Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Proč by se měl měnit? Zejména když z jeho pohledu všechno funguje.
Příspěvek upraven 24.11.17 v 19:02
Ech, takže blbeček od počátku, ale ty se k němu nastěhuješ a pokračuješ v tom? Proč, probůh? A co znamená " už jsem mluvila i o rozchodu, ten nechce"? Jestliže se chceš rozejít - což se tu jeví jako jediná logická reakce - tak opravdu nepotřebuješ jeho souhlas.
K normalitě jen takto:
http://stopnasili.cz/…skem-vztahu/
Rozejít, odstěhovat a najít si terapeuta, ať si příště už najdeš někoho normálního. Člověk si netahá do života zmetky náhodou… Hodně štěstí.
Zvládla jsi rozchod s otcem dcerky, zvladlas s ní žít sama, postarat se o vše. Zvládneš to zase
Odejdi od něj, tohle nemá smysl, zničí život vám oběma. Hodně štěstí ![]()
@Anonymní píše:
Dobrý den. Potřebuji se vypovídat a děkuji za respektování anonymu.
Je mi 31 let, mám dvouletou dceru, se kterou jsem byla od jejího narození sama, bývalý přítel o nás nejeví a nejevil zájem. Po půl roce od narození dcery jsem se seznámila s mužem, kterému je nyní 35 let. Po roce jsem se k němu nastěhovala a začalo peklo. On neumí být milý a neví, co je to úcta k ženě.
Je voják z povolání, tudíž chodí do práce na směny. Obvykle nechodí hned domů, ale staví se třeba k hospodě a chodí domů nad ránem. Telefony mi nezvedá, kolikrát na mě řve, že já jemu nesahám ani po kotníky, co jako chci, že si mě vzal k sobě a já si toho nevážím.
Věčně se spolu hádáme, tvrdí, že žádnou milenku nemá, když chci, abychom spolu něco podnikli společně, tak se to uskuteční, ale to mu musím neustále psát do kalendáře a připomínat, doma s námi moc není, on není žádný papučák - to jsou jeho slova a když je, tak na chvíli, která ihned pomine.
Když jsme spolu ještě nebydleli, tak to bylo vcelku dobré, ale už projevoval svoje negativní rysy. Dokáže se takový člověk změnit? Podotýkám, že v domácnosti vše funguje, sex taky funguje, peněz moc nemám, už jsem mluvila i o rozchodu, ten nechce. Momentálně nemám kam jít, jedině do podnájmu, už ho i zvažuji.
Co myslíte, je tohle normální vztah?
A na co jako ještě při takovém d. ebilovi čekáš? ![]()
Milá anonymní.. chtěla bych tě upozornit, že vojáci z povolání jsou jiné entity. S jedním jsem díky bohu jen chodila, ale celé čtyři roky. Pokud v 35 nezná dobré chování k ženě, tak bych ti radila, aby jsi se sebrala a vypadla, dokud je čas. Já jsem si zažila čtyři roky podvádění, lhaní, já byla hloupá a chtěla ho změnit, zatím co on byl den ode dne horší. Byl o dost starší a zlom přišel ve chvíli, kdy on odešel od armády. Já, tenkrát v prvním ročníku vysoké školy, chodila do práce a táhla nájem a jídlo a veškeré výdaje, protože milostpánovi každá práce smrděla. Do školy jsem se chodila doslova vyspat. Jednou v noci jsem přišla domů dřív z práce - pracovala jsem v hospodě a co mě tam nečekalo. Cizí holka v mojí posteli s mým drahoušem v tom nejlepším? Zkrátim to.. seber se a utíkej co ti nohy stačí. Spousta z nich má pocit, že jsou nadlidi, že jsou vojáci a že jim mají ženy sloužit. Tenhle vypadá na stejný exemplář.
@Anonymní píše:
Dobrý den. Potřebuji se vypovídat a děkuji za respektování anonymu.
Je mi 31 let, mám dvouletou dceru, se kterou jsem byla od jejího narození sama, bývalý přítel o nás nejeví a nejevil zájem. Po půl roce od narození dcery jsem se seznámila s mužem, kterému je nyní 35 let. Po roce jsem se k němu nastěhovala a začalo peklo. On neumí být milý a neví, co je to úcta k ženě.
Je voják z povolání, tudíž chodí do práce na směny. Obvykle nechodí hned domů, ale staví se třeba k hospodě a chodí domů nad ránem. Telefony mi nezvedá, kolikrát na mě řve, že já jemu nesahám ani po kotníky, co jako chci, že si mě vzal k sobě a já si toho nevážím.
Věčně se spolu hádáme,tvrdí, že žádnou milenku nemá, když chci, abychom spolu něco podnikli společně, tak se to uskuteční, ale to mu musím neustále psát do kalendáře a připomínat, doma s námi moc není, on není žádný papučák - to jsou jeho slova a když je, tak na chvíli, která ihned pomine.
Když jsme spolu ještě nebydleli, tak to bylo vcelku dobré, ale už projevoval svoje negativní rysy. Dokáže se takový člověk změnit? Podotýkám, že v domácnosti vše funguje, sex taky funguje, peněz moc nemám, už jsem mluvila i o rozchodu, ten nechce. Momentálně nemám kam jít, jedině do podnájmu, už ho i zvažuji.
Co myslíte, je tohle normální vztah?
Ne, nezmění se a vůbec nechápu, jak vám může fungovat sex, s takovým bych nespala teda. Jdi do podnájmu.
Odejdi od něho, dokud je čas. Taky se může stát, že časem jeho ponižováním ztratíš důvěru v sebe sama. On se opravdu se nezmění. A jak už tady někdo psal, vojáci, to je kapitola sama pro sebe.
@Anonymní píše:
Dobrý den. Potřebuji se vypovídat a děkuji za respektování anonymu.
Je mi 31 let, mám dvouletou dceru, se kterou jsem byla od jejího narození sama, bývalý přítel o nás nejeví a nejevil zájem. Po půl roce od narození dcery jsem se seznámila s mužem, kterému je nyní 35 let. Po roce jsem se k němu nastěhovala a začalo peklo. On neumí být milý a neví, co je to úcta k ženě.
Je voják z povolání, tudíž chodí do práce na směny. Obvykle nechodí hned domů, ale staví se třeba k hospodě a chodí domů nad ránem. Telefony mi nezvedá, kolikrát na mě řve, že já jemu nesahám ani po kotníky, co jako chci, že si mě vzal k sobě a já si toho nevážím.
Věčně se spolu hádáme, tvrdí, že žádnou milenku nemá, když chci, abychom spolu něco podnikli společně, tak se to uskuteční, ale to mu musím neustále psát do kalendáře a připomínat, doma s námi moc není, on není žádný papučák - to jsou jeho slova a když je, tak na chvíli, která ihned pomine.
Když jsme spolu ještě nebydleli, tak to bylo vcelku dobré, ale už projevoval svoje negativní rysy. Dokáže se takový člověk změnit? Podotýkám, že v domácnosti vše funguje, sex taky funguje, peněz moc nemám, už jsem mluvila i o rozchodu, ten nechce. Momentálně nemám kam jít, jedině do podnájmu, už ho i zvažuji.
Co myslíte, je tohle normální vztah?
ne není normální a jestli jsi normální ty, tak odejdeš…ať si buzeruje vojáky v kasárnách
Proč ses k němu tedy stěhovala když už předtím projevoval negativní rysy?? ![]()
To je tak, když ženské nechce být za každnou cenu sama. Prostě vezme i takového de**la.
@Petruna21 píše:
Proč ses k němu tedy stěhovala když už předtím projevoval negativní rysy??
Myslela si, že se změní ![]()
Tak každý jsme originál a každý sneseme různé zacházení, ale z mého hlediska bych odešla, nemá úctu, ty jsi nespokojená on nechce slyšet o rozchodu…klasický pohled konce vztahu… záleží na tobě, jak se v tomhle budeš dlouho trápit… věřím tomu, že se člověk nezmění, zkrátka buď se chce změnit… udělá to a to by sis všímala, že se něco mění a nebo se nezmění protože nechce a to se mi zdá častější… ono je to totiž pohodlnější
Tady zakladatelka diskuze. Začátkem prosince jsem mu oznámila rozchod, on mi řekl, že si vše uvědomuje, co dělal špatně a prosil mě, ať nám dám ještě šanci. Zatím se chová dobře, ale dávám tomu maximálně několik měsíců, co myslíte?
@Anonymní píše:
Tady zakladatelka diskuze. Začátkem prosince jsem mu oznámila rozchod, on mi řekl, že si vše uvědomuje, co dělal špatně a prosil mě, ať nám dám ještě šanci. Zatím se chová dobře, ale dávám tomu maximálně několik měsíců, co myslíte?
Tak tomu zacni davat vse! 100%! Ne jenom nejakejch „maximalne nekolik mesicu“! Protoze pokud to uz v zarodku pohrbis ty sama svou malovernosti, tak je to odsouzeno k neuspechu.
Do vseho naplno! ![]()