Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Problém s 10 letou dcerou
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
20.6.16 18:37
@Anonymní píše:
Ne nevzala, myslím na to všechno, určitě každý dělá mnoho chyb…
Akorát některé příspěvky, že bych potřebovala psychiatra apod. mi přijdou trochu přes čáru a zbytečné.Tak ještě jednou děkuju a hezký den.
No jestli ti prijde pres caru doporuceni psychologa pro tebe ( o psychiatrovi nikdo nemluvil, tak nekecej), tak si dal zustavej v soucasnem modelu. To, co tva dcera vysila je jen reakce na to, co prijima od tebe. Terapeut byl myslen v dobrem, jen to vyzaduje od tebe prevzeti odpovednosti za dcerino chovani, coz ti evidentne nevoni. Odborna pomoc ti pomuze pochopit, proc na ni mas naroky a jak bys ty mela zmenit chovani, aby uz nevyvolavalo ve tve dceri permanentni pocit viny.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.6.16 21:20
@Anonymní píše:
Zakladatelko, zkoušely jste dcerku dávat v noci čůrat? Můj syn na tom byl stejně a lékař nám řekl, že musí cvičit svěrač. Takže když šel čůrat, musel zastavit a pak pokračovat. V noci 1× úplně probudit a jít na záchod. Pomohlo to, kolem toho 10 tého roku se přestal počůrávat. Můžu se zeptat na čem malá spí? Jestli na obyč prostěradle, nebo na froté? Škrobíš povlečení? H
Prostěradlo má nějaký vliv na enurézu?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.6.16 23:12
Já si naopak myslím, že bys neměla vůbec mluvit o váze. vypěstuješ v ní postoj, kdy bude nahlížtet na každou tabulku, každé jídlo. pořád bude řešit, jaká je, aby náhodo nepřibrala.. možná i to ji stresuje…
Já si pamatuji sestřenici, kdy i když byla váhově stejně, tak nikdy nepřibrala, je hubená jak kost, ale tychle diskuse u nich byly na denním pořádku- nejez přibereš, zase jíš, a debaty o jídle..
nakonec v 15 projímadla, má plně depresi z každého kila.. a to je už dospělá a hubená..
Já si spíš myslím, že bys jako máma měla upravit vaření, klidně ji to sladké dopřát, ale třeba dopoledne opo obědě - nějakou maličkost, veřeče dělat lehké, jako rodina někde chodit, třeba nesedět o víkendu doma, ale třeba jít do přírody, plavat, kolo..
A zbytečně o tom pořád nemluvit.. myslím, že nějaká sladké 10 kg nezapříčiní- myšleno maličkost, že je to o stylu vaření a nehýbání se…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.6.16 23:35
@aterka píše:
Prostěradlo má nějaký vliv na enurézu?
Budeš se divit, ale má. H
- Citovat
- Upravit
Anonymní
20.6.16 23:56
@Anonymní píše:
Budeš se divit, ale má. H
Já to taky nevím a zajímalo by mě to. Můžeš to, prosím, rozvést?
anonymní V.
- Citovat
- Upravit
21.6.16 00:12
@Anonymní píše:
@ireeenka A děkuji za ta slova a také za tip na knihu. Snažím se být citlivá, ale i na mě je toho někdy moc no. Ona je taky dcera taková nemotora, několikrát denně něco převrhne nebo vylije, vysype, pohodí hadry, boty, pořád dokola… takže za to ji samozřejmě chválit nemůžu a upozorním jí, aby po sobě uklidila..
No, nevyčištěný zuby k tomu, hlídání jídla, pečiva, kde čeho, to její nesebevědomí vzniká asi u vás, v rodině.
Stokrát se může říkat ozvi se, když doma je jak na vojně.
(Vážně bych přemýšlela i o tom, že ta enuréza je spjatá s velmi přísnou výchovou po generace a po generace se to ventiluje tímto způsobem.)
Tobě se to asi nezdá nijak hrozný, žijete v tom běžně, ale na mě to působí jako převýchovný tábor. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.6.16 00:13
@zuzouš píše:
No jestli ti prijde pres caru doporuceni psychologa pro tebe ( o psychiatrovi nikdo nemluvil, tak nekecej), tak si dal zustavej v soucasnem modelu. To, co tva dcera vysila je jen reakce na to, co prijima od tebe. Terapeut byl myslen v dobrem, jen to vyzaduje od tebe prevzeti odpovednosti za dcerino chovani, coz ti evidentne nevoni. Odborna pomoc ti pomuze pochopit, proc na ni mas naroky a jak bys ty mela zmenit chovani, aby uz nevyvolavalo ve tve dceri permanentni pocit viny.
Přesně tak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.6.16 00:58
Syn už je dospělý, takže v době, kdy se mu nehody stávaly byly jen bavlněný prostěradla a ty chladily.Na radu lékaře jsem dávala místo toho deku a poměrně brzy bylo po nehodách. Samozřejmě jsme syna v noci 1× budili aby šel vědomě na záchod. Dvě hodiny před spaním už nepil, k večeři nejedl potraviny, které obsahují velké množství vody. H
- Citovat
- Upravit
21.6.16 13:01
@Talitha píše:
(Vážně bych přemýšlela i o tom, že ta enuréza je spjatá s velmi přísnou výchovou po generace a po generace se to ventiluje tímto způsobem.)
To me taky napadlo, ale ani jsem se neodvazovala.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.6.16 10:32
@řeřicha píše:
Zakladatelko, z toho, co píšeš, mi přijde, že jsi dost zaměřená na výkon - nejen u dcery, určitě i u sebe, u všech… možná to dceru znepokojuje - co se stane, když nebude vzorná, nebude naučená, nebude umět na klavír, bude „tlustá“…? Mám z toho pocit, že se bojí, že by tě tím zklamala, možná si už teď připadá nedokonale - viz např. silnější kostra (a tvůj komentář o smíření se, že nebude hubená) - zkus to komentovat spíš pozitivně, jestli máte takovou postavu v rodině, tak prostě ukázat, že i s tím je člověk hezkej, má něco zajímavého… snad to píšu dobře, prostě nekritizovat, „nesmiřovat“ ji s realitou, ale ukazovat cestu… pokud chce jíst hodně sladkého, tak ok, ale pak si dejte společně nějakou fyzickou aktivitu. - aby se učila, že je ok mít chuť na sladké, ale je fajn to pak vyvážit sportem (přijde mi to jako lepší cesta než v 10 letech hlídat jídelníček).
Naprosto souhlasím
Zkuste zvolnit a ve výchově se změřit na cíl „vychovat šťastného a spokojeného člověka“. Sama si to často opakuju, když mám chuť nějak tlačit na děti, aby zapadly do nějakých pravidel nebo kritérií. Vždycky je lepší naučit dítě smýšlet stylem „jsem OK“ místo toho „jsem štíhlá (chytrá, obětavá, pořádná…), a mám dobré známky“. Já osobně „jedu“ ve zdravé výživě a sladkosti nekupuji, co jedí děti jinde nebo co si koupí za kapesné spolu můžeme probrat, ale neřešila bych to moc, pokud něco není zakázané, není to zas tak moc lákavé. Nevím ovšem, jestli jde o chuť na sladké nebo jestli se jím nějak utěšuje, to je jiná věc.
Já osobně bych byla ráda, kdyby naši v dětství řešili mou výživu, ušetřila bych si spoustu problémů i zdravotních. 
Bezpodmínečná láska je složitá věc, nejsložitější na ní je to, že nejprve musí člověk mít bezpodmínečně rád sebe 
Selhání jsou lidská, přijatelná, běžná, dokonce žádoucí, protože nás posunou dál. Mějte se rádi, dávejte si to najevo a radujte se ze života!! 
Tak a teď si to jdu opsat, abych na to sama nezapomínala, jako se to často děje 
A jsem moc ráda, jestli kniha pomohla, je skvělá!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.6.16 10:48
Jááááj, tak teď jsem teprve dočetla diskusi - zakladatelko, tak nějak jsem to myslela, ale holky to řekly výstižně - možná psycholog, prostě práce na sobě, protože děti opravdu kopírují naše chování, mockrát mi to ti mí lumpové dokázali a když si dítě nevěří, musí člověk opravdu začít od sebe. Zvlášť když jde o konstelaci máma - dcera, tak se v tobě vidí nejvíc.
A nemyslím si, že to holky myslely špatně, zřejmě na tebe rodiče taky nějak tlačili, tak to zas jen kopíruješ, to přece děláme všichni. Já jsem to dělala taky a hodně se snažím z toho koloběhu vymanit a jde to. Není na tom nic neobvyklého nebo ostudného, většina z nás se musí naučit najít vztah k sobě a tu zkušenost předávat dál. Výchova dítěte pak vlastně hodně může pomoct nám samotným, můžeme být daleko štastnější, když spolu začneme zacházet tak, jak si zasloužíme a zacházet tak i s našimi dětmi. 
Buď na sebe méně náročná, hýčkej se, měj se ráda a víc si jen tak užívej!
P. S.: Moje oblíbená sbližovací „technika“ je večerní ležení s dětmi v posteli a tulení a povídání o všem, co se ten den stalo. Dělá zázraky. Nejlépe s každým zvlášť. 
A neboj, to co ti tu píšu, musím taky stále připomínat sama sobě. Just relax and enjoy… 
Snad vám to všechno holky nějak pomůže! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
