Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Tvl, ze by ji vrznul do utulku a tam do konce zivota koukala pres mrize?
Ja nikdy nepochopim, proc maji lidi tendenci zbavovat se zvirat. Pokud se zviratum clovek venuje, uz ted to zvire chape, ze brzy prijde zmena a vsichni psi umi pochopit, kde je misto ve smecce, kdyz mu to panicek vysvetli.
Sestra ma kousaveho jorksira, ktery nesnasi deti a kdyz se narodil malicky, tak vedle nej neustale sedela a hlidala, aby na nej nesahnul nekdo cizi, v zivote si k nemu nic nedovolila
My máme taky staforda. Je „manželův“, takže já v něm mám přirozeně důvěru menší. Vy máte výhodu v tom, že máte fenku a je s vámi v bytě. My máme psa na zahradě. Poslouchá v pohodě, problém je spíš s tím, že je to děsnej buldozer a neví, kdy má zastavit, aby syna nepovalil na zem ![]()
@MaťkaO Něco jiného je věřit a něco jiného vědět. Když pes není zvyklý na dítě, nemůžeš vůbec vědět, natož věřit, že to bude OK.
Manžel měl ještě přede mnou Jack Parson Russell Teriéra. Pes a ještě ke všemu dominantní, nervózní a fixovaný na pána, také zvyklý spát v posteli. Před narozením malého jsme ho naučili spát v pelíšku v ložnici. Pak přišlo mimčo a jak jsem předpokládala, pro psa evidentní kořist. Běhal kolem nás či postýlky jako kolem králíka v kleci. Takže pejsek putoval i s pelíškem na předsíň. Když začal malý lézt, nic se nezměnilo, tak pejsek putoval na chodbu. Dodnes malého nesnáší a dodnes bych je nenechala pohromadě bez dozoru, přestože má pes „jen“ 9 kg. O neustálých nervech z hlídání nemusím ani hovořit. Ono i bez toho psa máš s hlídáním mimča starostí dost.
Co se týká fen, znám z vyprávění příběh kdy fena německého ovčáka „došla“ pro plačíčí mimino do kočárku. Měla ho údajně chtít utišit ne zabít, ale zabila.
Tvuj pritel to moc hroti. A pokud ti to rekl tak, jak jsi psala, tak nevim, nepripada mi to normalni. Jinak se pritel chova jak?
@MaťkaO
Není problém spíš mezi tebou a přítelem? O psa možná vůbec nejde.
Měl by vědět, že pes je pro tebe důležitý a respektovat to.
Na druhou stranu, pokud píšeš, že fenka je rozmazlená, co to znamená?
Nejde o to, že spí v posteli atd., to je fuk. Jde o to, jestli si fenka něco vynucuje nepříjemným chováním, jestli jí v takové situaci vždy vyhovíš. Např. ty jíš a ona tak dlouho štěká, až jí dáš. Nebo - ty si s někým povídáš a jí se to nelíbí, tak s tím přestaneš. Pokud by to tak bylo, byl by to do budoucna s miminkem opravdu velký problém a měla bys s tím něco začít dělat už teď.
Jak já se těšila, že moje mimčo bude vyrůstat ve společnosti našich dvou psů… Bohužel jeden zemřel během mého těhotenství a druhého jsme vezli na vet. pohotovost druhý den po příchodu z porodnice, domů se už nevrátil. Takže pro přístup tvého přítele nemám moc pochopení, mírně řečeno. Pořizovali jste si ji společně, nebo jsi ji měla dřív, než jste se seznámili? Má ji rád, nebo ji celou dobu pouze toleruje?
@MaťkaO píše:
Myslim ze slovama najdi nekoho kdo si ji vezme a nebo pokud pujdes rodit a bude tady tak az se vratis uz ji tu nenajdes nemyslel ale spala jinde
No ty jo, tohle ti fakt řekl?
Osobně bych pryč dala jeho. Člověku, který je schopný něčím takovým vyhrožovat bez ohledu na mě, bych nemohla důvěřovat natolik, abych s ním mohla žít natož vychovávat dítě. Takhle se nechová partner. Vy jste tohle téma neřešili, než jsi otěhotněla? Nebo to bylo neplánované?
Jinak já taky nevidím důvod dávat psa pryč. Taky jsme měli dřív psa než dítě (je fakt, že jsme si ho pořizovali společně a už v té době počítali s tím, že dítě bude brzo následovat), jsou bezva kamarádi, pes si od dcery (momentálně dva a půl roku) nechá líbit prakticky cokoliv, když byla mimino, hlídal u její postýlky a chodil mi hlásit, že brečí, dcera se s ním dělí o jídlo a shání se po něm, když ho dlouho nevidí. Pes s námi spí normálně v ložnici (ve svém pelechu teda, do postele nesmí), přes den se válí na gauči…
Být tebou, řešila bych včas tu rozmazlenost, jak říkáš - aby fenka věděla, kde je její místo ve smečce a respektovala tebe i tvého partnera jako vůdce. Pokud to tak bude, nebála bych se, mláděti „alfa páru“ neublíží. Pozor ale, jak tu výchovu pojmeš, abys nenadělala víc škody než užitku. Ukázat psovi jeho místo ve smečce neznamená zavřít ho do chodby ani ho za každý prohřešek pokládat na záda (jako že určitě i takové rady dostaneš, pokud budeš řešit, jak na to).
@MaťkaO Sice nemáme staforda, ale vořecha, taky fenku a k miminu je skvělá. Naopak bych řekla, že mi i pomohla, protože když jsem potřebovala od mimča odběhnout, tak byla u něj, tulila se k němu, když začal plakat, tak mě běžela upozornit. Malý možná i díky ní začal brzo lézt, protože se k ní chtěl dostat. Teď, jak je větší, tak se díky tomu nebojí ostatních zvířat. Fenku jsme nikdy v ničem neomezovali, spí s námi v posteli i teď, nemáme s tím problém.
Dávat psa pryč jen z principu je podle mě nesmysl, naopak bych psa k dítěti spíš doporučila, pokud vím, že na to má povahu a s dětmi se snese.
@MaťkaO píše:
Myslim ze slovamanajdi nekoho kdo si ji vezme a nebo pokud pujdes rodit a bude tady tak az se vratis uz ji tu nenajdes nemyslel ale spala jinde
No, jestli s tebou jedná takovým způsobem, tak potěš koště ![]()
@MaťkaO píše:
Myslim ze slovama najdi nekoho kdo si ji vezme a nebo pokud pujdes rodit a bude tady tak az se vratis uz ji tu nenajdes nemyslel ale spala jinde
co si mu na to řekla???
! tak mě kdyby tohle řekl manžel tak bych mu asi hodně rychle spakovala těhotná/ netěhotná… je aspoň pěkně vidět jak se rád „zbavuje problémů“ namísto aby je řešil… tohle nepochopím. ![]()
@B.O.K. Team píše:
@MaťkaOco si mu na to řekla???! tak mě kdyby tohle řekl manžel tak bych mu asi hodně rychle spakovala těhotná/ netěhotná… je aspoň pěkně vidět jak se rád „zbavuje problémů“ namísto aby je řešil… tohle nepochopím.
Přesně…Musí vědět, že má psa ráda, to je citové vydírání
![]()
A vůbec, přítel musí vědět, jak moc ji to ublíží ![]()
@MaťkaO Neblazni nic ji neudela…Hlavne ji nedavej na druhou kolej aby se pro ni nic nezmenilo.
Taky byl u nás pes dříve než děti. Když se narodila dcera, měl téměř 4 roky. Velmi rychle pochopil, kdo to miminko je a že je také členem naší smečky a velmi rychle ho přijal. U druhého už to bylo automatické a miminko ho nepřekvapilo
. Náš pes děti miluje, pro děti je skvělé, že se od malinka naučí žít se zvířetem, umí se chovat ke zvířatům a znají jejich potřeby a chování. Hlavně syn hafana zbožňuje a ačkoliv je synovi teprve 6 let, pes ho poslouchá a užívá si přízně, kterou mu děti projevují. Mnohokrát jsem byla svědkem, kdy děti chránil - třeba i před jinými psy. Když spaly ještě v postýlkách, lehával u nich na zemi a hlídal je. Teď se spíš bojím toho, jak budou děti smutné, až hafan zemře, je mu 13,5 roků a vím, že hlavně syn to ponese hodně těžce, jsou to parťáci ![]()
a dítě když bude chtít do postele, tak bude mít smůlu, protože tam bude pes? Nebo budeš riskovat, že pes v noci dítěti omylem něco udělá?