Nemůžu vystát přítele kamarádky

Anonymní
24.11.17 11:48

prosím o názor, kamarádky přítel

Ahoj, omlouvám se za anonym ale asi je jasné proč… jde o to že jsem rozpolcená z kamarádky a jejího přítele, nevím jak k tomu přistupovat a jak se s tím nějak vnitřně vyrovnat. Mám kamarádku která je prototyp spasitelského syndromu… mají malé dítě a připadám si do toho furt zatahávaná do těch jejich dramat, hlídání když zrovna dělají scény, akutní psychická podpora, rady atd atd… nemůžu ho už vystát, není mi příjemný ten člověk a k tomu to všechno. Teď zase po dlouhých bojích kdy už jsem si myslela že už konečně to má vyřešené se ozvala že jsou zase spolu a že na sešlost s kamarádkami u nás přijede i s nim… řekla jsem že je to na ní ať přijedou ale radost nemám. Uvažuji že příště až mi zavolá a jestli nemám čas že nutně že je to zlý… že už maximálně vyslechnu, ať už mě do toho netahá. Ale je to moje nejlepší kamarádka, dělá mi starost a mám jí ráda.. co mám dělat, nebo jak se odosobnit? Nejradši bych samozřejmě napsala že ho u nás nechci ale to nemůžu udělat, vím že prostě musím akceptovat :nevim: a sledovat jak se do toho noří víc a víc… tak nevím jak jednou litovat a pomáhat a pak dělat jako že nic… Kdyby to bylo jednou, dvakrát, párkrát ale je to furt a jen přituhuje :zed:.

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
24.11.17 12:00

Tohle je úděl kamarádů. Poslouchat a poslouchat. Nic s tím neuděláš, ale budeš vědět, že ti to jednou oplatí, když ty budeš potřebovat.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
24.11.17 12:02

@supermanka20 asi máš pravdu…

  • Citovat
  • Upravit
24.11.17 12:07

Nesmíš to brát tak, že tě to obtěžuje. Asi jo, obtěžuje, když je toho moc, ale ona je očividně hodně zoufalá ve smyslu utrápená, takže kdyby si do ní šla i ty, tak by to mohlo mít na její psychiku velký dopad. Tobě to vesměs nic neudělá a ona bude šťastná, že tě má!

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
27123
24.11.17 12:15

Chapu. Trapi te jeji nestesti a navic te to silene vycucava.
Zkus si od ni dat distanc. V prve rade mysli na sebe, protoze jeji zivot silne narusuje tvoji psychiku a to te muze znicit :?
Jeji zivot nezmenis, musi si ho zmenit sama. A to ocividne nechce.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
700
24.11.17 12:16

Pokud kamarádka sama nemá sebereflexi a neuvědomuje si, že tě zatěžuje stejným problémem pořád dokolečka a že není tvoje povinnost to poslouchat, tak radu nemám.
Můžeš jí leda říct „promiň, ale můj názor znáš, a pokud něco neuděláš bude to pořád dokola“, a pak halt čekat až k tomu sama dospěje. Když je to kamarádka, měla by vědět, že z tebe nemůže pořád jen vysávat energii, ale taky ji vracet, určitě máš svých problémů dost.
A jeho přítomnost akceptovat nemusíš, zrovna tak ona by se neměla urazit a mělo by jí být jasné, že ho tam nechceš a proč.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7527
24.11.17 12:17

Pokud to je opravdu nejlepší kamarádka, nezbývá, než být připravená na další pomoc, případně jen tak říct, hele je to tvoje věc, ty si na to musíš přijít, ale je to nevhodný partner, vzpomen co dělala, ale jsem tu pro tebe. A zároveň si najdi něco, kde budeš ten stres ze všech informací co přijdou vybíjet.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
24.11.17 12:32

Jo, jo, ještě horší to je, když jde o vlastní sestru, to mi věř - vlastní zkušenost. Moje kamarádka pomáhala naší společné kámošce, když ji manžel týral. Pořád jsme to řešily, radily, přesvědčovaly. Když ji skopal a strašně zmlátil, kamarádka si tuto oběť domácího násilí vzala k sobě do baráku a hodně se nám všem ulevilo, že to skončilo. Za pár dní přišla kamarádka domů a čekal ji jen na stole lístek: „Promiň, vrátila jsem se k němu, strašně ho miluji.“ Pak už se nedalo dělat nic. Jen čekat, kdy ji někde najdeme mrtvou. Člověk může vyslechnou, poradit, snažit se pomoci, ale pokud si daná osoba nedá říci, je to těžké…

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
24.11.17 12:59

@cecetka o to se moc snažím, a budu se snažit víc myslet hlavně na sebe :-(

@lilithlilith jojo říkám si jednou za rok to zvládnu snad… ale jinak tedy nee, snažím se říkat to jak píšeš že můj názor zná, asi si budu muset dát větší pozor a nezamotávat se do toho sama a zůstat jen u toho politování a „můj názor znáš“

@medunka23 jojo to dělám, ale je toho nějak moc už, a taky to že nevidí že po tom všem je blbé ho brát k nám, a že on naléhá a vlastně se „cpe“

Asi to jednou za čas budu muset přetrpět a dělat jako že nic, když už ho má za partnera (zase)

  • Citovat
  • Upravit
34473
24.11.17 13:06

Akceptovat ho teda nemusíš, to že žije s tvojí kamarádkou neznamená že ho musíš zvát k sobě. Jestli ten spasitelsky syndrom nemate náhodou obě dvě. Taky mám kamarádku co furt něco řeší. Přijede, sedne si a spustí monolog. Skončí a odjede. Po páté návštěve sem si uvědomila ze se mě ani jednou nezeptala jak se mám, po šesté už jsem ji nepozvala. Za prve mele furt to samé a poradit si nenechá a za druhé si své problémy dělá sama. Mam svých starosti dost než řešit ty její.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
154
24.11.17 13:32

Ano je to úděl kamarádů ale přeci se nemůžeš trápit jejich problémy, nejlépe by bylo udělat kolem sebe obal aby se tě citově nedotýkala tato záležitost a spíše bys to viděla z pozice třetí osoby, zní to jako nesmysl ale něco na tom bude… pořád můžeme na sobě pracovat tak držím palce a nemyslím to nijak zle, jen že bys tu situaci zvládla stejně a s gracií klidu duše :srdce: :kytka: :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
32873
24.11.17 13:36

No nemusíš akceptovat nic. Jestli máte sešlost a kamarádkama, tak bych jí řekla, ať se nezlobí, ale prostě bez něj. Ostatní z něj taky nebudou asi nadšené, ne? Nedělej věci, které ti nejsou příjemné, když nemusíš.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
24.11.17 13:38

@terien jojo asi ho mám taky do určité míry…

@Berushka1 jo to bych chtěla nějak se obrnit… bezva příležitost si to natrénovat :-D

  • Citovat
  • Upravit
7478
24.11.17 13:44

Ja jsem kamaradce pote, co jsem pro ni v noci jela, kdy utekla ven v pyzamu pred tehdejsim chlapem, ze ji mlatil a nebyl to prvni exces, absolvovala s ni policajty apod.,tak kdyz se k nemu vratila, rekla neco ve smyslu, ze je to jeji vec, ale at mi priste v noci nevola.Mezi nama, asi kdyby zavolala, tak bych stejne jela, ale chtela jsem ji dat najevo svuj postoj…Po letech mi rekla, ze ji to tehdy strasne nastvalo, ale na druhou stranu to byl impuls, ktery v ni rostl, donutil se zamyslet a byla to jedna z veci, ktera prispela, ze po nejake dobe od nej odesla :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2909
24.11.17 13:56

@supermanka20 nebo taky ne. Leta jsem mela velice dobrou kamosku. Byly jsme si blizke. Kdykoliv potrebovala- pomohla jsem, utrela slzy, tahala z pruseru…aze to bylo furt neco. A pak jsem jednou potrebovala pomoc ja. A ona ta pomoc neprisla. Ba prave naopak…to byl impulz. Prestala jsem se s ni schazet. A ze se mi ulevilo…

Anonymni. Nemusis ho snaset. Klidne ji muzes sdelit, ze na nej nemas naladu. Ze to, ze si nici ona zivot neznamena, ze ty si budes kazit vecer.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Užitečné odkazy

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

1.2 Spray Max mop box

  • (4.8) + 25 recenzí

Victoria

  • (4.4) + 20 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová