Psychika po porodu - závislost?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Reakce:
@Anonymní píše:
Ahoj, chtěla bych se zeptat, zda jste se některá setkala s podobnými pocity.
Minulý týden jsem předčasně porodila ve 36. tt. Porod trval 2 a půl hodiny, vše bylo příliš rychle.
Dnes jsme byli propuštění domů z porodnice a začala jsem přemýšlet.
Hrozně mě trápí, že měl být malinký ještě v bříšku, nebyla jsem na to připravená, že už neucítím ty pohyby, že nás rozdělí, navíc se vše seběhlo tak rychle, že si nejspíš ani neuvědomuju, že už je venku. Trápí mě, že už stárne, že už má TÝDEN. Malý měl také žloutenku, proplakala jsem 2 dny, kdy musel být na fototerapii. Vím, že musím znít jako blázen, ale je mi po něm smutno, když je ve své postýlce, je mi po něm smutno, když jsem ve vedlejší místnosti, vadí mi, že mi ho stále někdo bere. Je to rodina, taky mají radost z miminka, ale vadí mi, když si ho chtějí pochovat. Chci ho mít pouze já, nonstop u sebe.
Nevím, jak své pocity lépe popsat, snad někdo porozumí.
to je přirozené - nemusíš miminko nikomu „půjčovat“, nemusí být v postýlce a ještě ve vedlejší místnosti - proč? Pořiď si šátek a dej si miminko na sebe, budete spokojeni oba. Pokud si netroufáš, obrať se na místní regionální skupinu, dostaneš mimo rad na nošení i jinou podporu, kterou momentálně potřebuješ.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Musíš se vyrovnat s předčasným porodem, bouří v tobě hormony. O prcka máš strach… Však si ho můžeš nechat u sebe, můžeš spát v místnosti s ním, jeho postýlku mít vedle své…nebo ho mít přímo u sebe v posteli pokud ti to bude vyhovovat… Můžeš mimčo nosit v šátku…pozor ale kdyby se tvé pocity nezlepšovaly aby ti nenajela poporodní deprese nebo přímo psychóza..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Za me normalnu a prirozene. Vsak ho nemusis odkladat do postylky ani jine mistnosti, ja milovala, kdyz spal na me 
muzes ho mit v satku. A ne kazdy ma rad, kdyz mimco putuje z ruky do ruky.. nevidim na tvych pocitech nic neobvykleho, vsak si jeho pritomnosti uzivej, desne to leti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Máš potřebu být s malým, tak s ním buď. Pro tebe byl ten start těžší a může trvat než se to urovná. Plus hormony v šestinedělí dělají divy. Rodiny bych poprosila, jestli by s návštěvami mohli počkat. Zkus jim to vynahradit posíláním fotek a videí, volej jim… U nás byli po propuštění z porodnice jen rodiče, zbytek rodiny viděl malého až někdy koncem šestinedělí.
Ty si teď užívej čas s malým, když už můžeš. Buď s ním co nejvíc, měj ho u sebe. Vaření a úklid počkají.
Já měla podobný start - taky porod 36tt, taky žloutenka. Probrečela jsem půl doby v porodnici, když jsem tam byla sama a malého mi nosili jen na kojení a ještě se zalepenýma očima. Ale kromě žloutenky byl naštěstí úplně v pořádku, tak jsem ten předčasný porod brala tak, že se na nás prostě už moc těšil a nechtěl čekat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Gratuluju k tomu, že jste živí a zdraví, kojenecká žloutenka je prostě součást toho co musíte zvládnout.
Jinak to co se ti děje, je šestinedělí. Zatím to moc neřeš, prostě hormony mají velmi divoký mejdan. Uvidíš že koncem ledna už to bude víc v klidu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Měla jsem to po porodu v 36 tt úplně stejně. Prostě mi ten měsíc chyběl. Samozřejmě jsem byla ráda za zdravé miminko. Přešlo to časem. 
- Citovat
- Upravit
Sestinedeli je určené proto, aby se žena zzivala s miminkem. Nemusíš nikoho zvát a nikomu miminko půjčovat. Jestli nechceš, rekni jim to a nikoho si domu nepoustej. Buď s miminkem sama, zvykejte si na sebe, odpocivej, měj ho klidně cely den na sobe, nic teď není dulezitejsiho. Ja sestinedeli držela poctivě a pustila jsem domu rodiče až fakt někdy po 5,5 týdnech a bylo to to nejlepší co jsem mohla udělat. Posílala jsem fotky a volala a tak, ale proste jsem chtěla byt s mimcem a manželem sama. Stejně se báli si tak malé miminko chovat a ve finále ho každý měl pět minut v zavinovacce aby si udelali fotku. Chápu ze se všichni těší ale nejdůležitější je ted to abys byla v pohodě ty.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Já rodila v termínu a taky jsem prostě svoje děti chtěla mít u sebe. Byli pořád se mnou. Postupně se to změnilo. Na nějakou procházku s babičkou šli až tak po šestinedělí. Dřív si jen pochovali. u druhého ani to. Starší syn chtěl, abych měla miminko u sebe jen já. Takže jsem to nemusela ani řešit je to naprosto normální. I mi třeba vadilo, když měla tchýně silný parfém a moje dítě pak vonělo po něm. To mi trochu vadí i teď s to jsou staršímu čtyři.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Mě se obě děti nenarodili předčasně a stejně semnou spali buď na mě nebo vedle mě od prvního dne co se narodili 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Nepopisujes nic zvlastniho, zakladni nastaveni matky - nechapu, proc by ses mela trapit, ze je v jine mistnosti, pokud se nebavime o navsteve koupelny:-) nebo donekonecna ustupovat pribuznym. Zazivate velmi citlive obdobi, kdy byste meli byt co nejvice spolu!
Moje kristalova koule mi rika, ze mas v pribuzenstvu nekoho, kdo se na mimi opravdu tesil, prirozene pouto mu prekazi. Snazi se namluvit, ze neni normalni a pomalu uz planuje prespavani bez tebe. (To mi delala tchyne a s averzi, kterou jsem si behem sestinedeli vybudovala, bojuju doted).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Capretta Vaše křišťálová koule má naprostou pravdu. 
Připadá mi, že rodina manžela to bere tak, že je to dítě všech. Nerespektují, že já jsem matka. Dnes mi bylo oznámeno, abych na příští týden připravila mléko a že si malého berou na noc k sobě, abych si údajně odpočinula. Ale já odpočívat nechci, těší mě vše, co je kolem syna třeba dělat. Dnes mě přesvědčovali, abych malého nechala samotného spát v postýlce a že mám být s nimi ve vedlejší místnosti. Prý když se nenauci být sam, budu jeho otrokem.
- Citovat
- Upravit
To je úplný nesmysl. Rovnou je sekni na začátku, ze ty si matka a o dítěti rozhodujes ty, ne oni. Jestli jim na začátku povolis tak už si pořádek nikdy nesjednas. Spaní takhle malyho mimca bez mámy? Jak je to vůbec muže napadnout? Ať si najdou jiný koníčky než tvoje dítě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
A hlavně to “bylo mi oznámeno” mě osobně teda úplně zvedá ze židle. Pokud chtějí jakkoli pomoc ať se zeptají tebe co prave potrebujes - nakoupit uvařit, ale ne aby ti někdo “oznamoval” co bude dělat s tvým ditetem, ještě takhle malým. Co chlap na to?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jak jako připravila mléko? Jak jako berou k sobě? Uvědomují si, že je to nedonošené miminko, co potřebuje být s mámou? V žádném případě!!! Co kdyby se miminko začalo v noci dusit, nebo byl nějaký problém? Vždyť ani nejsou jeho zákoník zástupci. Takhle malé miminko, to není žádná legrace, ale velká zodpovědnost a jen máma ví, co takhle malé miminko potřebuje, ty jsi na to teď nastavená od přírody. Vše co prožíváš je normální a správné, to jsou hormony. Věř si a pokud budou příbuzní takto naléhat, nepouštěj je k sobě. Nenech si zkazit šestinedělí a zbytečně se nestresuj. Co na to otec dítěte?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Ahoj, chtěla bych se zeptat, zda jste se některá setkala s podobnými pocity.
Minulý týden jsem předčasně porodila ve 36. tt. Porod trval 2 a půl hodiny, vše bylo příliš rychle.
Dnes jsme byli propuštění domů z porodnice a začala jsem přemýšlet.
Hrozně mě trápí, že měl být malinký ještě v bříšku, nebyla jsem na to připravená, že už neucítím ty pohyby, že nás rozdělí, navíc se vše seběhlo tak rychle, že si nejspíš ani neuvědomuju, že už je venku. Trápí mě, že už stárne, že už má TÝDEN. Malý měl také žloutenku, proplakala jsem 2 dny, kdy musel být na fototerapii. Vím, že musím znít jako blázen, ale je mi po něm smutno, když je ve své postýlce, je mi po něm smutno, když jsem ve vedlejší místnosti, vadí mi, že mi ho stále někdo bere. Je to rodina, taky mají radost z miminka, ale vadí mi, když si ho chtějí pochovat. Chci ho mít pouze já, nonstop u sebe.
Nevím, jak své pocity lépe popsat, snad někdo porozumí.