Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Capelucia píše:
Mě to tedy obdivuhodné nepřije. Spíš mě pořád udivuje, s čím vším jsou i schopné ženy ochotné souhlasit a ještě v tomhle toxickém prostředí drží děti.Ty děti takový magor poznamená hodně. Radši bych jedla samou rýži než tohle udělat svému dítěti. Chudáci dcerky. Zakladatelka jenom může doufat, že se dcerky vzbouří, utečou z domu tak brzy jak to půjde a neudělají si děti se stejným magorem.
No víš, ono to prave člověku dlouho nepřijde, protože se ty detaily nabaluji postupně. Uvědomila jsem si to až s dětmi. Nejde o to, co budeme jíst. Jde o čas, kterého mám zatím málo a děti malé. Nemohou být doma věčně samy, abych vše uzivila. Navíc bych je teď vytáhla z baráku, kde mají vše. A vůči nim on se zlepšil - pár věcí jsem mu řekla, co jeho reakce dětem můžou způsobit. Zhoršuje se to vůči mně. Jsem holt ten, kdo už mu nic nebaští, tak se do mně cíleně trefuje.
@Anonymní píše:
@robínek - děkuji za optání. Vypadá to tak, že se některé věci změnily. Spíše u mně a moje reakce. Nenechám nic bez odpovědi a nic na sobě. Taky se umím trefit přesně, když chci. Jen mně to nebaví. Manžel je pořád stejný, jen si už tak nedovoluje. Ale na vavřínech nespím. Spíš teď přemýšlím, jak dál. Je teď celkem v klidu, ale to se drží. Dnes jsem poprvé po dovolené byla v práci. Fakt dost náročný den. On vzal děti i od sousedů na celodenní výlet, tak je za hrdinu u okolí, jak se stará. Já ho nezajímám, jak jsem se měla. Hned mne zprazil, že jsem dala holce v 18h jogurt, o který si řekla. Že cpu děti jen sladkým- byla jsem doma asi 10 minut v tu chvíli. A taky na mne vytáhl, že ma dítě kaz kvůli mně. Upozorňuji, že starší holka má v 9 letech vůbec první malý kaz. Mladší 6 má jeden na mléčným zubu. Ale za tohle dle něj můžu já- blbě čistím a cpu sladkým. Obojí je blbost, tak jsem mu jen řekla, že to jsem čekala, až tohle vytáhne. A on hned, že už to vytáhl. Chce se hádat asi. A já jen v klidu, že si teda ulevil a může zase pokracovat v činnosti. Něco tam dělal. Zmlknul a šel si po svým. To je jen vzorek jeho akcí. Rypne si, a když ho utřu, nebo odbydu, jde. Jenže o čem to je…Ja děsně závidím všem, co by hned konali a ho vykopli. To tady nejde. On je tu rodák a má tu všechny. Já přestěhovana a nemam tu nikoho. Rodina mi nepomůže v nějakém zázemí. Mám jen mámu a ta je daleko a navíc - te spis pomaham ja. Mám dobrou práci. A tu teď potřebuju - musím ještě něco nasetrit, abych se mohla pohnout dal. Situace kolem ekonomiky ted taky ničemu nepřispívá. Jsem ráda, že můžu psát aspoň sem. Vždycky se ujistim, že nejsem já ta mimo. Ale jemu se v tom určitě žije dobře- za vše špatný můžu já a ostatní je jeho zásluha. Myslím, že tomu fakt i věří.
Vydrž, šetři a jednou to bude dobré, mysli na to, že se ti nesmírně uleví. Teprve až budeš od něj a budeš ušetřena toho neustálého vnitřního napětí a stresu poznáš, jaká je to pohoda.
Já bych se na jeho řeči vykvákla a našla si milence. A byla bych v duchu při manželovi plcích jenom s tím milencem.
@robínek - děkuji za optání. Vypadá to tak, že se některé věci změnily. Spíše u mně a moje reakce. Nenechám nic bez odpovědi a nic na sobě. Taky se umím trefit přesně, když chci. Jen mně to nebaví. Manžel je pořád stejný, jen si už tak nedovoluje. Ale na vavřínech nespím. Spíš teď přemýšlím, jak dál. Je teď celkem v klidu, ale to se drží. Dnes jsem poprvé po dovolené byla v práci. Fakt dost náročný den. On vzal děti i od sousedů na celodenní výlet, tak je za hrdinu u okolí, jak se stará. Já ho nezajímám, jak jsem se měla. Hned mne zprazil, že jsem dala holce v 18h jogurt, o který si řekla. Že cpu děti jen sladkým- byla jsem doma asi 10 minut v tu chvíli. A taky na mne vytáhl, že ma dítě kaz kvůli mně. Upozorňuji, že starší holka má v 9 letech vůbec první malý kaz. Mladší 6 má jeden na mléčným zubu. Ale za tohle dle něj můžu já- blbě čistím a cpu sladkým. Obojí je blbost, tak jsem mu jen řekla, že to jsem čekala, až tohle vytáhne. A on hned, že už to vytáhl. Chce se hádat asi. A já jen v klidu, že si teda ulevil a může zase pokracovat v činnosti. Něco tam dělal. Zmlknul a šel si po svým. To je jen vzorek jeho akcí. Rypne si, a když ho utřu, nebo odbydu, jde. Jenže o čem to je…
Ja děsně závidím všem, co by hned konali a ho vykopli. To tady nejde. On je tu rodák a má tu všechny. Já přestěhovana a nemam tu nikoho. Rodina mi nepomůže v nějakém zázemí. Mám jen mámu a ta je daleko a navíc - te spis pomaham ja. Mám dobrou práci. A tu teď potřebuju - musím ještě něco nasetrit, abych se mohla pohnout dal. Situace kolem ekonomiky ted taky ničemu nepřispívá. Jsem ráda, že můžu psát aspoň sem. Vždycky se ujistim, že nejsem já ta mimo. Ale jemu se v tom určitě žije dobře- za vše špatný můžu já a ostatní je jeho zásluha. Myslím, že tomu fakt i věří.