Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Říct to kamarádce?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
2.6.22 11:51
@Anonymní píše:
Poslední dobou v sobě řeším dilema. Kamarádka má syna, kterému budou dva roky. Vůbec nechodí, jen se staví u nábytku, ale nezvedá se na nohach, ale jakoby se přitáhne rukama. Leze max po čtyřech. Ona s ním zkouší chodit za ruce, ale chlapecek se pořád vzteká a hned jde na kolena. I když lezl za mnou a pak jsem ho pokladala na zem tak mi prostě přijde, že má ty nohy jakoby „gumové“ nevím jak to popsat. Doktorka ji s ním posílala už v roce na rehabilitace. Byla tam jednou a prý je to ztráta času. Na to klouckovi je vidět, jak by chtěl taky běhat, ale prostě se na těch nohách vůbec neudrží. Já mám dítě, kterému je přes rok a běhá, no na něm je vidět, že by chtěl taky. Vím že je to její věc, ale je mi ho líto. I doktorka ji řekla, že to není takhle normální a mají jít na rehabilitace. Ale ona pořád říká, že je jen pomalejší a chce to čas. Myslíte, že ji mám něco naznačit?Mě už se s ní a s dětma ani nikam nechce chodit, protože mě štve že něco takového neřeší.Což je zároveň děsně těžké, jelikož bydlíme dost blízko a potkáváme se skoro každý den…
Díky za přečtení.
A co přesně jí chceš naznačit? 
doktorka jí jasně, a ne jednou, řekla, že by měla chodit s malým na rehabilitaci, že je problém. Podle ní je to ztráta času, husa já bych jí nic neříkala, ona to slyšet a řešit nechce, jen chudák to dítě…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.6.22 11:52
@Keyllah tak nějak asi zavést řeč na ty rehabilitace. Není to blbý? Protože mě je ho opravdu líto, když vidím jak chce, ale asi nemůže.
- Citovat
- Upravit
2.6.22 11:57
Jestli si ji do teď neřekla svůj názor, tak bych ji nic nenaznačovala a klidně bych ji to řekla napřímo. Nijak útočně nebo vyčítavě, ale svůj názor bych nahlas řekla. Při nejhorším se naštve, ne?
Podle mě kamarádky nejsou jenom od toho, aby si navzájem říkaly, jak jsou skvělé a dělají vše správně.
Příspěvek upraven 02.06.22 v 12:00
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.6.22 11:58
@Anonymní píše:
@Keyllah tak nějak asi zavést řeč na ty rehabilitace. Není to blbý? Protože mě je ho opravdu líto, když vidím jak chce, ale asi nemůže.
jakože když neposlechne doktorku, tak tebe poslechne? spíš tě odpálkuje a bude ti to ještě víc nepříjemné…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.6.22 12:11
@Keyllah píše:
jakože když neposlechne doktorku, tak tebe poslechne?
Nevím, jaké máte vztahy s kamarády, ale my si vzájemně říkáme i ty nepříjemné věci. I od toho pratele jsou. Aby si řekli vše narovinu.
A spousta žen má k doktorum a jejich tabulkam takovou averzi, že to mohou odmítat bez nějakého většího rozmyslu.
Vůbec bych nad tím nepřemýšlela a otevřeně si o tom promluvila. Nic ji nenutit, nehucet. Ale rozebrat, proč je to pro ni ztráta času, co jí na tom vadilo. Jestli nezkusit rehabilitace jinde,… apod.
Jestli je to dobrá kamarádka a je normální, tak to vezme. 
I když ji to třeba bude chvilku štvát. Pokud ví, že to s ní myslíš dobře a nejsi jenom kibic.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.6.22 12:17
@e Marry my jsme se dřív vídali dost málo a před měsícem se přestěhovali do sousedství, kde konečně dostavěli dům. Nějak intenzivneji si toho všímám teď 14dni, co se vídáme opravdu hodně. Dřív byli děti prostě v kočárku a doktory ani nic jsme neřešili. Jen před týdnem jsem se jí ptala jestli se má dítě do stoje zvedat přes ruce… A ona mi řekla to o těch rehabilitacích. Jenže pak můj nezastavitelný syn zase něco provedl a už jsme se k tomu nevrátili.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
2.6.22 12:22
Když nechce řešit, tak nebude.
Kdysi jsme známým řekli, ať si zajdou k doktorce, jelikož jejich dítě v deseti měsících nepozorovalo okolí. Nechali to tak. O rok později dítěti zjistili vážné onemocnění. A o dalších pár let po očním vyšetření zjistili, že dítě má nosit brýle o pěti dioptriích. Zpětně jsem se dozvěděla, že o problému s viděním doktorka nevěděla - dítě v ordinaci vždy plakalo.
- Citovat
- Upravit
2.6.22 12:22
Co chces naznacovat? Proste se zeptej, zda to resi na te rehabilitaci, ve 2 letech by uz chodit mel a pokud ne, mela by jit znovu k doktorce. Naprimo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.6.22 12:22
Hele, myslím, že jí to naprosto otevřeně říká nejen pediatrička, ale dost možná i další lidé (manžel, rodina?), takže nějaké naznačování z tvé strany asi k ničemu nebude. Ve dvou letech se opravdu o nějakém „vlastním tempu“ nedá mluvit a upřímně, pokud kašle na lékaře, hraničí mi to se zanedbáním povinné péče. Chápu, že je ti chlapečka líto.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.6.22 12:25
@Anonymní píše:
@Keyllah tak nějak asi zavést řeč na ty rehabilitace. Není to blbý? Protože mě je ho opravdu líto, když vidím jak chce, ale asi nemůže.
Už bych ji to řekla dávno. Klidně bych se zeptala jestli nezkousela alespoň nějaký fyzio, ze tohle už není o lenosti. Já bych měla problem s ni kamaradit, kdybych viděla jak ničí dítěti zdraví ještě vic. Add. Kamosce taky začalo dítě chodit ve 2 letech, ale narodilo se předčasně na hranici kdy se děti začínají zachraňovat, poctivě to řešila u doktoru a nenechala to vyhnít. Proste se chovala jako milující matka
Příspěvek upraven 02.06.22 v 12:27
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.6.22 12:25
@e Marry píše:
Nevím, jaké máte vztahy s kamarády, ale my si vzájemně říkáme i ty nepříjemné věci. I od toho pratele jsou. Aby si řekli vše narovinu.A spousta žen má k doktorum a jejich tabulkam takovou averzi, že to mohou odmítat bez nějakého většího rozmyslu.
Vůbec bych nad tím nepřemýšlela a otevřeně si o tom promluvila. Nic ji nenutit, nehucet. Ale rozebrat, proč je to pro ni ztráta času, co jí na tom vadilo. Jestli nezkusit rehabilitace jinde,… apod.
Jestli je to dobrá kamarádka a je normální, tak to vezme.
a přikládáš názorům kamarádek u zdravotního problému větší váhu, než názoru lékařky?
protože pokud dotyčná už dvakrát odpálkovala doktorku, řešit to evidentně nechce…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.6.22 12:31
Ja jsem tedy kamaradce, ktera odmitala cvicit vojtovku se synem (a byl tam vice nez jasny duvod!) taky rekla svuj nazor a ne jednou. Mala vymena nazoru byla, ale nic dramatickeho ze bysme se prestaly bavit nebo by se kamaradka urazila. Jen je to jako hazet hrachem o stenu, dodneska spoustu dulezitych veci u ditete neresi a pak si jen postezuje jak to s nim ma tezky. Neposloucha rehabilitacni, neurology, psychiatry. Komu neni rady, tomu neni pomoci 
jen je smutne, ze to odnasi deti.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
2.6.22 12:31
@hospodki my se teď vidíme s dětmi bez kočárků jen posledních 14 dní…a týden už to v sobě řeším, jetsli na to zavést řeč. On byl dřív pořád v kočárku.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
Poslední dobou v sobě řeším dilema. Kamarádka má syna, kterému budou dva roky. Vůbec nechodí, jen se staví u nábytku, ale nezvedá se na nohach, ale jakoby se přitáhne rukama. Leze max po čtyřech. Ona s ním zkouší chodit za ruce, ale chlapecek se pořád vzteká a hned jde na kolena. I když lezl za mnou a pak jsem ho pokladala na zem tak mi prostě přijde, že má ty nohy jakoby „gumové“ nevím jak to popsat. Doktorka ji s ním posílala už v roce na rehabilitace. Byla tam jednou a prý je to ztráta času. Na to klouckovi je vidět, jak by chtěl taky běhat, ale prostě se na těch nohách vůbec neudrží. Já mám dítě, kterému je přes rok a běhá, no na něm je vidět, že by chtěl taky. Vím že je to její věc, ale je mi ho líto. I doktorka ji řekla, že to není takhle normální a mají jít na rehabilitace. Ale ona pořád říká, že je jen pomalejší a chce to čas. Myslíte, že ji mám něco naznačit? Mě už se s ní a s dětma ani nikam nechce chodit, protože mě štve že něco takového neřeší.
Což je zároveň děsně těžké, jelikož bydlíme dost blízko a potkáváme se skoro každý den…
Díky za přečtení.