Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Sama mám tři úžasné chlapečky a vždy jsem si přála alespoň jednu holčičku, ale ta touha zůstane nenaplněná. Je na tom někdo podobně? Je vám po letech líto, že nemáte svoji vysněnou holčičku?
Ne neni. Je mi lito jenom to, ze prostredni je tezce postizeny. Na pohlavi fakt nesejde.
@Tarjei píše:
Ne neni. Je mi lito jenom to, ze prostredni je tezce postizeny. Na pohlavi fakt nesejde.
To je mi moc líto. Přeji hodně zdraví!
@ukormidla dekuju. Fakt, vic nez to zdravi fyzicky i dusevni neni.
Ahoj, já sice žádné děti ještě nemám, ale ze svého okolí pár žen s třemi chlapečky znám. Snad nebude vadit, když tu informaci podám z druhé ruky. Sestřenka má tři kluky, můj přítel má dva bratry, sousedka taky tři kluky, pár kamarádek taky tři kluky, některé by rády holčičku, ale nakonec všechny naznaly, že mít tři kluky je vlastně supr z důvodu, že to by to pro ně mohla být velká opora do budoucna, taková ta chlapská síla do domácnosti. Ale ze všeho nejvíc jsou vděčné za to, že jsou všichni zdraví.
Mám 4 kluky (8, 6, 2,5 a novorozence). Po holčičce jsem nikdy moc netoužila, i když v posledním těhotenství jsem si říkala, že by bylo fajn tu holčičku mít. Za kluka jsem moc ráda, starší ho milují a jednou budou všichni super parťáci. Občas mě válcuje ta jejich nevyčerpatelná energie, jejich hry na superhrdiny a potřeba vybíjet si ve hrách svou agresivitu.
Ale neměnila bych, jsou skvělí, i když nezastavitelní a neustále vymýšlející nějaké lumpárny. Jsme spolu stále aktivní a stále v pohybu. Neodpocinu si, ale mám to tak ráda. S klidnějšími dětmi bych se asi nudila. ![]()
EDIT: Na druhou stranu je pro mě důležité z toho kluciciho světa občas vypadnout. A tak jediná sestrou nebo kamarádkou a děláme holcici věci.
Ahoj, já mam sice jen dva kluky 4 a 2 roky, ale taky jsem si přála, aby druhé byla holka
přiznám se, ze jsem byla z toho smutná. Navíc, když druhe díte mělo být podle babskych rad na holku, ale otěhotněla jsem úplnou náhodou, mnohem dřív, než jsme plánovali. Ale! Druhý syn je tak úžasný, že už jsem na to nepomyslela, až teď touto diskuzi
do třetího bych už nešla, nechci ten celý kolotoč absolvovat znovu a dělat kompromisy, zase vše plánovat, omezovat se kvůli miminku. Nemusím miminka
kdyby se mi narodilo tak dvouleté dítě, jdu do toho ![]()
Mě trošku mrzí vždy to, že budu vždy ta druhá babička - tchyně. To slovo mi přijde už jako nadávka
neznám moc nikoho v okolí, kdo by mel s tchyni pěkný vztah (po dítěti, ne před, to i my jsme měly super). Takže tak…
@Terez001 hele ja pritahla do vztahu tri deti a pritelovo mamu mam rada a myslim, ze i ona me…to je o lidech, ne o tom kdo je ci co…
Mám tři kluky, syny 1 rok a téměř 4 roky a nevlastního syna 9 let. Na přelomu listopadu a prosince očekáváme další přírůstek. Zda to bude holčička nebo chlapeček ještě nevíme a vědět nepotřebujeme. Pohlaví neřeším, nemůžu ani říct, že se více těším na holčičku, prostě mi na tom nezáleží. Ať to bude kluk nebo holčička, na oba se s láskou těšíme. Není mi líto, že nemám a třeba ani nebudu mít holčičku.
@Tarjei píše:protože to nejí jejich biologická babička, pak jsou ty pocity a angažovanost zas úplně jinej level.
@Terez001 hele ja pritahla do vztahu tri deti a pritelovo mamu mam rada a myslim, ze i ona me…to je o lidech, ne o tom kdo je ci co…
Sice mám kluky jen dva, ale vždycky jsem si přála holčičku. Srovnat se s tím, že druhé dítě je „zase kluk“, mi trvalo fakt dlouho. Ale neměnila bych. Trochu mě teda mrzí, že budu vždycky ta „druhá“ babička, jak říkala @Terez001 .
Minule jsme šli ke kámošce, kluci na strojích, ale neušlapali prudký kopec. Tak jsem koloodrážedlo zavěsila do batohu, na koloběžku naskočila a vyjela ho. Holka by se na mě koukala jak na blázna, ale kluci ještě druhý den říkali, že jsem frajerka.
![]()
Mám tři kluky a jsem za ně šťastná. Holčička mi nechybí vůbec. Už mi ani ten holčičí svět není moc blízký. Pochybuju, že bych případně měla chuť a energii takové věci ( šatičky, panenky, růžové povlečení atd) řešit. Jsem zvyklá, na jednoduchý klučičí svět. O to víc si užívám, že jsem jediná „růže mezi trním“ ![]()
Ad druhá babička..u nás v rodině to takhle není. Babičky ze strany otců jsou velmi angažované a mají s dětmi srovnatelný vztah jako ty od maminky. Spíš jsou rozdíly v tom, jak jsou dostupné, časově, vzdalenostne. Jiný vztah budou mít děti k babičce, se kterou tráví čas často, a jiný, kterou vidí jednou měsíčně na návštěvě nebo mnohem míň. Nebo to je aspoň pravděpodobnější. Záleží i na povaze a přístupu prarodičů.
Moje tchýně měla dva kluky a vždycky chtěla holku a dodnes o tom mluví. I před jejími syny (což už mi moc hezký nepřipadá).
Já jsem zase vždycky chtěla kluka, nějak jsem s tím počítala, že ho budu mít. A mám dvě holky. Po tom, co jsem to zjistila, jsem to vždycky brala jako fakt -ani nelitovala, ani nijak nejásala. Kdybych teď měla třetí, tak bych se trochu „bála“, že to bude kluk. Nebylo by to pro něj divný mít dvě o dost starší sestry? Omlouvám se, že to není k tématu,–ale máte to tak někdo?
@sarusa4 píše:
Moje tchýně měla dva kluky a vždycky chtěla holku a dodnes o tom mluví. I před jejími syny (což už mi moc hezký nepřipadá).
Já jsem zase vždycky chtěla kluka, nějak jsem s tím počítala, že ho budu mít. A mám dvě holky. Po tom, co jsem to zjistila, jsem to vždycky brala jako fakt -ani nelitovala, ani nijak nejásala. Kdybych teď měla třetí, tak bych se trochu „bála“, že to bude kluk. Nebylo by to pro něj divný mít dvě o dost starší sestry? Omlouvám se, že to není k tématu,–ale máte to tak někdo?
Tak teď tchýně má dvě vnučky:) Myslím si, že by případný kluk byl super oživení:) Proto bych chtěla holčičku k mým třem klukům:)
@sarusa4 náhodou jsem narazila na tuto diskuzi. My jsme se sestrou od sebe necelé dva roky, brácha je o devět let mladší. Vztahy máme myslím nadstandardní všichni tři, jsme už dospělí a pravidelně se scházíme nebo si voláme, jsme tedy všichni v jednom městě. Brasku jsme si pěkně rozmazlovaly jako malého ![]()
A k tchyni jako „druhé babičce“… Ani tohle neznám, babičky byly vždy rovnocenné, i moje tchyně je zlatá a z těhotenství nadšená ![]()