Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Přítelova změna
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
12.11.18 17:56
Neumíte se k sobě chovat…vzájemně. To co popisuješ jsem s partnery nikdy neměla, a po roce vztahu? Už vůbec ne
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.11.18 18:05
Evidentě se k sobě nehodíte. Po tak krátké době máte být zamilovaný a užívat si, vy se jen hádáte. To nemá budoucnost 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.11.18 18:05
Me takto pritelkyne taky zmenila… byval jsem takovy hodny blbecek. Pul roku jsem snasel vsechny jeji hadky, nalady a nechal na sobe i drivi stipat. Pritom jsem vubec nechapal proc se hada. Po tom pul roce se ve me neco zmenilo a uz si to nenechal libit. Kdyz na me zvysila hlas, zvysil jsem ho taky, ikdyz duvod k hadce zase zadny nebyl. Byl to zacatek konce. A byla to zmena nevratna.
Jsem tolerantni, ale nenecham si vse libit.
To co popisujes bych asi prirovnal k pruzine…muzes ji natahovat, ale jak ji jednou pretahnes, tak uz ji do puvodniho tvaru nevratis.
Ale kazdy je jiny, mozna to vse dobre dopadne, ja si to ale nemyslim.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.11.18 18:17
To, ze bydlite s jeho „tchyni“ chapu, ze ho muze srat a dost stresovat. Ja tohle nechapu a nikdy bych takhle nemohl v partnerskem vztahu fungovat.
Nicmene podle toho co pises, to nebude ten hlavni problem a neverim, ze to bude lepsi ani kdyz nebudete u tve mamy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.11.18 19:17
Jste spolu jen rok a už jste se skoro rozešli? Nevidím moc naději, že vám to vydrží popravdě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Dobrý den, potřebovala bych se asi vypovídat a přečíst cizí, nezaujatý názor.
Mám přítele, jsme spolu rok. Ze začátku byl úžasný, zatímco já se chovala jako kravka.. Když jsme se hádali, tak jsem to hodila na něj, hrozně jsem se urážela, za všechno jsme peskovala. Pak jsme se hodně pohádali, kdy už bylo i téma rozchodu, a já se prostě celá změnila. A pořád se snažím. Občas mi to ujede, ale komu ne. I on uznal že jsem se zlepšila..
No každopádně, s mojí změnou přišla i přítelova. Je to jak kdyby mi po chtěla oplatit všechno, tvrdí mi, že dřív se takhle nikdy nechoval. Teď se urazí za vše, a myslím, že ve mně furt vidí tu semetriku. I když řeknu něco normálním tonem, a v klidu vše, tak on si to přebere po svým a po zlým, a je hádka. A v konci mi výčte, že se mám snažit předcházet hádám, pritom on sám to nedělá. A já nemám pořád sílu být ta milá, klidná.
Taky mi přijde, že si připadá, že je vždycky v právu, a že nedokáže se ponížit prede mnou. Nemyslím ponížit jako tak.. Ale nevím jak to říct.. Prostě třeba nedokáže uznat že mám pravdu, nebo jednou tu hádku ukončit a říct - jo máš pravdu, jsem blbec.
Bydlíme s mámou moji, a on tvrdí, že se to zlepší až se odstehujeme, že kvůli je vyřízenej. Jenže se bojím, že se přestěhujeme, a on s e nezmění, I když mi to pořád slibuje.
Co si myslíte?
Anonymně, protože nevím kdo všechno sem chodí, ale tohle téma neřeším s nikym známým, nechci.