Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Partnerský život v...! :-(
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
30.12.10 19:45
tak teda ten můj u porodu byl,sice jen asi 13hod.z 25hod,ale měl dost,nechce už ani další dítko…celkově je takovej že miluje pořádek a šílí u každého drobku a rozlitého pití 
,jenže jsou to děti.....a já pořád tajně doufala že se to zlepší,za 4 dny nastupuju do práce,takže jsem se spletla,no a když není sex,není i mimi,že…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Sepi
31.12.10 04:31
Ja myslim, ze se tu casto smesujou dve veci dohromady. Laska a sexualni pritazlivost. Chlap ma proste sexualitu zalozenou daleko vic na vizualnich vjemech, nez zenska a pokud ma tu smulu, ze se mu nelibi vsechny, ale pritahuje ho jen urcitej typ- napr. stihla, tak se bohuzel stane, ze ma problem, pokud partnerka napr. po porodu nabere. Neznamena to, ze ji nemiluje. Kdyz je to fajn chlap, tak ji bude milovat jakoukoliv, ale prece mu nikdo nemuze mit za zly, ze to na nej nepusobi vzrusive. To si nevybira a vedome o tom nerozhoduje. Nakopat ho do riti, tomu rikam rada nad zlato 
To ho urcite nabudi ke skvelym postelovym zazitkum…Resenim je otevrene si rict, co se komu libi a nelibi a co muze a je ochotnej prostejsek s tim delat.
- Citovat
- Upravit
31.12.10 06:42
Anonymní píše:klorane píše:ne neboj i toho mého a dost často,takže už jsem rezignovala,už od letošního března nechci po něm nic,ale sakriš,ten vztah prostě už není to co to bývalo,bez těch citů to prostě nejde…mi napadlo že má bokovku…z druhé strany bych byla i ráda…a proč by jsi byla ráda?
Jo, druhé dítě bych také brala, ale …
asi bych byla ráda proto,protože bych měla pořádný důvod odejít od něj…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.10 17:56
Kamča.dalmatinka píše:
Lentilko a co je to za zázrak?To je snad uplně normální.Nejdřív sem od tebe četla příspěvek jak máte dlouhodobé krize a pak napíšeš že je zázračnej?
Kamčo no konkrétně v tomhle je zázračnej. Nikdy by si nedovolil říct, že jsem tlustá nebo něco podobnýho. Krize je někde jinde
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.10 19:08
lleennttiillkkaa píše:Kamča.dalmatinka píše:Kamčo no konkrétně v tomhle je zázračnej. Nikdy by si nedovolil říct, že jsem tlustá nebo něco podobnýho. Krize je někde jinde
Lentilko a co je to za zázrak?To je snad uplně normální
lentil ale mě to třeba přijde uplně normální.Kdyby mi řekl jsi tlustější nebo máš vytahaný prsa tak ho kopnu do zadku 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
káťa
1.1.11 09:50
2.anonymní- já myslím, že tím celoživotním celibátem to neskončí, protože tahle situace nejde vydržet do nekonečna. Buď s tebou začne manžel sex. žít, nebo to jednou nevydržíš a skončíš buď u milence, nebo od něj odejdeš úplně.
Jak se říká - když sex ve vztahu funguje, tvoří 10% vztahu, když nefunguje, tvoří 90%.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
2.1.11 13:39
Tak tuhle (pro mně momentálně aktuální) diskuzi jsem právě našla. U nás je momentálně taky krize 
. Dost velká. Začaly padat slova jako rozchod, být na chvíli sám atd. 
Sex nám jakž tak klapal, normálně spolu spíme cca každý 3. den. Nespíme spolu už přes 3 měsíce. Nemůžu to svádět na přítomnost u porodu - ty proběhly už dávno a nebyl u nich. Ale je to u nás tím, že já večer omdlím utahaná, manžel sedí u PC a čeká až já vyvinu nějakou aktivitu. Ale já od začátku prosince tvořila a dělala (krom práce doma a okolo dětí) ještě vánoce. Manžel akorát klepl kapra. Cukroví, úklid, dárky a všechno ostatní leželo na mě. Takže jsem nakonec 25. celý den prospala a pořád jsem měla málo… U mně je to tak, že když jsem unavená, tak sex mám na 2.místě. A jako kamarádi jsme taky - prostě nějaké intimnosti, pohlazení, pusa atd. nehrozí. On na to můj manžel nikdy moc nebyl, ale teď si příjdu, že někoho má. Krom toho naše komunikace je taky na bodu mrazu. On nedokáže se mnou mluvit o jakémkoliv problému. radši nic neřeší „a jede dál“. Myslí si, že se problém vypaří nebo co… .
Nejvíc mě štve, že když přijede kdokoliv z jeho rodiny, tak se může po....., a to nebydlíme všichni daleko - máme to k sobě s rodinou tak 20 minut autem, takže se vídáme celkem často. No, chci říct, že se svou rodinou si vždycky pokecá a s úsměvem na rtech a se mnou ne. Nedokáže ani přijít z práce a zeptat se mně, co děti, jak jsem se měla, prostě nic, nic ale vůbec nic. A když se k němu přiblížím, tak mě taky odhání od sebe - nemám čas, co mi to děláš, počkej něco hledám,…atd. Já samozřejmě po čase začnu zuřit, chci řešit problém a mluvit, ale začarovaný kruh se točí dál a zdá se, že nemá řešení. Rozvod? Nechceme ani jeden. Zatím. Scénu, kde bych řvala? Nehrozí, protože mně nechce poslouchat, mávne nade mnou rukou a odchází…Taky mám pocit, že jsme spolu už jenom kvůli dětem. A přitom já ho chci, mám ho ráda, nedovedu si představit rozvod, odchod, jiného muže, milence. Já prostě potřebuju v chlapovi i oporu, lásku, pohlazení, pusu, ale ničeho se mi nedostává. A přitom by stačilo pouhých pár minut, které by věnoval jen mně.....
Mám pocit, že jsem doma už jenom služka, která má na povel domácnost, děti a práci okolo domu,.....Prostě se jenom míjíme v bytě a jakoby jsme se báli jeden druhého dotknout. Já se bojím dalšího odmítání, ale čeho se bojí muž nevím - nemluví a nechce nic řešit. Takže nevím, co se děje. Ale jedno zatraceně vím, že chci, aby to trápení už skončilo.
„růže“
- Citovat
- Upravit
Radek9
3.1.11 09:42
Anonymní píše:
Tak tuhle (pro mně momentálně aktuální) diskuzi jsem právě našla. U nás je momentálně taky krize
Sex nám jakž tak klapal, normálně spolu spíme cca každý 3. den. Nespíme spolu už přes 3 měsíce. Nemůžu to svádět na přítomnost u porodu - ty proběhly už dávno a nebyl u nich. Ale je to u nás tím, že já večer omdlím utahaná, manžel sedí u PC a čeká až já vyvinu nějakou aktivitu. Ale já od začátku prosince tvořila a dělala (krom práce doma a okolo dětí) ještě vánoce. Manžel akorát klepl kapra. Cukroví, úklid, dárky a všechno ostatní leželo na mě. Takže jsem nakonec 25. celý den prospala a pořád jsem měla málo… U mně je to tak, že když jsem unavená, tak sex mám na 2.místě. A jako kamarádi jsme taky - prostě nějaké intimnosti, pohlazení, pusa atd. nehrozí. On na to můj manžel nikdy moc nebyl, ale teď si příjdu, že někoho má. Krom toho naše komunikace je taky na bodu mrazu. On nedokáže se mnou mluvit o jakémkoliv problému. radši nic neřeší „a jede dál“. Myslí si, že se problém vypaří nebo co…Nejvíc mě štve, že když přijede kdokoliv z jeho rodiny, tak se může po....., a to nebydlíme všichni daleko - máme to k sobě s rodinou tak 20 minut autem, takže se vídáme celkem často. No, chci říct, že se svou rodinou si vždycky pokecá a s úsměvem na rtech a se mnou ne. Nedokáže ani přijít z práce a zeptat se mně, co děti, jak jsem se měla, prostě nic, nic ale vůbec nic. A když se k němu přiblížím, tak mě taky odhání od sebe - nemám čas, co mi to děláš, počkej něco hledám,…atd. Já samozřejmě po čase začnu zuřit, chci řešit problém a mluvit, ale začarovaný kruh se točí dál a zdá se, že nemá řešení. Rozvod? Nechceme ani jeden. Zatím. Scénu, kde bych řvala? Nehrozí, protože mně nechce poslouchat, mávne nade mnou rukou a odchází…Taky mám pocit, že jsme spolu už jenom kvůli dětem. A přitom já ho chci, mám ho ráda, nedovedu si představit rozvod, odchod, jiného muže, milence. Já prostě potřebuju v chlapovi i oporu, lásku, pohlazení, pusu, ale ničeho se mi nedostává. A přitom by stačilo pouhých pár minut, které by věnoval jen mně.....
Mám pocit, že jsem doma už jenom služka, která má na povel domácnost, děti a práci okolo domu,.....Prostě se jenom míjíme v bytě a jakoby jsme se báli jeden druhého dotknout. Já se bojím dalšího odmítání, ale čeho se bojí muž nevím - nemluví a nechce nic řešit. Takže nevím, co se děje. Ale jedno zatraceně vím, že chci, aby to trápení už skončilo.
„růže“
Přesně jak u nás … nejste moje žena ??
Aby někdy chlap pochopil, jaké je náročné a unavující starat se o malé děti, musíte mu to nechat zkusit .. a to komplet … např. Na celý týden pravidelně se vším všudy (školka, kroužky, uspávání, vaření a domácnost) !!!! Pak to pochopí – je spousta chlapů, kteří to(Vás) nechápou, protože nemají páru co to je !!
Na druhou stranu, musím ženy upozornit, že s téměř 100% jistotou vede neřešení problému v sexu k jedinému – nevěře. Přesně jak u nás. Neustálé podceňování „mých problémů“ vedlo k jedinému. Jedna paní si všimla, že mi něco chybí a velmi ochotně se nabídla. Nejsem na to vůbec hrdý, ženu a děti miluji, ale když se roky něco neřeší, tak si to chlap prostě vyřeší po svém. Pro případné rejpalky, bych rád upozornil, že se o děti pravidelně starám – nejméně 3× týdně je mám sám na starosti celý večer a žena má večer pro sebe. Několikrát jsem jí poslal na několik dní lyžovat či pobyty na odpočinek. Jediné co mi z nich napíše je, že má hrůzu se vrátit. O děti jsem komplet schopen se starat včetně domácnosti. Není to sice „tak dokonalé“ a vydesinfikované, ale fungujeme. Děti máme 3 (6,4a2 roky). Při tom všem je musím samozřejmě komplet uživit – tzn. Pracovat.
Nevím, jak to u nás dopadne – rád bych rodinu udržel pohromadě, ale tak trochu jsem rezignoval. Tak snad Vám to některým pomůže, aby jste podobné situaci dokázaly předejít.
- Citovat
- Upravit
Radek9
3.1.11 10:17
Jsem ráda, že to tak vidí i muž. On totiž původní problém v diskusi je, že on nechce spát s níAle výsledek je stále stejný, nespokojenost jednoho a když s tím ten druhý nechce nic dělat, tak asi nevěra. S mnou manžel také nespí. Sice jsem s dítětem víc unavená a rozhodně mám na sex mín chutí nž před dětmi, ale přitulit se, pomazlit bych brala. Prostě teď už to nejde dělat tak, že na sebe skočíme a hurá na to, ale pomaleji a delší předehry. Unavené tělo se prostě pomaleji nastaruje. A hlavně, nejde jen o ten tělocvik, ale o to sdílení pocitů.
U nás už s to bohužel neřeší dost dlouho, takže problém „zahnil“. Uvidíme jak to dopadne.
2. anonymní
Hmm .. zkuste manžela svést hned po probuzení, po ránu, dopoledne … říct mu, že se Vám něco zdálo (a nenechat ho pořádně probudit)
..... tohle je podle mě jeden z mála nadějných pokusů ..
Večer, když je ženská unavená z domácnosti a čeká na objetí, pohlazeni a uznání a chlap zase vykecanej z práce a čeká na nadrženou ženu a pořádnej odvaz ne na povídání a diskuzi, tak se to NIKDY NEPOVEDE .. protože je to začarovanej kruh.
Vidím to doma a i když vím v čem je problém, tak se mi stejnak nedaří ho řešit … žena uklízí furt a furt a pořád to ještě není dokonalý ..
- Citovat
- Upravit
Anonymní
3.1.11 13:21
Radek9, tak u nás představa starajícího se muže o domácnost nehrozí. Víte, co by udělal ten můj? Sebral by děti a odvezl by je na celý den ke svým rodičům (asi 15 km od nás) a tím by to pro něj haslo. Babička by se postarala, on se svým otcem by zalezli na pár hodin k PC, nebo by si ten můj zajel na výlet - hobby a bylo by.
Když jsem byla v porodnici s druhým dítkem, stara se o první. Ale já husa jsem jim navařila, měli to v mrazáku - jen ohřát.
Co se týče třeba toho, jak doma makám - už ne. Dělám co je potřeba, ale kliďánko jsem schopná nesáhnout na žehličku 14 dní. Už nejsem ta služka, co lítá doma jenom s hadrou, a neví jestli dřív uvařit nebo složit uhlí…z toho jsem už vyrostla. Ale on jinak doma opravdu bohužel neudělá vůbec nic. Všechno musím já. A argumentuje mi slovy, že já auto taky nespravím…
Ale když jsme stavěli barák a já dělala zednického pohunka a dřela jak chlap, na to už hošánek rychle zapomněl… 
.
růže
- Citovat
- Upravit
Anonymní
3.1.11 13:25
Jen jsem ještě chtěla napsat, že takový před svatbou a narozením dětí takový nebýval.
Změnil se až po jejich narození a sám se mi ve slabé chvilce přiznal, že další už by nechtěl, že má pocit, že ho táhneme k zemi. Že on chce žít a mít své koníčky, že s dětma mu něco utíká.....
Tak když si na tuhle větu vzpomenu, mám opravdu chuť se rozvádět.
růže
- Citovat
- Upravit
5.1.11 09:41
holky všechny mi mluvíte z duše,mám to doma úplně stejné,jen s tím malinkým rozdílem že nejsme manželé…ale jsme pořád jako spolubydlící a ani už nic vlastně zachraňovat nechci,těch pokusů už bylo docela dost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.1.11 12:00
Anonymní píše:klorane píše:Tk to já zachraňovat chci, mám dítě staré ani ne rok a sama bych s ním nemohla být, prostě bych na něj neměla finance. A také jsme manželé, takže rozvod je přece jen náročnější než rozchod. Přiznám se, že když jsem o té naší situaci přemýšlea, tak mě jedno řešení napadlo, vlastně stejné psal i Radek9, tolerovaná nevěra. Nechci mu to dělat za zády, ale určitě by se mi dost ulevilo, kybych měla sex aspoň jednou za čtrnáct dní.
holky všechny mi mluvíte z duše,mám to doma úplně stejné,jen s tím malinkým rozdílem že nejsme manželé…ale jsme pořád jako spolubydlící a ani už nic vlastně zachraňovat nechci,těch pokusů už bylo docela dost.
2. anonymní
kdyby jsi měla sex,určitě by se ti ulevilo,to mi věř…tak jako se nedá žít bez chlapa-partnera,nedá se žít bez lásky a sexu…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Radek9
5.1.11 13:19
Anonymní píše:
Tk to já zachraňovat chci, mám dítě staré ani ne rok a sama bych s ním nemohla být, prostě bych na něj neměla finance. A také jsme manželé, takže rozvod je přece jen náročnější než rozchod. Přiznám se, že když jsem o té naší situaci přemýšlea, tak mě jedno řešení napadlo, vlastně stejné psal i Radek9, tolerovaná nevěra. Nechci mu to dělat za zády, ale určitě by se mi dost ulevilo, kybych měla sex aspoň jednou za čtrnáct dní.
2. anonymní
No ani tolerovaná nevěra není nic jednoduchého. Vidím to u sebe i milenky. Plácáme se v tom „všichni“.
Ale já i milenka jsme trochu víc realisti (narozdíl od partnerů) a víme, že i kdyby jsme se mi dali dohromady, tak si nepomůžeme, že se za X-let situace může opakovat a důležitější je umět špatnou chvíli překonat, ponaučit se z chyb (jak vlastních, tak cizích), odpustit (sobě i partnerovi) a pokračovat v nikdy nekončící složitosti vztahu dvou lidí … Takže tak trochu vyčkáváme a oba doufáme, že nám to dobře dopadne (u ní je situace horší, než u mě, kde je největším problémem ten „zatracenej“ sex
JoJo .. to je život ..
- Citovat
- Upravit
6.1.11 09:34
Anonymní píše:klorane píše:kdyby jsi měla sex,určitě by se ti ulevilo,to mi věř…tak jako se nedá žít bez chlapa-partnera,nedá se žít bez lásky a sexu…Já si myslím, že bez chlapa - partnera se žít dá. Rozhodně je lepší být úplně sama, než žít s někým, kdo parner není, ale musíš se tak tvářit.
Jak jsem psala, já to razantně řešit nechci, splakala bych nad výdělkem. Řešit to budu až v okamžiku, kdy zas budu vydělávat alespoň nějaké peníze a budu trochu soběstačná. My spolu s manželem aspoň mluvíme, takže to není úplně zničující. Ale jestli spolu už ani nemluvíte, tak věřím, že to je už na hlavu.
A na co se vlastně vymlouvá tvůj partner?
2. anonymní
mluvíme spolu,dá se říct že tak nějak to funguje,ale prostě to není ono,on sex nepotřebuje,lásku nepotřebuje,ale já ano…to je hlavní kámen úrazu,ale jsou tam i další věci…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
