Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Říct to kamarádce?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Janli
2.6.22 12:32
- Citovat
- Upravit
2.6.22 12:32
@Anonymní píše:
@hospodki my se teď vidíme s dětmi bez kočárků jen posledních 14 dní…a týden už to v sobě řeším, jetsli na to zavést řeč. On byl dřív pořád v kočárku.
I tak je to divne, ze ho fakt nikdy nevyndavala a byl v kočáru.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.6.22 12:33
@Anonymní píše:
Poslední dobou v sobě řeším dilema. Kamarádka má syna, kterému budou dva roky. Vůbec nechodí, jen se staví u nábytku, ale nezvedá se na nohach, ale jakoby se přitáhne rukama. Leze max po čtyřech. Ona s ním zkouší chodit za ruce, ale chlapecek se pořád vzteká a hned jde na kolena. I když lezl za mnou a pak jsem ho pokladala na zem tak mi prostě přijde, že má ty nohy jakoby „gumové“ nevím jak to popsat. Doktorka ji s ním posílala už v roce na rehabilitace. Byla tam jednou a prý je to ztráta času. Na to klouckovi je vidět, jak by chtěl taky běhat, ale prostě se na těch nohách vůbec neudrží. Já mám dítě, kterému je přes rok a běhá, no na něm je vidět, že by chtěl taky. Vím že je to její věc, ale je mi ho líto. I doktorka ji řekla, že to není takhle normální a mají jít na rehabilitace. Ale ona pořád říká, že je jen pomalejší a chce to čas. Myslíte, že ji mám něco naznačit? Mě už se s ní a s dětma ani nikam nechce chodit, protože mě štve že něco takového neřeší.Což je zároveň děsně těžké, jelikož bydlíme dost blízko a potkáváme se skoro každý den…
Díky za přečtení.
Takhle, jestli dvouleté dítě ani neobchazi nábytek, tak tam určitě není něco v pořádku a vymlouvat se na to ze,,má svoje tempo”, případně je,,línej”, zvlášť potom co ji dětská poslala na rehabilitace, tak to je kamarádka s prominutím blba 
A ze je ztráta casu na ty rehabilitace chodit, tak to no comment fakt.
Ono je jasný, ze pokud neposlechne dr, neposlechne ani tebe, spis mi připadá divny, ze to zřejmě i jejímu manželovi / rodine přijde asi normální, jinak si myslím už by do ni dávno někdo hučel.
Ja bych ji něco rekla, ne útočně, proste bych na to zavedla řeč, když se zrovna bavíte o dětech. Ale ja bych si nejspíš s ženskou s takovymhle přístupem ke zdraví a dětem nerozumnela 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.6.22 12:36
@hospodki mě to divné nepřišlo, protože jsme se vídali hlavně ve městě, vždy na pár hodin a děti buď spali v kočárku, nebo koukali kolem. I když je skoro o rok starší než můj, tak sjem si říkala, že prostě nechce, aby jí ve městě utekl. A vždy říkala, že tam u nich chodí na hřiště ale ve městě že nechce, protože tam bude moc dětí.
- Citovat
- Upravit
2.6.22 12:37
Pokud je dítě „gumové“, bude možná trpět hypotonií. To chce nejen rehabilitace, ale i vyšetření u neurologa, protože to není problém svalový, ale v mozku. Ach jo, chudák dítě 
Já bych si s kamarádkou promluvit zkusila i za cenu ztráty přátelství, protože toho dítěte by mi bylo líto. Čím dříve cvičit začnou, tím větší má dítě šance, že bude v budoucnu bez potíží.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.6.22 12:38
Řekla bych ji to natvrdo a případně to probrala i s otcem dítěte, pokud by mohl zasáhnout on. Chudák dítě 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.6.22 12:56
@Anonymní píše:
@hospodki mě to divné nepřišlo, protože jsme se vídali hlavně ve městě, vždy na pár hodin a děti buď spali v kočárku, nebo koukali kolem. I když je skoro o rok starší než můj, tak sjem si říkala, že prostě nechce, aby jí ve městě utekl. A vždy říkala, že tam u nich chodí na hřiště ale ve městě že nechce, protože tam bude moc dětí.
Ok, ale je to stejne zvláštní si nevšimnout, ze dvouleté dítě nikdy nevylezlo z kočárku. Já tam to svoje nebyla schopna tou dobou narvat jako většina matek 
zas jasný, mas mladší ditko, tak ještě není zkušenost s tímto věkem. No ve vysledku. Já bych se na to nemohla koukat, takže bud bych se s ni stejne pomalu přestala kamaradit nebo bych ji to rekla a odstrihla by me ona kdyby to dal neresila.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.6.22 13:58
@Keyllah píše:
a přikládáš názorům kamarádek u zdravotního problému větší váhu, než názoru lékařky?
protože pokud dotyčná už dvakrát odpálkovala doktorku, řešit to evidentně nechce…
Neříkám, že to bude mít účinek. Jen že bych to s ní prostě otevřeně probrala. 
Je to to nejmenší, co může udělat. I kdyby byla šance na úspěch jen par procent.
Sama si radši oveřuji info u více odborníků, ale jsou ženy, které z nějakého důvodu některým lékařům nedůvěruji. Kdo vi, co za tím je. Proto bych tu rozmluvu riskla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.6.22 14:05
Hlavně se do toho neplet. Co když to třeba už řeší někde jinde a chlapeček má možná nějaké podezření na hypotonií nebo nějakou diagnózu a jen to nechce řešit? Pokud je dítě zanedbané a třeba strada i jinde, tak OK klidně říkej, naznačuj ale pokud se jinak stará důsledně, tak to nech být a spíše ji podporuj, že bude malý v pořádku brzy chodit. Proč tě štve že ona to neřeší? Je to její věc, třeba řeší a nevíš o tom… Je to přece kamarádka, tak máte jistě i jiné témata než děti.
Píšu to hlavně proto, že lidé by se neměli míchat do cizích věci. Mám syna 2,5r nemluví, nerozumí… Já to řeším intenzivně, máme podezření na diagnózu, ale nevypravim o tom kamarádkám, je to pro mě citlivé téma a kdyby mě moje kamarádka probírala na emimi že jsem nějaká neresitelka, tak bych s ní skončila.. je to fakt věc rodiče.
- Citovat
- Upravit
2.6.22 14:27
Normálně bych na to hodila řeč s tím, že bych jí i rovnou lehce promluvila do duše, ať si uvědomí, že jde především o to dítě…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.6.22 15:23
@Anonymní píše:
Hlavně se do toho neplet. Co když to třeba už řeší někde jinde a chlapeček má možná nějaké podezření na hypotonií nebo nějakou diagnózu a jen to nechce řešit? Pokud je dítě zanedbané a třeba strada i jinde, tak OK klidně říkej, naznačuj ale pokud se jinak stará důsledně, tak to nech být a spíše ji podporuj, že bude malý v pořádku brzy chodit. Proč tě štve že ona to neřeší? Je to její věc, třeba řeší a nevíš o tom… Je to přece kamarádka, tak máte jistě i jiné témata než děti.Píšu to hlavně proto, že lidé by se neměli míchat do cizích věci. Mám syna 2,5r nemluví, nerozumí… Já to řeším intenzivně, máme podezření na diagnózu, ale nevypravim o tom kamarádkám, je to pro mě citlivé téma a kdyby mě moje kamarádka probírala na emimi že jsem nějaká neresitelka, tak bych s ní skončila.. je to fakt věc rodiče.
není to její věc, ale věc toho dítěte, které s tím bohužel nemůže nic dělat.
Nejhorší je „lhostejnost“…
A pokud jí bude podporovat, že malý určitě brzy bude chodit, tak jí akorát bude utvrzovat v tom, že to dělá správně (samozřejmě pokud už to opravdu neřeší jinak a jen o tom nechce mluvit)…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.6.22 17:21
@Anonymní píše:
Hlavně se do toho neplet. Co když to třeba už řeší někde jinde a chlapeček má možná nějaké podezření na hypotonií nebo nějakou diagnózu a jen to nechce řešit? Pokud je dítě zanedbané a třeba strada i jinde, tak OK klidně říkej, naznačuj ale pokud se jinak stará důsledně, tak to nech být a spíše ji podporuj, že bude malý v pořádku brzy chodit. Proč tě štve že ona to neřeší? Je to její věc, třeba řeší a nevíš o tom… Je to přece kamarádka, tak máte jistě i jiné témata než děti.Píšu to hlavně proto, že lidé by se neměli míchat do cizích věci. Mám syna 2,5r nemluví, nerozumí… Já to řeším intenzivně, máme podezření na diagnózu, ale nevypravim o tom kamarádkám, je to pro mě citlivé téma a kdyby mě moje kamarádka probírala na emimi že jsem nějaká neresitelka, tak bych s ní skončila.. je to fakt věc rodiče.
Ja bych se zeptala, „tak co malej, jaký to bylo na tý rehabilitaci?“ To snad není otázka která by jí měla přivést nervové zhroucení…
Pokud by vyšlo najevo, že to řeší, ale třeba o tom nechce mluvit, tak ok, ale pokud by řekla „on je jenom línej, to víš kluci… On se rozchodi sám“, tak bych do ní hučela, že je potřeba, aby zašla na neurologii a na fyzioterapii. Protože neřešit dvoulete nechodici dítě je zanedbání péče (což bych jí teda neříkala), něco jako neřešit čtyřleté nemluvící nebo šestileté obézní
Pokud je ze situace nervózní a řeší to popíráním, tak je to třeba lidsky pochopitelné, ale dítěti to dost škodí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.6.22 19:58
@Platanka rozhodně není nervózní a mluví přesně tak, jako jsi napsala. Prostě jsou rehabilitace nepotřebná ztráta času a její chlapeček má prostě dost času. A vím, že tam nejezdí. Pořád říká, za jakou kamarádkou kam kdy jedou a rehabilitace se jí tam opravdu nevejdou. Dost často mi píše i co právě dělají, atd…
Mluvime o dost věcech, kdy to, že nechodicí dítě je oproti tomu prkotina ( myslím samozřejmě v obsáhlosti toho, co všechno řešíme).
- Citovat
- Upravit
Anonymní
2.6.22 20:01
Každopádně všem děkuji za názory. Zítra jsme domluvené na odpoledne na hřiště, tak to nějak zkusím.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
Já bych jí to řekla dost natvrdo. V nejlepším případě tím tomu prckovi pomůžu, v nejhorším případě přijdu pro kamarádku, ze které se mi stejně zvedá kufr.
Jo, jedna kámoška se se mnou takhle půl roku nebavila, ale kupodivu si vytáhla hlavu z pozadí a začala se dítěti věnovat…