Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tak to je super, potěšila jsi mě! A určitě nejen mě ![]()
Přeju pohodové těhotenství a hodně síly ![]()
@Anonymní píše:
Zdravím všechny,
o všem jsem celý víkend moc přemýšlela a nakonec došla k závěru…bude miminko.
Partnerovi jsem to už říkala, ať se nezlobí, ale že mám na věc opačný názor, on ho v bříšku nemá, nemusel by na potrat… Sice jsem využila své právo veta, to jsem nechtěla, ale věřím, že jsem se rozhodla správně.
On je…zmatený, píše, že pořád o všem přemýšlí, jak se to bude zvládat, co na to naše děti a rodiny…je hodně věcí na řešení.
Teď už jen, aby vše bylo v pořádku a my zdárně zvládli celé těhotenství.
Moc všem děkuji za názory a za podporu…
zakladatelka
super, držím palečky, a přeju šťastné těhulkování ![]()
@Anonymní píše:
Zdravím všechny,
o všem jsem celý víkend moc přemýšlela a nakonec došla k závěru…bude miminko.
Partnerovi jsem to už říkala, ať se nezlobí, ale že mám na věc opačný názor, on ho v bříšku nemá, nemusel by na potrat… Sice jsem využila své právo veta, to jsem nechtěla, ale věřím, že jsem se rozhodla správně.
On je…zmatený, píše, že pořád o všem přemýšlí, jak se to bude zvládat, co na to naše děti a rodiny…je hodně věcí na řešení.
Teď už jen, aby vše bylo v pořádku a my zdárně zvládli celé těhotenství.
Moc všem děkuji za názory a za podporu…
zakladatelka
Super, držím ti palce ![]()
Hele, já se musím smát, když si představým tvýho zmatenýho partnera, jak si dělá starosti, jak to zvládne. No nějak bude muset
To dáte ![]()
Já to věděla, zvládnete to určitě, protože jak se říká, když se chce všechno jde, přeji moc štěstí a hlavně zdraví, drž se
![]()
@Gina108 no…má dvě pubertální děti, které mu ještě neodpustily, že se s jejich mámou rozešel a dávají mu to citelně najevo, tak se bojí, že tohle to jen zhorší. Chápu to, budou muset trochu dospět.
@Anonymní píše:
Zdravím všechny,
o všem jsem celý víkend moc přemýšlela a nakonec došla k závěru…bude miminko.
Partnerovi jsem to už říkala, ať se nezlobí, ale že mám na věc opačný názor, on ho v bříšku nemá, nemusel by na potrat… Sice jsem využila své právo veta, to jsem nechtěla, ale věřím, že jsem se rozhodla správně.
On je…zmatený, píše, že pořád o všem přemýšlí, jak se to bude zvládat, co na to naše děti a rodiny…je hodně věcí na řešení.
Teď už jen, aby vše bylo v pořádku a my zdárně zvládli celé těhotenství.
Moc všem děkuji za názory a za podporu…
zakladatelka
SOm rada, že si sa takto rozhodla
držím palce
Držím palce ať se s nastalou situací všichni nějak srovnáte a začnete se těšit.
Zakladatelko jsem moc rada, ze ses takto rozhodla. Uvidis, nebudes litovat. Nejak bylo a nejak bude. Kdyby bylo nejhur, vzdycky se najde pomocna ruka.
![]()
Ahoj, jsem ve velmi podobné situaci a taky vahám a nevím co mám dělat. Bydlím u přítele kterému je 51let a mě je 36let. Mám už 9letého syna s kterým jem zustala už v těhotenství sama. S přítelem jsem rok a ted jsem v 6 týdnu. V první chvíli jsem sama byla v šoku a pomýšlela na potrat ale jak jde den za dnem tak mi to příjde spíš jako zázrak a vím že bych to mimčo chtěla. Jenže přítel se na to necítí prý už je starý, ted už raději přetal mluvit uplně. Vzhledem k tomu že nemám kam jít a nechci zustat s detma sama, protože jsem to už jednou prožila a vím co to znamená nemít ani na chleba. A další a další věci při kterých ten táta opravdu chybí, budu muset na potrat.Jsem z toho zničená a nevim, nevim jak to zvládnu. K doktorce jdu 6.2.tak mi držte palce. ![]()
Takže druhé dítě? Jsi nováček, to chápu, že se tu nevyznáš ![]()
Tak přítel už má věk, nedivím se, že dítě nechce…
Asi to nebylo plánované dopředu, co?
Já nevím, ale první věc ve vztahu snad je ujasnit si, jak bychom řešili tuhle nečekanou situaci a kdyby mi partner řekl, že dítě v žádném případě ve chvíli, kdy já bych ještě dítě chtěla - tak to je na rozchod…to jsou zásadní věci
@62peta píše:
Ahoj, jsem ve velmi podobné situaci a taky vahám a nevím co mám dělat. Bydlím u přítele kterému je 51let a mě je 36let. Mám už 9letého syna s kterým jem zustala už v těhotenství sama. S přítelem jsem rok a ted jsem v 6 týdnu. V první chvíli jsem sama byla v šoku a pomýšlela na potrat ale jak jde den za dnem tak mi to příjde spíš jako zázrak a vím že bych to mimčo chtěla. Jenže přítel se na to necítí prý už je starý, ted už raději přetal mluvit uplně. Vzhledem k tomu že nemám kam jít a nechci zustat s detma sama, protože jsem to už jednou prožila a vím co to znamená nemít ani na chleba. A další a další věci při kterých ten táta opravdu chybí, budu muset na potrat.Jsem z toho zničená a nevim, nevim jak to zvládnu. K doktorce jdu 6.2.tak mi držte palce.
proc bys musela na potrat…k tomu te nemuze nikdo prinutit..
Hele a když se potlučeš a budeš na vozíku, taky od odpovědnosti uteče a nechá tě být? Zkus mu vysvětlit, že to dítě už prostě na světě je, akorát dočasně si zalezlo k tobě do břicha. Zkus ho posunout o dva roky dál, až se to dítě na něj bude smát a říkat táto, jestli by se zpětně rozhodl dítě odstranit ze svého života. Hele, je mu 51, dítě bude dospělé v jeho 70 letech, to by měl být ještě při síle. Zvládne to, dej mu najevo, že mu věříš.
Zdravím všechny,
.
.
o všem jsem celý víkend moc přemýšlela a nakonec došla k závěru…bude miminko
Partnerovi jsem to už říkala, ať se nezlobí, ale že mám na věc opačný názor, on ho v bříšku nemá, nemusel by na potrat… Sice jsem využila své právo veta, to jsem nechtěla, ale věřím, že jsem se rozhodla správně.
On je…zmatený, píše, že pořád o všem přemýšlí, jak se to bude zvládat, co na to naše děti a rodiny…je hodně věcí na řešení.
Teď už jen, aby vše bylo v pořádku a my zdárně zvládli celé těhotenství
Moc všem děkuji za názory a za podporu…
zakladatelka