčo.
A někdo reagoval i na můj dotaz, jako dotaz zakladetelky…rozhodla jsem se nechat si i 4 dítě, ať s partnerem, nebo bez něj. Litovala bych toho…viděla jsem své děti na kolotoči a věděla jsem, žen chci, aby tam s nimi mohlo být i to čtvrté. V okolí jsem se moc s pochopením nesetkala, ale to chápu. Je to bláznivé, možná i trochu nezodpovědné. Plno holek tu psalo, že jsou ze čtyř dětí, nebo že znají někoho takového v okolí. Já taky, ale jsou kompletní rodina…když je na to ženská sama, je to o to náročnější. Svého rozhodnutí nelituji, tedy zatím. Je mi jasné, že to bude obnášet spoustu starostí a problémů…
Co se manželství týče…je to sporné. On status rodiny a manželského svazku má něco do sebe. Měli by to tak chtít a cítit oba, ale není to vše. Já byla s manželem 13 let, manželé jen čtyři. Když se narodila dvojčata, on se hodně změnil…věděl, nebo si myslel, že mě má jistou, která ženská by odešla se třema dětma. Začal bejt hnusnej a sprostej, chodit po hospodách…spletl se, já ho opustila a jsem na to, že jsem to dotáhla do konce hrdá. A že to nebylo lehké vám nemusím povídat. Jaké by to bylo, kdybychom se nevzali nevím, možná stejné…možná ne. Někdy nás ten druhý nemile překvapí i po letech.
Do manželství bych šla klidně znova, ale už ne z rozumu, jako máme spolu dítě tak by bylo dobré se vzít. To jsem udělala a nefungovalo to. Pokud bych se znovu vdala, tak možná to bude znít trochu naivně, ale z lásky. Že to já tak chci, že to tak cítím, že ten dotyčný je ten, se kterým chci zestárnout…to jsem při první svatbě necítila a byla to chyba.
Vadí mi, jak jsou tu všechny chytré chytré, tím nemyslím všechny uživatelky, abych se někoho nedotkla :-). Pořád tvrdí, mě se to nemůže stát, nevěra, ženatí chlapi, nechtěná těhotenství…a plno dalšího. Myslím, že něco z toho se může stát každému, stačí, když člověk tomu druhému důvěřuje a po čase se ukáže, že to byla chyba. Jasně, jsou holky, co životem proplouvají lehce, je jedno, jestli to je a nebo není jejich zásluha a pak jsou holky, co si vše vyžerou až do dna. Tak to prostě je. Ale věřím, že každý dojde k tomu svému štěstí…někdo ho najde v dětech, jiný v práci, další v partnerovi. Neodsuzuji nikoho, protože stačí jedna malá chyba, kterou by člověk už příště neudělal a vše je rázem jinak a nejde to vrátit o krok zpět.
Oživovatelce přeji hodně štěstí a dobrou volbu.
Zakladatelka.

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Užitečné odkazy

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

1.2 Spray Max mop box

  • (4.8) + 25 recenzí

Victoria

  • (4.4) + 20 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová