Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj maminky,
mému synovi byly v lednu dva roky a jelikož se nám narodí začátkem července druhé miminko, rozhodli jsme se, že půjde syn do velké postele - konkrétně palandy (dolů samozřejmě). Prý se to má udělat za včasu, aby starší dítě nežárlilo na nového sourozence, že mu „vzal“ postýlku.
Jenže malý ji odmítá, pláče a jednoduše z postele odchází. Nechci si ho naučit, abych u něj seděla než usne, to už jsem jednou zažila, když nechtěl usínat v postýlce sám a trvalo nám, než se to odnaučil.
Zajímá mě, zda jste to nějaká zažila a jak jste to řešily??
Já to nijak nehrotila, každej večer jsem se ptala, do který postele chce jít spát, nejprve si vybíral svoji malou, pak si vlez do malé, ale během čtení pohádky přelezl do velké, až nakonec chodil spát do velké. Chvíli to trvalo, ale povedlo se a malý si to nakonec rozhodl sám, což je asi nejlepší.
Taky jsme měli stím měli problém,malý spal ještě skoro ve 3 letech v postýlce,a když už jsem byla v 8.měsíci musel se to naučit.Nechtěl tam být,ale když utíkal dostal přes zadek a za dva dny byl klid a spí tam dodnes bez problémů.A že mu v postýlce teď spí miminko tak na to říká,že ji to jen půjčí ![]()
Ahoj:-),
protože máme malý byt,dětskou postýlku jsme prostě složili a odnesli do sklepa se slovy'ta je pro miminka,ty už jsi velkej kluk,budeš spinkat ve velký posteli'. Chvíli ji hledal,ale dole na palandě se mu líbí,má tam všechny plyšáky a malé světlo,aby se nebál:-). Chce to asi čas…
Já jsem dcerku dávala do velké postele až ve dvou a půl letech a to taky z toho důvodu, že na mě byla (a stále je hodně fixovaná). Každou noc se při probuzení ujišťovala, že jsem vedle ní a pro jistotu mě občas přes postýlku ještě držela za ruku, abych jí neutekla:-) Taky vyžadovala, abych s ní byla než usne, na což si zvykla a bylo to hrozný. Jakmile jsem se vzdálila už spustila srdceryvný nářek. Když jsem se pevně rozhodla, že takhle už to dále nejde, začala jsem jí připravovat na to, že půjde spát do svého pokoje. Každý den jsme mluvili o tom, že bude mít krásnou velkou postel, že půjdeme koupit povlečení na peřinu a že tam bude mít svoje hračky a taky kobereček u postýlky,… Tak jsme jí postupně vypěstovali velkou radost a těšení se na svoji postýlku. A když se konečeně dočkala a pokojíček byl hotov, s nadšením tam vlezla a od té doby tam spí (a nikoho tam nepustí:-). Tak přeju hodně úspěchů!
My jsme malou potřebovali přemístit do velké postele ze stejného důvodu - měl se jí narodit bráška. Jsou přesně dva roky od sebe. Malé bylo asi 20 měsíců, kdy jsme jí udělali nový pokojíček s novou velkou postelí. Byla z něj nadšená. Nejdřív jsme před spaním četli pohádky, pak zhasnout, pomodlit a spát. Nikdy to zpočátku nebylo bez pláče, ale tady se víc jak kde jinde vyplatí být důsledný a neustupovat dítěti. Prostě jednou se rozhodlo, že bude ve velké posteli, tak žádné ústupky, jinak to bude s pláčem každý večer. Později si chtěla číst pohádky sama, tak jsem ji nechala s knížkou samotnou a přišla jsem po chvíli jen zhasnout. Dneska si vleze do postele, zhasneme, pomodlíme a odejdu. Bez pláče a nervů. Sice si je schopná ještě i dvě hodiny vykládat, ale už je tma a usne sama.
Chce to zpočátku mít pevné nervy a hlavně neustupovat!!!! (Což ostatně platí celkově ve výchově
)
To zvládnete! ![]()
U nás to bylo tak, že jsme nejdřív přesunuli Klárku i s postýlkou do vlastního pokoje, to jí bylo 11 měsíců. cca po roce jsme jí koupili palandu. Klárka ji s nái vybírala, vybrala si povlečení a celkově se hodně těšila. takže u nás byl přechod v pohodě, protože jsme ji zapojili do příprav a nechali ji rozhodovat o tom, jaká postel bude. zkusila bych to tímto způsobem a ještě bych taky vyzkoušela nechat v pokoji svíti tdětské světýlko nebo lampičku - klárce dodnes svítí obyč lampička, kde máme LED žárovku (kvůli spotřebě, protože lampička svítí celou noc).
a nebo zkuste ten kout pod palandou společně vyzdobit samolepícíma dekoracema, které si sám vybere. určitě to půjde.
holky davaly jste k velke poszteli zabranu? studuji tu diskusi, ceka nas to tak za pul roku. ame ale postylky dve, tak je moznost mu tu malou nechat dele…
Malej je ve svém pokojíčku od půl roku, s tím jsme problém neměli, asi byl ještě malý, aby si uvědomoval, že je pryč od maminky…
No asi to bude trvat, jak tak čtu, taky jsem přemýšlela, že ho dám zpátky do postýlky, ale co bych tím vyřešila, akorát bych si to zkomplikovala.
Malej usíná s pootevřenými dveřmi a svítí se na chodbě, v tom to asi taky nebude. Asi se prostě cítil bezpečněji v té malé postýlce, a teď má kolem sebe hodně prostoru, tak to zkusím vyřešit plyšáky.
Každopádně děkuju za nápady ![]()
S tou zábranou..... zkusili jsme to bez ní, ale bojím se aby nepadal, protože co on v posteli vyvádí. A i ti plyšáci by mu padali.
Dneska si manžel nechal udělat na pile prko a zábrana se udělá. Bude to vypadat nějak takto http://www.drevosvet.cz/…petr-bis.jpg
My jsme malého přestěhovali do vlastního pokojíčku cca ve 20 měsících, předtím spal s námi v ložnici ve vlastní postýlce. V pokojíčku má větší postel se zábranou, společně jsme kupovali povlečení, s tátou postel sešroubovali, smontovali i ostatní nábytek (Ikea
), sám si tam přestěhoval hračky, co měl předtím po celém bytě. Fakt se těšil, pořád hlásil, že „to bude Ondy kopojíček, to je moje, velkej kluk sem, maminko“
![]()
První noci jsme se báli, ale prostě si šel večer lehnout tam, dobrou noc, pusu, a nic… My jsme skoro nešli spát, pořád jsme čekali, kdy za námi přijde, kdy začne brečet, … A je úplně v pohodě, jen si před každým spaním vybere jednu hračku, která sedí na pelesti a dívá se, jak Ondra spí
.
Malou postýlku jsme hned den po přestěhování rozšroubovali a je strčená u nás pod postelí s tím, že čeká na miminko, stejně jako kočárek na skříni
.
Misula.vdf píše:
S tou zábranou..... zkusili jsme to bez ní, ale bojím se aby nepadal, protože co on v posteli vyvádí. A i ti plyšáci by mu padali.
Dneska si manžel nechal udělat na pile prko a zábrana se udělá. Bude to vypadat nějak takto http://www.drevosvet.cz/…petr-bis.jpg
Bez zábrany bych to neriskla, na dovolené byl schopný nás vytlačit a pak ještě spadnout z postele 180×200
. Kromě toho by mu padala i peřina a plyšáci ![]()
Postýlka je nízká, v pokojíčku má koberec, nic by se mu nestalo, ale myslím, že by se lekl a řval, pak bych se bála, že tam nebude chtít zpátky…
Bumbinko, pravda, dneska už bude spát se zábranou. On vypráví, jak je jeho stará postýlka připravená pro miminko a tahle je jeho, ale jak dojde na spaní, asi si to rozmyslí ![]()
Misula.vdf píše:
Bumbinko, pravda, dneska už bude spát se zábranou. On vypráví, jak je jeho stará postýlka připravená pro miminko a tahle je jeho, ale jak dojde na spaní, asi si to rozmyslí
Neboj, on to zvládne ![]()
Možná by taky pomohlo, aby si sám vybral nějakou hračku na noc, která ho bude „hlídat“. Ondra teda nechce hlídat, to ho nikdy asi ani nenapadlo, spí odmala potmě, za zavřenými dveřmi. Ale chce, aby se na něj hračka „dívala“. Většinou je to postavička z dupla, jeho milovaná „pani ze zojo se bude dívat, onda spí“. Ale někdy je to auto, časopis, plyšák, … Mám pocit, že si přijde důležitý, když o svém spaní sám trochu „rozhoduje“ ![]()
Bumbinko, on má svého miláčka plyšáka, nedá bez něj ani ránu, ale ani tak není zatím spokojený