Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nechybí mi chlap..
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
28.12.10 11:04
Ahoj ,
mám naprosto stejný problém..
Jen my už máme dítě poněkud větší.Na hubu nepadám,a stejně mě sex přestal bavit..a přítel to nese sakra blbě.
- Citovat
- Upravit
merett
28.12.10 11:06
hele u nás je to skoro stejný, manžel věčně v prácí nebo fitku, já na malýho sama, babičky a kamarádky moc nefungují, na sex nemám náladu a ani energii, manžel pomáhá jen když si o to řeknu a jen pokud se mu zrovna chce, nevím co bych poradila, já sama doufám v to že až malý povyroste a nebude tak ta péče náročná tak se vše spraví, aspoň trošku
jo a já se rozhodla pořídit co nejdřív sourozence, za prvé abych měla dřív tento věk za sebou a měla víc času na sebe a za druhé nějak doufám že odpadne to věčný věnování se malýmu s hračkama, že by si aspon někdy mohly vyhrát spolu a já si mohla dát aspoň kafea nebyla tak utahaná
- Citovat
- Upravit
28.12.10 11:19
ahoj
me taky chlap nechybi a vubec mi to nevadi.Vic k tomu nenapisu,protoze nemam co..A nestydim se za to,takze ani nepisu anonymne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.12.10 11:21
Potřebuješ odpočinek 
A vy dva potřebujete být chvilku spolu sami. Nějak to zařiďte, jinak vztah nezachráníte…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.12.10 11:31
když není kdo by hlídal,abychom byli spolu pár dní sami.jeden den by nám asi nestačil,tak minimálně víkend a to fakt nejde..
- Citovat
- Upravit
28.12.10 12:01
Sežeňte si výpomoc přes agenturu nebo aspoň studentku, která bude vozit pár hodin tádně. Potřebujete s manželem čas na sebe. A proč si někdy o víkendu neuděláte večer spolu u vína a povídat?
Taky jsem sama na roční dvojčata. manžel je od rána do večera v práci a přes týden se míjíme. Je to příšerný 
večer padám únavou, moc nespím, s manželem se hádáme, všechno mi vadí…no děs. Taky mám strach, že tohle období nezvládneme. Jenže pak přijde víkend, on mi pohlídá děti odpoledne, vezme je ven, já se vyspím a večer až když spí si dáme víno a povídáme si a snažíme se trochu se navzájem užít. Jo a babičky také nefungují, dokonce ani jiní hlídací příbuzní, bydlíme na opačném konci republiky než ostatní.
Opravdu je potřeba si odpočnout, sehnat hlídání a trávit víc času s partnerem. Taky dost často zapomínám, že kromě matky jsem i manželka 
Zkuste si spolu o tom všem promluvit, taky to dost pomáhá!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.12.10 12:28
Anonymní píše:
když není kdo by hlídal,abychom byli spolu pár dní sami.jeden den by nám asi nestačil,tak minimálně víkend a to fakt nejde..
Nemyslím pár dní, ale třeba jedno odpoledne, za 14 dní zas jedno odpoledne…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.12.10 12:58
Holky, já nevím zda-li sem mohu uveřejnit svojí reakci, když jsem chlap?! Ale zkusím to, už nějakou dobu jsem také sám a popravdě mi teď ženská ani nechybí, ale co mi opravdu chybí, je můj malý synek o kterého jsem přišel a návštěvy, nebo půjčování je dosti složité! A navíc se už na mě dívá jako na cizího a bojí se. 
Ale to už jsem trošku odbočil od tématu, omlouvám se.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.12.10 13:13
Anonymní, tak jsem chvilku měla pocit, že jsem ten příspěvek psala já, když byl syn malý 
Podle mě, i podle okolí, to co prožíváš je naprosto normální. I já jsem byla do syna naprosto zaláskovaná a jinej chlap mi nic neříkal, na sex si manžel musel počkat hezky dlouho od porodu a i tak to bylo z přemluvení a dost dlouhou dobu to tak bývalo. Časem se to lepší, už máš takovou tu chuť co teď necítíš (tuším, že je to způsobený hormony ke kojení, že nemáš libido) I když je pravda, že taková náruživka, jako jsem bývala už rozhodně nejsem 
Ale tak to bude i délkou vztahu, už po tom sexu netoužíš, jako v zamilování, daleko víc jsou ti příjemný chvíle, kdy jste tu jeden pro druhého, ale není v tom sex.
Zkusila bych nějaký ty večery u vínka doma, povídat si.. Jestli jsi unavená, tak ať tě nechá manžel nějaký den vyspat a ty mu to večer oplatíš tím, že si uděláte trochu romantiky. 
A co se týká toho pomáhání, to asi nebude nikdy ideální, neznám chlapa, který by sám od sebe řekl „Miláčku já vyluxuju, zajdi si zatím na kosmetiku“ nebo „co kdybys šla s kamarádkama večer pařit, já si udělám se synkem hezkej večer“ 
To je sci-fi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.12.10 13:55
rats: asi se pohybuješ ve vrstvách, kde se toto chování nenosí…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.12.10 14:15
Jura007 píše:
rats: asi se pohybuješ ve vrstvách, kde se toto chování nenosí…
Se teda bohužel pohybuji v těch samých vrstvách 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.12.10 20:25
Vím, že mnoho chlapů na to není, ale myslím, že se najdou vyjímky a ve svém okolí jich znám celkem dost. Mě mm každou chvilku „vyhazuje“ ven, ať si zajdu na kafčo nebo po obchodech, abych si od těch dvou trpaslíků na chvilku odpočinula. On sám říká, že by na mateřské dovolené nevydržel a že obdivuje každou ženskou, která se z toho nezblázní.
Rozhodně bych doporučovala nechat mm, s mimčem třeba celý den (když říkáš, že přes den už nekojíš) a užít si ho podle svého — fitko, cvičení, courka po obchodech, výlet, kafíčko s kámoškou, kino..... To pak uvidíš, jak z toho jediného dne sám s prckem bude totál odrovnán a třeba si i pak uvědomí, jaká to není sranda starat se o děti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.12.10 21:25
tak nedávno hlídal od rána do 3 odpoledne a po mém návratu domů mi řekl,že nechápe,z čeho jsem tak unavená,že malý je naprosto hodný a soběstačný 
ano,zrovna měl den kdy fakt nezlobil a hlavně,tatku nevidi každý den,takže ho bavil
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
ahoj holky..už se musím vypsat,páč už někdy vážně nevím jak tohle dopadne.takže od začátku.s přítelem jsme spolu 3 roky,máme skoro 8mi měsíčního kloučka.vztah byl od začátku výborný,překonali jsme pár krizí,které nás i utvrdili v tom,že to spolu vše zvládnem.syn je od malinka hodně náročné dítko,pořád se mu musím věnovat,chlap od rána do večera v práci,babičky nefungují ani jedna.kamarádky s dítkem s podobným věkěm nemám.bydlíme v domě bez výtahu až nahoře,záda a ruce už necítím
ted ale k problemu.po porodu jsem zacala byt desne moc upjata k synovi,pritel se staral o maleho tak nejak normalne,spis vzdycky jsem mu musela rict,ale ochotny byl vždy.já kazdy vecer padam na hubu unavou,maly se v noci budi minimalne 3×,pres den nekojim,v noci ano.spime oddelene,pac přitel desne chrape a ja se vazne nevyspim,na operaci nechce.samozrejme tim jak neni vecne doma,spime kazdy zvlast a kluka moc nevidi tudiz k nemu nema tak blizko,zacina mi to vsechno vadit..nespime spolu a to pritel nese uplne nejhur,takze je mi to vycitano a ja uz jsem toho vseho jaksi preplnena a nekdy mam chut utect nekam hodne daleko kde budu sama s malym.na sex chut nemam,ale jednou za cas se „prekonam“ 
je to ted mezi nami takovy nijaky,nedokazeme spolu uz ani normalne mluvit,hned to bereme jako utok a me je z toho smutno..vim,že je chyba hlavne ve me,ale co mam delat??holky,do me..jen mi dejte ,treba me to probere.. 