Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dobrý den,
jsem na konci čtvrtého měsíce. Mnozí z Vás řeknou že ještě není třeba se zabývat touto otázkou… Mě to ale velice trápí.
Když jsem chodila na základní školu, byla jsem šikanována průbojněšími spolužáky, nejen slovně ale i fyzicky. Byla jsem terčem nejen za vzhled (byla jsem hubená, bledá a zvláštní střih vlasů to už jenom dokresloval o vkusu své matky co se oblékání týče ani nemluvím!!!), a pak tu byl prospěch… pětka střídala čtverku… vzpomínky jsou pro mě tak bolestné, že při každé pláču…
Teď už jsem dospělá ženská, a můj vzhled se dost změnil… mám nastávajícího manžela, malého pejska a krásný byt. Dodělala jsem si maturitu díky níž mám skvělou práci. Mám spoustu přátel…
Jen mám strach, aby se i ta hrůza a psychická bolest co jsem zažila Já (která ve mě je, a občas se i ozve), neopakovala naší holčičce…
![]()
Přemýšlím zda se tomu dá nějak předejít…
Příspěvek upraven 19.06.16 v 12:01
@Zuzka2016 píše:
Dobrý den,
především se omlouvám za anonymitu…
Jsem na konci čtvrtého měsíce. Mnozí z Vás řeknou že ještě není třeba se zabývat touto otázkou… Mě to ale velice trápí.
Když jsem chodila na základní školu, byla jsem šikanována průbojněšími spolužáky, nejen slovně ale i fyzicky. Byla jsem terčem nejen za vzhled (byla jsem hubená, bledá a zvláštní střih vlasů to už jenom dokresloval o vkusu své matky co se oblékání týče ani nemluvím!!!), a pak tu byl prospěch… pětka střídala čtverku… vzpomínky jsou pro mě tak bolestné, že při každé pláču…
Teď už jsem dospělá ženská, a můj vzhled se dost změnil… mám nastávajícího manžela, malého pejska a krásný byt. Dodělala jsem si maturitu díky níž mám skvělou práci. Mám spoustu přátel…
Jen mám strach, aby se i ta hrůza a psychická bolest co jsem zažila Já (která ve mě je, a občas se i ozve), neopakovala naší holčičce…![]()
Přemýšlím zda se tomu dá nějak předejít…
zdravě sebevědomá máma = zdravě sebevědomé dítě - tady máš odpověď ![]()
Přesně tak, pokud z něho nevychováš nesebevědomého otloukánka, ale naopak zdravě sebevědomé dítě, tak šikanované nebude ani se zvláštním sestřihem a divným oblečením.
Jsme na tom stejně..
Ted mám malé dítě a šikana je u mě to čeho se nejvíc bojím.. mám strach že budu úzkoprsá máma..
Snad jen prostě s dítětem mluvit a různě se ho ptát a asi třeba - já třeba když jsem měla od něj modřín tak doma a ve škol jsem tvrdila že mám modřiny z prolejzaček. Takže asi když uvidíš že dítě chodí s modřinami tak jen nenápadně zjišovat. ![]()
@Zuzka2016 Taky mám obavy, protože jsem to zažila na základce i na učňáku. Některé děcka se chovají hrozně
Nevím kde se v nich bere tolik zloby ![]()
Nemám ale holky pocit, že by moje mamka byla málo sebevědomá… nebo že bych nebyla vychovaná k průbojnoati, mám 3 sestřenice a 4 bratrance a k tomu straší sestru… nevím kde se stala ta chyba…
Jakykoli jen trochu schopny psycholog ti rekne uz ve dverich, ze jako prvni se s tim musis vyrovnat ty, abys na dite neprenesla nezadouci vzorec chovani. Mas pred sebou spoustu mesicu na sobe pracovat, bud sama, nebo s pomoci. Kdyz to nechas byt, bude tvoje dite sikanovano nebo sikanator s mnohem vetsi pravdepodobnosti, nez dite z psychicky zdrave rodiny.
Asi před rokem, dvěma tu byla podobná diskuse… jak radí holky výš, srovnej se s tím, co bylo(klidně i za pomoci terapeuta), buď sebevědomá a buduj sebevědomí a sebedůvěru i dítěti… nejsou všechny děti zlý, ale bohužel jsi jedna z těch, co měla smůlu na vysokou koncentraci pitomců v okolí, ale běžné to není, neboj ![]()
@Zuzka2016 Hlavně o ní už teď nepřemýšlej jako o chudince, která bude šikanovaná, protože to je nejjistější cesta, aby byla nejistá a ve všem viděla útok proti sobě. Sebejistého člověka ani nenapadne si vykládat věci špatně, zatímco nejistý a na šikanu připravený člověk ji vidí i ta, kde není. O matce mluvíš s jasným despektem, nemáte zdravý vztah a to je jádro problému. Píšeš, že jsi byla bledá a hubená - no každej jsme nějakej, hubenost holky umí vnímat jako svou přednost. Zmiňuješ špatný vkus matky, se kterým ses necítila dobře - opět způsob, jak v dítěti vypěstovat nejistotu. Pouč se z chyb tvé matky a neopakuj je. Když budeš své dítě bezezbytku milovat a podporovat - a to i v učení - nebude mít nikdo sebemenší důvod se jí posmívat a ani ona nebude mít sebemenší důvod se cítit špatně.
Jestli ti to pomůže, tak 100% se to těm tyranům všechno vrátilo!!
Připomnělo mi to střední školu, kde jsem nastoupila v polovině školního roku a děti už se mezi sebou znali. Já přišla mezi ně jako nováček. Sedla jsem si dozadu doprostřed, abych měla prostor na pozorování. Všimla jsem si, že levá strana řady drží při sobě a druhá řada také při sobě. Levá strana, takových těch průbojnějších dětí a pravá méně průbojných.
O přestávce mi jedna z holek řekla, že si mám dávat pozor na 4 holky z levé strany.
Prý rádi šikanují (obzvlášť nováčky a hlavně pravou stranu děvčat).
Já se rozhodla, že zůstanu co nejvíce sama sebou, budu bránit slabší a při výpadu na mě se budu bránit (ačkoliv jsem se toho momentu moc bála). Jednoho dne to přišlo a já i s malou dušičkou uvnitř jsem se překonala a nedala strach najevo a nastavila jí zrcadlo.
Od toho dne si mě už ani nevšimla a její přikyvovačky také ne. Pamatuji si jen, že jsem byla na sebe pyšná, že jsem to zvládla.
Víte co mi tenkrát i pomohlo? program, který mi vtloukal můj táta během dětství do hlavy.
Můj táta mi vždy říkal: neboj se.
@brulinka píše:
Jestli ti to pomůže, tak 100% se to těm tyranům všechno vrátilo!!
Nebuď naivní.
Taky jsem byla šikanovaná - trošku tlustá, tele na cvičení, přišla jsem si ošklivá. Do toho moje antisportovní neohebná povaha i tělo.. Dnes jsem s tím smířená že nejsem na sport. Ale odbouralo se to že jsem si přišla vždycky ošklivá. Už se tak naprosto necítím, zhubla jsem a cítím se v pohodě. ALE - vidím dceru jak má hodně povahu po mě, ba o něco horší - citlivější, hned kvůli všemu brečí.. a o sportu ani nemluvim. Taky se bojim že se jí budou smát a podobně. U mě nemůže vidět nízké sebevědomí. Snažím se jí vézt k tomu aby se snažila, aby vše alespoň ozkoušela..aby když něco chce řekla si o to a podobně.. Nemyslím si že platí pravidlo sebevědomá máme = sebevědomé dítě.. Tohle je prostě o povaze dítěte. Dcera nastupuje v září do první, snad to dá v pohodě. Uf. A to je krásná a chytrá holka
jen ta její citlivá povaha a strach ze všeho…Takže si spíš myslím že je to o povaze než o tom jaká je máma..
@Rakosnicek1983 píše:
Nebuď naivní.
nejsem, opravdu se to všem vratí..