Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
KatkaX píše:
Jak psaly nade mnou - nejvíce by mě štvalo, že on teď vypouští z pusy nesmysly typu „Já Ti zařídím…“ a nemovitost byla ze začátku Tvoje a Ty v dobré víře jsi ji rozdělila. No ale to je pozdě bycha honit, sebelepší právník to nenapadne, pokud není vyloženě blbě sepsána kupní smlouva a to nepředpokládám. No na druhou stranu vzhledem k ceně nemovitosti byste oba šli s velmi dobrým finančním základem, což se tak často nestává.
A já si naopak myslím, že pokud manžel chce vést takový život, jaký popsal, tak bych po tom, aby bydlel v jednom domě netoužila. Pokud máš v plánu vést normální monogamní parnerský život a třeba i časem mít dítě/děti s někým vyzrálým a zodpovědným (což předpokládám), tak bych fakt byla radši, kdyby syn viděl fungující rodinu jako vzor a tatínka „holkaře“ (jak se sám označil)jen ve chvílích,kdy si na dítě udělá čas a možná i bych se pokusila ovlivnit, aby dítě nebylo co týden ve společnosti jiné tatínkovy „tety“ - jeslti je tohle možné.
V podstatě souhlasím. Já to vidím tak, buď ho pomocí právníků zbavit nároku na barák(jestli je ta možnost). Nebo prodat dům a jít bydlet do vlastního, rozděleného. Radši bych teda celý baráček bez exmanžela.
Do toho bych nešla.. Naši takto žili asi dva roky, mělo bylo 18, ale i tak to bylo divné…
Bylo divné se dívat, že taťka jezdí po večerech někdě… a máma si taky chodí někde a hlavně bylo vidět, že to ani jeden nemůže ustát..
I když měli oddělené životy - prý si budou dělat co chtějí,nové partnery a tak, a nový barák , to to opravdu nešlo..
Možná bych na to přistoupila jako řešení přechodné situace - půl rok např. než se domluvíte, ale s tím, že budete jako dva cizí lidé - finance zvlášt, hodpodaření zvlášt a samozřejmě, žádný infimní život..Ale jako takto žít mi přijde dost ujete..
xyolga píše:
V podstatě souhlasím. Já to vidím tak, buď ho pomocí právníků zbavit nároku na barák(jestli je ta možnost). Nebo prodat dům a jít bydlet do vlastního, rozděleného. Radši bych teda celý baráček bez exmanžela.
On polovinu nemovitosti legálně „koupil“. Podle mého není možnost jak mu jej vyvlastnit.
Takže zakldatelce neporadím, myslím si, že má pěkný problém, nepíši, že nevyřešitelný, ale tak záleží jak daleko chtějí oba zajít, jestli i na právníky - což taky nemusí v dnešní době znamenat výhru..
například naši byli rozvedeni a taky se nemohli domluvit, kdo tam bude teda nakonec bydlet a oba právnici jedině radily prodat a nebo žít odděleně spoleřčně - prodat ani jeden nechtl a žít společně bylo opravdu divné..
Navíc nech si zakladatelka třeba představí, že by si tam partner volal přítelkyně, sem tam by slyšela co by nemusela, myslím, že toto se ustát nedá no..
Ono taky když si představím, že budete mít každý svou novou rodinu a až bude pěkně, sejdete se na společné zahradě, to byste museli vycházet sakra dobře.
Dokážeš si to představit? Nebo na sebe budete koukat skrz plot? Za chvíli byste si mohli pořádně lézt na nervy. Nikdy nevíš, koho si chlap najde, můžete spolu vycházet dobře nebo taky celej život bojovat. V takovém podivném modelu soužití je tolik potencionálních rizik. ![]()
A pak až vás bude na rozhodování víc a ty přece jen zatoužíš po změně, bude se to dělat mnohem hůř. Tvoje dnešní triumfy budou fuč.
Neliso, kdyby rodinu, ale co když si tam začne vodit nějaké připité kamarády a pod..
Ono neni jenom to, že si druhý najde partnerku a budou mít děti..Nebo se ti partner zadluží a bude hned.. Nebude splácet hypo a bude..
Nevím toto bych řešila hned. ale opravdu nevím, jak no..
u nás to bylo tak, že se naši domluvit nemohli, ta bohužel, to došlo tak daleko, že dům pomalu propadl soudem nebo jak se tomu říká, tak nakonec, aby ho zachránily, tak ho odkázali mě a já po ročních upravách se tam stěhuju.. Ale bydlet jsem tam neplánovala, musela jsem se i domluvit s manželem..
Příspěvek upraven 13.02.12 v 11:07
KatkaX píše:xyolga píše:On polovinu nemovitosti legálně „koupil“. Podle mého není možnost jak mu jej vyvlastnit.
V podstatě souhlasím. Já to vidím tak, buď ho pomocí právníků zbavit nároku na barák(jestli je ta možnost). Nebo prodat dům a jít bydlet do vlastního, rozděleného. Radši bych teda celý baráček bez exmanžela.
Vím a je mi jasné, že není jednoznačná možnost vrátit vlastnictví do původního stavu. Leda ho vyplatit, ale to asi není jen tak v možnostech zakl.
Přiznám se, že hlava mi to nebere, selským rozumem je přece jasné, komu dům patří..
![]()
Nelisa píše:
Ono taky když si představím, že budete mít každý svou novou rodinu a až bude pěkně, sejdete se na společné zahradě, to byste museli vycházet sakra dobře.Dokážeš si to představit? Nebo na sebe budete koukat skrz plot? Za chvíli byste si mohli pořádně lézt na nervy. Nikdy nevíš, koho si chlap najde, můžete spolu vycházet dobře nebo taky celej život bojovat. V takovém podivném modelu soužití je tolik potencionálních rizik.
A pak až vás bude na rozhodování víc a ty přece jen zatoužíš po změně, bude se to dělat mnohem hůř. Tvoje dnešní triumfy budou fuč.
Souhlas a pak i když budou ploty nemůžete se jen obcházet a dělat, že ten druhý není. Kolem baráku je spousta práce, údržby, rekonstrukcí.S tím spojené investice. Na tom všem je třeba se umět společně dohodnout. Kdoví jak spolu budou do budoucna vycházet?? ![]()
Holky, já si právě myslím, že zakladatelka je ve fázi, kdy neuvažuje nad možností, že by se domek prodal. Pokud si nechá právně ošetřit majetek, tak pak snad ani jeho dluhy nebudou její starostí. Jasně že by bylo lepší kdyby se barák prodal a koupily se dva byty, ale v současné situaci, kdy o správnosti toho kroku zakladatelka není přesvědčená, je to asi rozumné řešení.
Jen bych teda rázně odmítla ten sex. Shazuje tě to na hodně nízkou úroveň, on to bude brát tak, že ho prostě pořád potřebuješ a nejsi schopná sehnat nikoho lepšího a bude z tebe mít akorát tak srandu. Spíš bych teď myslela sama na sebe.
Pro tebe určitě bude komplikovanější najít si potencionálního nového partnera, určitě to bude hodně odrazující, ale to samé i pro jeho „slečny“. Otázkou ale je, jestli jsou oba nastavení tak, aby si ty druhé partnery hledali. U manžela bych řekla že ten se rozhodně nechce vázat, u tebe že nejsi ve fázi, kdy by jsi dokázala vyměnit současný život za jiný.
Hodně záleží na tom, jestli si dovedeš představit vaši domluvu. Jestli opravdu víš, že si nebudete dělat naschvály, že to pro malýho bude opravdu přínosem.
Já po rozvodu sháněla byt, který by byl co nejblíž bývalýho (kvůli malé) a kdyby mi nabídl možnost spraveného prvního patra na baráku (on dole, já nahoře), asi bych do toho taky šla. Tohle je krok, který jde kdykoli změnit. Ale u nás to bylo daný i tím, že jsme dokázali i po rozvodu komunikovat jako dva dospělí, rozumní lidé.
Já vím, že zakladatelka je ve fázi, kdy prodat ne.. ALe myslím si, že stejně časem - nevím řádově několik let na to dojde, že prostě takto žít nedokáží…Už když by si oba časem našli partnera, tak věřím, že těn to bude vadit maximálně a bydlet tam nebudou chtít a nebo budou tam hádky..
Ono se dá rozumně domluvit horší je reálně v tom žít…Proto jsem napsala, že bych zkusila takto řít nějaký ten měsíc, ale nevěřím , že by se takto dalo žít léta…
Od prvního rozseknutí - tedy věty, že se barák prodá a peníze rozdělí -do skutečné realizace uplynou měsíce. Já nevěřím, že si manžel uvědomí vážnost situace, když si zakladatelka nechá udělat pro něj záložní hnízdečko lásky dosažitelné v 5ti krocích. Já bych tedy rázně dala najevo, že takto tedy ne a jestli ne, tak se vším všudy. Ale situaci neznám, každá by reagovala jinak, takže jen můj názor na situaci.
Kvaček a xyolga - souhlas s vámi oběma.
Navíc vlastnit ideální polovinu domu je pěkně blbá forma vlastnictví. Nebo jakýkoli jiný ideální podíl.
zakladatelko - dost dobré řešení, až na tu myšlenku ,že by si s ním eventuelně ještě měla sex..to je divné, ale jak myslíš.
Nešlo by to nějak uhádat, že ačkoli jsi mu darovala půlku domu, tak se chová v rozporu s dobrými mravy a Ty chceš tu půlku zpátky?
no já nevím, pokud je to tak zlí až třeba na rozvod, ale přitom chce vídat dítě a ty nemáš na samostatné bydlení a opravdu to bude financovat…ale s tím, že on i ty si jednou někoho najdeš,tak bych to promyslela
nabídka je to šokující…smutná, ale pokud byste stejně měli bydlet každej jinde, tak proč ne?? akorát nevím jak by si snesla, kdyby si někoho našel, nebo ty…