Sama na 3 děti
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
@mravtak to muselo být hodně těžké. A kdo ti s dcerou pomáhá nebo jak to zvládáš? Už chodí do školky?
Už chodí od září do školky. Pomáhají mi naši - ale bydlí asi dvě hodiny od nás a bratr, který je 3 kilometry od nás. Když jsem byl s malou doma, vzali si nás naši k sobě. Teď hlídá spíš bratr.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Náhle jsem se ocitla v situaci, kdy jsem sama na 3 děti. Prosím o rady jak to zvládnout. Děti do 6 let… Je to psychicky náročné a o penězích ani nemluvím. Jak se to dá zvládnout a nezbláznit se a nebrečet?
Najdi si chlapa, pomůže ti finančně a pokud to nebude nějaký tip , co je víc s kamarády než doma, tak ti pomůže i s domácností, dětma …
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@mrav vyhrkly mi rovnou slzy po přečtení Tvých slov. Bohužel neštětsí nehcodí po horách, ale po lidech. Vím, že to není snadné, ale věřím, že to spoelčně s dcerkou zvládnete. A třeba se někde objeví časem hodná žena, která Tobě i dcerce vrátí zpět úsměv do tváře. Moc bych Ti to přála. Posílám spousty psychických sil a nabízím pomocnou z ruku, třeba i jen v podobě psaných slov na dálku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Náhle jsem se ocitla v situaci, kdy jsem sama na 3 děti. Prosím o rady jak to zvládnout. Děti do 6 let… Je to psychicky náročné a o penězích ani nemluvím. Jak se to dá zvládnout a nezbláznit se a nebrečet?
Zatnout zuby a dívat se dopředu, i když to je mnohdy moc těžké. Finančně určitě se zeptat na všechny možné dávky než budeš moci jít do práce a postavíš se na vlastní nohy. A požádat rodinu o pomoc s dětmi, občasné pohlídání, vzít ven na procházku, aby sis mohla odpočinout. Drž se.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Manžel007 Muž mých snů určitě neexistuje a pokud ano, určitě je zadaný. Přála jsem si žít šťastný rodinný život a teď budu ráda když budeme jen zdraví. To je na světě nejdůležitější. Kdo by chtěl unavenou matku 3 dětí 
. Další zklamání bych už stejně psychicky nezvládla.
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
@Manžel007 Muž mých snů určitě neexistuje a pokud ano, určitě je zadaný. Přála jsem si žít šťastný rodinný život a teď budu ráda když budeme jen zdraví. To je na světě nejdůležitější. Kdo by chtěl unavenou matku 3 dětí
nevěš hlavu, znám spoustu hodných fajn chlapů co mají rádi děti a dokázali by se postarat i o tři.
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
@Manžel007 Muž mých snů určitě neexistuje a pokud ano, určitě je zadaný. Přála jsem si žít šťastný rodinný život a teď budu ráda když budeme jen zdraví. To je na světě nejdůležitější. Kdo by chtěl unavenou matku 3 dětí
Takový asi ani není. Podívej se na můj dotaz a žádost o radu. Téma: Toužím po své ženě.
Pravděpodobně se tam ještě debatuje, ale já už to nečtu. Z rad a připomínek se téma po 2 dnech přesunulo do nepříjemných narážek, chytrých keců ( nejdříve se z člověka snaží vytáhnout všechny možné informace a pak ho ještě obviní, chlubením apod. )
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Manžel007 píše:
Takový asi ani není. Podívej se na můj dotaz a žádost o radu. Téma: Toužím po své ženě.
Pravděpodobně se tam ještě debatuje, ale já už to nečtu. Z rad a připomínek se téma po 2 dnech přesunulo do nepříjemných narážek, chytrých keců ( nejdříve se z člověka snaží vytáhnout všechny možné informace a pak ho ještě obviní, chlubením apod. )
Tím chci říct, že nejdříve jsem byl podle nich moc hodný a potom " blbec "
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Nevím, co mám dělat
Obnovuji diskusi, protože celkem vystihuje můj problém. Momentálně jsem asi kousek před psychickým zhroucením. Máme už víc než rok krizi v manželství a stále se to horší.
Už jsme šli i do poradny, přišlo mi to fajn, ale další termín máme až za měsíc a druhý den po té poradně manžel bouchl kvůli celkem nevinné větě (týkala se jídla pro děti), řval na mě, bouchal dveřma, byl úplně mimo.
Pak jsme měli promluvu a já se utvrdila v tom, že s ním slovně komunikovat nelze. No ale alespoň z něj vypadla nějaká konrkétní myšlenka. Bohužel ale myšlenka, která dost komplikuje situaci. Prostě začal razit názor, že jeho jedinou povinností je všechno platit a dělat mužské práce na domě (no a ani to není zas tak slavné) a zbytek jsou moje povinnosti. Do krize to samozřejmě fungovalo jinak, žádná taková dohoda nikdy nepadla.
Je to samozřejmě všechno ještě složitější, ale já teď řeším, co mám dělat.
Asi jsem nějaká nevýkonná, ale malý úvazek v práci, péči o tři děti, sebe a domácnost bez zapojení chlapa nějak nezvládám. Ryju držkou v zemi a cítím se jak nejposlednější služka.
Jenže kdybych chtěla odejít, tak pochybuju, že tři děti a sebe uživím. Vzhedem k realitní bublině a cenám nájmů v okolí. Hypo na 3 mega mi asi se třemě dětma nikdo nedá. Momentálně jsem učitelka na pidi úvazek. Nehledě na to, že by se dětem značně snížila životní úroveň, prakticky by mě neviděly, protože bych musela být v práci od nevidím do nevidím. Hlídání k dispozici není.
Teoreticky bych mohla odjet 300 km do rodného města, tam bych našla práci, mám tam 3+1 byt, mamka by mohla hlídat. Ale copak to můžu udělat dětem? Vytrhnout je z jejich prostření, odtrhout od otce (manžel byl až doteď dobrý otec, teď už to teda hapruje, ale stále si myslím, že by mohl být dobrý otec).
Mám v sobě pocit křivdy a nespravedlnosti, protože takhle jsem to nikdy nechtěla, nejsem typ hospodyňky a vždy jsem to říkala. No a teď to na mě spadlo, protože o ty děti se někdo postarat musí, nechci aby je to ovlivnilo a ve špíně tedy žít také odmítám. život s mužem jedné domácnosti je jak život na minovém poli. Bohužel nemá zdravý náhled na své chování a ze všeho viní mě (nepopírám ale, že na tom určitě svůj podíl mám, ale jsem ochotná na všem pracovat, jen kdyby vlastně řekl jasně na čem)
Nechápu, jak se člověk může takto strašně změnit, roky fungoval normálně, byl skvělý, takže jsem se rozhodla mu opravdu cele věřit, oddat se mu a stát se na něm závislou a pořídit si to třetí dítě, které jsme oba chtěli. A teď to mám. 
- Citovat
- Upravit
Pokud byl donedávna vzorný otec a manžel a změnil se-myslím tím zásadně změnil-tak je nějaká příčina. Může to být psychiatrická choroba, která mění jeho nálady. Pokud dříve nebyl vznětlivý a nyní si jak na minovém poli, tak to není běžný stav.Nebo v tom může být někdo jiný, v něm se to pere a neví co s city dál. Chtěl by třeba za hlasem svého srdce, ale rozum velí, že má zůstat s rodinou, proto ty výbuchy vzteku.
Jak máte staré děti? A na kolik hodin pracuješ?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Obnovuji diskusi, protože celkem vystihuje můj problém. Momentálně jsem asi kousek před psychickým zhroucením. Máme už víc než rok krizi v manželství a stále se to horší.
Už jsme šli i do poradny, přišlo mi to fajn, ale další termín máme až za měsíc a druhý den po té poradně manžel bouchl kvůli celkem nevinné větě (týkala se jídla pro děti), řval na mě, bouchal dveřma, byl úplně mimo.
Pak jsme měli promluvu a já se utvrdila v tom, že s ním slovně komunikovat nelze. No ale alespoň z něj vypadla nějaká konrkétní myšlenka. Bohužel ale myšlenka, která dost komplikuje situaci. Prostě začal razit názor, že jeho jedinou povinností je všechno platit a dělat mužské práce na domě (no a ani to není zas tak slavné) a zbytek jsou moje povinnosti. Do krize to samozřejmě fungovalo jinak, žádná taková dohoda nikdy nepadla.
Je to samozřejmě všechno ještě složitější, ale já teď řeším, co mám dělat.
Asi jsem nějaká nevýkonná, ale malý úvazek v práci, péči o tři děti, sebe a domácnost bez zapojení chlapa nějak nezvládám. Ryju držkou v zemi a cítím se jak nejposlednější služka.
Jenže kdybych chtěla odejít, tak pochybuju, že tři děti a sebe uživím. Vzhedem k realitní bublině a cenám nájmů v okolí. Hypo na 3 mega mi asi se třemě dětma nikdo nedá. Momentálně jsem učitelka na pidi úvazek. Nehledě na to, že by se dětem značně snížila životní úroveň, prakticky by mě neviděly, protože bych musela být v práci od nevidím do nevidím. Hlídání k dispozici není.
Teoreticky bych mohla odjet 300 km do rodného města, tam bych našla práci, mám tam 3+1 byt, mamka by mohla hlídat. Ale copak to můžu udělat dětem? Vytrhnout je z jejich prostření, odtrhout od otce (manžel byl až doteď dobrý otec, teď už to teda hapruje, ale stále si myslím, že by mohl být dobrý otec).
Mám v sobě pocit křivdy a nespravedlnosti, protože takhle jsem to nikdy nechtěla, nejsem typ hospodyňky a vždy jsem to říkala. No a teď to na mě spadlo, protože o ty děti se někdo postarat musí, nechci aby je to ovlivnilo a ve špíně tedy žít také odmítám. život s mužem jedné domácnosti je jak život na minovém poli. Bohužel nemá zdravý náhled na své chování a ze všeho viní mě (nepopírám ale, že na tom určitě svůj podíl mám, ale jsem ochotná na všem pracovat, jen kdyby vlastně řekl jasně na čem)
Nechápu, jak se člověk může takto strašně změnit, roky fungoval normálně, byl skvělý, takže jsem se rozhodla mu opravdu cele věřit, oddat se mu a stát se na něm závislou a pořídit si to třetí dítě, které jsme oba chtěli. A teď to mám.
Tak bych mu na stul dala varinaty - mas svuj byt, prestehujes se, najdes si tam praci a chlap se bude muset prisehovat nekam pobliz k vam. Dalsi varianta - bude ti platit najem. Jelikoz s 3 detmi s pidi uvazkem, muzes akorat pod most. Peknej blbec teda… jestli jen chodi do prace a jinak na nic nesahne? To nema z ceho byt unavenej a nastvanej.
Btw ten byt nemuzes prodat, pronajmout a koupit si neco u vas lokalite, kde momentalne jste?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Micaella22 píše:
Tak bych mu na stul dala varinaty - mas svuj byt, prestehujes se, najdes si tam praci a chlap se bude muset prisehovat nekam pobliz k vam. Dalsi varianta - bude ti platit najem. Jelikoz s 3 detmi s pidi uvazkem, muzes akorat pod most. Peknej blbec teda… jestli jen chodi do prace a jinak na nic nesahne? To nema z ceho byt unavenej a nastvanej.
Btw ten byt nemuzes prodat, pronajmout a koupit si neco u vas lokalite, kde momentalne jste?
Určitě se nebude muset přestěhovat on… ona nebude moct prestehovat deti tak daleko bez jeho souhlasu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Me to rozdeleni neprijde tak strasny (on vydelava a trochu prace kolem domu a deti+domacnost je na zene). Zaridila bych si nekoho placeneho na podlahy a koupelny, to hodne ulevi - pomuze to ve vysledku i vztahu a usetri energii potrebnou na domluvu s chlapem. Neodchazela bych jestli to neni vyhrocene.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
@mrav
tak to muselo být hodně těžké. A kdo ti s dcerou pomáhá nebo jak to zvládáš? Už chodí do školky?