Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Někteří rodiče nedokážou zvládnout, když děti vyletí z hnízda. Ale to je problém rodičů, ne tvůj.
Antipatie mezi dospělými by měly mít trochu úroveň. Že tě chlap štve proti rodičům mi přijde tak na úrovni těch naschválů ze strany tvé mámy.
A vis co? Ja ho chapu. Proc se ma pretvarovat? A proc ma prehlizet, ze nekdo (byt rodice) ublizuje zene, kterou ma rad?
Kdyby to bylo obracene, jak bys to jako partnerka vnimala? ![]()
A když mu to přesně takhle řekneš?
Edit: to že s tebou za nima nejezdí a vyhýbá se jim je naprosto ok.
Příspěvek upraven 30.10.21 v 16:10
Takže partner má problém s tím, že se s rodinou stýkáš, i když ti ubližují a jeho nenávidí? Já se mu trochu nedivím. NEcháváš si od nich kálet na hlavu. Ale je to tvůj boj, pokud se necháš…Nicméně bych partnerovi tvé rodiče netahala k vám domů, do vašeho prostoru. On na ně není zvědavý a má na to právo. Nebo minimálně to směřovat, když on nebude doma.
Pokud své rodiče chceš vídat i přesto, co provádějí, jezdi k nim, ale nenuť ho, ať jezdí s tebou. To výrazně uklidní rozbouřené vody.
A Ty chceš co? Pokud se k Tobě rodiče chovali hnusně tak je jasné že jemu to vadí a vadit by to mělo i Tobě ![]()
Tva story je vypravena zvlastne a mam silny pocit, ze tam neco zasadniho chybi co vubec nepises.
To, ze se jako plnoleta odstehujes od rodicu k priteli neni v normalnich rodinach duvod ke zruseni TP.
Opravdu by me zajimalo jejich stanovisko proc to udelali a neverim, ze kvuli pouhemu prestehovani ti to mama rekla.
Ted bydlis teda v byte partnerovych rodicu?
Tvuj pritel by mel byt rad, ze bydlis s nim a rozhodne by te nemel stavet do pozice bud on nebo tvi rodice.
Chápu ho. Moje tchyně je alkoholička, taky dělá naschvály, když není ve středu pozornosti, psychicky deptá celou rodinu, ale ta jí to není schopná říct, navenek se tváří, že je všechno ok a všichni si jen stěžují na sebe navzájem za svými zády. Je to hnusné, muset se v takovém falešném prostředí pohybovat. Je mi líto tvých budoucích dětí, pokud se proti toxickému chování matky nejsi schopná vymezit. Partner by na jednu stranu měl akceptovat, že ty se s rodiči chceš stýkat, na druhou stranu ho chápu v tom, že se tě tak asi snaží chránit před toxickým chováním tvé mámy.
Tak zakladatelka píše, že rodiče miluje. A už žádné jiné mít nebude. To co se stalo, bylo určitě stresující pro všechny, ale nechápu proč ji tím ten její partner pořád deptá? Zdá se mu snad, že je jemu a jeho rodině zakladatelka málo vděčná???
Nedivím se mu. Kdyby se k partnerovi chovali jeho rodiče taka jako ti tvoji k tobě. Tak bych nechápala, že se s nimi chce vídat. A že k tomu nutí i mě. A tím, že jedou na návštěvu k vám ho k tomu nutíš.
Milá zlatá, tvůj chlap vidí to, co ty ne protože je to tvá rodina. Važ si toho, že nechce aby s tebou kdokoli špatně zacházel. Teď ti to možná přijde líto, ale neuděláš s tím nic 😂
My to máme doma úplně podobně. Manžel nesnáší mou matku a nesnese ji v jedné místnosti. Chvilku jsem na něj byla naštvaná, že na návštěvy chodím sama.. ale když si uvědomím co všechno ode mě slyšel po návratu z návštěvy, vsechny ty křivdy a obviňování z jejího spackaneho života i manželství. Její chování když jsem byla malá bylo otřesné, se vším jsem se mj svěřila. Hlavně se musel dívat na to, jak pokaždé po příchodu domů pláču, protože mi zase jen nadávala a psychicky mě deptala.
Mě samotné to nepřijde tak hrozne abych se s ní jednou do měsíce nemohla vidět. I kdyby mě bodla nožem, budu z toho vinit sebe, až tak mě má obtocenou..
Porad doufám že si k sobě najdeme cestu, dávám jí další a další šance.. protože je to moje matka. Moje krev. Moje rodina.
Díky bohu za manžela.. za to že mi došlo že tohle prostě není chování matky která miluje své dítě.
Kdyby nebylo syna, kteremu nechci odebírat babičku, už dávno bych utla veškeré kontakty…
Hlavu vzhůru, ženo! Každý máme své hranice tolerance a normálnosti jinde a chlapovi nemůžeš mít za zlé, že se mu něco nelíbí a nechce je vídat.
![]()
Dobré odpoledne holky,
mám takové stresy ohledně partnera a mých rodičů. S partnerem žijeme čtyři roky, máme spokojený vztah. Když jsme se k sobě stěhovali, tak má máma dělala hrozné naschvály. Nedokázala přijmout, že jsem se odstěhovala mladá - 20 let. Vlastně mi řekla, že si celých 20 let hřála hada na hrudi. Před pár měsíci došlo k “incidentu”, kdy mi má mama ve velmi nevhodnou chvíli řekla ať si okamžitě zmenit trvale bydliste. Což absolutne chápu, spise šlo o to, jakým jednáním, způsobem a v jakou dobu mi to řekla. Kdyby nebylo rodičů partnera, tak bych si musela dát bydliste na úřad. Samozrejme to mám stále na talíři - moji rodice ti dali trvale bydliste, v zivote bych to rodicum neodpustil, nejsou to rodice, co vse ti delali a nám kdyz jsme se stěhovali a vubec, jak s tebou matka jednala, jak s kusem hadru. Ano, sem tam pravda je. Nejednalo se se mnou vždy pěkné, ale lide si rodice nevybíraji a já jsem ráda, ze rodice mám. Uz se mnou nejezdi k nim na návštěvy, Ja rodinu vidim jednou za mesic.
Ted maji prijet na navstevu a opet to mám na talíři. Dost se hadame, vlastne mam toho dost, jsem psychicky vycerpana. Máte to nekdo nebo jste mel podobne? Svou rodinu pres to vse miluji, miluji i partnera.. ale zkratka.. nemohu. Psychicky nemohu.