Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Anonymní píše:říkala, že tam teda půjdeme, děkuju moc za doporučení.
A „neutáhla“ by jsi to na „rodinnou terapii“?
Jako pomoc matce, pomoc jim oběma?
Maminka byla hospitalizována? Řeší své zdravotní problémy?
Pracuji s lidmi s psychickými problémy a ideálně ošetřit právě včetně rodinné terapie.
Prosím anonym - práce.
No začít jí pomáhař zvládnout to trauma, kterým musela projít.
NAjdi nejbližší organizaci, která pomáhá lidem co jsou náhradními rodiči a začni s nimi spolupracovat - poskytnou podporu jak tobě, tak budou umět pracovat s tvou neteří.
Obecně věštšina dětí v náhradce má fázi kdy kradou - je to součást té bolesti, se kterou se vyrovnávají. Nemá smysl řešit tu konkrétní krádež, natož ji za to vyhazovat z domova, ale začít hledat cestu k tomu, aby se začala učit pracovat s tím, co na ní život navalil a za co fakt nemůže.
Všechny peníze bych si nechávala pouze na kartě. Doma nenechávat nic cenného. Holka to neměla a nemá jednoduché. Neměla výchovný vzor. Měl by s ní pracovat psycholog nebo ten terapeut. A ty si s ní promluv. Jestli bude chtít peníze, ať si řekne a zkusíte spolu najít brigádu. Myslím si, že brigáda a pravidelná činnost by pro ni byla výchovná (zabaví ji i od různých blbostí).
@Anonymní píše:
Ne, nechtěla se se mnou o tom bavit. Navíc její matka není problémová, nechodí domů opilá, nefetuje, nebaví se se špatnýma lidma, jen má psychické problémy, které se nelíbí OSPODu (sociálce) a do doby než se uzdraví by měla být u mě.
Je ti soudně svěřena do péče? Péče třetí osoby nebo pěstounská péče na rok? Co na to doprovázející organizace? Fakt nejde si vzít dítě a při prvním problému ho dát pryč. Buď na to máš a dokážeš si poradit, nebo jsi do toho neměla jít. Pochopitelně lze z toho vycouvat, ale chudák holka. Jak pak budeš řešit problémy svých dětí? Od toho je doprovázející organizace. Nebo zajdi na OSPOD a svěř se s tím. Kdy máte další návštěvu OSPODU?
@Anonymní píše:
Ahoj, mám neteř svěřenou do své péče, neměl se kdo o ní postarat, její matka má velké psychické problémy a musela být neteř svěřena do péče někoho z rodiny, nejdříve byla celkem uzavřená do sebe, myslela jsem si že to je jen z toho, že se musela stěhovat přes celou republiku ale teď ji mám asi 5 měsíců u sebe a teď jsem přišla na to, že mi zmizelo 5 000kč říkala, že nic neudělala a jakmile jsem začala vyhrožovat policii tak se přiznala. Co by jste dělali vy? Mám chuť ji vrátit zpět mamince, ale nemůžu.
To je tak, když si do péče berou děti příbuzní, kteří o dětských traumatech, jejich psychice a problémech a způsobu péče neví vůbec nic a stát to ještě podporuje. Jsem pěstounka a nemám sílu vykládat základní věci, které by pěstoun měl znát, když kolikrát bio pěstoun o dítě ani nestojí a při prvním projevu deprivace, traumatu, narušeném attachementu atd. už je nastartovaný se dítěte zbavit. Toť má zkušenost za téměř 7 let pěstounství. A jestli máte chuť jí vrátit, tak to asi bude lepší a ať to řeší OSPOD.
@Anonymní píše:
To je tak, když si do péče berou děti příbuzní, kteří o dětských traumatech, jejich psychice a problémech a způsobu péče neví vůbec nic a stát to ještě podporuje. Jsem pěstounka a nemám sílu vykládat základní věci, které by pěstoun měl znát, když kolikrát bio pěstoun o dítě ani nestojí a při prvním projevu deprivace, traumatu, narušeném attachementu atd. už je nastartovaný se dítěte zbavit. Toť má zkušenost za téměř 7 let pěstounství. A jestli máte chuť jí vrátit, tak to asi bude lepší a ať to řeší OSPOD.
Od toho je doprovázející organizace, aby se to s ní řešilo a dítě chodilo na terapii, k psychologovi atd. Kolik toho z výše uvedeného ví běžní rodiče? Jestli máš praxi 7 let jako pěstounka, tak by jsi asi taky měla vědět, že umístění zcela mimo rodinu to dítě poznamená ještě víc. Je fajn, že si přizná, že je to nad její síly a může s tím dál pracovat. Zřejmě to psala v určitém rozpoložení. Já bych ty své děti kolikrát taky vrátila. Je fajn, že jsi pěstounka, ale kořeny jsou kořeny, ty nenahradíš. Navíc v tomto věku nemusí jít o trauma, ale o normální projev puberty. Chce to jen umět vykomunikovat a netlačit na pilu. Určitě se tomu dá předejít.
@Kazimíra Olejovka píše:
Od toho je doprovázející organizace, aby se to s ní řešilo a dítě chodilo na terapii, k psychologovi atd. Kolik toho z výše uvedeného ví běžní rodiče? Jestli máš praxi 7 let jako pěstounka, tak by jsi asi taky měla vědět, že umístění zcela mimo rodinu to dítě poznamená ještě víc. Je fajn, že si přizná, že je to nad její síly a může s tím dál pracovat. Zřejmě to psala v určitém rozpoložení. Já bych ty své děti kolikrát taky vrátila. Je fajn, že jsi pěstounka, ale kořeny jsou kořeny, ty nenahradíš. Navíc v tomto věku nemusí jít o trauma, ale o normální projev puberty. Chce to jen umět vykomunikovat a netlačit na pilu. Určitě se tomu dá předejít.
Doprovázející organizace naplňují zákonná ustanovení, ale nezprostředkují trpělivost, vstřícnost ani porozumění, natož lásku k dítěti, které není přímo biologicky jejich.
@Anonymní píše:
Ne, nechtěla se se mnou o tom bavit. Navíc její matka není problémová, nechodí domů opilá, nefetuje, nebaví se se špatnýma lidma, jen má psychické problémy, které se nelíbí OSPODu (sociálce) a do doby než se uzdraví by měla být u mě.
Taková situace má na to dítě vliv, nemysli si.
Jako určitě je to průšvih a nezlehčovala bych to - určitě ne před ní.
Na druhou stranu, krádež peněz doma je takový ten nejčastější pubertální průšvih. Fakt je to dost běžné a vím že nad nějakými pivy nad ránem, kde se lidi svěřovali s těmihle věcmi, se to opakovalo překvapivě často - a od úplně normálních, hodných lidí, co prostě udělali v pubertě tenhle prů. er. To jen pro tvoje uklidnění, že to nemusí být hned konec světa a že nejsi určitě zdaleka jediná, kdo to řeší.
Já si teda myslím, že nějaký trest nebo důsledek by měl být, ale poradila bych se o tom asi s nějakým psychologem, kam bych jí vzala. Protože holka to taky nemá teď lehké, i když materiálně má třeba vše.
@Anonymní píše:
Doprovázející organizace naplňují zákonná ustanovení, ale nezprostředkují trpělivost, vstřícnost ani porozumění, natož lásku k dítěti, které není přímo biologicky jejich.
To kolikrát nezprostředkuje ani školený pěstoun nebo biologická rodina. Natož lásku. Doprovázející organizace je od toho, aby té rodině pomáhala, navázala jí třeba na další služby, poskytovala úlevu, vzdělání atd. a to vše může pomoci k tomu, že pěstounka může nabrat síly a fungovat dál, zjistit, jak s dítětem mluvit, jaká pravidla nastavit…
A „neutáhla“ by jsi to na „rodinnou terapii“?
Jako pomoc matce, pomoc jim oběma?
Maminka byla hospitalizována? Řeší své zdravotní problémy?
Pracuji s lidmi s psychickými problémy a ideálně ošetřit právě včetně rodinné terapie.
Prosím anonym - práce.