Sama doma - hrozný pocit

Anonymní
25.1.20 20:36

Sama doma - hrozný pocit

Ahoj, s přítelem jsem již pátý rok. Už před nějakou dobou mi řekl, že dnes půjde nějak s klukama. S tím vůbec problém nemám, není to vůbec časté. Naopak jsem se těšila, že si udělám takový večer pro sebe. Napustím si vanu, udělám si něco dobrého na jídlo, pustím film. Takový pohodový večer. Přítel už je nějakou dobu pryč, a já místo věcí, které jsem si naplánovala, sedím na posteli a je mi smutno. Děti nemáme. Nějak mi chybí, není to ono, cítím se tu hrozně sama a to jsem se těšila. Po delší době vztahu už bych nečekala, že bych myslela partnera co asi dělá a že mi chybí. Tak nějak považuji tenhle večer spíše za zkažený. :/ Máte nebo měl jste to někdy podobně? Vůbec mi není to smíchu. Spíše se cítím vážně hrozně. Kdy jste si dokázali takhle sami večer vážně užít? A přitom se necítím bez partnera tak prázdně a osamělě.

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

776
25.1.20 20:42

Nejsi na to zvykla, tim to muze byt. Nebo já mám takové nálady před MS…
Jestli am. snejaky oblíbený seriál nebo nějakou komedii co chceš vidět. Šup do vany a pustit film, dej si vínko jestli piješ… je potřeba abybjsi něco dělala jinak na to budeš myslet ;)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
25.1.20 20:43

Hele nejvíc jsem si to začala užívat asi až bylo dítě. Svým způsobem jsem byla taky dost závislá, ale na druhou stranu jsem žila i sama, neměla jsem chlapa, takže jsem se naučila zit sama se sebou, takže jsem si ty smutky tolik nepřipouštěla. A samozřejmě věkem, teď občas miluju chvilky o samotě. Dneska jsem taky sama, teda s klukem, ale ten už spi. Manžel v práci, pak jde na pivo s klukama a já mám knížku, Masterchefa, vegetuju, pekne si zeru a neposloucham aspoň kecy, ze bych neměla večer chloupat :lol:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2689
25.1.20 20:43

To je všechno o tom jak si to sama v sobě nastavíš, když si řekneš, že si to užiješ a fakt jdeš do toho naplno, nemáš pak ten pocit. Jde vidět, že na to nejsi zvyklá, anebo že je to pro tebe nové, tak proto. Kdyby chodil častěji, tak si zvykneš. Můj muž zase dělá na směny, a taky jsem na to nebyla zvyklá, bylo to divný, ale teď už je to běžný a naopak si ten večer fakt já užiju i sama ;) zkus si to tak neprožívat a užít si večer dle sebe :kytka:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
157
25.1.20 20:47

Být někdy sám je fajn. Pusť si třeba nějakou oblíbenou hudbu, běž do vany, čti, dej si něco na zub. Až budete mít děti, budeš ještě vzpomínat :D ;)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3755
25.1.20 20:49

To za tu dobu, co jste spolu nikde nebyl? Já si čas pro sebe užívám snad od začátku vztahu. Když jsme ještě neměli děcka, obvykle jsem si také domluvila nějakou akci s holkama, nebo partou z práce. Teď si dám pleťovou masku, víno, zapálím svíčku a hledím na ptákoviny, co chlapa nebaví. Teď jsem také sama.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
25.1.20 20:57

Děkuji, už jsem si udělala něco dobrého a jdu hledat film. Tak snad mě to nějak zabaví. Ano občas někam jde, ale sám na to moc není. Asi si musím pořádně zaměstnat hlavu, nějak to nesplnilo má očekávání.

  • Nahlásit
  • Citovat
9423
25.1.20 21:13
@Anonymní píše:
Ahoj, s přítelem jsem již pátý rok. Už před nějakou dobou mi řekl, že dnes půjde nějak s klukama. S tím vůbec problém nemám, není to vůbec časté. Naopak jsem se těšila, že si udělám takový večer pro sebe. Napustím si vanu, udělám si něco dobrého na jídlo, pustím film. Takový pohodový večer. Přítel už je nějakou dobu pryč, a já místo věcí, které jsem si naplánovala, sedím na posteli a je mi smutno. Děti nemáme. Nějak mi chybí, není to ono, cítím se tu hrozně sama a to jsem se těšila. Po delší době vztahu už bych nečekala, že bych myslela partnera co asi dělá a že mi chybí. Tak nějak považuji tenhle večer spíše za zkažený. :/ Máte nebo měl jste to někdy podobně? Vůbec mi není to smíchu. Spíše se cítím vážně hrozně. Kdy jste si dokázali takhle sami večer vážně užít? A přitom se necítím bez partnera tak prázdně a osamělě.

Tak po 5 letech nezvládnout v klidu jeden večer je až “ nezdravé” :think:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
5746
25.1.20 21:14

Některé večery, mi je až bytostně smutno a někdy za ním zvesela zavírám dveře ;) ale je pravda, že my jsme přes Messenger dost v kontaktu, i když tu není a klidně si vzájemně napíšeme, že nám je smutno. Ted je taky pryč, ale cosi tu řešíme, mě spíše „sere“, že mě doma drží kojenec. Do 1 roku dítěte, si připadám jak zavřená ve zlaté kleci - vlastně můžu všechno a nic.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3056
25.1.20 21:18
@Anonymní píše:
Ahoj, s přítelem jsem již pátý rok. Už před nějakou dobou mi řekl, že dnes půjde nějak s klukama. S tím vůbec problém nemám, není to vůbec časté. Naopak jsem se těšila, že si udělám takový večer pro sebe. Napustím si vanu, udělám si něco dobrého na jídlo, pustím film. Takový pohodový večer. Přítel už je nějakou dobu pryč, a já místo věcí, které jsem si naplánovala, sedím na posteli a je mi smutno. Děti nemáme. Nějak mi chybí, není to ono, cítím se tu hrozně sama a to jsem se těšila. Po delší době vztahu už bych nečekala, že bych myslela partnera co asi dělá a že mi chybí. Tak nějak považuji tenhle večer spíše za zkažený. :/ Máte nebo měl jste to někdy podobně? Vůbec mi není to smíchu. Spíše se cítím vážně hrozně. Kdy jste si dokázali takhle sami večer vážně užít? A přitom se necítím bez partnera tak prázdně a osamělě.

bože co ja bych za to dala!!! pořid si děti a už nikdy ale opravdu nikdy tenhle pocit nezažiješ :mrgreen: :mavam: a budeš štastna za každý večer kdy chlap odejde, ty dáš spát děti…a TICHO!!! :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
25.1.20 21:22

Večery sama si užívám běžně. Těžko říct, v čem je tvůj problém, tedy v čem konkrétně ti samota vadí.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
7120
25.1.20 21:26

Měla jsem to tak celý život a jedno s jakým partnerem. Nejsem ráda sama. Nebojím se, je to prostě jen můj vnitřní pocit. Změnilo se to až s příchodem dětí. Co bych dala za jeden klidný večer, kdy bych nemusela být v pozoru u chůvičky :lol: a koukat se na nějakej odpornej slaďák.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
25.1.20 22:26

Je mi jasné, že po dětech se toho hodně změní :nevim:. A tak jsem si to chtěla užít. Sama nevím, proč to tak mám. Ale už se těším, až se vrátí :nevim:

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
26.1.20 07:25

Já tě chápu, muž je pryč už 3 týdny a vrací se ve středu ted, jsem sama v zahraničí, jsem tu krátce a nikoho tu neznám a 3 lete dítě na krku, navíc jsem nemocná a je to divný pocit po 6 letech soužití být sama, předtím jen 3 dny v porodnici, jako nepočítám, že si večer vyrazil on nebo já s kamarády, ale na delší čas, první dvě noci jsem nemohla spát, bylo to divný a ještě ta myšlenka, že kdyby něco, nikde nikdo (on je navíc za oceánem, takže by jen tak přiletět hned nemohl, rodiče z česka taky ne - jsme v dánsku, brzo tma, zima..), pak to přešlo a ted jak jsme nemocná zas, prostě ošklivý pocit, že když by se něco stalo, nikdo tu není a mám ještě limity v jazyku, ale musel pracovně no, nedá se nic dělat, nebývá tu často..zas jsme ráda, že jsme to zvládla a poslední 3 dny nějak doklepu, ale jak nejsme zvyklá, večer mám depky, přes den s dítětem to uteče, teda uteče, není čas se tím zabývat, ale vleče se to, syn je taky nemocný, m takže se nudí a prudí a já už mám dost..tak bud ráda, že je to jen jeden večer :mavam:

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
26.1.20 09:34

Karel

Až budete mít dítě, nebo děti a ty budeš vysťavená že stresu, řevu, únavy a bordelu ze všudypřítomných neuklizených hraček tak ještě budeš ráda když manžel vezme děcko do kočáru a vypadne na pár hodin z domu. A když to bude na noc, třeba na chatu nebo pod stan až budou děcka větší tak to teprve bude balzám. Teprve potom si užiješ večerní chvíli klidu a vzácné samoty.

  • Nahlásit
  • Citovat

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama