Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Plácnutí přes ručičku
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
22.6.15 08:03
@Rozárka78 píše:
Dnes se mi přihodila situace, kterou nemůžu dostat z hlavy, byť jde možná o malichernost. Švagrová chvíli hlídala mého téměř 11 měsíčního syna a když mi ho vracela, prohlásila, že ho musela plácnout přes ruku, protože jí škrábal. V ten moment jsem se nezmohla na nic, zůstala jsem štronzo. Jednak si myslím, že ji ani škrábat nechtěl, doma nic takového nezkoušel, spíš si chtěl hrát (rád mě třeba chytá za nos) a u toho ji možná poškrábal - rozhodně si nemyslím, že v tom byl záměr (to snad ani 11 měsíční dítě nedokáže). Za druhé si myslím, že šlo situaci řešit jinak, syn je docela rozumný, zatím jsem se s ním byla schopná na všem „domluvit“. On je i docela lítostivý, když dělá něco co nemá, stačí se přísně podívat a důrazně říct NE a on už natahuje na brek. Nelíbí se mi, že ho uhodila, i když jen symbolicky přes ruku, jsem si jistá že ne nijak moc. Nejsem žádný liberální rodič, ale ani nechci, aby se moje dítě učilo řešit situace na fyzické úrovni. Plácnutí má možná opodstatnění tam, kde může jít o zdraví a na somluvu dítě neslyší. Ale takhle? Kde je logika v tom „nechci abys mi ubližoval, proto ti teď ublížím“? Je pravda, že mám na švagrovou trochu pifku, např. odnáší syna pryč ode mně, i když on nechce a pláče, se slovy „nech JI chvíli na pokoji“… Říkala jsem o dnešní příhodě příteli, který obvykle stojí na mojí straně, ale prý v tom nevidí nic hrozného. Tak nevím, jestli jsem opravdu jen přecitlivělá nebo jsem ze situace špatná oprávněně. Co si o tom myslíte?
Nedočítám.
Mám 10m chlapečka a všechno se ve mně sevře, když si představím, že by ho kdokoli plácnul. Jo, tahá za vlasy, sahá na obličej, občas škrábne, chce škubat kytky, já nevím co. Řešíme to tím, že mu dáme ruku pryč a řekneme ne, důrazně, bez zvýšení hlasu, chápe to. Vtipný je okamžik, kdy se úplně třepe nad kytkou a ví, že ji nemá trhat a nesáhne na ni. Je centimetr od ní a nedotkne se. 
Pro mě nejsi nijak radikální ani úzkostlivá, osobně nechápu, že si někdo dovolí vztáhnout ruku na cizí dítě.
Ano, každý má jiný styl výchovy, ale ať ho tedy praktikuje na svých dětech.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.6.15 08:39
@Virginia píše:
Nedočítám.
Mám 10m chlapečka a všechno se ve mně sevře, když si představím, že by ho kdokoli plácnul. Jo, tahá za vlasy, sahá na obličej, občas škrábne, chce škubat kytky, já nevím co. Řešíme to tím, že mu dáme ruku pryč a řekneme ne, důrazně, bez zvýšení hlasu, chápe to. Vtipný je okamžik, kdy se úplně třepe nad kytkou a ví, že ji nemá trhat a nesáhne na ni. Je centimetr od ní a nedotkne se.
Pro mě nejsi nijak radikální ani úzkostlivá, osobně nechápu, že si někdo dovolí vztáhnout ruku na cizí dítě.
Ano, každý má jiný styl výchovy, ale ať ho tedy praktikuje na svých dětech.
Pro mě je třeba švagrová na stejné úrovni jako babičky atd. A pokud na místě nejsem já (v té situaci bych to měla řešit pochopitelná já), chápu, že každej má svoje vlastní výchovný metody. Plácnutí přes ruku mi nepřijde jako konec světa (i když sama se snažím to nedělat) a dovedu si představit situaci, kdy člověku ta ruka prostě vylítne, aniž by pořádně chtěl… 
Nedělám si iluze, že když pojedou kluci na týden k babičce, bude ona bezezbytku dodržovat moje výchovný metody. Pokud bych nechtěla, aby se na dítěti „výchovně angažoval“ někdo jinej, prostě bych ho hlídat nenechávala… A taky naši kluci byli do určité doby hlídaní minimálně…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
brko
22.6.15 08:50
@Virginia píše:
Vtipný je okamžik, kdy se úplně třepe nad kytkou a ví, že ji nemá trhat a nesáhne na ni. Je centimetr od ní a nedotkne se.
Pro mě nejsi nijak radikální ani úzkostlivá, osobně nechápu, že si někdo dovolí vztáhnout ruku na cizí dítě.
Ano, každý má jiný styl výchovy, ale ať ho tedy praktikuje na svých dětech.
to znám naše malá zas stojí u „zakázané“ skříně a vždycky naznačí otvírání, milimetr před tím, než se skříně dotkne, ucukne a řekne měkce „ne, mmmmmm ne!“ 
- Citovat
- Upravit
22.6.15 09:19
@kate02 píše:
Pro mě je třeba švagrová na stejné úrovni jako babičky atd. A pokud na místě nejsem já (v té situaci bych to měla řešit pochopitelná já), chápu, že každej má svoje vlastní výchovný metody. Plácnutí přes ruku mi nepřijde jako konec světa (i když sama se snažím to nedělat) a dovedu si představit situaci, kdy člověku ta ruka prostě vylítne, aniž by pořádně chtěl…
Tady je asi rozdíl pohledů, já prostě děti nebiju, a neberu ani: vylítne ruka, neví ani jak. Mé děti se nebijí a nebude je bít ani nikdo jiný a je asi těžko sdělitelný pocit rodiče, který děti nebije, a někdo jiný na něj vztáhne ruku. U nás to všichni vědí, že děti nebiju, tchýně taky není ta, která uhodí, má máma též ne. Nevím, jak to zakončit. Není to konec světa, ale pro mě je opravdu šílený pomyslet na to, že někdo uhodí 10m dítě. Jsou věci, které se prostě nedělají, neškubu v parku lekníny, neházím vajgly na zem, nebiju děti.
Jo, svět se nezboří ani při jednom, jasně, ale svět je bez toho tak nějak hezčí.
Jinak mám tři starší děti (19,15,11) a je jasný, že nebyly stále doma a že byly i pod výchovným působením tet, babiček, známých.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.6.15 09:56
@Iv85 píše:
tak třeba zagoogli:
http://www.babyweb.cz/…ata-vztekaji
hned první věta píše, že nektěré to umí dokonce OD TŘECH MESICU!
Ja myslela, ze natvrdli jsou ti, co reagovali na tebe a ono i ty
Pritom v tom prvnim prispevku jsi to psala dobre.
Opravdu se v tom clanku pise o NASCHVALECH? nebo VZTEKANI ctyrmesicnich?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.6.15 11:04
Když nad tím přemýšlím, tak mi by mnohem víc vadilo to odnášení plačícího dítěte. Když si představím, že by se o tohle pokusil někdo s naší nejmladší, když je zrovna něčím rozhozená a brečí, tak by od ní schytal taky pár štípanců, škrábanců a zatahanců za vlasy + pěkný hysterák. Nedělala bych z toho, co se stalo kovbojku, ale tohle braní děcka bych si teda ohlídala. Některé děti jsou ochotné a rády s jinými od malička, některé to snášejí blbě a je třeba na ně pomaleji, ne hrr teta tě vezme mamce když řveš 
To je pak ještě horší. U nás je v tomhle v dětech velký rozdíl, co jedno přešlo s klidem, to druhé pořádně rozhodilo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.6.15 12:05
Já jsem taky spíš na straně, že bych to neřešila.. Teda, jenom bych řekla, že neplácám, ale nedělala bych z toho nějaké drama..
Moje máma mi taky občas plácne dítě po ruce od roka, ale neni to takové to plesk, ale je to takové jakoby odsunutí, nikdy mě to nenapadlo extra řešit, i když neplácám..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.6.15 12:17
Nedočítám, ale neplácala bych, tedy nenechala bych. Dítě z toho nemá rozum a velmi rychle by se mohlo stát, že si to v hlavičce přebere podle sebe a může se stát, že až budete dělat něco co ono nebude chtít, tak vám plácne taky…protože „tak se to prostě dělá“ a začne kolotoč plácání 
Takže bych byla asi taky lehce naštvaná, ale asi pro jednou bych to neřešila, ale švagrové vysvětlila, že si to nepřeji, kor když poslechne na důrazné ne
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.6.15 13:06
Presne jak pise @Dadys Bojim se, aby si to neprebral tak, ze zacne placat, kdyz se mu neco nebude libit. Jasne ze jednou se asi nic nestane…
Jinak s tim odchazenim s placicim ditetem. Jednou jsem ji ho vzala prave kvuli placi a hned jsem si vyslechla, ze je mamanek a kdesi cosi. Rikala jsem si prave, jestli teda nejsem prilis ouzkostliva, ale koukam, ze asi ne, kfypz vidim vase nazory. O to vice me mrzi, ze jsem tomu nezabranila. Ted se to nastesti uz nedeje, presla prvni vlna separacni uzkosti, ale jsem uz presvedcena, ze kdyby se to jeste jednou opakovalo, nebudu si pripadat jako histerka, kdyz zasahnu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.6.15 13:39
@Rozárka78 píše:
@MarleyMarley Taky mi jde primarne o spokojene dite, proto z toho mam ted vycitky, ze jsem tomu nedokazala zabranit…
Vycitky nemej. Za prve uz se to stejne neda vratit a za druhe, tyhle malicky deti si to nastesti tolik nepamatujou a navic ho urcite neplacla nejak moc. On z toho trauma nema, neboj. Spis bych si davala pozor, abych se tomu vyhnula i priste.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.6.15 14:08
Nauč se švagrový říkat věci narovinu. Před ní jsi zakřiknutá a tady vymýšlíš hrůzný teorie a vytváříš zbytečný problémy tam, kde by vůbec nemusely být, kdybys naživo normálně komunikovala. Tak dostal po ruce, na to neumře. Jestli ti to vadí, nenech si dítě brát. Do budoucna tě stejně čeká nějaká domluva, protože dítě poroste, začne pobíhat, pořvávat, na všechno sahat. Buď si ho pak budeš s opičí láskou hlídat, jak pokládek, pak se ale o něj budeš třeba na návštěvách starat sama, protože komu by stálo za to hlídat tvé dítě a být pod ostřížím dohledem, jestli brouček náhodou nedostane po ruce? Nebo vrazíš dítě do společnosti všech, tu babička utře nos a nakrmí, aby ses sama najedla v klidu, tu děda podrncá na kolenou nebo vezme na starosti, když si jdeš odskočit. Pak zas musíš respektovat i odlišnou výchovu, kdy příbuzný vysvětlí třikrát, že na čudlík se nesahá, počtvrté holt plesk přes ruku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.6.15 14:32
@MarleyMarley píše:
Vycitky nemej. Za prve uz se to stejne neda vratit a za druhe, tyhle malicky deti si to nastesti tolik nepamatujou a navic ho urcite neplacla nejak moc. On z toho trauma nema, neboj. Spis bych si davala pozor, abych se tomu vyhnula i priste.
Děkuju… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.6.15 14:35
@zuzouš Problém je určitě v komunikaci z mojí strany, neměla jsem to dopustit a říct to švagrové na rovinu, souhlasím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.6.15 20:36
@Rozárka78 píše:
Ani já tomu nerozumím. Fakt to takhle zní blbě, když to čtu. Vlastně se jí tak trochu bojím, když nad tím přemýšlím… je to složitější… tobě se nikdy nestalo, že jsi neuměla v některých situacích adekvátně reagovat?
Já to chápu, některým lidem se hůř oponuje, nebo i jim říct „tohle nedělej“ je těžší než jiným. Obzvlášť pokud člověk není od rány, ono tady na netu se to vždycky dobře radí .
Ale asi jí příště budeš muset říct, slušně, ale nějak nekompromisně, že děti neplácáte a že si to nepřeješ, aby to kdokoliv jiný dělal. Kdyby se něco dělo, tak ať ti dítě donese a ty si ho nějak umravníš.
Ale třeba můžeš čekat i to, že jí to nepůjde pod nos, protože ji tím nepřímo naznačíš, že to „dělá špatně“ a to někteří těžko nesou, když někdo něco dělá jinak než oni, obzvlášť ve výchově. Tak se třeba připrav na nějaké poznámky, neb řeči, ale třeba to proběhne v pohodě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.6.15 21:34
@ospalámyš Jsem ráda, že to někdo chápe, fakt už jsem si přišla jako de.bil Napsala jsi to přesně. Právě jedním z důvodů proč nechci jít do konfrontace je to, že čekám spoustu řečí kolem, ona dokáže pěkně seknout a ranit, to už vím z předešlé vlastní zkušenosti… no ale holt se nedá nic dělat, zatnu zuby…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
