Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahojky Leni, nejsi náhodou moje ségra před třemi lety?:) Jen vtip, taky byla v takové situaci, jako ty. přítel s dluhy, navíc bez práce, ona v těhotenství chodila vypomáhat do hospody, aby je oba uživila. On navíc hrál automaty, takž se dluhy kupily, půjčoval si od providentu a tak, takže najednou jedna exekuce, druhá, další… Ségra ho milovala, takže s ním zůstala. Teď po dvou letech ho nenávidí, nemůže se ho zbavit a dostat ho z bytu, ptže je tam nahlášený, on už zaplaťpánbůh dluhy nedělá, ptže mu nikdo nepůjčí. Už uvažovala, že ho shodí ze schodů, až půjde nalitej z hospody (už byla opravdu na konci sil).
Jen chci říct, že někdy je lepší být svobodná matka, která se stará jen o sebe a dítě a nemít na krku dalšího „dospělého“, který dělá jen problémy a místo toho, aby se o vás staral, tak se musíš starat ty o něj.
ahoj Leni,
toto je čas, kdy napřed musíš myslet na dítě a podle mě máš správný instinkt. Miminko i ty potřebujete klid a zázemí. Pokud máš možnost být u rodičů co ti pomůžou a podpoří, určitě běž.
Tvůj přítel ať si dá život do pořádku. Otec musí být rodině oporou, ne ji táhnout ke dnu. Nemyslím, že by to nutně znamenalo konec vztahu, jestli je přítel rozumný chlap, vyřídí si své problémy a pak můžete zkusit být klasická rodina. Do té doby budeš mít jistotu, že budeš mít ty i tvé dítě kde bydlet a co jíst.
Držím palce Tereza
Ahoj,
musím souhlasit s holkama. Mám 7mi měsíční mimčo a vím, že penízky jsou pro mimčo důležitý. Myslím, že uvažuješ naprosto rozumně a správně a pokud máš rodiče, kteří by ti pomohli, tak není co řešit. Jen záleží jestli přítele máš nebo nemáš ráda. A pokud on má rád vás, třeba se za dobu odloučení srovná a vrátíte se k sobě. ale přece nejde, abys na rizikovém živila vás dva…
Já také souhlasím s ostatními, myslím si, že klid k miminku je to nejlepší.
Hádky skrze peníze znám, u nás jsou neustále. Nic horšího být nemůže. Já jsem finančně na partnerovi závislá, a na to já nebyla zvyklá nikdy. Řešení jsem našla, vcelku logické, výměna partnerů a nebýt finančně závislá na chlapovi. Chce to čas, ale pro ten klid v rodině mi stojí si na ten pravý čas počkat a věřím, že se dočkám. Hlavně bez hádek skrze prachy. Děti to vnímají už od malinka.
Ahoj
take souhlasim s tim co napsaly holky,jak ty tak i miminko potrebujete hlavne klid a pohodu.
Je sice tezka byt svobodnou maminkou ale nekdy je to tak opravdu lepsi-ver mi znam to z vlastni zkusenosti.
Pokud budes bydlet sama muzes si vyridit pridavky na bydleni a na dite takze zase budes mit trochu vice penez.
Radeji se zbav dalsiho „ditete“ nez te ztahnu do dluhu a problemu se sebou.
Preji hodne stesti
Zdravím holky, moc děkuju za všechny komentáře, všech si cením. Někdy mi přijde, že jsem hysterická, ale asi se ve mě ozývá ten ochranitelký pud, že musím připrvit fajn prostředí pro mimi, ted ten stres fakt stačí. Pořád ještě uvažuju jako jeden, mimčo v bříšku, přijde mi že toho hodně zvládnu, ale až to mimi přijde, tak se asi všechno změní.
Nejsem si ted jistá, jestli něco cítím, poprvé v životě odháním chlapa, a tak strašně se zlobím, že jsem ze sebe překvapená.
Za sladký řeči, že bude všechno dobrý si nic nekoupím, auto nový už vůbec ne..:-( vím, že to neudělal schválně, ale mě to v mé situaci jen stížilo život… aon řešení nemá.
doufám, že bude zase veselo, a snad bude i nějakej chlap, co by bral i chytrou ženskou s malým dítětem, abych nebyla sama roky:-) díky za podporu. Lenka
Ahoj Lenko, přečti si po sobě, co jsi napsala- ale čti to nezavisle, jako by jsi četla poprve situaci někho jineho. Co bys poradila „Lence“? Ja bych ji řekla toto- Leni, vykašli se na něj- když není oporou teď v těhu, jak může být až přijdou první probdělý noci miminka, co když naše úžasná vláda ještě sníží mateřskou? a nebude ti dostačovat ani přivýdělek, co máš teď? a s novorozenětem mít nebudeš a s batoletem tě zaměstná málokdo. Teda pokud nemáš babičku na důchodu, která by hlídala malý. Je spousta chlapů, co jim nedělá problémy zabezpečit rodinu, a když mrkneš na internet- budeš se divit, kolik jich chtějí mladou mamču s dítkem
Nechci tvrdit, že to budeš mít jednoduché. Sama jsem to zažila, ale ten prcek ti dá tolik síli, že ani netušíš a pak bude mnohem líp. Jak tu napsala jedna z holek- než se sebou táhnout „břemeno“ a spadnout do jeho problémů… Raději být sama a uvidíš, že i rodiče-pokud je ta možnost budou pomáhat rádi. U nás to tak bylo- je pravda, že jsem zprvu chtěla být ta hrdá, co nepotřebuje jejich pomoc. Ale Matýsek bylo jejich první vnouče, tak si to vychutnávali, každou chvilku vozili, abych si mohla odpočinout, vyrazit někam s holkama odreagovat se. No a netrvalo dlouho- Maty má 5 měsíců-uteklo to jako voda
a já už mám svého miláčka, který mi snad spadl z oblaků- prostě se stalo, nehledala jsem, nebyla nervozní, že zůstanu „na ocet“ a -osud tomu chtěl. Zaměstnaná miminkem jsem si ani nevšimla, že se kolem mě točí. Je úplně jiný než Matyskuv otec a teď teprve vidím ten rozdíl, jak jsem byla slepá, a jak může být chlap zodpovědnej, pozornej a milující. Držím pěstičky, přeji moc síly a uvidíš že s prckem to zvládneš na 1 a budeš šťastná i bez Chlapa
Zuzi
Zuzko,
kdybych ten článek nepsala já, tak bych věděla přesně co si poradit, a znělo by to hodně podobně tomu, co jsi napsala ty. .....
Moc děkuju za slovíčka, nad vším přemýšlím. Čekala jsem , že mi hodně holke řekne, at bojuju, že to vzdávám moc brzy, ale ty komentáře co tu čtu mi pomáhají si dát dohromady, že to, v čem ted jsem je asi pořádnej průšvih…
Lenka
Lenko, nějakýmu tomu průseru se v životě nevyhne asi nikdo. Ale když mu můžeš předejít, tak je jen dobře. Budeš mít spousty práce a starostí kolem miminka a proč mít ještě jiný starosti, který se tě netýkaj? Kvůli malýmu bys měla bejt v klidu- stres v těhu není dobrej. Psala si že si v poslednim trimestru- takže třeba už na vanoce budeš mit uzlíček v náručí, že?
A to teprv musiš být v klidu, aby bylo dost mlíčka, mimi nebrečelo a ty myslela jen na sebe a na mrně. To je důležitý!!NEJDŮLEŽITĚJŠÍ!! A pokud máš k tomu ještě hlídací babi a dědu, tak není co řešit.
Kdyby jsi cokoliv potřebovala, písni. Ráda poradím. Taky jsem měla takovou vrbu, když jsem řešila vztah a vím, že to hodně moc pomůže. Zuzi
MOc děkuju ZUZI za rady. Je pravda, že některý věci se asi naplánovat nedají, uvidíme jak se bude situace vyvíjet i po tom, co se mimis narodí, co to udělá se mnou, mými prioritami, pocity k němu a celkově se životem. Podle mých zkušeností si člověk něco naplánuje, a pak život všechno otočí nějak jinak:-)
Přítele jsem týden neviděla, takže naše pauza pokračuje, a musím říct že se cítím dobře, v klidu, u rodičů, prostě je mi celkem fajn, že jsem se od toho trochu oprostila… ![]()
Leni, chápu, proč váháš.........ale holky mají pravdu.Pokud ti není oporou teď(kdy jste dva) nebude ani pak(když budete tři!) Raději to řeš teď, s miminkem nebudeš mít zpočátku sílu ani čas…Taky jsme se teď s manželem potáceli na hraně (prostě když se s..re tak se s..re
ale nebylo to jeho vinou a hlavně celou dobu dělal maximum(spíš ještě víc) abychom se z toho dostali!!! a to o tom tvém nepíšeš…Pokud to citově zvládneš se od něj odpoutat a jít k rodičům „napořád“ udělej to.Klidně mu řekni, že má šanci (půl roku, rok…) aby si dal život do pořádku a pokud o vás stojí, tak ať pak přijde…
Ale asi nejlepším rádcem ti bude Zuzka, kdo zažil, víc chápe
Hodně sil a štěstíčka
Leni , radím Ti rychle pryč. Z vlastní zkušenosti, když jsem s maličkým miminkem ještě navíc řešila exekutory a policajty, ty nervy za to opravdu nestáli, vyhodila jsem ho a rozvedla jsem se s ním a bylo to to nejlepší, co jsem v životě mohla udělat. Takový lidé se nemění. Jsme už přes rok samy a v klidu
Pro miminko je nejduležitější maminka co je v klidu a ne ty hádky a chlap k ničemu…
Děkuju holky, dnes mě čeká opět rozhovor, nechala jsem mu čas, tvrdil že potřebuje odjet k rodičům se poradit co bude dělat.. tak uvidím. zaráží mě jak přemýšlí, bere si mobil na splátky,přitom starý v pohodě sloužil, za poslední peníze koupí DVD přehrávač, podotýkám, že už jeden máme… nechci, ani aby měl jméno na zvonku, aby ho eventuelně nenašli a v bytě nevzali co je moje, nemůže si zřídit ani účet, ten by mu okamžitě někdo obstavil, nedovolá se mi, protože nemá na kredit…, tuhle se mě zeptal, kolik je porodné.. jako by nás to nějak splasilo.. ![]()
já tenhle způsob života prostě žít nechci, to je živoření, a mě by to ubíjelo:-( moji rodiče se už ted na něj zlobí, jak to vede..
Asi je fakt, že když je člověk naučený takhle žít, tak se jeho chování nezmění.
Nejhorší je, že mám ted už v sobě pocit, že i kdyby vydělával třeba padesát, že budu radši sama, pustím byt, vystěhuju věci,co jsem tam nakoupila a bude…nevážím is ho jako člověka,nemůžu se spolehnout… uvažuju už nad svým dalším životem jen já a mimi, jen ten finální krok asi nic příjemného nebude… ![]()
Leni, ten finální krok určitě nebude příjemný, ale bude to mnohem přijemnější, než se s tvým přítelem vláčet ještě několik dalších nešťastných let jako s koulí na noze.
Takhle budeš živit sebe a své děťátko- když s ním zůstaneš, tak budeš navíc ještě živit dospělého neschopného chlapa, co dělá jenom dluhy. Pokud máš kam(rodiče), běž a buď ráda, že nejste vzati a že máš možnost začít sama s čistým štítem (co by za to jiné ženské od podobných „dárečků“ daly )
Ahoj,
Co myslíte vy? jsou to jen pocity v těhotenství, nebo problém, co může být ještě větší? Uvítám jakoukoliv radu, Lenka
S přítelem jsem krátce, a dnes jsem těhotná v posledním trimestru. Přítel má finanční problémy, které se začínají stupnovat, exekuční splátky za dluh z minulosti,má problém dát na polovinu nájmu, dlouho hledal práci, dnes ji má, ale špatně placenou. Tvrdí že bude líp, ale moc se to nevyvíjí. Já jsem vždy byla soběstačná, vydělávala a starala se o sebe, ale ted mě děsí, spolehnout se na něj, když za chvíli přijde miminko. Věci na něj jsem pořizovala všechny sama zatím. Minulý týden boural( zaplatpánbuh se mu nic nestalo) s mým autem, přišla jsem o kombík ideální pro miminko a mě.. ted je na vrakovišti. Ještě že pomohou rodiče.Jsem na rizikovém, nicméně chodím do práce, abych měla aspon na ten nájem a šetřím na dobu mateřské, zařizuju pro mimi, přítelovi na to nezbývá, a já se bojím, že ani v budoucnu nebude… mám strach, přemýšlím o tom, že radši budu sama, ale bojím se být svobodná matka, na druhou stranu necítím z přítele žádnou oporu, svým chováním se mi ted vzdálil tak, že už ani nemám pocit že ho miluju,uzavřela jsem se do sebe, nevážím si ho. Prostě přemýšlím nad tím, zda zůstat, bojovat, pracovat aby bylo dost i přes mateřskou, nebo požádat o pomoc rodiče a mít klidný mateřství, i když bez přítele někde jinde.Nikdy mi peníze nepřišly tak moc důležitý, ale s miminkem to bez nich nejde, chlap má přece aspon malinko uživit ropdinu, být oporou, a já tam žádnou nevidím, kromě hezkejch řečí, že všechno bude dobrý, miláčku..