Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Rozvod sestry
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
29.1.12 17:50
Nevíš, o co v jejich vztahu jde. Stejně tak by tu mohla tvoje sestra napsat… jsem zoufalá, co mám dělat. S manželem si nerozumíme, už se nemilujeme, ale všichni okolo pouze řeší co oni. Oni jsou tak sobečtí, už nemůžu dál. Rodiče chtějí aby tu ten můj zůstal, aby jim pomáhal, sestra je sobecká - místo aby mi pomohla a řekla, že to nevadí, že až pak prostě budeme pomáhat rodičům na střídačku, tak si myslí, že mě pálí dobré bydlo. Jsem vyřízená. Nikdo nemyslí na mě. Snad mám právo taky na svůj život, ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.1.12 17:54
Ráda bych si sestru poslechla, ale nemá potřebu se svěřit. Synovce si beru každou chvíli, zrovna dneska ode mě odjel.
Nechci se jim do života montovat, jen je mi to líto, mám je všechny ráda, ale je mi jasné, že jestli se jim ze vztahu vypařila láska, je to problém 
.
- Citovat
- Upravit
29.1.12 17:55
Myslím, že je to tím, že je Ti blíž jako člověk tvůj švagr než sestra. Nebo se mýlím? Každý je nějaký a každý ví nejlíp sám, kde ho bota tlačí. Lidi se nerozvádí jen z důvodů, které si uvedla - gemblerství, alkohol a psychopatie. Není snadné žít s někým s kým si nerozumíš, nemáš ho rád a jediné co vás dva spojuje jsou děti. Z toho co si napsala mi přijde, že nemáte se sestrou moc blízký vztah a proto Tě mrzí, že přijdeš o švagra (se kterým si si blíže či ho máš nějakým způsobem radši, nebo je Ti prostě jako člověk sympatický). To, že někdo vysype doma peněženku a pomůže kde může není všechno. Věř mi 
Příspěvek upraven 29.01.12 v 17:56
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.1.12 17:56
Rodičům jezdím pomáhat třeba se zahradou, ale chlapské práce nezvládnu a chlapa nemám.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
29.1.12 17:57
Ano, je mi bližší švagr, než sestra, bohužel, a víme to o sobě.
- Citovat
- Upravit
29.1.12 18:32
A nemyslíš, že ti je po tom velké kulové? Do jejich vztahu nevidíš a nevíš, co se děje za zavřenými dveřmi. Tvá sestra není ty a to, co vadí tobě a čeho si na mužích cení se může od jejích hodnot diametrálně lišit. Takže se radši starej o sebe a sestru nech, ať se s tím vypořádá po svém. Rozvod pro ni musí být velice stresující a vyčerpávající, tak ji nezatěžuj ještě svými názory a postřehy. Promiň, že jsem tak tvrdá, ale být na jejím místě, jednu bych ti vrazila, rodina nerodina. Jejich rozvod přece neznamená, že se se švagrem musíš přestat vídat, proboha!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.1.12 18:35
Já se do nich nemontuju, napsala jsem to jen tady. Budu se vídat s oběma, když o to budou stát.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
29.1.12 18:43
Nechávám je, jsou dospělí, na můj názor se neptali. Jen jsem tu chtěla napsat, že je mi to líto.
Svých starostí mám dost. Nikdy bych si nedovolila jim do toho mluvit, ani jsem to nevěděla, včera dojela mamka a říkala mi to. A já jsem kvůli tomu v noci nespala.
Jak teprve musí být jim 
Jedním rozvodem a škaredým rozchodem jsem si prošla a vím, jaké to je.
- Citovat
- Upravit
29.1.12 18:46
Mezi známými máme případ, kdy muž zůstalbydlet u manželčiných rodičů a žena odešla za milencem bydlet jinam.
Pokud máte zeťe/švagra rádi, tak snad nen problém, aby zůstal bydlet s vašimi rodiči a staral se o provozní záležitosti dál. Těch 23 let ho k tomu podle mě i opravňuje, pokud by chtěl. Toť k té praktické stránce.
K tomu ostatnímu, radši se do toho nepleť, vyšla bys z toho jako ta špatná.
Do vztahu jim nevidíš, ono se někdy lidé chovají doma hodně jinak než navenek.
Navíc i kdyby sestru fakt jen pálilo dobré bydlo a dělala blbost místo snahy o nápravu dílčích věcí ve vztahu, tak dneska se prostě nenosí to, že někomu kecáš do vztahu.
Podle mě je to někdy i špatně, protože by často bylo potřeba, aby člověk slyšel i pohled třetí strany. Jenže dnes se braní ohledu na názor jiného nenosí a schová se to do do výmluvy, že jiným do soukromé věci nic není.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.1.12 18:50
Švagrovi prý naši nabídli, aby tam zůstal bydlet. Ale jestli bude chtít, to netuším.
Opravdu bych jim do ničeho nemluvila, jen je mi to líto. Brala jsem, že je to u nich „doživotní“
- Citovat
- Upravit
Anonymní
29.1.12 18:53
Anonymní- chápu tě, že tě to trápí. Máš je jako rodinu celý svůj dospělý žiovt, člověk se těžko smiřuje, že končí něco, o čem jsi vcelku neměla potuchy, že by mělo krachnout - pro ně to překvapení není, bo své problémy znají, jsitě to není ze strany sestry blesk z čistého nebe, ale pro okolí není lehké to pochopit a jen tak si říct, že teda jo a přepnout do modu „nejsou spolu“- taky máš sv city, a je mi jasné, že rozvod v blízké rodině, či u blízkých přátel často bolí i jejich okolí. Bylo by nepřirozené, kdyby to bylo jinak.
Klidně se vypiš- nic nemůžeš změnit, ale citům neporučíš.
Dost souhlasím se Sany - dneka se kecání druhým do života nenosí. a to že spousta rozvodů z důvodu totálních kravin je taky pravda.
Kdyby šlo o mou sestru, přesto bych se pokusila o jasný dotaz, co se u nich stalo, že se rozvádějí, pokud nemáte uplně zničený vztah, jako sestra by sis snad alespon nějaké vysvětlení zasloužila.
pa
har.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.1.12 19:56
Nikdo se k rozvodu nerozhodne přes noc a jen proto, že ten druhý něco řekne. To je dlouhodobý proces, ke kterému se dochází postupně. Je to jako valící se kamínek, který s sebou sbírá další a další a dole je to už zával nebo lavina. Na začátku je „nic“, ale na konci už je toho „nic“ přespříliš. Je to vlastně taky nic.
Chci říct a souhlasit s holkama, nikdo nežije ničí jiný život a tudíž nemůže vědět, jaké pohnutky člověka vedou k takovému či makovému chování.
A omlouvám se za anonym, ale … v mém okolí mi taky všichni blahopřejí k tomu, jakého máme úžasného a pracovitého a odpovědného manžela a tatínka a jaká jsme úžasná harmonická rodina. A taky nikdo z nich neví o krizi, s kterou bojujeme. A kdybychom skutečně do toho bodu zlomu dospěli, taky to nikdo nepochopí, proč …
- Citovat
- Upravit
Anonymní
29.1.12 20:48
před deseti lety se moje sestra taky rozvedla,švagr byl pro mě vzorem,asi proto,že spolu začali chodit,když mě bylo 13,byla jsem v pubertě,vždycky se mě zastal,podporoval mě,věřil mi.Došlo to do takovýho stadia,že můj synovec,kterému byli tehdy tři roky,má dodnes v sobě to,že našel maminku ležet opilou v koupelně a že u nich byli policajti.Švagr byl taktéž pracovitej,hodnej,neflákal se po hospodách.Švagr se odstěhoval,dodnes mají mezi sebou spory ohledně malého,kterému je ted 13 let a puberta s ním mlátí.Nese to těžce a musí s ním navštěvovat dětského psychologa.Vím,jak ti je,ale hlavní je,aby se rozešli v klidu a netrpěli tím děti.Švagr mi i po devíti letech,co se odstěhoval,hrozně chybí a vzpomínám na něj s láskou. Ale nebyla příležitost se setkat,jen ho nechávám pozdravovat,když k němu synovec jede na víkend......
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Omlouvám se za anonymitu, ale píšu o rodinných záležitostech. Mám sestru, je o rok mladší, než já a právě se po 23 letech manželství (a o 3 roky delší známosti) rozvádí. Její partner je hodný kluk, ségra trochu rapl a trochu generál. Mají spolu 3 děti, dvě dospělé a nejmladší syn je postižený. Je mu 13.
Dost mě to vzalo, já jsem si prošla dvěmi sedmiletými vztahy, v jednom případě byl partner gambler, v tom druhém bylo hůř, z partnera se vyklubal agresivní alkoholik.
Sestřin manžel je možná trochu morous, ale nepije, nekouří, ženské ho nezajímají a výplatu vysype do poslední koruny. Je dost uzavřený, ale s tím si ho sestra brala.
Bývalý mě nechal s miminkem ( a dvěma staršími dětrmi) v bytě, kde probíhala rekonstrukce jádra, bez peněz, a na cestu si vzal veškerý nábytek. Švagr přijel, práce zadarmo dokončil, nikdy mi neodmítl pomoc.
Nechápu to, nežiju s nimi, nevím, co se pokazilo, ale přijde mi, že sestru pálí dobré bydlo.
Všichni bydlí u mých rodičů, sestra se chce odstěhovat (dům je její, má tam naše jako „věcné břemeno“) a naši (65 a 70) řeší, co bude dál a bojí se, jak celý dům zvládnou, takhle jim byl zeť kdykoliv nápomocný.
Synovec těžce nese jakoukoliv změnu, připadá mi, že sestra řeší sebe, ale na ostatních jí nezáleží. Kdysi jsem četla, že ve vztahu by se nemělo zůstávat, pokud je jeden z partnerů alkoholik, gambler nebo psychopat, všechno ostatní se dá řešit.
Je mi z toho smutno, nepotřebuji radu, jen jsem se chtěla vypsat.
Příspěvek upraven 29.01.12 v 17:59