Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
já jsem mu to také řekla, že ho miluju a on mě také… beru tyhle věci tak vážně… Momentálně mám ten divnej pocit podezíravosti, ač jsme byli dnes spolu s dětma na procházce a vše bylo perfektní, věnoval se dětem… Já jsem fakt asi divná, vyžaduju aby mi chlap neustále říkal, že mě má rád, že mě miluje, musím se neustále usvědčovat… o tom, že to tak je… znáte to ? Co s tím děláte ? Jak z toho ven ? Ten nevysvětlitelný pocit, mám dojet že se přenáší na toho druhého a pak je prostě konec vztahu… ach jo… něco si přivolávám… ![]()
Vykašli se na to, Elo…pro chlapy jsou atraktivnější ženské, co jsou nad věcí a nezkuhrají kvůli lásce.Ta se musí cítit, ne o ní mluvit!
Musíš pro něj být žádoucí, smyslná, a tak nejistá!
Pak se do Tebe bezhlavě zamiluje a bude žadonit on!
Stačí pár týdnů, neboj…ale musíš se krotit!
Jakmile chlap vidí, že Tě má totálně otočenou kolem psrtu, tak má pocit, že už se víc nemusí snažit
Ztratí zájem.
Takže má rada zní - buď pro něj dál smyslná, užívej si sex s ním a společné chvíle, ale nevis mu na krku, na každém jeho slově!
Snaž se od něj trochu odprostit a být nezávislá!
Vem to podle sebe, vždycky chceme a toužíme víc po tom, co nemůžeme mít nebo máme na dosah, ale pořád to není naše (bavím se obecně!)
![]()
Buď pro něj dostupná, ale jen když chceš ty…pak ti bude zobat z ruky!
Hodně štěstí!
Anonymní :… někdy prostě jsem nad věcí a někdy ne, to jsou prostě ty nevysvětlitelný stavy… ![]()
Možná ti někdo ublížil, zranil tě, že jsi teď tak nejistá?Nebo to může pramenit i z dětství, jaký máš vztah se svým otcem?
Sem tam možná každého něco napadne, ale asi by ses neměla kvůli tomu až tak trápit.
Zkus se přes tyhle stavy přenést, když cítíš, že na tebe přichází, tak se na ně připrav, zkus postupně zahánět tyhle myšlenky.
Jestli to máš často (jak často vlastně?), tak to asi chlapa opravdu unavuje
!
Promluv si s ním, upřímně mu řekni, že máš občas tyhle stavy, myšlenky.Třeba tě pochopí a příště, až to na tebe přijde, tak na to budete připraveni oba a zkuste to vzít z druhého konce - neřešit, ale udělat si z toho srandu!
Nevím, jestli mi rozumíš
?
se svým otcem mám právě špatný zkušenosti, nesnáším ho… je to hajzl…týrá celý život matku… celou rodinu postupně… je despotickej… a tenhle kluk, kterýho já miluju je zlatíčko a je na mě moc hodný… nejmilejší…a proto se bojím že ho ztratím…mou třeba nejistotou nebo je to možná tím, že si nevěřím… ale každopádně máš pravdu v tom, že soběstačnost samostatnost ta se hodí vždycky - jinak řečeno tvými slovy…
omlouvám se, píši takdy pod pseudonymi, aby mě tu přítel nevyhmátl… je to takovej fízl… tak sorry holky a díky za pochopení… jsem i Ela 88
Naty01 píše:tak zlatíčko nejmilejší nebi takovej fízl?
Ano, taky jsem se zarazila
![]()
Ahoj Elo,jak já ti rozumím.Já jsem zatím v manželství,ale jak dlouho,to nevím. A tenhle pocit podezíravosti znám až moc dobře. Bohužel jsem ho měla hned od začátku vztahu.Prostě jsem ho podezírala, že mě třerba nemá tolik rád, i když mi to dokazoval často,že mě miluje,pak jsem měla podezření na to, že má „určitě“ někde někoho jinýho atd…nakonec se to ukázalo jako špatný podezření - aspoň on to tak vždycky tvrdil..Takže si řekni,že tvá „intuice“ ti selhává a že je vše v pořádku.Klidně mu o tom řekni,ať se pak on chudák neplácá v nějakých pochybnostech.To je pak začarovaný kruh…
Jo a jak jsi to zvládala sama s dětma?
Děkuji za vaše názory, holky já jsem asi fakt praštěná, když se zamiluju… je fakt že tento stav netrvá dlouho, i když zase je fakt, že si tím každý nový vztah projít..
Já si třeba přečtu od něj sms, dneska mi např. napsal že si umí představit absolutní štěstí s mejma dětma a se mnou, že moje děti jsou fakt dost kouzelný a hlavně maj moc krásnou maminku…
No a když si tuhle zprávu přečtu, tak mám z ní jednou radost a když si ji přečtu podruhý tak zas v tom hledám jak se z toho chce vyvlíknout, že je neutrální, že mě chce jenom potěšit, když jsem zůstala sama a tak.. já se z toho zbláááázním ![]()
Jinak s dětma zvládám, protože bydlíme u babičky a hodně mi pomáhá.. jinak nevím, ale scháním si bydlení sama… možná sama.. ještě uvidím jak se dohodnu nebo ne s tím novým mužem.. ![]()
ahojky já to mám taky, můj bývalý přítel mě kdysi podvedl a zapíral to stašně vehementně že by mu to člověk snad i uvěřil, a přiom já jsem měla důkaz, a od té doby chlapům nevěřím, žít s neústalým pocitem nedůvěry a podezíráníje pro mě něco strašného, uvnitř sebe se pořád užírám, někdy už úplně vymýšlím neskutečné historky aby ho snad měla proč podezírat, samozřejmě že nahlas neřeknu nic, je to můj manžel a hodně bych ranilo kdybych mu řekla co cítím, ale naučila jsem se na to povznést, a prostě ty paranoidní myšlenky vytěsnit z hlavy, už pár měsíců to docela funguje-)
Ráda bych se Vás všech zeptala na jednu věc, jestli máte taky ten pocit…Vše se to točí kolem vztahu s muži… začínáte nový vztah je vše krásný a najednou po měsíci přijde na mě takový vnitřní pocit neklidu.. a vše je v háji a myslím si, že za to můžu já, že jsem třeba jenom podezíravá… Ten vnitřní neklidný pocit vychází ani nevím z čeho… najednou mám pocit, že mě ten muž mě nemá rád, z ničeho nic… ale nemám žádné indicie, že by mě nechtěl… nevím co to je… jsem zamilovaná a mám prostě jenom strach že o něj příjdu… ? Já bych to snad tolik ani neřešila, ale zůstala jsem sama se dvěma dětma a toho muže prostě já potřebuju…