Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zdravím holky,
potřebovala bych poradit. Jsme spolu s přítelem přes 3 roky, bydlíme spolu, začali jsme již plánovat rekonstrukci nového bytu a následně snahu o mimčo. Nemůžu říct, že náš vztah je dokonalý. Občas hádky byly, hlavně poslední rok a zpětně si uvědomuji, že to bylo hlavně stereotypem. A teď k problému - přítel změnil práci, ale jen přechodně. Je tam 3 týdny. A v poslední době jsem cítila, že něco není v pořádku a nakonec se přiznal, že se mu zalíbila kolegyně, že se s ní hezky povídá atd. K nevěře prý nedošlo, nemají na sebe ani kontakt, jen se spolu baví v práci. Přiznal se, že poslední dobou byl nespokojený (proto se asi tak lehko pobláznil). Nyní je ve fázi, kdy neví, co chce. Nejde ani tak o tu slečnu jak o to, že mi nevěří, že by náš vztah mohl být zase hezký. Že už jsem několikrát slibovala, že se změním. To je sice pravda, jenomže tohle byla pro mě taková rána, že jsem si spoustu věcí uvědomila. Podívala jsem se na sebe jeho očima a pochopila, co jsem dělala špatně, že ho chci udělat šťastným, že ho miluji víc, než jsem si myslela. Jenže on mi nevěří, a neví, co má dělat. Myslí si asi, že kdyby se dal dohromady s ní, že bude konečně šťastný (třeba by byl, třeba ne, kdo ví). Po víkendu odjíždí pracovat na 3 týdny do Německa, a po návratu nastupuje do jiné práce, takže se s dotyčnou snad už neuvidí. Myslíte si, že díky tomuto chvilkovému odloučení, mu může dojít, že by mi mohl dát šanci dokázat, že to myslím vážně a bude chtít na vztahu pracovat a ne ho ukončit? Jen podotýkám, nejsem žádná hysterka nebo tak, na hádkách jsme měli podíl oba. On většinou vytvořil příčinu a já byla ten důsledek, kdy jsem to často neuměla řešit s klidem a zbytečně jsem zvyšovala hlas
Jinak řekl, že mě miluje, jen fakt neví, co má dělat, že má v hlavě zmatek. Doma spolu mluvíme, tedy je to takové chladnější, ale mluvíme. Podnikáme různé věci, spíme spolu. Jen jde o to, že se neumí rozhodnout a mě to strašně bolí. Kdyby neodjízděl pryč, tak bych to asi neustála a musela odejít, ale myslím, že tohle by mohla být příležitost, jak ten vztah zachránit, co myslíte?
Jinak mě je 27, jemu 36.
Ten problém tkví v jeho hlavě a ty nemáš moc šancí zjistit, co to vlastně je, nebo s tím dokonce něco udělat. Zbývá počkat, s čím z toho Německa přijede ![]()
Edit, ano, myslím, že je šance, že se vrátí s tím, že bude chtít váš vztah oživit ![]()
Já to vidím asi takto. Pokud je poblázněný = hormony = nemáš moc šancí s tím cokoli udělat. Čím víc se budeš snažit, tím víc ho bude tvůj zájem otravovat. Pro tebe hraje, že z té firmy odchází a už s ní nebude v kontaktu. Asi bych ty 3 týdny vydržela a pak se s ním dohodla co dál. On bude mít taky prostor utřídit myšlenky. Držím pěsti ![]()
Příspěvek upraven 23.07.21 v 14:27
@Kalbe píše:
Když jsi se na sebe dívala jeho očima- co děláš špatně?
@Kalbe To, že jsem zbytečně zvyšovala hlas při rozepřích. Že jsem často žárlila, urážela se. Ale na svou obranu musím říct, že on také není dokonalý. To se těžko popisuje. Ale vím, že problém byl v tom, že jsme se měli snažit změnit oba, a ne že to pořád chtěl jen po mě, to potom chybí ta motivace. A hádky vznikaly taky kvůli stereotypu, tím že byla korona a nikde se nemohlo atd. Snažím se mu vysvětlit, jak málo stačí, abychom byli šťastní - vyjít ze stereotypu, užívat si společně život a neřešit blbiny. Což by mě po téhle krizi, kterou máme, už ani nenapadlo. Vážně o něj stojím a chci se změnit, chci mu víc rozumět a řešit věci s klidem. Dřív jsem to říkávala taky, ale chyběl impusl, aby mi to vydrželo. A ten přišel teď.. ![]()
Nebude to tato, bude to pak zase jiná. Kdyby tě miloval tak nemá potřebu se zakoukavat do jiné. Pokud byla chyba převážně u tebe a dal ti několik možností s tím něco udělat, ale ty jsi neudělala nic tak už bych ti taky nevěřila. Myslím, že by bylo lepší pro oba kdyby jste šli o dům dál.
@Rosary A jak se mám tedy k němu chovat? Řešíme to v klidu, pobrečeli jsme si, protože nás to oba mrzí. Já chci pobojovat, ale také nechci, ať ho to otravuje a nadělám víc škody než užižku… ![]()
Bože holka… Deti nemáš, žádné závazky a budeš se zahazovat s takovým neknubou co tě miluje a vlastně neví?
Proč bys měla měnit jen sebe? On by asi taky na sobě měl pracovat…
A jinak myslím, že chlapům se do rozchodu moc nechce, jakmile mají svoje jistý. Vesměs čekají, až to vyhnije “samo” = až je ženská vykopne. Takže i z hlediska nejakeho vypěstovaného zvyku na život s tebou a společným plánum bych se spis priklanela k tomu, ze se rozcházet nebude chtít.
@Semtex píše:
A jinak myslím, že chlapům se do rozchodu moc nechce, jakmile mají svoje jistý. Vesměs čekají, až to vyhnije “samo” = až je ženská vykopne. Takže i z hlediska nejakeho vypěstovaného zvyku na život s tebou a společným plánum bych se spis priklanela k tomu, ze se rozcházet nebude chtít.
Presne tak. Ex mě takto tahal za nos 2 roky. Pořád se nemohl nějak rozhodnout až jsem musela najít tu sílu já a vykopnout ho. Pak sem se dozvedela ze skoro celou dobu jezdil s jinou ke svymu taťkovi a plánoval s ní budoucnost atd. Ztratila sem tím vztahem ty nejlepší roky. Ale byla to neskutecna uleva.
Je ti 27
Mela bys mit trochu rozumu a hrdosti, sebrat se a nechat ho. Starec, co si honi ego. Najdi si normalniho tolerantniho partnera, se kterym si budes rozumet a ne se hadat, usmirovat a resit jestli te ma vubec rad. Cekat jestli se mu nezalibi holka nebo kluk a vselijaky kecy kolem… jen se tady ponizujes a doprosujes, nic tim neziskas, bude s tebou vlacet, udela ti deti a vylasle se na vas uz uplne…fakt ruzovy zivot ![]()
@Pajulka003 píše:
@Kalbe To, že jsem zbytečně zvyšovala hlas při rozepřích. Že jsem často žárlila, urážela se. Ale na svou obranu musím říct, že on také není dokonalý. To se těžko popisuje. Ale vím, že problém byl v tom, že jsme se měli snažit změnit oba, a ne že to pořád chtěl jen po mě, to potom chybí ta motivace. A hádky vznikaly taky kvůli stereotypu, tím že byla korona a nikde se nemohlo atd. Snažím se mu vysvětlit, jak málo stačí, abychom byli šťastní - vyjít ze stereotypu, užívat si společně život a neřešit blbiny. Což by mě po téhle krizi, kterou máme, už ani nenapadlo. Vážně o něj stojím a chci se změnit, chci mu víc rozumět a řešit věci s klidem. Dřív jsem to říkávala taky, ale chyběl impusl, aby mi to vydrželo. A ten přišel teď..
To je i povaha. Pokud si nedokážete všechno hned ujasnit, tak to nemá cenu. Ještě nejste ani manželé a nemáte deti. Tak uvidíš s čím přijde z Německa. Ale jste spolu 3 roky -ty bys měla být v jeho očích ta jediná a ne, že se mu líbí jiná. Jen tak se mu nelíbí, něco v tom bude, jinak by ti to neříkal. Pro mě to znamená konec. Jinak bych si to nevylozila
Prostě člověk, který chce zarizovat rekonstrukci a mimco (budoucnost) by měl vědět co chce. Ale on ti to stačil říct brzo..
U me dost podobné, skončilo to rozchodem, jsou spolu a jak to mají nevím, přerušila jsem kontakt, poděkovala za zkušenost a šla dal. Když jsme se poznali, neřešili jsme starosti, poslední rok po uplynulých třech letech jsem výrazně začala řešit jiné bydleni, ukončení jeho manželství, nějak vývoj. Vyřešil to tím, ze mu kolegyně v praci naslouchala, chápala ho a on mlel něco o tom, jak už ho to asi doma duši nebo nevím, ona byla bez problémů, starosti, free. Já dostala to, že mě miluje, ale do ní je zamilovan a upřímně mi sdělil, že ho to k ní citově táhne, neuděláš nic. Pak psal a psal, když jsem to utla, tak se ho to asi dotklo, když se někdy potkame, asi se ani nepozdravime ![]()
@Pajulka003 Ahoj, že se mu líbí jiná žena není katastrofa. Mimo práci s ní v kontaktu není a nyní ho čeká od ní (i od tebe, pokud rozumím) odloučení. Určitě to bude období, kdy bude ve své hlavě věc hodnotit.
Je dobře, pokud si uvědomuješ, v čem jsi z jeho pohledu měla rezervy. K tomu, že se lidé dokáží měnit, jsem skeptický, co je ale určitě možné je s těmi věcmi pracovat. Zároveň by to ale nemělo přerůst do fáze, kdy se sama budeš cítit nespokojená, protože jemu či vztahu obětuješ něco, co je ti přirozené, vlastní a třeba tě to naplňuje.
Je dobře, že spolu mluvíte, že spolu žijete po všech stránkách. Spíš než problémy se zabývejte společnými aktivitami. Nejlepším důkazem (a hlavně důvodem, proč ve vztahu být) je, když budete oba v tom vztahu spokojení. Takže ano, určitě máš ještě příležitost ten vztah zachránit.
PS: Určitě jsou hezčí muži než já, bohatší, zábavnější atd. Ale přesto je třeba moje žena, věřím, spokojená.
Na tom zvysit pri hadce hlas nevidim nic natolik zavadneho, aby mi partner, ktery me udajne miluje rikal veci jako „nevim, jestli dokazu verit, ze ses zmenila“. ![]()