Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Mně taky nepříjde takovej rozdíl 3 nebo 4:-))to mimčo tady má bejt, našlo si cestu, dej mu šanci, u chlapa nemáš jistotu nikdy, že s tebou zůstane..ale děti budou tvoje vždycky..
Ahoj holky,
pořád koukám a čtu to, co tady píšete…děkuju
.
S tím, že není moc rozdíl mezi 3 a 4 dětma…je. Dvojčata jsou dvojčata, takhle to zvládám, když někam jedeme, každé za jednu ruku, velkej už je samostatnej. Nedovedu si představit, do toho ještě tlačit kočár. Myslím na to úplně pořád, pořád jsem smutná, nějak nedovedu mít z ničeho radost. Když přemýšlím o tom, že bych na potrat šla, brečím. Dnes byly děti na kolotoči ve školce, smály se a já tam mezi nima viděla toho čtvrtého sourozence…zas mě to rozbrečelo při představě, že by tam nikdy nebyl. Proti tomu stojí to, že už takhle s nima nemám žádný volný čas a když si chvilku udělám a dám si třeba kafe…místo toho bych houpala a kojila. Představuji si skoro pořád, že by tu s námi bylo mimčo a je to mazec.
Pak rodina…vyčítají mi, že jsem zůstala na 3 děti sama, že to nemůžu zvládnout, že se z toho jednou zblázním, že jsem si toho na sebe vzala prostě moc. Místo toho, abych jim řekla, že jsem si našla chlapa, který tu bude s námi a pomáhat mi, jim řeknu, že jsem těhotná a chlap nejistý. To je klepne.
Máte ale pravdu v tom, že to dítě chci a potrat bych asi psychicky neustála. Dnes jsme se s přítelem zas bavili…názor nezměnil, ale říkal, že netvrdí, že jeho rozhodnutí je správné…ať to udělám podle sebe. Je to podpora, nebo jen alibismus, aby v tom nebyl sám? To netuším.
Ještě není rozhodnuto, ale já se čím dál tím víc přikláním k variantě si dítě nechat. Jestli budu litovat, nebo ne…kdybych šla na potrat, litovala bych 100%,takže moc na výběr není.
Dám zas vědět. Hezký víkend.
Tak mně by asi stačilo, že není úplně proti, až se dítě narodí, bude ho mít rád si myslím.
@Anonymní píše:
Ahoj holky,
pořád koukám a čtu to, co tady píšete…děkuju.
S tím, že není moc rozdíl mezi 3 a 4 dětma…je. Dvojčata jsou dvojčata, takhle to zvládám, když někam jedeme, každé za jednu ruku, velkej už je samostatnej. Nedovedu si představit, do toho ještě tlačit kočár. Myslím na to úplně pořád, pořád jsem smutná, nějak nedovedu mít z ničeho radost. Když přemýšlím o tom, že bych na potrat šla, brečím. Dnes byly děti na kolotoči ve školce, smály se a já tam mezi nima viděla toho čtvrtého sourozence…zas mě to rozbrečelo při představě, že by tam nikdy nebyl. Proti tomu stojí to, že už takhle s nima nemám žádný volný čas a když si chvilku udělám a dám si třeba kafe…místo toho bych houpala a kojila. Představuji si skoro pořád, že by tu s námi bylo mimčo a je to mazec.
Pak rodina…vyčítají mi, že jsem zůstala na 3 děti sama, že to nemůžu zvládnout, že se z toho jednou zblázním, že jsem si toho na sebe vzala prostě moc. Místo toho, abych jim řekla, že jsem si našla chlapa, který tu bude s námi a pomáhat mi, jim řeknu, že jsem těhotná a chlap nejistý. To je klepne.
Máte ale pravdu v tom, že to dítě chci a potrat bych asi psychicky neustála. Dnes jsme se s přítelem zas bavili…názor nezměnil, ale říkal, že netvrdí, že jeho rozhodnutí je správné…ať to udělám podle sebe. Je to podpora, nebo jen alibismus, aby v tom nebyl sám? To netuším.
Ještě není rozhodnuto, ale já se čím dál tím víc přikláním k variantě si dítě nechat. Jestli budu litovat, nebo ne…kdybych šla na potrat, litovala bych 100%,takže moc na výběr není.
Dám zas vědět. Hezký víkend.
drž se
toho že si miminko necháš, toho litovat určitě nebudeš ![]()
Je to tak těžké. Je dobře, že přemýšlíš, jak to zvládneš. I za cenu toho, že zůstaneš sama s dětmi. Ale nejdůležitější jsi ty. Ty jako matka musíš být pro všechny své děti přítomná a přístupná, k dispozici. Já věřím, že si nás děti vybraly. Vybraly si nás za své rodiče. Dostala jsi obrovský dar. Tvé dítě. Nepřemýšlej, co by bylo, kdyby tu nebylo… Ono tu už je. Jak krásný život s ním může být. Ano, cesta, kterou projdeš nyní, nemusí být snadná, ale ten pohled na to, po čem ve skrytu duše toužíš, stojí za to! ![]()
Máma nás měla 4.Dvě holky z prvního manželsrví a mě a ségru s tátou který taky odešel (šel hledat práci a jaksi se zapoměl vrátit domů) a tak na nás zůstala sama a i na barák a zvířata. Nebudu vypisovat jak sme se měli nebo neměli, prostě sem třeb nejela na na výlet s tisícovkou v kapse ale jenom s menším obnosem. A upozorňuju že já jsem byla neplánovaná a mamka otěhotněla když jí bylo 40 let a bylo to udržované těhotenství ale nikdy by jí prej nenapadlo si mě nenechat. A máme skvělej vztah. Miluje nás i svoje vnoučata už jich má celkem 6 kusů a ničeho nelituje a litovala by jen kdyby nás neměla. Rozhoduj se srdcem ![]()
Já teda taky vidím velkou touhu po miminku, když si ho představuješ už teď, myslím, že by jsi velmi litovala. Dej mu šanci, pokud teda ještě stojíš o radu ![]()
Zakladatelko, ty dvojčata do tvého porodu zase udělají další pokroky a naučíš je, aby se držely kočárku. Při kojení si můžou sednout k tobě a malovat si nebo si prohlížet knížky. Z mojí zkušenosti vím, že starší chlapi jsou ze svých dětí daleko víc poprdění
a mnohem víc se jim věnují. Bude chtít být součástí rodiny. Měla by ses uvolnit a přestat řešit problémy, které ještě ani nenastaly, páč si zatěžuješ hlavu něčím, co může být potom úplně jinak. Přítel na mne působí jako váhavý střelec, který má z něčeho obavy, ale bude rád, když si ho necháš. V podstatě potřebuje čas, aby si na tuto situaci zvykl, pže jste dítě neplánovali. Dej mu čas, on není pod vlivem hormonů a s jeho tělem se nic neděje. Z mého pohledu se k tobě chová ohleduplně, pže na tebe netlačí a dává ti volnost v rozhodnutí. Drž se ![]()
Přijde mi, že to jeho rozhodnutí není nijak stoprocentní, že vlastně sám neví, potřebuje s tím rozhodnutím pomoct. Když řekneš, že miminko chceš a budeš si za tím stát, tak to pro něj možná bude ta jistota, kterou potřebuje, a podpoří tě.
Možná váhá jen proto, že jsi váhala ty. Kdybys ho postavila před hotovou věc, třeba by i jeho názor byl teď jiný.
Nevím jestli on má svoje děti, ale jestli ne, bodejť by z toho nebyl vyplašený. Chlapi si to dopředu vůbec neumí představit.
Držím palce.
@Lucie_Sx píše:
Přijde mi, že to jeho rozhodnutí není nijak stoprocentní, že vlastně sám neví, potřebuje s tím rozhodnutím pomoct. Když řekneš, že miminko chceš a budeš si za tím stát, tak to pro něj možná bude ta jistota, kterou potřebuje, a podpoří tě.
Možná váhá jen proto, že jsi váhala ty. Kdybys ho postavila před hotovou věc, třeba by i jeho názor byl teď jiný.
Nevím jestli on má svoje děti, ale jestli ne, bodejť by z toho nebyl vyplašený. Chlapi si to dopředu vůbec neumí představit.
Držím palce.
Ale no tak, vy porad, ze ten chlap nevi co chce, on to dobre vi(zvlast kdyz tenhle ma 2 skoro dospele decka a chce mit uz asi klid), ale proste je slusnej, co ma jako delat, to ji my vyhrozovat, nebo kopat do bricha??
Proste rekl, tak jak to vidi a chape, ze stejne to vzdycky rozhodne zena. ![]()
Zensky to maj tezky, ten matersky pud musi byt silny, ale je to porad jen pud, neco jako kdyz ma clovek chut na sex, tak ta zenska na dite.
Ta priroda proste musela zaridit nejen poceti, ale i to aby se pak nekdo o to dite staral, aby nam pripadalo roztomile, aby jsme v tom videli smysl sveho zivota. ![]()
Milá zakladatelko, když o tobě tak přemýšlím, když čtu tvoje příspěvky, myslím, že si to mimčo musíš nechat. Ty vůbec na to nejsi připravená jít na potrat. Ty ne, že nezvládneš 4 děti, ty nezvládneš to, co bude po tom potratu. Ty pocity provinění, prázdnoty, budeš si ŕíkat jaké by to bylo, kdyby na tom kolotoči ve školce bylo i to 4,ale už nebude cesty zpět. Pokud to utáhneš finančně, máš zázemí, nejlépe obří dům s 5 ložnicemi
a jsi zdravotně fit, tak do toho jdi. Jo a ten kočárek může tlačit to nejstarší dítko přece
. Píšeš, že už je samostatné. Tedy kdyby vybouchl i současný vztah
Přeji ti šťastnou ruku při rozhodování ![]()
@JedenTypan vidím to stejně.
Podle mě je v tom vztahu na mimino brzo, ještě z něj není „hlava rodiny“, ještě nefungují dostatečně všichni spolu. Přesto zakladatelce držím palce v jejím rozhodnutí a nemám o ni ani přílišné obavy ![]()
Smutnálucy - copak dřív, ještě před pár lety spolu nejdřív lidé na zkoušku žili pár let a potom teprve začali řešit, jo je to dobrý, zůstaneme spolu?
A i přesto tolik rozvodů jako je dneska nebylo
Já vím ona 3 děti, on 2 děti, ale jak musí být doma veselo, když se všichni sejdou
No, je to těžké rozhodování ![]()