Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Problém s 10 letou dcerou
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
19.6.16 23:01
A co na to lékař? Ví o tomhle problému? Nejdřív bych se poradila tam.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.6.16 23:10
A dáváte jí najevo, že jí máte rádi? Jinak bych asi zkusila vyhledat nějakého dětského psychologa, aby poradil, jak na ni.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.6.16 23:15
Vaše dcera má skvělou mámu 
Ale každý se rodí s nějakými předpoklady pro svůj charakter. Vaše dcera zřejmě potřebuje hodně povzbuzení a tu známou „bezpodmínečnou lásku“. Začala bych u toho. Taky vám může pomoci kniha Děti a pět jazyků lásky. Zřejmě jí nějaký vnitřní hlas znejišťuje, zkuste ho přehlušit. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.6.16 23:20
Snažíme se, říkáme jí to, hladíme jí, chválíme jí, děláme jí radosti, mluvíme s ní, ale také jí upozorníme, když dělá něco blbě, honíme ji do úklidu atd…snažíme se o zlatou střední cestu.
Možná jsme taky nároční, chceme výsledky ve škole, ale který rodič nechce, že…
No, mlátí s ní emoce a ta enuréza tomu nepřidá. zavedli jsme alarm pro enurektiky, tak čekáme na výslledky.
Jinak nevím, jak jí pomoci, aby se nebála ostatních, i holky ve škole hodně poslouchá, z dospělých má velký respekt. dneska jsem jí vysvětlovala, že zkrátka musí umět říct to, co potřebuje nebo chce, jinak bude mít problémy stejně jako dnes. Chci, nechci…kamarádka mi říkala, že jsem na ní moc přísná. No ona má tendence i přibírat na váze a tak musíme hlídat i sladkosti a pečivo…áchjo. přála bych jí bezstarostné dětství, ale zase jí nemůže nechat zvlčit.. 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
19.6.16 23:22
@ireeenka píše:
Vaše dcera má skvělou mámu
Ale každý se rodí s nějakými předpoklady pro svůj charakter. Vaše dcera zřejmě potřebuje hodně povzbuzení a tu známou „bezpodmínečnou lásku“. Začala bych u toho. Taky vám může pomoci kniha Děti a pět jazyků lásky. Zřejmě jí nějaký vnitřní hlas znejišťuje, zkuste ho přehlušit.
Já už si právě dávám i vinu, že za to můžu i já, když po ní pořád něco chci…a ona možná pocity, že mi není dost dobrá a určitě bude i trochhu žárlit na prcka…bezpodmínečnou lásku…já nevím, jestli to dokážu, ona pak zase vlčí, a je schopná si ani nevyčistit zuby třeba 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
19.6.16 23:24
@ireeenka A děkuji za ta slova a také za tip na knihu. Snažím se být citlivá, ale i na mě je toho někdy moc no. Ona je taky dcera taková nemotora, několikrát denně něco převrhne nebo vylije, vysype, pohodí hadry, boty, pořád dokola… takže za to ji samozřejmě chválit nemůžu a upozorním jí, aby po sobě uklidila..
- Citovat
- Upravit
Anonymní
19.6.16 23:38
Anonymní V
já mám holčičku mladší (skoro 7let) s diagnostikovanou neorganickou enurézou. Chodí pravidelně na psychoterapii, protože se to začínalo nehezky podepisovat na jejím sebehodnocení, přišly další psychosomatické potíže. Na kousek terapie jsem tam i já, takže se můžu poradit i já, podívat se na nějaké situace jinak atd. Dcera je malá takže dost práce probíhá formou hry. Alarm nám psycholožka vyloženě nedoporučila, že jí akorát tak vystresuje a dostane pod tlak. Dcera je tedy jinak aktivní, bystrá, společenská a mate tělem, ale taky už přišly na řadu situace, kdy se „neumí ozvat“, něco spolkne a pak se zhorší i enuréza, v terapii se k těm zaseknutým emocím vracím. Je to pomalejší práce, ale já efekt vidím i do budoucna, že to není jen na příznak zaměřené, ale komplexní.
- Citovat
- Upravit
20.6.16 04:26
@Anonymní píše:
Snažíme se, říkáme jí to, hladíme jí, chválíme jí, děláme jí radosti, mluvíme s ní, ale také jí upozorníme, když dělá něco blbě, honíme ji do úklidu atd…snažíme se o zlatou střední cestu.
Možná jsme taky nároční, chceme výsledky ve škole, ale který rodič nechce, že…
No, mlátí s ní emoce a ta enuréza tomu nepřidá. zavedli jsme alarm pro enurektiky, tak čekáme na výslledky.
Jinak nevím, jak jí pomoci, aby se nebála ostatních, i holky ve škole hodně poslouchá, z dospělých má velký respekt. dneska jsem jí vysvětlovala, že zkrátka musí umět říct to, co potřebuje nebo chce, jinak bude mít problémy stejně jako dnes. Chci, nechci…kamarádka mi říkala, že jsem na ní moc přísná. No ona má tendence i přibírat na váze a tak musíme hlídat i sladkosti a pečivo…áchjo. přála bych jí bezstarostné dětství, ale zase jí nemůže nechat zvlčit..
Upřímně se nedivím, že holka nemá sebevědomí když ji máma v 10ti letech hlídá sladkosti a pečivo aby náhodou nepribrala
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.6.16 06:21
… dala bych ji vic svobody, mam taky 10-ti letou dcerku a neni to zadne mimi, abych ji musela pripominat zuby, kdyz neco vysype, rozbije (omylem), tak to muze po sobe i uklidit, pak si da vetsi pozor nez kdyz ji vsechno porad hlidate… dejte ji prostor
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
bamba
20.6.16 06:33
@vertunka píše:
Upřímně se nedivím, že holka nemá sebevědomí když ji máma v 10ti letech hlídá sladkosti a pečivo aby náhodou nepribrala
Přesně tak, jen ať se holka cpe zdravým sladkým a pečivem, musí z ní být přeci neforemná tlustice.Pak ji budou ostatní obdivovat a jí se neskutečně zvedne sebevědomí. Seš fakt jednička.
- Citovat
- Upravit
20.6.16 07:35
@Anonymní píše:
Snažíme se, říkáme jí to, hladíme jí, chválíme jí, děláme jí radosti, mluvíme s ní, ale také jí upozorníme, když dělá něco blbě, honíme ji do úklidu atd…snažíme se o zlatou střední cestu.
Možná jsme taky nároční, chceme výsledky ve škole, ale který rodič nechce, že…
No, mlátí s ní emoce a ta enuréza tomu nepřidá. zavedli jsme alarm pro enurektiky, tak čekáme na výslledky.
Jinak nevím, jak jí pomoci, aby se nebála ostatních, i holky ve škole hodně poslouchá, z dospělých má velký respekt. dneska jsem jí vysvětlovala, že zkrátka musí umět říct to, co potřebuje nebo chce, jinak bude mít problémy stejně jako dnes. Chci, nechci…kamarádka mi říkala, že jsem na ní moc přísná. No ona má tendence i přibírat na váze a tak musíme hlídat i sladkosti a pečivo…áchjo. přála bych jí bezstarostné dětství, ale zase jí nemůže nechat zvlčit..
sama píšeš, že jsi na ni náročná - tak prostě zvolni.. co místo hlídání jídla spolu nenápadně sportovat? Co místo blbých keců ala známky (ne, známky fakt důležité nejsou) se jí věnovat, popř jí pomoct? Ono záleží, jak to podáš atd.. pokud jsi dominantnější, tak to nemusí být tak v pohodě, jak prezentuješ 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.6.16 07:36
@Anonymní píše:
Anonymní V
já mám holčičku mladší (skoro 7let) s diagnostikovanou neorganickou enurézou. Chodí pravidelně na psychoterapii, protože se to začínalo nehezky podepisovat na jejím sebehodnocení, přišly další psychosomatické potíže. Na kousek terapie jsem tam i já, takže se můžu poradit i já, podívat se na nějaké situace jinak atd. Dcera je malá takže dost práce probíhá formou hry. Alarm nám psycholožka vyloženě nedoporučila, že jí akorát tak vystresuje a dostane pod tlak. Dcera je tedy jinak aktivní, bystrá, společenská a mate tělem, ale taky už přišly na řadu situace, kdy se „neumí ozvat“, něco spolkne a pak se zhorší i enuréza, v terapii se k těm zaseknutým emocím vracím. Je to pomalejší práce, ale já efekt vidím i do budoucna, že to není jen na příznak zaměřené, ale komplexní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.6.16 11:03
@vertunka píše:
Upřímně se nedivím, že holka nemá sebevědomí když ji máma v 10ti letech hlídá sladkosti a pečivo aby náhodou nepribrala
Podívej, loni v létě přibrala skoro 10 kilo, ze 40 na 50. Ted se jí daří držet 50 kg. Mám ji teda nechat vyjíst se na 80? Aby měla to sebevědomí větší jo? Aby se styděla do šatek, do šortek… už tak je ze třídy největší a trápí jí to. Sladký omezeně může, pečivo jí dopoledne. učím ji, aby věděla kdy a co má jíst. To je celé. Lehké je někoho odsoudit. Bohužel moje dcera má těch drobnějších tráppení víc, mrzí mě to.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
20.6.16 11:09
@Jana Michálková píše: … dala bych ji vic svobody, mam taky 10-ti letou dcerku a neni to zadne mimi, abych ji musela pripominat zuby, kdyz neco vysype, rozbije (omylem), tak to muze po sobe i uklidit, pak si da vetsi pozor nez kdyz ji vsechno porad hlidate… dejte ji prostor
No právě, není to mimi, ale o víkendu si zuby fakt nevyčistí, dokud jí nezaženu. Jakmile nemá pravidla, tak vlčí. Přes týden ráno večer pravidla a frčí to, jakmile jí necháme být, tak je jen na mobilu, neučeše se, nevyčistí zuby, dokud se nezeptám. Prostě na tyto věci zapomíná, pokud z nich nemá pravidlo. To samé je s tím jídlem. DOkud jsem ji nechala být a měla volnost ke všemu…tak za léto přibrala jak blázen, roste i do výšky, tak jsem ji vysvětlila, že stačí, když se bude držet, že z toho vyroste, ale když to necháme být a bude se večer ládovat, tak bude tloustnou dál a s každým kilem je to pak horší. Sama se mi svěřila, že ve třídě jsou holky všechny strašně hubené a malé a ona už je taková vyspělá. Není to o tom, že nesmí sladké a pečivo, jen musí vědět kdy a kolik. To si fakt myslíte, že ji mám nechat a pak až jí bude 15 se dívat, jak je neštastná a stydí se do bazénu?
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Děkuji za anonym, je to citlivé.
Chci se zeptat, jestli nemá někdo zkušenost nebo nezná nějaký podobný případ…
Máme dceru, nyní 10 let. V rodině si předáváme geneticky enurézu. Mně pomočování přešlo s pubertou, pomalu odeznívalo a tak v cca 15 letech jsem byla již bez nehody.
Boohužel dcera to zdědila také. Dnes se počurala i přes den. Nikdy se jí to nestalo, má sice občas vlhké kalhotky, jak jde pozdě na záchod, nebo se neutře. Ale dnes se bála zeptat na jedné akci paní, kde jsou WC, myslela že to vydrží a najednou byla celá mokrá. My byli s mužem opodál. Udivuje mě, že se nezeptala, jakoby se bála. Dcera je taková zakřiknutější, od mala poslouchá klidně i daleko menší děti, které jsou víc dominantní. Dělá si hrozné starosti ze všeho. Kolikrát si s manželem říkáme, že pro cizí lidi to musí vypadat, že ji doma snad ubližujeme. Má to fakt od dětství. Já jsem dominantnější, ale nijak ji netrestáme, snažíme se vše vysvětlovat, když něco přeepískne…mám pocit, že pořád sleduje, jestli jsem s ní spokojená, aby se jako zavděčila, běda když mám blbou náladu, hned je vztahovačná a myslí si, že je to kvůli ní,…ve škole má hrozně přísnou učitelku, i když se snaží, jen tak se jí nezavděčí… Chtěla bych, aby byla sebevědomější, aby se tak nebála, aby byla svá, spokojená…moc si přála sourozence, tak ho ted máme a myslím, že jí to spíš víc ještě posílilo všechny tyto její problémy. člověk aby se bál pomalu jí něco říct, aby se neurazila a nevztáhla to na sebe a nedávala vinu sobě.
Dá se s tímto něco dělat?