Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@katterin K té méněcennosti - víš co, když to dítě bude odmalička vedeno tím směrem, že věci jsou jen demonstrací moci, ne ukazatelem hodnoty člověka, ani jí to nenapadne, že by se někdo mohl ofrňovat kvůli tomu, že si nekupuje snickers.
Nemyslím tím, že bude chodit ve starých hadrech a s chlebem se sádlem, ale rozumně se domluvit, že si třeba to pití koupí občas, protože je jasné, že to chce taky, ale ta věc není přece pro úspěch či oblíbenost nijak nutná.
Mám tři děti a všechny jsou vedeny celkem skromně a musím říct, že jsou všechny tři v kolektivu velmi oblíbeny.
A k penězům - taky vyplácíme kapesné, aby si děti mohly s tím svým málem hospodařit. Nejstarší šetří, prostřední to rozfofruje, občas něco ušetří (co dostane od babičky) a občas zve nemajetné spolužáky (ano, zve spolužáky ze svých 35Kč týdně
) a nejmladší něco ušetří a v pátek si kupuje po cestě ze školy kyselé hady.
.
Myslím, že je dobré, když mají děti peníze jen pro sebe. Řekla bych dceři, ať to té kamarádce neříká, protože jinak bude bez peněz, je to ošklivé, ale to tak.
Já bych naklusala za třídní učitelkou hned po tom, co by mi dcera řekla, že jí spolužačka bere peníze ( ikdyž je známo, že škola za paníze a cenné věci neručí, zlodějku snad nenechají bez postihu). A když jí i bije, to bych tam už udělala cirkus.
@Sluníčkonesvítí No tak na to tam všichni čekají. ![]()
Proč máš dojem, že musíš někde dělat cirkus?
Proč nemůžeš nejprve poučit dítě a pokud to nepomůže, tak to potom v klidu probrat s učitelkou?
Resila bych ze skolou. Mozna toho ma holcina vic.
Jako vsechno ma svoje hranice. Ted jsem resila nejaky problem ve skolce. Pravda zacla jsem ho resit az v okamziku kdy jsem si byla jista ze i me dite, ktere neni svate v te chvili bylo. Nerikam, ze se to vyresilo uplne ale z vetsi casti. Nekdy to neni od veci se ozvat. Nejdriv jsme se tedy pokusili vysvetlit a poradit dcerce ale bez uspechu. Bohuzel rodice, kterych se ten problem tyka tak delaji ze se nic nedeje bohuzel dnesni vychova… ![]()
@hanka.br. píše:
@Aknyt Umíte si představit, že něco podobného napadne rodiče 25 prvňáků? To aby učitelka místo své práce hlídala dětem kapesné?
My takto hlídali kapesné 30 dětí
. Vždy se smělo nakupovat v určenou dobu, to si přišli pro penízky. Měli jsme obálky se jmény s papírem a částkou, z toho jsme odebírali.
@Aknyt píše:
My takto hlídali kapesné 30 dětí. Vždy se smělo nakupovat v určenou dobu, to si přišli pro penízky. Měli jsme obálky se jmény s papírem a částkou, z toho jsme odebírali.
Máme tedy každá jinou představu o efektivním využití času učitele a o jeho náplni práce. Od toho ve škole opravdu nejsem a nikdy bych na něco takového nepřistoupila.
No, dceri uz by melo dojit, ze asi neni ta spravna cesta vykladat o penezich.
Jednou, mozna dvakrat, ale jestli se to deje soustavne…
Resit s ucitelkou. Navic bych asi po nejakou dobu prestal ty desetikoruny pridelovat.
Muze byt i nejaky vetsi problem, protoze se snazi udrzet si pratelstvi i takhle.
@hanka.br. netvrdím, že to je efektivní, ale u nás byly krádeže dost velkým problémem a ne jednoho dítěte. Kradli jim ale spíš starší děti. Asi to bylo tím, že podíl sociálně slabých dětí byl na škole velký. A i když to byl opruz, tak to fungovalo. Teď už to tam nedělají, změnily se děti a je klid.
Pokud bych měla možnost, promluvila bych si přímo s tou holkou, co jí bere peníze. Viděla bych to jako rychlé a efektivní řešení. Pokud by k tomu pak ještě někdy došlo, řešila bych to s třídní.
Každopádně bych nepřestala dítěti dávat peníze, jak tu někdo navrhuje, jen proto, že jí je někdo bere. To bys potrestala dceru místo zlodějky.
A řešení, že by měla učitelka hlídat dětem peníze, mi přijde jako nesmysl. Od toho tam učitelka fakt není.
Já bych to rozhodně jako první řešila s učitelkou, řešily jsme takhle že děti synovi braly z aktovky sušenky, z penálu věci apod. učitelka si s dětmi promluvila, a víceméně od té doby super. Držím se hesla že co se ve škole stane to se má ve škole řešit, pokud to přesáhne nějako únosnou míru tak učitelka si podle mých zkušeností pozve rodiče a pak se to řeší dál. @Drovers to mi nepřijde jako moc dobrý nápad protože si umím představit jak bych řádila kdyby cizí rodiče šli za mými dětmi něco s nimy řešit
My řešíme něco podobného… peníze se sice ztratily jen jednou, ale to že si děti v 1.tř hrabou v taškách, že se štípají a jinak si ubližují, že si berou věci z penálu a nevrací, to mě taky strašně rozčiluje… svačinu dostává dcera v jídelně a stejně jí na přilepšenou něco přidám, že se rozdělí je něco jiné, než že jí to někdo vezme… nejdřív jsem taky měla pocit, že má být ta rozumnější, a říct, to se nedělá ale nemůže si nechat všechno líbit… s učitelkou si opakovali znovu pravidla chování, že se do tašek neleze, ale moc efekt to nemělo… tak uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál, protože to budu muset řešit s učitelkou… jinak s penězma jsme měli jiný problém, 3/4 roku dostávala na autobus a vždycky jí tam něco málo zbylo, moc dobře ví, že jí musí zbýt v peněžence 4,– na autobus a ono se jí stalo, že si šla něco koupit do krámu s ostatníma dětma a peníze jí prostě nezbyly, a to občas dokonce že kupovala něco někomu jinému a né sobě… naštěstí v autobuse jezdí známý, takže domů vždy dojela, ale jde o princip a o to, že se jí to několikrát vysvětlovalo a stejně ten dav ji strhne…
@Virginia protože mýmu dítěti nemá kco co ubližovat a krást. Od čeho jsou dozory? Mají dohlídnout na to, aby se přesně tohle nestávalo. Ono totiž už tohle je šikana.
@Sluníčkonesvítí, ach jo ![]()
Právě maminky s přístupem, který tady předvádíš, nadělají ve škole a ve vztazích mezi dětmi největší paseku.
Tyhle věci je potřeba řešit s obrovským taktem a citem - ne naklusat do školy, udělat cirkus a všechny zúčastněné seřvat, protože „mýmu dítěti nemá kdo co ubližovat“. ![]()
@katterin píše:
Prosím o názor. Má dcera chodí do první třídy a mají tam automat na různé sladkosti a vody. Dostává od nás kapesné na přilepšenou, ale svěřila se mi, že když se svěří kamarádce, že dostala peníze tak jí kamarádka vleze do peněženky a vždy si od dcery veme 10Kč bez dovolení.Vím, že to není moc, ale už se to několikrát opakovalo. Dceři jsem říkala, že se takové věci nedělají a že to není kamarádka. Mám to nějak řešit? Dcera se bojí, že se s ní kamarádka přestane bavit, ale tohle přece není kamarádka. Ještě se mi svěřila, že jí liská. Mám to nějak řešit ve škole nebo s matkou kamarádky? Nebo nejdříve zkusit řešit přes dceru ať si zkusí se spolužačkou promluvit sama a já zasáhnu později? Děkuji za názory a omluvám se za chyby.
Já bych především - aspoň prozatím - přestala dávat dítěti do školy „peníze na přilepšenou“, ale zavedla bych doma pokladničku, z níž by si dítě sladkosti a podobné mohlo koupit třeba, když jdeme na nákup.
Do školy patří svačina, pití, případně mlsek z domova nebo karta do mléčného automatu, je-li k dispozici… nic dalšího.
Tím bych eliminovala tento zdroj problému.
Další už si bude muset dcera vyřešit a v sobě ujasnit také trochu sama - už to není batole, už musí vědět, že se kamarádka nechová správně. A chová-li se tak, že to není kamarádka. Problém je v tom, že ona o ni nechce přijít - takže i v jiných situacích se bude chovat tak, aby jí vyhověla a aby s ní byla zadobře. Bude-li s ní stále chtít kamarádit - i za cenu, že dostane občas lískanec - je to její boj.
Nemůžeme za naše děti tyto věci řešit, i když se nám nelíbí a chovaly bychom se jinak. Můžeme jen navádět, pomáhat, radit, doporučovat… a to jen tehdy, když vznikne skutečný problém. Ne tehdy, když je nám jich líto, protože jsou jiné než bychom chtěly (uťápnuté třeba, toužící po kamarádce, po oblíbenosti, stydlivé…).