Psychonervozita

Fotoalbum (0)
Sledovat e-mailem
Přidat k oblíbeným
Zapnout podpisy
Hledání v tématu
Sledovat eMimino.cz

xsaleen

10145

493

29.6.16 09:21

načítám...

psychonervozita

Poraďte mi někdo prosím, jak se psychicky uklidnit.
Mám dva kluky, 5,5r a 19m. Ted jsem těhotná ve 30tt.
Obecně nejsem moc klidný člověk, jsem docela nervák a mírný cholerik… Poslední dobou se ale cítím unavená, ani ne fyzicky ale spíš psychicky.
Kluci jsou ve směs hodní, jenže když po nich něco chci, musím opakovat 10×, křičet… snažíme se být tedy často venku ale i tak… doma na mě visí celá domácnost, nebaví mě totálně uklízet, takže dělám jen to co musím, příprava na novorozence nula…od st do ne mám ještě k tomu domácí práci..
Děti začli ted usínat na 10 (dřív to bylo po 8h ). Dřívější ukládání nezabírá, dělají kraviny, smějou se, řádí… já už padám na ústa a kolikrát spím dřív než oni :zed:
Prostě chybí mi to, že večer děti spí, a já si pustím film, nebo budu jen tak stupidně civět do zdi nebo knížky.. sex doma nula, protože na to prostě nemám energii..
Normálně by stačilo se ožrat :mrgreen: ale to ted jaksi nejde

načítám...
Citovat
Zmínit

Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:

frgulka

439

29.6.16 09:57

načítám...

Asi si psychicky vyhořelá a přestáváš to zvládat a co potom až se ti to malé narodí, dvě malé děti to je jako dvojčata a ještě malý syn a pracuješ… a co partner, nebo manžel, ten pomáhá?

načítám...
Citovat
Zmínit

Persefona

168

29.6.16 10:03

načítám...

Ó jak ti rozumím. Radu nemám, jen podobnou zkušenost. Prostě se to musí přežít. Taky jsem trochu nervák a těhotenské hormony to ještě umocnily, ale po porodu se to zklidnilo, najeli jsme na režim a postupně se to ustálilo. Taky hodně pomohli prarodiče s hlídáním staršího dvouleťaka. Po porodu a v šestinedělí to bylo k nezaplacení. Hlavně jsem musela v sobě potlačit ten pocit nespokojenosti, že nemám čas na sebe, právě třeba na ten film večer, různé víkendovky s kamaradkami a zmařené příležitosti a že to v blízké budoucnosti nebude lepší. A taky ten každodenní stereotyp - úklid a vaření, činnosti, které za chvilku nejsou vidět, ale dělat se musi, to je fakt na hlavu. Zakázala jsem si na to myslet a litovat se a začala jsem si uzivat přítomný okamžik - teď a tady a radovat se s malých věcí. A fakt mi to pomohlo. Zacala jsem s tim, co mohu zmenit, abych byla spokojenější. Třeba úplně malé věci - jít si zacvičit, na procházku či kolo úplně sama, abych si vyčistila hlavu. Koupila si třeba pěknou rtěnku nebo tričko, prostě cokoliv, co potěší. Přeju ti, ať to vše dobře zvládneš a věřím, že se po porodu vše zklidní.

načítám...
Citovat
Zmínit

Catmum

676

29.6.16 10:28

načítám...

@xsaleen píše:
Poraďte mi někdo prosím, jak se psychicky uklidnit.
Mám dva kluky, 5,5r a 19m. Ted jsem těhotná ve 30tt.
Obecně nejsem moc klidný člověk, jsem docela nervák a mírný cholerik… Poslední dobou se ale cítím unavená, ani ne fyzicky ale spíš psychicky.
Kluci jsou ve směs hodní, jenže když po nich něco chci, musím opakovat 10×, křičet… snažíme se být tedy často venku ale i tak… doma na mě visí celá domácnost, nebaví mě totálně uklízet, takže dělám jen to co musím, příprava na novorozence nula…od st do ne mám ještě k tomu domácí práci..
Děti začli ted usínat na 10 (dřív to bylo po 8h ). Dřívější ukládání nezabírá, dělají kraviny, smějou se, řádí… já už padám na ústa a kolikrát spím dřív než oni
Prostě chybí mi to, že večer děti spí, a já si pustím film, nebo budu jen tak stupidně civět do zdi nebo knížky.. sex doma nula, protože na to prostě nemám energii..
Normálně by stačilo se ožrat ale to ted jaksi nejde

Taky jsem to tak měla. A měsíc před třetím porodem to byla naprostá katastrofa. Každé těhotenství mám hormony dokonale zblaznene. Jsem od přírody cholerik a citlivá a těhotenstvím se to akorát stonasobne umocní. Pomáhal mi manžel, že byl ochoten poslouchat to samé pořad dokola. A vedela jsem, ze si třeba ten poslední měsíc musím nějak prožít, třeba mi to do života něco dá. Ale byly to fakt nejtěžší okamžiky v životě. Po porodu se vše uvnitř me uklidnilo. Ano přibyly další věci, ale už jsem to zas byla ja Pomáhalo mi si psát ještě deník a tam to nasekat tak, jak mi to jelo v hlavě. Asi je to nečtitelne, ale pomohlo mi to. Držím palce a neboj, bude to už jen lepší.

načítám...
Citovat
Zmínit

xsaleen

10145

493

29.6.16 12:11

načítám...

@frgulka jo přesně cítím se totálně vyhořelá
muž pomáhal než se narodil druhý, ale ted to nějak totálně upadlo a on totálně zlenivěl, jen by ležel a čuměl na tv nebo spal… dneska v 10 jsem ho požádala, zda by vzal děti na půl hodiny kolem baráku (má odpolední) cooooo?? jáááá? Nemůžu ( stahuju si hudbu do mobilu) byl jsem s nima minulej tejden..
Já bych asi nutně potřebovala odejít od jídla (pro něco) aniž by mi do toho někdo matlal, dával co tam nepatří, nebo mi to rozpatlával po stole… dojít si v klidu na wc nebo do sprchy, aniž by mi někdo něco vykládal, či řval za dveřma… abych mohla jít z obýváku do kuchyně, niž by za mnou běželi, a hned něco chtěli.. aby při vstupu do koupelny na mě nečuměli špinaví fusekle, nebylo nadrobeno v posteli atd… přitom jsou to naprosto obyčejné věci… :nevim:
muž je ted děsně línej, pořád se vymlouvá na práci, a když ne na tu svou, tak na to naše dp.. (80% z toho dělám já, kolikrát po nocích, zatím co muž spí)
bohužel pustit jí nemůžu je to podstatný zdroj přijmu u nás :nevim:

Od každýho jen slyším neřvi na ně, ale jak se uklidnit, to mi nějak neporadil nikdo… hlídání je téz pasé… naši si vezmou max staršího a tchýně s tchánem už jsou moc staří na hlídání

načítám...
Citovat
Zmínit

frgulka

439

29.6.16 13:08

načítám...

Ale ty taky makáš, mateřská není dovolená. Mému chlapovi se taky třeba většinou nechce, ale když řeknu, tak to udělá, ikdyž mu musím uplně všechno říkat, mám dvě děti, v sobotu chodí ven s dětma on, v neděli zase já, nebo jdem občas spolu, můj dělá do 17.hod.Nebo třeba o víkendu řeknu ať vysaje, nebo tak tak jde a udělá. Zase je jinak šikovnej, všechno opraví. Máme dvě auta a dvě motorky, takže se furt v něčem hrabe. Jám ještě hlídám 2 cizí děti, takže taky moc času nemám. Moji tchánovci si děti nevezmou a to jsou celé léto kousek na chatě, starší 6.letou měla tchýně, jednou! a mladší 3,nikdy.Moje máma bydlí daleko a nezvládla by to, bude ji 70.