Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
@Anonymní píše:
Dobrý večer, ráda bych věděla zda má někdo jako psychickou oporu při psychických potížích rodiče. Zda je v pořádku to tak mít i v dospělosti
Děkuji za odpovědě
proč by nemohli být rodiče oporou člověku i v dospělosti. Vždyt je to pěkné
Mám totiž úzkostné stavy a ataky a když to přijde tak musím volat aby za mnou přišli (mají tu možnost ) a byl se mnou alespoň jeden, protože nevydržím sama
Příspěvek upraven 16.08.23 v 18:20
@Dnd24 píše:
Mám totiž úzkostné stavy a ataky a když to přijde tak musím volat aby za mnou přišli (mají tu možnost ) a byl se mnou alespoň jeden, protože nevydržím sama
tak to je dobrý, ne. Proč to řešíš.
@Dnd24 píše:
Mám totiž úzkostné stavy a ataky a když to přijde tak musím volat aby za mnou přišli (mají tu možnost ) a byl se mnou alespoň jeden, protože nevydržím samaPříspěvek upraven 16.08.23 v 18:20
A kolik je rodicum let? Tohle nemuze fungovat vecne. Resis to s psychiatrem?
Ano chodím k psychiatrovi, ale proste když někdy tu podporu potřebuju tak vždy přijdou
Příspěvek upraven 16.08.23 v 18:33
Ano, v nejtěžších chvílích mi vždy máma s tátou byli a stále jsou oporou. Jsem dospělá, žiji sama, ale nikdy sem nezapomněla, kde mám doma. Je to v pořádku.
@Anonymní píše:
Dobrý večer, ráda bych věděla zda má někdo jako psychickou oporu při psychických potížích rodiče. Zda je v pořádku to tak mít i v dospělosti
Děkuji za odpovědě
Co bych za to byvala dala, kdybych to mela v te dobe, kdy jsem to moc potrebovala..
Mám
ale největší oporu mám v partnerovi, bez něj bych tu už dávno nebyla.
V mých rodičích jsem oporu nikdy bohužel neměla, celé dospívání jsem se sebepozkozovala a to fakt ve velkém a nikdy mi nijak nepomohli. Pomohl mi jediné můj tehdejší přítel a nyní je z něho už 13 let můj manžel. Jsem ráda, že máš v rodičích oporu, moc ti ji závidím. Vaz si jí. ![]()
Děkuji, já teprve půjdu na vysokou, takže s těmi rodiči bydlím( jsou rozvedení, takže taky nejsem furt na jednom místě), s tím že oni žijí svůj život(mají své partnery), pracují (já teda momentálně pomáhám mamce s penzionem)takže nejsem s jedním nebo druhým 24/7. Ale i tak mi řekli že kdykoliv, cokoliv budu potřebovat, vždy si na mně čas najdou v jakémkoliv věku, za což jsem vzhledem ke své psychické diagnóze velmi vděčná a díky zdejším příspěvkům jsem zjistila že to není nic zvláštního za co se stydět
Dobrý večer, ráda bych věděla zda má někdo jako psychickou oporu při psychických potížích rodiče. Zda je v pořádku to tak mít i v dospělosti
Děkuji za odpovědě