Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Problémy s nevlastním synem
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
12.3.19 12:15
Ondra evidentně prožívá cosi v sobě.Něco,s čím se nedokáže vyrovnat.Je krásné,že máš starost o to,aby i Ondra byl v pohodě.Že nestavíš sebe na první místo se slovy,že Ondra ti ničí život.
Bohužel maminka je jen jedna a asi čím víc ho vlastní matka nechce,tím je Ondra smutnější a předává to na všechny okolo.
Poradila bych se s psychologem,jak tuto situaci vyřešit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.3.19 12:15
Psycholog nebo psychoterapeut dlouhodobě pro dítě a pak společně pro Vás oba i pro tatu spolecně. Sami to nezvládáte a další děti mohou přejmout vzorec chování.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Meredithx
12.3.19 12:16
To je hrozný. Přestala bych kolem něho skákat, když je mu to tak nepříjemné. Koneckonců, maminka moc nedělá a je nejlepší. Tak mu ukaž, že nejsi hadra, jsi dospělý a jeho chování tě proste nevyvede z míry. Chovala bych se jak jeho maminka.. 
- Citovat
- Upravit
12.3.19 12:16
Co na to říct, je to pořád jen malé dítě a dříve či později mu dojde, že život není jen duha a poníci. Že se prostě rodiče už neměli rádi a šli od sebe. Že to není ani jeho vina a ani tvoje. Pokračuj v asertivitě, ale tvůj partner se do toho musí vložit a výrazně ti pomoci. Odborná pomoc by mohla pomoci.
Na každý pád být tvým partnerem bych se do toho vložil. Dítě tě prostě musí alespoň respektovat. Že jsi a že nejsi hadra.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.3.19 12:43
My u psychologa právě byli všichni, pak jen Ondra a pak my s partnerem, ne jednou, ale několikrát, nicméně to nikam nevedlo. Řekl nám, že ho máme poslouchat a nechat vypovídat, Ondra to ale pochopil tak, že ho musí poslouchat všichni včetně paní učitelky, ta mu řekla, že si povídat nesmí a on se na ni neskutečně urazil. Taky nám řekl, že je asi nežádoucí styk s maminkou, ale jak to chcete dítěti zakázat? Přítel jí ho vždy v pátek doveze a ona se může přetrhnout, jak se o něj stará, jen pak dalších 10 dní neví, že má dítě. Nezavolá mu, nenapíše. A jemu to evidentně vadí, protoże Janin tatínek volá dceři denně. Šli jsme k psychologovi, aby zjistil, co cítí vnitřně a třeba, že si neuvědomuje, co dělá nebo, jak se chová, ale psycholog řekl, že si to uvědomuje, že to dělá naschvál, aby na sebe upozornil. Ale když někam jedeme, jedeme všichni, když koupím jednomu, koupím všem, když se ptám, jak bylo ve škole mluví jeden a pak druhý. Hranou si s námi v obýváku. Když jdeme ven na zahradu, jdeme všichni. Snažíme se nedělat rozdíly.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.3.19 12:47
@Ketta píše:
My u psychologa právě byli všichni, pak jen Ondra a pak my s partnerem, ne jednou, ale několikrát, nicméně to nikam nevedlo. Řekl nám, že ho máme poslouchat a nechat vypovídat, Ondra to ale pochopil tak, že ho musí poslouchat všichni včetně paní učitelky, ta mu řekla, že si povídat nesmí a on se na ni neskutečně urazil. Taky nám řekl, že je asi nežádoucí styk s maminkou, ale jak to chcete dítěti zakázat? Přítel jí ho vždy v pátek doveze a ona se může přetrhnout, jak se o něj stará, jen pak dalších 10 dní neví, že má dítě. Nezavolá mu, nenapíše. A jemu to evidentně vadí, protoże Janin tatínek volá dceři denně. Šli jsme k psychologovi, aby zjistil, co cítí vnitřně a třeba, že si neuvědomuje, co dělá nebo, jak se chová, ale psycholog řekl, že si to uvědomuje, že to dělá naschvál, aby na sebe upozornil. Ale když někam jedeme, jedeme všichni, když koupím jednomu, koupím všem, když se ptám, jak bylo ve škole mluví jeden a pak druhý. Hranou si s námi v obýváku. Když jdeme ven na zahradu, jdeme všichni. Snažíme se nedělat rozdíly.
Třeba má pocit, že dokáže zapříčinit váš rozchod (otrávit tě) a že se otec vrátí k mámě. Přijde mi to docela logické. Pokud by tomu tak bylo, možná by pomohlo ho usadit s tím, že v žádném případě od sebe nepůjdete. Jo vztekal by se, ale v důsledku by s tím nadělal prd. Ale nejsem psycholog. V hodinách psychologie jsem spal. A nebo nás uspávala profesorka aby měla klid na své věci. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.3.19 12:54
Ja bych se s nim takhle neparala a proste narovinu mu to vysvetlila jak to bylo od zacatku - kdo, s kym se rozesel. Aby pochopil, ze za to nemuzes. Zeptala bych se 1× na to, co chce k jidlu, neodpovi - ma smulu. Do skoly by sel vcas snidane/nesnidane. Zni to hnusne, ale to, ze mu lezes do zadku to nenapravi, on si ted tebou manipuluje. Takze bych ho ignorovala, on rychle zpozorni…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.3.19 12:58
Tvůj muž by si s ním měl sednout a promluvit…o samotě…a říct mu taky jak by měl fungovat ..a ty bys ho měla přestat opečovávat, moje dítě je stejně staré a ze školy chodí sama ..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.3.19 13:00
Tatínek by si s ním měl pořádně promluvit a všechno mu vysvětlit a nenechat si od něho nic libit. Určitě kolem něj neskakej, aspoň si uvedomi, kolik toho pro něj delas. Držím palce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.3.19 13:02
No tak treba snidane: rozhodnout se a nasnidat ae do urciteho casu, jinak jde bez snidane. a jinak psycholog pro nej a rozhovor s otcem a s nim.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.3.19 13:24
Já si myslím, že jste na něj moc hodný… Měl by poznat, že akce vyvolává reakci… Příklad s tou snídaní, říct mu máš 5 minut na to rozmyslet si ci chceš… Pokud mi to do 5 minut nereknes.. Tak a) budeš jíst co pred tebe postavím nebo za b) nebudeš jíst nic… Záleží jak moc chceš být drsná.. Při variantě a) pak ale logicky nastává problém že se v tom bude nimrat, nebo to nebude jíst vůbec, v tom případě po 15 minutách opět zavelíš, máš 5 minut, co nesníš dám do lednice a budeš to mít odpoledne k svačině, nebo večer k večeři…
On si s vámi prostě dělá co chce a vy mu to tolerujete… To je problém…moc se s ním crcáš… Hele mě asi kdyby se takhle choval nevlastní syn, tak vesele predeleguju péči o něj na tatínka… Prostě bych na to psychicky neměla…
A ještě jedna rada, podle mě by to chtělo nějakého mediátora a terapii celá rodina včetně vlastní matky a tvé dcery, protože podle mě i na ní se tohle chování musí nějakým způsobem podepsat… Mě je toho kluka líto, že ho vlastní máma doma nechce, tobě evidentně taky, ale to mu nedává právo se po vás vozit… A třeba u té mámy máš evidentně aspoň trochu zastani, to je dobrý.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.3.19 13:26
@Meredithx píše:
To je hrozný. Přestala bych kolem něho skákat, když je mu to tak nepříjemné. Koneckonců, maminka moc nedělá a je nejlepší. Tak mu ukaž, že nejsi hadra, jsi dospělý a jeho chování tě proste nevyvede z míry. Chovala bych se jak jeho maminka..
Tím co radíš, to dopadne úplně špatně. Toho kluka by to jen utvrdilo v tom, že nová máma je opravdu mrcha. Chce to pochopit jen trochu dětskou psychiku.
Náhradní maminko, vydrž, Ondra musí pochopit, žes nezpůsobila rozvod jeho rodičů a tatínka mu nekradeš. Musí v tebe získat důvěru a pocítit, že ho opravdu miluješ. To víš, tohle je vždy riziko, když si žena vezme rozvedeného s dětmi. Nepočítej ale, že to bude hned.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.3.19 13:34
A kde je ten jeho bratr? Píšeš, že mu ex nechala na starosti oba syny,ale o druhém se vůbec nezmiňuješ. Žije u matky? Jestli ano tak se Ondra takhle chová možná právě proto, že nechápe proč bratr žije u maminky a on ne.
Jinak bych asi taky řekla příteli ať si s ním rázně promluví a určitě bych okolo něho takhle neskákala. Souhlasím celkem s tím co psaly holky nademnou. Zeptat se ho jednou a dost…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.3.19 13:36
@kacenka841 píše: Souhlasím celkem s tím co psaly holky nademnou.
Tady se chlapy úplně ignorujou. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Dobrý den, potřebovala bych poradit. S partnerem máme každý jedno dítě z prvního manželství, já dceru 8,5 let a přítel syna 9 let, oba žijí s námi. Spolu pak máme syna 1,5 roku. Problém se týká přítelova syna Ondry. S přítelem žijeme asi 3,5 roku. Začátky byly lehké, ale i těžké. Obě děti se na sebe těšily, ale zároveň když jsme s dcerou došli Ondra do dcery Jany kopal, bouchal ji, zhazoval ji. Ale vysvětlili jsme a vyřešili. Tak ňák to pokračovalo celou dobu, přišel problém, vyřešil se. Poslední dobou, jsem už ale v koncích. Prošli jsme si obdobím, kdy Ondra zvracel, uzavíral se do sebe, nekomunikoval s nikým, jen s maminkou. Ta si ho bere co 14 dní na víkend. Navrhli jsme tedy, že má jít k ní, ona mu ale řekla, že chodí do práce a že ho nechce, že musí zůstat u nás. Ondra se ale naštval na mě, že za to můžu já. Šli jsme s ním k psychologovi, ten nám řekl, že nám dělá Ondra naschvály schválně a že si myslí, že já můžu za to, že tatínek není z jeho maminkou, jenže když jsem si s přítelem začala byl 5 let po rozvodu (Ondrová maminka odešla a nechala mu na starost Ondru a ještě jeho bratra). Teď jsme v situaci, že když se ho ráno zeptám, co bude snídat (po 20 minutovém přemýšlení) odsekne mi, že ještě neví. Ale on pak 30 minut snídá a nestíháme školu. Když mu řeknu, že je venku zima, ať si vezme teplé boty či bundu uráží se a už se mnou nekomunikuje (je ale u něj normální, že v 15 stupních jde v kulichu a rukavicích, nedojde mu to). Když doma něco říká taťkovi šeptá a otočí se zády, abych to neslyšela. Jde třeba o hloupost, jestli může oplátku. Zeptala jsem se ho už několik proč šeptá, že jsem přece koupila pro každého. Když upeču buchty nejí je, uvařím jí z odporem (i když uvaří přítel) u maminky jí ale vše bez problémů. Prostě ať udělám, co udělám je to špatně. Koupila jsem kalhoty ani nepodekoval. Jeho maminka mu koupila kalhoty za peníze, co dostal od babičky na Vánoce a poslouchala jsem, jak je maminka úžasná. Jinak s nejmladším si hraje moc rád, chodí se s ním tulit. Ale taky mi že začátku dělal naschvály. Nejmenší ležel hrál si a Ondra mu schválně vyměnil hračky, ať brečí. Já chápu, že maminka je jediná, že může dítěti ublížit, ale ono ji bude stejně milovat nadevše. Ale jak dál. Doma je to poslední dobou neustálý boj, chlap stojí při mě, ale né vždy. A i to chápu, přece jen syna vychovával od malička. Ale syn mu třeba jednu vrazil a s chlapem to ani nebylo. Mě to vytočil, protože co udělá, až bude starší. Maminka Ondrovi řekla, že když mě nebude poslouchat, nebude de k ní moc chodit. Tož kde jsme. Já už opravdu nevím. Když s ním jdu k doktorovi nebo ho vyzvedávám v družině a podobně jde buď x metrů přede mnou nebo za mnou, čekám na něj na přechodně a on stojí mimo, nedojde mě. Jenže se nekouká před cestou a posledně ho málem srazilo auto. Jinak nikdy jsem ho nehodila, snažím se s ním mluvit a vysvětlovat, ale on mě ani neposlouchá. Chlapovi jsem říkala, že už na to nemám, že se odstěhuju, že bude Ondrovi a i mi asi líp, že jemu evidentně vadím a mě jeho chování strašně mrzí, ale chlap řekl i před ním, že nás miluje chce být s námi. A já si zase říkám, jak k tomu přijdou Jana s Honzou. Ondru vidím do školy, chystám snídani, svačinu, píšu úkoly, vidím na kroužky však to znáte, ale pořád se na mě kouká, jako na největší macechu v okolí. Chlapovi ale tvrdí, že mě má rád a chce aby jsme žili všichni dohromady.