Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Sluníčkonesvítí píše:
Ano, takhle si já představuju dozor! Pokud to učitel nezvládá, neměl si tohle povolání vybrat. A scénu bych neudělala učitelce předevšema, ale do očí bych jí řekla pěkně od plic, že svou práci nezvládá. Když já chodila do 1. třídy, měla jsem dost starou učitelku a jak zjistila, že nějaké dítě dělá něco, co by dělat nemělo (myslím ty větší prohřešky), tak si vzala dítě do kabinetu a sešvihala ho pravítkem! I já dostala, protože jsem spolužákovi sebrala svačinu a snědla jí, protože jsem na to měla chuť. Dostala jsem zaslouženě a ani mě nenapadlo to někdy zopakovat a stěžovat si doma. Je pravda, že učitelka časem dopadla špatně, protože děti si stěžovaly, ale myslím si, že není od věci někdy takových metod. Ono se to sice nesmí, tak ale aspoň snížit známku z chování, aby si to dítě zapamatovalo.
Tipuju, že si nějaký puberťák udělal nick, tohle snad nejsou názory dospělý ženský.
Co příspěvek, to perla. ![]()
Jak píše Bohunka ( jejíž názory, rady se mi velmi líbí), naučit děti pokud možno řešit problémy sami. Nebo pokusit se. Náš Vojta se pokoušel říct kamarádovi ve školce, ať mu nebere hračky či neboří stavby z kostek tak, že ho pozval, ať si s ním jde hrát. No malý nechtěl a kazil hru dál. Vojta to řekl i p. učitelce, ale taky si asi nevěděla rady. Musela jsem tedy pomoct já. Tak jsem napsala mamince chlapce, za účasti Vojty, aby věděl, co tam bude. Dopis jsem dala do skříňky ve školce. Mamka je kamarádka a psala jsem spíš tak, ať najdem řešení pro oba chlapce. Chvíli to pomohlo, mluvila s ním taky v klidu. Ale proč to dělá, jsem se nedozvěděla. Napadlo mně, že žárlí na jednoho chlapce, s kterým si Vojta od září v MŠ hodně hraje. Dřív si hrával jen s tímto.